Jsem psychicky na dně

nevim kam se obratit, od narozeni dcery je me manzelstvi v koncich. zacinam mit pocit, ze chtel dite jen z toho duvodu, abych na nem byla financne zavisla a mel me v hrsti. Detaily vynecham, to si muze kazdy predstavit. Do prace jit nemuzu, protoze nemame zadne hlidani a jelikoz jsem bez penez, tak proste nemam sanci si najit byt nebo advokata.. A posledni nakonec, je cizinec, takze vyhrozuje, ze jestli odejdu, tak jedine sama a uz dceru treba nikdy neuvidim. Uz kazdopadne nemuzu a premyslim i o sebevrazde. Nevim kam se obratit a co delat.

Laskavě mysli na své dítě!,ale je mi to moc líto,zajdi na sociálku,co dál...ale musíš od něj odejít!

Pokud se chceš připravit na odchod, radím pomalý a uvážený postup. Zaprvé je potřeba zajistit nějaký vztah dítěte s tvou rodinou. Foť ho se svými rodiči, se svými sourozenci, přáteli, prostě cokoliv, klidně spamuj na FB, abys v případě, že dojde k soudu, měla důkaz, že dítě zde má milující zázemí. Důležité je ale tvářit se jako milující manželka, aby se tvůj manžel nepřipravil na totéž. Tohle praktikují některé lesbické páry, aby v případě, že se bioogické matce něco stane, třeba umře, a její rodina by chtěla odstřihnout druhou matku od dítěte, existoval důkaz, že spolu mají vztah.

Druhá věc je zajištění. Zatímco budeš předstírat hodnou a milující manželku (předpokládejme pro tentokrát, že jsi vyčerpala všechny možnosti jak vztah napravit), si průběžně odkládej zdroje, ideálně peníze. Pokud potřebuješ něco pro dítě, zkus to sehnat levněji, z druhé ruky, od kamarádky a vezmi si na to z rodinné kasy víc. Zbytek ulož na účet, o kterém manžel nebude vědět. Také si můžeš dávat stranou (třeba k dobré kamarádce do sklepa) dražší věci denní potřeby - plenky, sunary, nevím, cokoliv tě napadne a normálně se to používá.

Třetí věc je rodina. Předpokládám, že nějakou máš, pokud s ní nemáš dobré vztahy, zkus je napravit, aby sis vytvořila zázemí. Budeš je potřebovat nejen pro fotky, které poslouží jako argument, proč by dítě mělo zůstat s tebou, ale také ti můžou pomoct.

Poslední je velké finále. Pokud se nestane zázrak a manželství najednou nezačne být all rainbows and butterflies (objektivně, nejen podle nějakého nostalgického pocitu lítosti), potřebuješ utéct. Protože nemám vystudovaná práva, úplně ti neporadím, ale předpokládám, že bude existovat nějaká právní poradna pro lidi v nouzi.

Přeju hodně štěstí, ať ti to vyjde, jak si přeješ.

Taky nevim moc jak dal. Od poceti naseho syna mam pocit ze nase manzelstvi nedava smysl. Jsem zavisla na svem manzelovi ne psychicky (nic k nemu necitim) ale financne a mobilne. Do mesta se dostanu jen kdyz s tim souhlasi. Mu to vyhovuje ze me ma pod kontrou protoze je to zarlivec. Mame 2letou dceru a v zime pribude syn. Mama tvrdi ze bych kvuli detem mela zustat. S tatou se od sebe odstehovali az po 30 letech spolu. Ja bydlim tak 300km od nich na druhe strane ČR. Vim ze pokud se rozhodnu pro rozvod tak s nima pocitat nemuzu. A nevim s kym bych pocitat mohla. Sama nevim jak 2 deti zvladnu (finance,...) ale chci je rozhodne vychovavat ja.

Nevím, nevím, nejsem ve vaší situaci, utekla jsem od bývalého bez dítěte, ale myslím, že když je cesta dovnitř, je cesta i ven. Rodina, kamarádka, se kterou si můžete navzájem vypomoct s hlídáním a začít si něco málo přivydělávat... Co když zapojíte nějaké ženské zbraně a řeknete, že chcete jet na týden za rodiči, ti by mohli být z vnoučka nadšení, tak to trochu protáhnete, odpočinete si? Jenom házím nápady, nevím, jaká je konkrétně vaše situace, ale neporažená mysl je půl úspěchu.