Děvčata, moc děkuji, že jste mi to všechno napsaly.
Už jsem tady v novém bydlišti potkala pár děvčat, se kterými chodíme na cvičení s dětmi a jsou v pohodě. Máte pravdu, člověk to musím zkousnout. Jde mi ještě o to, jestli byste takové kamarádce psali dál přací smsky. Ona nám píše k narozkám a k svátkům. Ráda bych to psaní ukončila. (Ještě radši bych byla, kdyby byla srdečná a přátelská jako dřív.) Myslíte, že je takové psaní smsek ještě vůbec upřímné? Možná čeká, že se přijedeme podívat na miminko, ale já mám pořád v uších, jak nás zpražila, když se jí narodila 1. dcerka. Přišli jsem v jejích 3 měsících (do parku, k nim nás nevzali) a ona řekla: Jste poslední, kdo ji viděl. Na našeho malýho se přijeli podívat ve 4. měsících a nic jsem jí nevyčetla... proč taky.
Kasandro, taky jsem byla úplně v šoku, když mi přišla smska s textem: Tak oznamujeme, že jsme ode dneška 4. A pak jméno a míry. Nevím, jak jí napsat, že se zachovala jako... Zatím jsem jí napsala jen, že je to pro nás překvápko. Je v šestinedělí a já furt beru na lidi ohledy. Jsem takovej trouba.
Renátus, to byla strašná zkušenost, ale dnes jsi vlastně šťastná, že už nemáš falešné kamarádky. Díky, že jsi měla sílu mi to napsat. Ty lidi fakt nestojí za nic, ale někdy podobný lidi omlouvám, že prostě nemají tolik citu a pochopení a jsou to vlastně "chudáci". Moje kamarádka byla jako moje dvojče. Rozuměly jsme si naprosto. Pak zhubla a začala to dávat hodně najevo. To jak vypadá je pro ni důležitější, než co cítím.
Luci, ještě bych chtěla k tomu ježdění za kamarádkama napsat, že jsem té kámošce několikrát psala, že až bude mít čas, tak s ní půjdu na procházku s kočárem. To jsem jezdila do práce do jiného města a ona byla na mateřské s 1. dcerkou. Na to nikdy neodepsala. Nechtěla jsem se jí fatit do bytu, jen pokecat.
Aspoň měl Tvůj taťka to nejlepší... svoji skvělou rodinu a dceru a to je vždycky pevnější pouto než kamarádi.