Autor: elis   8.8.2015 v 20:39

Kotrbelinko kdyz vidim jakoukoliv reklamu na deti,tak me sviraji ruzne pocity.nekdy mam vztek nekdy se usmivam atd.normalne jsem do ted chrupkala a ani jsem nevarila.vytuhla jsem jen co jsem ulehla v 5h.v bazenu je nadherne tepla voda,je to k vzteku.ach jo.

Autor: kotrbelinka   8.8.2015 v 21:13

fíha tak to ses prospala pěkně ..Já doufám že tahle noc bude lepší..Ach joo už jsem sama doma tak mi je smutno nějak.

Autor: elis   8.8.2015 v 21:41

I na me to Kotrbelinko nejak doleha.je mi nejak do place.

Autor: kotrbelinka   8.8.2015 v 22:11

ach joo   je to o ničem

Autor: kotrbelinka   9.8.2015 v 16:25

ahoj holky tak dnesek zatim pohodovej den dopo sme byli na bruslich pak vsichni u me na obede a po obede zase venku pinces brusle basket ale vedro jak blazen tak sme se polejvali vodou byla sranda a ted uz doma a sprska k tomu vecer prijede na noc ten muj dom tak se tesim A jak vy holky??

Autor: Shay   10.8.2015 v 11:31

Ahoj holky, jsem ráda že jsem narazila na tuhle skupinku. Úplně vás chápu, před čtrnácti dny jsem taky přišla v 32 týdnu o chlapečka, zastavilo se mu srdíčko. Kdo to nezažil nikdy nepochopi,ležela jsem čtrnáct dni v nemocnici, protože jsem se začala otvírat, ráno a večer nám chodili poslouchat ozvy srdíčka. Byl to šok když večer přišla sestra a nic nebylo slyšet, vůbec jsem nechápala co se stalo. Pořad jsem tomu nemohla uvěřit, ještě do chvíle kdy jsem ho rodila jsem doufala že začne plakat :'( strašně jsme se na něj těšili, doma všechno připravené, vyprané, vyžehlené. Je to srašné, ta prázdnota co potom zůstane. Jako kdyby Vám někdo vyrval srdce. Jsem moc ráda že tu píšete že už čekáte miminka, protože to je pro nás ostatní také alespoň nějaká naděje že bude líp.

Autor: elis   10.8.2015 v 14:07

Ahoj Shay,tak si rikam,co nas tu furt pribejva.dneska jsem byla ode 3h.vzhuru a furt jsem premyslela.je mi lito,ze te to tez muselo potkat.je to hodne smutne.nekdy si rikam,ze to snad nezvladnu,chtela bych tak strasne vsechno zmenit.presne kdo nezazije nepochopi.ja co jsem mela pripravene doma,tak jsem to zabalila do tasek a vsechno nahazela do detske postylky a prikryla to velkym hadrem a dala do jine mistnosti.vis aspon proc se to stalo?myslite,ze snad ma na to vliv to pocasi?jak jsem milovala slunicko,tak ho zacinam nemit rada.

Autor: Shay   10.8.2015 v 20:39

Ahoj Elis, po tom co se stalo jsem neměla ani sílu jít do dětského pokojíčku. Naštěstí mi pomohl můj muž a všechno než jsem se vrátila tak schoval. Taky pořád přemýšlím nad tím proč se to všechno stalo a proč zrovna nám. Nikoho v našem okolí neznám, kdo by si tímhle prošel. Když vidím maminky jak chodí s kočárky tak jim strašně zavidim, nikomu bych to nepřála, ale ten červíček tam prostě je, že si říkám komu jsme co udělalali. Doktoři neví proč se to stalo, měli jsme dosti vyšetření, a byla jsem celé těhotenství ve stresu, brali mi choriove klky ve 12 týdnu protože jsme měli podezření na dawnuv syndrom 1:13 to se vyloučilo, pak ve 20 týdnu podezření na achondroplazii (děti do 150 cm) kvůli zkrácení dlouhých kosti taky negativní, pak ve 28 týdnů zjistili že máme špatné průtoky v cévách ale miminko normálně rostlo a prospívalo, placenta v pořádku, všechno v pořádku. Tak si mě nechali v nemocnici na pozorování, píchli nám kortikoidy aby se malému vyvinuli plíce kdyby musel dřív ven. Po týdnu mě pustili s tim že budu chodit dvakrát týdně na ultrazvuk jestli se průtoky nezhoršují. Vše bylo pořad stejné až doktora napadlo vzít mi plodovou vodu a zjistit jestli tam není nějaká infekce, nebo skrytá vada plodu. Poslali ji na rozbor a vše bylo negativní ani infekce, ani žádná vada.Ještě ten den co mi brali plodovou vodu mi začalo strašně tvrdnout bříško, druhy den jsem byla na kontrole a po tom vpichu jsem se otevřela na 1 cm, tak si mě zase nechali v nemocnici. Brala jsem to tak že když budu tam tak se nemůže nic stát, že kdyby něco tak malyho zachranej. Týden jsem tam poslušně ležela, nohy nahoře aby vydržel ve mě co nejdyl a pak ještě doktora napadlo že mě pošle na magnetickou rezonanci aby se podívali na malyho, jestli přeci jen nemá nějakou skrytou vrozenou vadu kvůli těm horším prutokum. Tak jsem na tom byla ve středu 22.7. a malymu se to vůbec nelíbilo pořad se ve mě strašně hybal a tak to museli několikrát zopakovat, byl tam strašný rachot. Byli to strašné nervy, malý byl v pořádku. Zase nic nenašli. V pátek 24.7. jsem šla na ultrazvuk, doktora ještě napadlo že mi vezme krev, jestli náhodou v ní nemám miminka červené krvinky, že by mi vyvolali porod, to byly zase další nervy, opět negativní. A v sobotu 25.7. mu přestalo bit srdíčko. Nevím jestli to bylo všemi těmi vyšetřeními, nervy a nebo špatná schoda náhod, ale teď už vím že příště už tohle nedopustim. Připadala jsem si jak nejakej pokusného králík, a co potom to miminko, co si musel všechno prožít.:'( omlouvam se jestli jsem to tu zahltila....

Autor: elis   11.8.2015 v 09:49

Ahoj Shay,jak to tu ctu tak koukam,ze jsi to od zacatku nemela ani trochu jednoduchy.hlavne si nic nevycitej,rikala mi totez doktorka.clovek se muze citit vinnej.,nenavist atd.ale myslet pozitvne je ten spravny krok jak jit dal.musime se pres veskerou tu bolest koukat dopredu.u nas v okoli jsem asi taky jedina.jeste se doma hadam se setrou,jsme uplne odlisny a to mi ani trochu nepomaha.asi jsem hodne citliva,ale boli me z toho srdicko.dneska jdu hledat v okoli nejaky cvicak,mame doma stene,je tu na ni moc lidi a je zatim nevychovana a doma ji nelze cvicit.chci tim jen rict,ze kdyz se toho chopim tak me to aspon trochu u toho srdicka zahreje.zivot je boj a my musime proste bojovat.nabrat silu z pozitivnich veci radovat se a jit dal.mame sve prani a sny a za tim si jit.ja rikam nevracej se zpatky nebo zakopnes.preju nam vsem jen to nejlepsi.