Autor: Irčins   29.8.2015 v 19:07

[781665] Milá Kotrbelinko ani nevíš, jak bych byla ráda, kdybych mohla už zítra usínat doma. Nade mnou je porodnice, slyším co chvíli miminka šťastných maminek a je mi úzko. A tady na gynekologii jsou také těhotné v plném počtu, až mi ten pohled rve srdce... Maluji moc ráda a co jsem přešla z portrétů, malovaných tužkou, na krajiny a mé oblíbené hrady a zříceniny, které maluji acrylovými barvami, začalo mě to opravdu naplňovat.

Autor: Mysanda   29.8.2015 v 19:08

Irčins, já když jsem byla v nemocnici, tak jsem si den po kyretáži už říkala, že buď mě pustí sami nebo jim podepíšu reverz, ale, že mě tam neudrží ani párem volů, takže tě chápu, že se těšíš domů, budu držet pěsti, aby jsi šla už zítra dom. Co máte za pejska? My máme stafíky :)

Autor: Irčins   29.8.2015 v 19:47

[781682] Víš Mysando, já se za přítelem odstěhovala skoro přes půl republiky zhruba před dvěma a půl roky. To jsem měla ale jiného psa, kterého jsem si pořídila po tom prvním potratu s bývalým přítelem. Bert mi v té době ohromně pomohl. Když jsem se stěhovala, byly mu už 2 roky a měla jsem ho od štěněte. Jenže asi dva měsíce po nastěhování se nam utekl a srazilo ho auto. Z toho jsem byla také na dně. Věděla jsem, že mi ze smutku pomůže jen jiný a rozhodla jsem se pro ročního pejska z útulku, který vypadá jako miniatura toho předchozího. Také Bertík a máma byla pražský krysařík, otec se neví, asi nějaký drsnosrstý fousek. Je to takový drobínek a jako štěně si zažil své. Toho máme tedy také víc jak dva roky a je to nejvděčnější stvoření co znám...

Autor: kotrbelinka   29.8.2015 v 21:03

Ircins jj to verim ze je to desny kdyz slysis miminka a vidis tehule drzim peste at te pusti at uz si v pohodli domova. TO si sikulka ja nenakreslim ani psa :-D Zejtra dej urcite vedet jestli te pusti.Zkus nabrat silu a aspon trochu se vyspat.

Autor: Irčins   29.8.2015 v 23:16

[781715] Ach jo, Kotrbelinko, já vím, že tyhle pocity máte též za sebou nebo je ještě prožíváte. Bolest u srdce při pohledu na ty šťastnější z nás, pláč miminek, co se vrývá pod kůži, od reklam na cokoli spojené s dětmi odvracím oči, hlavou se mi stále vrací obraz toho dne, doma na mne budou vykukovat různé věci, které jsem měla již nachystané...pak určitě i spoustu drobností, které jsem dosud brala jako normální...moje oblečení, fotky z výletů s bříškem... Hlavně z toho nezcvoknout. Vědět dám určitě. Hrozně mi tohle povídání tady pomáhá. Až se dám trošku do kupy, ráda pomohu slovem i já, nyní to prostě nedokážu...

Autor: Irčins   30.8.2015 v 08:05

Dobré ráno všem, tak zůstávám ještě do zítřka. Zánět prý ustoupil, ale chtějí si mně tu ještě nechat, abych dobrala celá antibiotika a musí zjistit, která vyfasuji domů na doléčení. Tak to musím nějak zvládnout do zítřka. :-(

Autor: Mysanda   30.8.2015 v 08:26

Irčins, ten jeden den to ještě nějak zvládneš a už budeš doma. To jste udělali dobře, že jste si vzali pejska z útulku, manžel je veterinář a stará se právě i o útulek, tak vím, jak jsou tito chlupáči vděční za nový domov :)

Autor: kotrbelinka   30.8.2015 v 09:42

Ahoj Ircins tak aspoň ze ten zanet ustoupil a ten jeden den to vydrzis hlavne at si v pořádku.At ti to utece a at uz je aspon o trochu lip.

Autor: Irčins   30.8.2015 v 10:19

Ahoj Kotrbelinko, to je fakt, teď už to nějak přečkám. Navíc za mnou přijde v průběhu dne primář, protože jsem ho poprosila o popovídání si a mám i pár otázek. Raději odtud odejdu s tím, že jsem nic nezanedbala a dala na doktory. Ten strach do budoucna mi ale beztak nic nesmaže... Ráno jsem zase bulila, protože jsem v telefonu narazila na svou fotku s bříškem a nešlo to zastavit. Člověk se stále snaží zastavit čas, ale já ho teď v duchu popoháním kupředu mílovými kroky...