Autor: Mysanda   3.9.2015 v 15:40

Irčins někdy jsou ty sousedský drbny užitečný. Já bydlím na malým městě a byla jsem vděčná za to, že to všem rozkecaly a mě se pak nikdo na nic neptal, pouze soucitné pohledy a tím to vše vesměs končilo. Horší bylo, že jsem pak viděla, že se mnou hodně lidí neví jak mluvit, jako bych byla malomocná, buď jenom čuměli nebo když jsem příšla, tak nenápadně poodešli - dost to bilo do očí, ale to se taky časem srovnalo.

Sezení s genetikem, kde nám řeknou i karyotyp a podobně máme právě 17.

A musím tedy uznat, že můj gyn. toho vlastně sám o sobě nic neřešil. Všechna vyšetření mi teď vlastně dělají v CARu (genetika - karyotyp, gen. mutace, horm. profil, imunologie, spermiogram, průchodnost, vnitřní UTZ, folikulometrie, DNA test na chlamydie, kolik mám ještě v zásobě vajíček...) vlastně žádné z těchto vyšetření mu gyn. nenabídl.

Autor: DášaVil   3.9.2015 v 17:03

Luci u nás má přítel spermie ukázkové :)) nám mněli udělat scan malé na který údajném zapomněli .Jinak všechný vysledky byl v pořádku .Na vysledky jsem si pak po 2 měsících volala na genetiku,kde mi řekli ,že je všechno v pořádku a můžeme se snažit o miminko .Na genetice pak doporučuji zkoušet po 6 měsících my jsme vydržely čekat 3 měsíce .Pak mi domu došla pitevni správa ( v latině), která mně hodně dostala ... Ircins Elis někdy jsou ty sousedé hrozný držte se holky :* právě jsem si pustila 4 v tom nikdy jsem to neviděla je to zajímavé ...

Autor: Irčins   3.9.2015 v 23:39

Jojo, někdy je to ježibabí šíření smutných zpráv fakt k něčemu dobré, to také uznávám. Dnes mi dokonce volala kolegyně z práce ohledně jednoho zákazníka, kterého jsem vyřizovala ještě já a slovem se nezmínila o ničem, dokonce se ani nezeptala jak se mám a za to jsem byla nakonec fakt ráda. Takové jednání docela beru. 

Po všech těch různých zprávách o vyšetřeních se začínám bát, jak moc dlouho budeme muset na nějaké zkoušení asi čekat my... "Naštěstí" čas nelze zastavit a i já se dočkám chvíle, kdy budu moci říct...tak už je to opět tady... Věřím, že to pak už bude jen dobré. Pro nás pro všechny. 

Přítel je ze mně opravdu špatný, dnes jsem se zase minimálně třikrát nemohla udržet a při vzpomínce mi kapala slza za slzou. Prostě to v tu chvíli nejde zastavit. Pak to přešlo a opět jsem se uklidnila. Vím, že ho to trápí, snažím se ho uklidnit, že za ty dva měsíce, co pojedeme na dovču, bude situace zase trošku jiná a mé myšlení dál...ale mám dojem, že tomu moc nevěří. Řekl mi narovinu, že oba potřebujeme zase někde nabrat trochu toho štěstí, aby se váhy srovnaly. A že to bude jen v případě, když znovu zjistím, že jsem těhotná. No, je upřímný a mluví narovinu, jo má pravdu, co si budu nalhávat. Právě tohle zjištění mi na milion procent otočí budoucnost. 

Je hloupé řešit nějaké drbny, jako bychom se měly za něco stydět. Proboha, říkám si, mohou mi být ukradené, tihle lidé jsou vlastně chudí v tom, že žijí z cizího neštěstí... To sice ano, ale jsou tu právě i ti, kteří nejsou zlí, jen nevědí, jak se zachovat. A to jim nezazlívám, jen bych se také ráda vyhnula těm trapným chvilkám, které nedělají dobře ani jedné straně. 

Co se týká genetiky a všech možných vyšetření, nejspíš mne gynekolog pošle opět do Sanusu, kde se na mně více zaměří. No, uvidíme... 

Autor: Mysanda   4.9.2015 v 15:24

Tak holky dneska mám za sebou krev na horm. profil a odběry na imunologii, brali mi celkem 6 zkumavek krve. No a 15. jdu na nějaký UTZ a zároveň nám řeknou postup jak dál a nějaké výsledky. Jsem zvědavá, co z nich vyleze.

Irčins, časem se opravdu uklidníš, ale pak přijde blbá reklama na plínky a stejně budeš bulet. Já jsem se akorát naučila v tkaových momentech odejít, aby mě manžel neviděl a neměl starosti, už takhle se tím trápil a trápí a nechtěla jsme mu ještě dělat těžkou hlavu mnou samotnou.

Autor: Irčins   4.9.2015 v 18:08

Mysando, také se tak začínám chovat....prostě s ohledem na přítele se začínám trošku držet a dělat, aby neviděl všechno... Asi to není dobře, jenže jeho zvyšující se starost o mně začíná zase naopak dělat starosti mně, jestli mi rozumíš. Nechci, aby na mne začal koukat jako na nějakou nemocnou a bezmocnou. Na druhou stranu nechci, aby se pak uchlácholil, jak je již vše v pořádku a já ho pak jednou takovou nečekanou reakcí zaskočím. Vlastně mám pořád co dělat sama se sebou a nechci si začít hrát na něco, co není... Je to strašně těžké. Největší úleva přijde, když si pobrečím o samotě a to také není nijak na škodu. 

Já budu na své výsledky asi taky hodně zvědavá a zároveň se jich budu oprávněně bát, protože si myslím, že ona imunita bude u mne ohnisko celé téhle události, se kterou se stále nemohu smířit. 

Autor: elis   4.9.2015 v 19:37

Ahoj holky musime se proste drzet a byt stale silne.tuhle vetu uz pomalu nenavidim.kazdy den si rikam,jak dlouho jeste.s pritelem to mam taktez,nechci aby videl jak se trapim,protoze vim,ze i jemu to rve srdce a nechci,aby mel o to vetsi trapeni kvuli me.je to hrozne tezke se s tim naucit zit.nikdo kdo to nezazil nevi jakou vnitrni bolest prozivame.stale prosim a volam boha o pomoc,ale vim ze zalezi jen a jen na nas.musime se byt silne holcicky

Autor: Irčins   4.9.2015 v 21:19

Dneska byl smutný den....podle paní z pohřební služby nám právě na dnešek zařídili zpopelnění maličké. Od rána na to musím myslet a je mi z toho hrozně úzko. Vím, že to bude další rána, až si pro ni pojedeme, ale na druhou stranu bude chvilku s námi...  Když přítel volal poprvné do pohřební služby, nezapomenu na slova majitele, když mu řekl, co jsme prožili a proč se na ně obracíme. Prý jen prohodil: "Zase Chrudim?" Tím měl na mysli, že v tamní nemocnici se stalo zřejmě to samé přede mnou a není to tak dlouho...strašné. 

Měla bych jít dál a fakt se začít soustředit na budoucnost, jenže to nejde, ještě ne. Až budu mít před sebou nějaké konkrétní datum ohledně dalšího možného otěhotnění a za sebou výsledky, že mu nic nebrání...ano, pak ano, to už bude posun vpřed. 

Elis, já vím, že chlapi se tím také trápí, jenže žádný chlap nemůže úplně pochopit bolest ženy, která toho človíčka v sobě nosila, byť ho ztratili stejně jako my. Všechny své těhotenské věci jsem vyprala a složila až na dno skříně. I takovouhle věc člověk obrečí. Pořád dokola si říkám...hlavně se z toho nezbláznit...

Autor: Babouk   4.9.2015 v 21:36

3,

Tenhle týden byl dost hektický, ani jsem neměla nějak čas na to moc myslet, tak jsem si přišla relativně v pohodě a pak šup stejně to přijde.... Dneska jsem potkala pár miminek.. Včera jsme šli zase dát s malou Marice kytičku na to naše místo a já jí říkala "to byla tvoje sestřička" a už jsem brečela. Nebo mi stačilo myslet na to, že se příští týden uvidím poprvé od toho, co se to stalo, s kamarádkou, která má 2 měsíční miminko. A takhle to bude už pořád, možná míň často, ale pořád. Když se to stalo před rokem, tak jsem pak tajně brečela večer ve sprše.

Autor: kotrbelinka   5.9.2015 v 13:36

Ahoj holky Mysando to te pekne vysali ;-):-D to je fajn ze uz mas neco za sebou.Elis a Ircins drzte se holcickyJa mam taky nejak divnej den porad myslim na ty moje dvojcatka ale bohužel to nejde vratit tak musíme jit kupředu.Holky ja mam strach z toho jak sem zaspinila co to mohlo byt i me napadlo ze jsem tehu a ze to bylo uhnízdění vajíčka ale to by byl pruser.Pak sem si rekla ze to je blbost.Stalo se vam nektery ze ste po ms zaspinila?