Autor: envya   16.4.2016 v 14:21

Ahoj petra28 je mi to tak strasne lito a posilam ti moc moc sily!!!u me to je mesic co nam umrela nase beruska Dofinka,porad to neskutecne boli,ale je to cim dal tim lepsi!take jsem mela problem s placentou a jsem po revizi.s pritelem se hned po sestinedeli chcem o mimi znova pokusit,hlavne se dat do kupy psychicky pac si mxslim,ze dokud to nebude o.k. v hlave tak to nepujde....jediny lek na nasi bolest je cas!!!

Autor: envya   16.4.2016 v 14:23

Ach jo to psani na mobilu....byla to Sofinka!

Autor: Irčins   16.4.2016 v 15:01

Milá Petro,

Envya má naprostou pravdu, jen čas, čas, čas a lidská psychika je nejlepším doktorem na tohle trápení. :-( Nechápu, co se to děje...jako by se s tímto neštěstím zase roztrhl pytel, jako tomu bylo vloni v létě, kdy jsem se přidala do této diskuze i já. Týden za týden jsem se prokousávala pláčem, bolestí, jistým zlepšením a neskutečně my tady pomohly holky, které si prošly tím samým a vidina toho, jak jedna po druhé nabírají sílu a opět se těší z nového štěstí. Říkala jsem si, že teď jsem na řadě já, ale čekám už tak dlouho...

Já měla první miminko z druhé inseminace, letos v únoru jsme snažení odstartovali znovu, ale když se ani po druhém IUI nedařilo, jdeme do umělého... Proto mne tolik bolí číst, že se ti toto stalo právě po umělém oplodnění... Vlastně nevím, co čekat a asi se také upínám na to, že když to bude takto ošetřené, navíc s různými podpůrnými metodami, už se mi to nebude opakovat... Lékařka mi řekla, že se za celou svou profesi nesetkala s opakujícím se případem u jedné ženy. 

Je dobře, že máš manžela u sebe a je ti oporou. Nakonec to zvládnete i vy. Posílám ti za sebe sílu a obrovské povzbuzení. Ano, jsi neskutečně statečná a vím, o čem mluvím... 

Autor: Irčins   16.4.2016 v 15:03

Omlouvám se za hrubky, ale to je na této stránce asi to poslední, co by kdo řešil...Přeji vám holky co možná nejpohodovější sobotu...

Autor: Petra28   16.4.2016 v 17:24

Děkuji moc. Jsem ráda, za tuto stránku, že se tu mužů vypsat. 

My jsme byli také na IUI, ale ani jeden pokus nevyšel. Byla jsem na IVF, kde mi vzali a oplodnili 5 vajíček. Jedno jsem si nechala zavést, ale nepodařilo se. Pak jsem si nechala zavést 2 a jen jedno se chytlo. Teď máme ještě 2 mrazáčky, ale necham si dát jen jedno. 

Nechce se mi čekat půl roku, než mi budou moct vložit mrazáčka. Jedeme do Caru na konci května. Doufám, že nám povolí dřív vyzkoušet alespoň IUI, než transfer.

Autor: Babouk   16.4.2016 v 19:46

Petro, je mi to moc líto. Stalo se mi to samé, taky 36t, jen mi to řekla doktorka na kontrole a pak potvrdili v porodnici. Neslyšela srdíčko, když nějakou chvíli přejížděla po břiše a nic, tak ve mě hrklo a došlo mi, že den předtím jsem necítila pohyby. Pak mi ještě udělala ultrazvuk a to už mi bylo jasné a jen jsem brečela a říkala si "znovu nee". Jenže ano. Rok předtím jsem potratila v 17t. Teď je to 8,5 měsíce, co se to stalo, skoro třičtvrtě roku, ani nemůžu uvěřit, že už je to taková doba. A další miminko na cestě. Přeju ti, aby se vám to povedlo, co nejdřív, ať už jakokouliv formou.

Autor: Petra28   16.4.2016 v 20:07

Babouk

Děkuji, moc ti přeji zdravíčka pro tebe i mimčo

Autor: elis   16.4.2016 v 20:57

Ahoj holky,Petro 28 je mi to strasne moc lito,nejak tu maminky pribyvaji,je to tak strasne smutne.Navic kdyz jsou ty zlaticka tak vytouzene.Jsi velmi statecna,vsichni vime jakou bolesti si prochazis,musis byt silna.kez se budete moci snazit driv jak za pul roku.Ircins drzim na zitrek palecky a dalsi snazilky at se brzy zadari.

Autor: elis   16.4.2016 v 21:24

Co se tyce tehlech stranek,tak jsem za ne moc vdecna.Kdyz jsem lezela na luzku v nemocnici uz si nepamatuju zda to bylo pred vyvolanim porodu nebo az po nem,jelikoz jsem byla neustale pod praskama, 3dny nejedla,tak jsem hledala nekoho v mobilu na internetu kdo si prosel tim samim co ja.nechtelo se mi verit tomu co se stalo,ze musie prozit takovou bolest,ale hlavne jak to zvladnout.Pritel byl tez stale semnou,byl mi velkou oporou,ikdyz sam byl zoufaly,tak byl silny.Zni to divne mit cas koukat do mobilu,prislo mi ze mi nikdo netozumel,ta bezmoc,zoufalstvi.Trochu mi trvalo nez jsem sem napsala..Myslim,ze diky holkam tady jsem to zvladla mnohem lepe a za to moc moc dekuji.A preji si aby i vy maminky jste tu nasli nejakou tu silu navic a zvladli to lepe.holky drzte se!!!!!