Kdy se začít snažit po porodu mrtvého miminka a nasledné revizi dělohy

Autor: Sára Sára   22.4.2016 v 18:24

Holky já měla taky vymodlenou, vytouženou a plánovanou holčičku........byl to zázrak, že se to povedlo...a my byli šťastní. Těhotensví komplikované, rizikové, neustálé krvácení a problémy.....ale i přes to všechno....malá byla předpisová a v pořádku. 

3.3 jsme se dozvěděli pohlaví a že je vše, tak jak má být, i krvácení ustálo....a já byla v pohodě a bylo mi líp.......

8.3 mi odtekla plodová voda ( netušila jsem, že to je plodovka, ale byla si jistá, že je něco špatně.......)

9.3 maličká byla živá v pořádku ale bohužel úplně na suchu......záchrana nebyla možná Cry. Lékaři začali bojovat o mě.  Po tom útrpném a strašném porodu ač tedy velmi rychlém, za což jsem opravdu vděčná........mi bylo zjištěno vysoké množství leukocytů...nasadili mi silná antibiotika.....a každý den jsem měla odběry, po 3 dnech bohužel žádné zlepšení....takže kolem mě lítali jako mravenečci....protože mi vůbec nebylo dobře ani po psychické stránce ani po té fyzické....a já tak chtěla pryč , z toho místa, kde jsem nechala kus sebe, kus něčeho po čem jsem tak toužila.....CryCryCry.

Udělali mi výtěr z pochvy...ale boužel výsledky byly až za tři dny....to už mě sice pustili domů ale pořád jsem nebyla ok.......a když jsem si volala na výsledky , tak mi zjistili, že mám v těle hajzla breberku zlatého stafylokoka Cry. Takže znovu do nemocnice...a rychle nasadit jiná, silnější a účinná antibiotika.........je fakt že už za dva dny poté mi bylo líp......takže léčba zabrala. 

Je možné, že ten svinskej zlatej hajzl, i když nevím, kde jsem ho tam dole vzala, zapříčinil ztrátu mojí holčičky....ale bohužel ani pitva ani tohle nemusí být ta pravá příčina a prý se to pravděpodobně ani nikdy nedozvím......

Stává se to, že se naruší plodové obaly díky infekci.......a bohužel ve 20 tt záchrana mimi není možná....

Já pořád nechápu....kde se to svinstvo bere, proč nám to ty breberky dělají a takhle nás trápí..........nikdy bych nevěřila, že se mi to může stát.....

A teď jen koukám, čtu a říkám si.....kolik nás nešťastných ještě musí být........a musí prožívat tohle utrpení........

 

Holky jsem s vámi!!!!! Vím co prožíváte, jak vám je...vím jak to bolí.....a věřte, že mi je to strašně líto!!!!!

Je to hrozně moc nespravedlivý!!!!!

Jediný co vám závidím je, že jste mladičké.....a těch možností máte ještě hodně....

Já díky věku, těch možností a času moc nemám, o to hůř to všechno prožívám....a trápí mě to.......bulim, bulim a zase jen bulim.......

Nechtěla jsem toho od života tolik......rodinu, zdravě děti a milujícího manžela.........

Už nemám sílu dál bojovat a pořád začínat znovu........už nemám sílu na nic...

Teď mě drží můj 8letý syn......jsem šťastná, že mám alespoň jeho..........

 

Omlouvám se....že píšu slohovou práci........ale nevím, komu jinému bych se vybrečela, kdo jiný by mě pochopil........než vy tady....

Holky díky moc za vše!!!!!!

Autor: Irčins   22.4.2016 v 18:29

Hodně vymodlené miminko, protože ještě žádné nemám a věkově už to začíná být opravdu těžké. Vyšetření CRP by mělo pravděpodobně zjistit, co máš v těle za infekci, jestli virovou nebo bakteriální a jakou zvolit léčbu...podle toho, co píšou na netu. Já po tom porodu dostávala troje antibiotika najednou - jedny v kapačce a dvoje v lécích. Byl to hrozný dryják, takže ta infekce musela být opravdu hodně rozšířená. 

A teď na tom předoperačním vyšetření mi o těch leukocytech řekla obvodní doktorka, že prý všechny výsledky jsou v normě, jen mám zvýšené leukocyty v krvi, takže tam byla infekce, ale neřekla jaká... Ani v Sanusu se nad tím nijak nepozastavili, tak snad to bylo v pořádku a nevěřím, že by do mně dávali zdravé embryo s vědomím, že mám v těle nějakou vážnou infekci... 

Obecně leukocyty jsou bílé krvinky, ty jsou pro naše tělo důležité právě proto, že se perou s infekcemi a jejich zvýšení tedy znamená, že se tak děje... 

Autor: Krista   22.4.2016 v 18:38

Sári, je hrozné, te potkalo.. Takže jestli jsem dobre pochopila.. Neco podobného jako u me.. Proste vse v poradku, ale začal z ničeho nic předčasný porod.. Šílené, vim jak se cítis, všechny nas to moc bolí a nikdy asi úplně neprestane.. Je snad alespoň malá útěcha, ze uz jedno děťátko mas. Mne tedy plodovka praskla úplně až při porodu... Ale ja mela kontrakce co dvě tři minuty a řekli mi, ze to takhle udrží na kapacce max den... A to možná ani to ne.. Tak jsme se dohodli, ze uz se to vysadí.. No a uz se rozjel porod :( nemuzu se smířit s tim, ze se nas ptali, zda chceme malého zachránit... Řekli nam, ze jsou minimální šance, ze pokud vůbec přežije, bude zdravý.. Ze 22+5 je hodně brzo.. No a tak jsme se dohodli, ze teda maličkého zachraňovat nebudou a nechá se to na přírodě.. Pripadam si jako vrah :( bylo to nejhorší rozhodnuti v životě a porad si to vyčítam.. Ja taky když začnu psát, jsou to většinou slohovky ;) nepochopí asi nikdo, kdo si to neprozil.. Jen se tu vypiš.. Ja jsem tu ode dneska a děla mi to dobre, vypsat se z toho.. Mne akorát zjistili streptokoka, ale to prý vyvolat porod nemohlo.. Takže vlastne taky nevím a nikdy uz to nezjistím... Držím ti moc palce.. Ja jdu dnes s kamarádkou na chvíli na kafe, tak snad trochu vypnu a přijdu na jiné myšlenky... Snad nepotkám nikoho známého..

Autor: Irčins   22.4.2016 v 18:41

Sári, tvůj syn je teď to nejdůležitější, a když si budeš myslet, že se to nedá vydržet, podívej se na něj a pořádně ho obejmi. I ty máš ještě spoustu možností a každá žena má plodnost jinou. Vím, že od určitého věku i ženská vajíčka stárnou a hranice úspěšnosti se snižuje, ale neznamená to stopku... Mně bude 37 let a žádné dítě ještě nemám.... Bylo mi stejně jako tobě, když jsme o tu naši holčičku přišli. Počítala jsem jen a jen roky a co bude dál.... Také jsme s přítelem po tomhle zážitku spolu trošku bojovali a on ke mně jakoby stále nemohl najít cestu nebo jsem ho na ní nepustila. Pak jsem zase chtěla, abychom si o tom stále povídali, ale to on nechtěl. Říkal, že to prostě nevrátím a nemá cenu se v tom, co se stalo stále nimrat. Tehdy mi to přišlo tak nefér a chladné vůči mě, ale teď vím, že to myslel dobře, že kdybychom se utápěli oba, možná by to byl konec. A pak mi hrozně pomohlo to psaní tady. No a časem to bylo stále lepší a my tu cestičku k sobě přeci jen našli.

Důležité však bylo, že on sám říkal, že ví, že mně z toho pomůže jen další těhotenství a podpoří mne jak jen to půjde. Že to sice nechce zažít znovu, protože prodělal se mnou celou tu dobu od vyšetření po porod a i když to na sobě nedával moc znát, moc ho to vzalo... Jsem ráda, že ho mám a vím, že jednou rodina budeme...

Sári piš, piš, piš a žij pro každý den. 

Autor: Babouk   22.4.2016 v 18:55

Kristo, to chování doktorů bylo tedy dost laxní, ale těžko říct, jestli by se miminko dalo zachránit, pokud tam byl někde zánět. Já jsem předminulé těhotenství začala v pondělí špinit, doktorka mi nasadila magnézium a měla jsem být v klidu, jenže to moc nešlo s rok a něco starou dcerou. Jako na potvoru moje doktorka měla dovolenou a tahle na záskok byla už evidentě v důchodu. Ve čtvrtek večer jsem začala krvácet a na záchodě ze mě něco vyšlo. Sehnali jsme hlídání a jeli do porodnice, já s pocitem, že jsem potratila. Tam mě doktor uklidnil, že to byla jenom sraženina, miminko a všechno bylo v pořádku, dostala jsem utrogestan a ascorutin a poslal mě domů. Jenže v pátek pozdě večer jsem začala krvácet hodně a měla horečku. Manžel zavolal sanitku a jela jsem do porodnice znovu. Miminko bylo v pořádku, ale doktor mi řekl, že tam probíhá infekce a je to 50 na 50. Nechali si mě tam, byla jsem furt na kapačkách, antibiotika, magnesium, ležela jsem. V sobotu ráno bylo ještě miminko v pořádku, ale večer jsem začala mít bolesti, jako při menstruaci, začaly kontrakce, doktorka potrvdila, že se otvírám, no a já potratila. Pak mě hned uspali a vyčistili. Zvláštní, jak si člověk po dvou letech pamatuje každý detail, včetně návštěv apod.

Po tomhle potratu mi doktorka řekla počkat 3 měsíce a po porodu naší mrtvé holčičky půl roku až rok, vzhledem k mému věku půl roku. Takhle dlouho jsme nečekali. Začali jsme dřív, po 2 menstruaci, ale povedlo se po 4té. To bylo tak akorát, ty měsíce před tím, jsem i cítila, že nejsem úplně připravená. Takže záleží, jak se budeš cítit. Kontryhel teď pij na zregenerování, ale po první menstruaci se má opravdu pít od prvního dne MS jen do ovulace, myslím že 10 dní. A pak zase od prvního dne MS. S gynexem bych asi počkala až se budete opravdu snažit, taky se bere první den MS celkem 3týdny. Drž se a pořádně se vyplač, smutek musí jít ven.

Autor: Babouk   22.4.2016 v 19:03

Sáro, máš syna, tak máš pro co žít. Vím sama, že to není lék, na to co se stalo, to si musíš protrpět bohužel. Jednou to bude lepší. Piš sem, pokud se ti bude chtít, to opravdu moc pomáhá. A možná zkus nějakou psycholožku, to mi pomohlo taky, vymluvíš se tam a vybrečíš a zase se kus odplaví.

Autor: Babouk   22.4.2016 v 19:08

Irčins, s miminkem v náručí by sis svatbu opravdu neužila:-) To by chtělo počkat tak 2 roky. My si to užili, dceři už bylo 2,5, vyhrála si s dětmi a starali se o ní rodiče a na noc si jí odvezli. Přípravy na svatbu tě zabaví, budeš mít jiné pozitivnější myšlenky, u mě to tak bylo. Ono si to stejně jednou za čas našlo cestu ven, ale nemyslela jsem na to v kuse.

Autor: Babouk   22.4.2016 v 19:09

A já tu píšu taky pěkné slohovkySmile

Autor: Krista   22.4.2016 v 19:18

Irčins.. Urcite bude vse v poradku, doktoři snad vědí, co dělají.. Do me taky kapali hned antibiotika, vlastne uz při porodu myslím.. A pak po par dnech se porad divili, ze CRP neklesá.. No a sup, druha revize :( je to všechno tak smutný.. Achjo Babouk.. To je svinstvo ty infekce.. Moc me to mrzí.. Takže jestli chápu, tak jsi porodila mrtvou holčičku a pak jsi potratila takhle v pokročilým tehotenstvi? Možná uz jsi to tady psala, ja mam v tom trochu zmatek a snažím se zorientovat.. Je nas bohužel hrozné moc .. A mas děti? Takže si mam nejak testovat zda mam ovulaci a když ano, tak ten kontryhel uz nepit? A ten GYnex teda myslíš, ze mam ted úplně vysadit? On ze je i na cysty a tak... Ja se začínám fakt až děsit, kolik nas tady je ... :(

Autor: Petra28   22.4.2016 v 19:47

Ahoj, tak dneska je to už 14dni, co jsem porodila. Už se cítím po psychické stránce mnohém lépe. Už se i usmívám, když vidím malé dítě nebo kočárek. To jsem vždy ořvala.

Krista, moc mě mrzí, co tě potkalo. Tady nás to potkalo všechny. Docela tě obdivuju, že si ho měla v náručí. A vlastně všechno. To já bych nedala. Byla jsem 36tt. Je fakt, že se nás ptali, jestli ho chceme alespoň vidět. Nechtěli jsme. Nedali bychom to. Manžel viděl začátek hlavičky a to jen, když se podíval, jestli už jde ven. Rodila jsem docela dlouho.

Holky, mám dotaz, jak dlouho jste ještě krvácely? Ještě trochu krvácím. A mám ještě dotaz. Měli jste nějaký speciální papír, co vám vystavil gynekolog, že máte kratší mateřskou? Mělo by to být do práce, a oni to pak mají poslat na sociálku. Ten můj doktor se asi s tím ještě nesetkal a vůbec nic neví

 

1 ... 230 231 232 ... 309
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Vši

Zdraví a nemoc

Poslední příspěvek: 10.11.2025 v 01:26

Dovolená

Starší děti

Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37

HCG 14 dní po ovulaci

Otěhotnění

Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.