Autor: Tamara   7.9.2016 v 10:54

Jejda,nemas to jednoduche teda.Život si s tebou zahrava.Nebude lepší se teď soustředit na dceru? Bude to těžke,ale ona tě bude potřebovat.

Autor: Irčins   7.9.2016 v 16:54

Luciku13, napsala jsem to špatně, vzali mi přímo část čípku. A současný gynekolog si vyžádal kompletní zprávu, kterou prý studoval po loňském neštěstí snad dvě hodiny a je si jistý, že vzali moc a bylo jim to jedno. Konizace jako taková nutná byla, to zase ano, ale v tomto měřítku??? Teď když o tom přemýšlím, začínám přestávat věřit svému tělu. Pak mně zase napadají hloupé myšlenky typu, že třeba máme mít chlapečka, že holčičky nám nejsou přány a mé tělo je nepřijímá...jsem zoufalá. 

Jinak o pupeční šňůru jsem se též zajímala a bylo mi řečeno, že na normálním ultrazvuku ji nelze vidět, i v dnešní pokročilé medicíně. Na podrobnějším ultrazvuku je prý jen vidět průtok krve skrz pupečník. A pravdu má Jaana, že i mně řekli, že nelze být upoutaná na monitor 24 hodin denně a kotrolovat průtok krve, že to vše je otázka minut, kdy se to změní... Samozřejmě je také druhá věc, která k tomu přispívá a to, když je pupečník nepřiměřeně dlouhý a to omotání je vyšší riziko. To měla moje mamina, té se udělal na pupeční šňůře pravý uzel v sedmém měsíci a holčička, která se měla narodit čtyři roky přede mnou, v ní byla měsíc mrtvá....tehdejší doba ultrazvuků byla ještě v plenkách... Ale i tak to tehdy nelze spojit s pokrokem v medicíně...jen jí hrozila velká sepse a mohla být ráda, že to přežila. Dnes jsou alespoň ty ultrazvuky přeci jen podrobnější a hlavně častěji hlídané.

Autor: Irčins   7.9.2016 v 17:03

Anah, když čtu tvé řádky, musím se zastydět... Asi jsem příliš zahleděná do své bolesti, ale pravdou je, že celý loňský porod se mnou přítel prožil, byl celou dobu se mnou. Pak mi řekl, že podruhé už tohle nechce zažít, byl to opravdu středověk, že jsem křičela bolestmi jako ještě nikdy, až jsem i omdlela. A přesto za mnou přijel i tentokrát a byl u mně, když jsem holčičky rodila. Oba jsme se s nimi rozloučili, pochovali a pohladili si je...

V tomhle mu opravdu moc křivdím. Teď je se mnou týden doma, byť by měl objiždět zákazníky a dělat smlouvy. Sice toho má i tak doma dost, od rána do večera na telefonu, ale je se mnou a to mi moc pomáhá. Asi jsem se moc začala soustředit na ten záchytný bod svatby a tím vše hodila do jednoho pytle i s jeho pocity. 

Teď to prostě dotáhneme do konce, přesto všechno si myslím, že to bude hezká svatba, obojí rodiče stojí při nás a vím, že udělají maximum, aby to byl hezký den. 

Až se miminka dočkáme, uděláme dodatečnou obrovskou oslavu, i když se dosavadní rány nikdy nezhojí. Loňská holčička si s sebou vzala kus mého srdce a dvojčátka dvojnásobný. Musím si ten zbytek naděje nyní hýčkat a snažit se jít dál... Jen už chci mít za sebou všechny ty úřady kolem pohřbu, vyřizování mateřské a pohřebného, abych se mohla uklidnit bez toho, že by mi to neustále nějací cizí lidé připomínali chladným papírováním...

Autor: Irčins   7.9.2016 v 17:07

Mixlevpixle...musí to být hrozný mišmaš pocitů, když je dcerka těhotná. Chápu, že nevíš, který z těch pocitů převažuje, ale věřím, že nakonec....časem, převáží ten správný, láska k dceři, novému životu a nová víra v budoucí štěstí, které bude patřit zase jen tobě. Je to tak hrozné těžké se z tohohle vymotat. 

Autor: Petra28   7.9.2016 v 17:25

Mixlevpixle já jsem přišla v dubnu, v 36tt také o miminko. Necítila jsem pohyby a v nemocnici přišli na to, že umřel. Přestalo mu být srdce.

Autor: Irčins   7.9.2016 v 18:19

Já to prostě nechápu...kamkoliv jedeme, všude vidím tolik maminek s kočárky, těhotných....vůbec by mně nenapadlo, kolik je nás...opačných případů. Než se mi to stalo, věděla jsem to jen od své mamky a nikdy se tím nezabývala. Avšak statistika bude daleko, daleko horší, jen se o tom nemluví... 

Autor: Ivous   7.9.2016 v 21:32

Mixlevpixle, ja si vubec neumim predstavit tve pocity! Tesit se na babickovani, kdyz jsi prave prisla o kus srdicka materskeho? Jedinou vyhodu v tom vidim, ze se kazdopadne dockas pochovat si miminko :-) Zni to asi divne, ale me to chybi i ted po 8mi mesici po porodu...kamaradky okolo me maji plus/minus stare deti, jako by byl nas Vitek, ale moznost pochovat si je jsem mela jen parkrat...navic takovy zvlastni pocit, ze drzite miminko, ze je to to, co chcete a umite si to predstavit a zaroven neni vase. Kamaradky mi mimca moc nepujcuji, asi se boji, aby mi neublizily...nevim. Takhle bude ale mimco ve vasi rodine...a kdo vi, treba pribude stejne stary strejda ;-)

Autor: Lucik13   8.9.2016 v 09:10

Ircins a jak to vidi doktor teda dal, kdyz zjistil pravdepodobnou pricinu? Da se s tim neco delat,pokud je cipek nedostatecny?

No muj minuly Dr me opakovane strasil, ze se mu muj cipek nelibi, pravidelne mi delal cytologii..to sem jeste brala antiko a pak kdyz se blizila svatba a zacala sem uvazovat o detech, mela sem strach, aby se neco nestalo s cipkem a nezustala sem bez deti..a kdyz sem se na to zeptala Dr, jesi mam s detma spis spechat, kdyz se mu cipek porad nezda, tak to jen odmavl, ze az bude problem,ze mi rekne..to byl uzasny pristup...takze ja mam jako cekat,az mi rekne,ze uz je pozde.. Nastesti jsem ted po umrti miminka zmenila Dr a ten vypada mnohem peclivejsi a vsechno se mnou resi, porad mi ukazuje vsechno na ultrazvuku i nekolikrat, tak fakt doufam,ze se se mnou bude zabyvat i ted v prubehu tehotenstvi.

Autor: Lucik13   8.9.2016 v 09:14

Mixlevpixle je to teda tezka situace, ale treba Vám z nebicka posílají náhradu do rodiny, i když ne přímo tobě. Za tebe mě to moc mrzí, ale miminko od dcerky ti to treba aspon trochu vynahradi a uvolnis se a podari se ti dalsi tehu ani nebudes vedet jak :) Hlavne aby to dcerce vyslo a nemela treba taky nejake problemy. Budeme Vám oběma držet palce, at se s tim statecne poperete.