Autor: elis   18.9.2016 v 21:29

Ten je tak nadhernej

Autor: Mixlevpixle   19.9.2016 v 10:27

Kotrbelinka   moc gratuluji a taky trochu závidím 

Autor: Jana76   19.9.2016 v 12:13

Kotrbeli moc gratuluji, je krásný a ty moc šikovná žes to vydržela tak dlouho. Ať už vás čekají jen samé radosti..... 

Autor: Jaana   21.9.2016 v 10:51

Kotrbeli a kdy vás pustí domů, musí mít Štěpánek nějakou váhu na propuštění nebo podle čeho to posuzují?a ty jsi v pořádku?

A jak rostou miminka Elis a babouk? Trochu jsem váhala, jestli se mám ještě vyptávat v této diskuzi na miminka, ale tak nějak jsme to ten rok spolu prožívali, a není jiná možnost  se zeptat. Jsu zvědavá, jak rostete a babouk jak sestřička uvítala brášku? 

Autor: elis   22.9.2016 v 10:26

Ahoj zdravim vas,mozna uz se nehodi sem psat,ale musim rict,ze za ten rok jsem si na vas tak zvykla,ze mí budete vsichni chybet.jinak my krasne rosteme mame 4.5kila a 54cm a pomalu 5mesicu.stale kojim,ale uz ochutnava polivka akorat mu moc nechutna.jinak je uplne skvelej.a co ty Jaani?jak vy to vse zvladate?vzpomenu si i na sluniczko a jeji malou.jak se jim asi dari?

Autor: Irčins   22.9.2016 v 21:16

Ahoj holky,

Elis, můj názor je, že se sem hodí psát...obzvlášť, když se vám zadařilo. Tedy z mého úhlu pohledu a pro mne je to stále zvyšující se naděje, že se to podaří i mně... Nebudu zastírat, je mi moc smutno, psychicky se moc nehojím, aspoň že fyzicky je to lepší než vloni. Skoro jsem nekrvácela a nyní, téměř po měsíci, už vůbec. Takže čekám, kdy dorazí první měsíčky. 21.října odlétáme, jak doufám po těch všech nevydařených dovolených, na tu odpočinkovou a nerada bych i tam drandila s vložkami. Pár dní před mám kontrolu po šestinedělí a dostanu na cestu prý i nějaké tampony, když se budeme koupat v moři nebo v tamních bazénech.

Myslela jsem si, že i já završím tuhle diskusi miminkem, že vás budu postupně následovat, ale bohužel... Není co víc k tomu říct a už si ani neříkám, že to tak příroda chtěla. Vím, že jsme udělali maximum pro záchranu, ale nebylo to nic platné. Dnes jsme si byli pro dvě urničky a začínám se budoucího otěhotnění bát už teď. Někdy mám i takové myšlenky, zda to nevzdat... Ta vidina čekání, testování, strachu, o tolik znásobená oproti loňsku, ta vidina mi všechno kazí a bortí plány už nyní. Přítel mi řekl, že je ze mně beztak cítit, jak to chci zkusit znovu, a že si je jistý tím, že do toho opět oba půjdeme, že mi opět bude hladit bříško a opět vše spolu podstoupíme... Asi má pravdu, asi o tom budu s odstupem času zase přemýšlet jinak. Ale upřímně, tyhle myšlenky, že by bylo možná lepší toho nechat, tak ty jsem vloni rozhodně neměla. 

Stejně to mám i s prací...vloni jsem hnala už po měsíci, abych snáz zajela do života, ale teď na to fakt nemám. Dokonce myslím na to, že nepůjdu ani po mateřské a vezmu si neschopenku do té doby, než si zase půjdeme, tentokrát už pro "mrazáčka"...

Ale nevím, zda mi neschopenku pak nějaký doktor bude chtít napsat a za kterým nejlépe jít... Měla jste to tak některá? Neříkám, že nechci pracovat, ale raději budu pomáhat manželovi s jeho firmou, než se vracet do práce a kolektivu, který tam není dvakrát dobrý... 

O minulém víkendu jsme nově vymalovali kuchyň a musím uznat, že se nám povedla. Zase jsme si o něco zvelebili byt. Jen už to zvelebování nechci mít spojené s takovým prožitkem, protože minule to byl obývák, letos kuchyň a už nechci pomýšlet na nějaké příště... 

Mimochodem...Kotrbelinko moc gratuluji a přeji novému človíčkovi, aby se měl na tomto světě co možná nejlépe, hodně zdraví a štěstí. Lásky bude mít hromady, to je jisté. 

Autor: Irčins   22.9.2016 v 21:19

Když se tak zpětně čtu, vidím, že má manžel...nějak si ještě nemohu zvyknout na to, že jsem již vdaná paní a musím se tomu pousmát....tak že má opět pravdu. Hlava se bojí, ale srdce půjde o nové miminko zase bojovat...

Autor: Tereza   22.9.2016 v 21:57

Ahoj holky, 

promiňte, že Vám vstupuju do debaty. Čtu si zpětně Vaše příběhy a musím říct, ze jste mi pomohli. Vím, ze v tom nejsem sama. A je to strašný. Strašný, ze se z deje v tolika pripadech

10.8. 2016 jsem také porodila mrtvou holčičku. Mela dvakrat omotany pupecnik kolem krku. Pořád mě to hrozně bolí a pořád tomu nemůžu uvěřit. S přítelem jsme teď odjeli k moři na dovolenou. Všichni nám říkali, at někam odjedeme. Tak jsme odjeli. Ale moc si to tu teda neuzivam. Zítra jsem měla mít termín porodu. Tak bych raději rodila, než se cakala v blbým moři. 

Holky a nejhorší na tom všem je, ze když jsem přestala cítit pohyby, tak jsem jela k doktorovi. ( bohužel né ke svému, protože měl dovolenou) on mi udělal utz.  Žádný nahrávání srdíčka nebo prutoky pupecnikem. Nic. Řekl, ze je vše ok a poslal me domů. Další dny jsem furt nic necítila. Tak si říkám, ze ten doktor snad není debil, když mi řekl, ze je vše ok. 3. Den od návštěvy jsem šla normálně už ke svému do poradny. Tam me poslali hned do nemocnice na lepší utz. A samozřejmě srdíčko uz nebilo. A holčička byla podle všeho cca týden mrtvá. 

Autor: Irčins   23.9.2016 v 14:57

Ahoj Terezko,

není proč se omlouvat, bohužel...od toho tu taková debata je... Bohužel pro nás, co jsme to zažily a na druhou stranu jsem za podobné diskuze ráda, protože i mně pomohly a pomáhají jít dál. Já během roku takto přišla o tři holčičky a vím, čím si také procházíš...

I nás čeká dovolená, ale až za měsíc, tak snad v té době bude zase o trochu lépe. Vidina toho, jak zkouším otěhotnět potřetí, ve mně v tuto chvíli vyvolává rozporuplné pocity. Když jsem letos zjistila, že čekáme dvojčátka - holčičky, viděla jsem v tom snad i útěchu za tu loňskou, že se nám takto "vrátí", že to tak asi mělo být, že to tak příroda chtěla. Ale když nemám nyní ani jednu, nevěřím...přírodě, svému tělu a teď ani tomu, že to příště bude v pořádku.

Zní to hrozně, ale o nějakém budoucím těšení se nemůže být ani řeč... Nové těhotenství sice zahojí rány, ale nezmění to, co se stalo, ani nevymaže paměť. Teď tu opět sedím a pročítám se podobnými příběhy. 

Když se vrátím k Tobě, je divné, že v tak vysokém těhotenství lékař nezkontroloval vše, zvlášť když jsi necítila pohyby. To by měl být varovný signál snad pro všechny lékaře, i když pak zjistí, že to je v pořádku. Ale vyšetření by měla být určitě o to podrobnější. No, jak říkám, nelze to vrátit a musíme jít dál s tím, co máme...snad časem znovu uvěřím...