Autor: Babouk   24.9.2016 v 21:44

Terez, moc mě to mrzí, jako všechny holky tady vím, jak je to težké, ale já už se naštěstí dočkala štastného konce, tak ti přeju, aby ses taky dočkala.

Jinak u nás doma docela fičák, bylo a občas je to docela divoký, takže moc nestíhám... Ale snad už jsme si našli trochu režim. Záleží taky, jak jsem vyspalá, někdy si říkám, že na to noční vstávání jsem už stará:-) Ty první týdny jsem musela pořád odsávat, jak byl malý, tak si to mlíko všechno nevycucnul. Takže jsem kojila, dokrmila a odsála napříště, co 2 až 2,5 hodiny a nedělala jsem nic jinýho a hlavně v noci jsem se vůbec nevyspala. Když byl manžel první týden doma, tak to ještě šlo, ale pak s dcerou to byl masakr. Malý taky ubral, chodila jsem často na kontrolu na převážení. Týden po propuštění, začala mít dcera horečky - letní chřipka. Naštěstí to moc dlouho netrvalo, ale já to chytla od ní a bylo mi dost mizerně. Do toho retence prsu a míň mlíka. Musela jsem ještě dokrmovat umělým. Už od porodnice jsem měla otoky a pořád jsem musela nahřívat a chladit. Pár dní na to jsem měla znovu horečky, protože z retence se vyklubal zánět prsu. Skončila jsem na antibiotikách. Už jsem na to kojení rezignovala, hlavně to odstříkávání mě ničilo. Ségra to takhle dělala rok s první dcerou a sama mi řekla, že s dvěma dětmi by se na to vyprdla rovnou. Objednala jsem několik balení sunaru a ejhle, ono se to rozjelo. Malý už si to vycucne a dokrmuju už minimálně. Dcera chce bráchu pořád pusinkovat a každýmu ho ukazuje, ale projevy žárlivosti tam jsou taky. Je víc citlivá, hned brečí, samozřejmě u bráchy, když nechceme, aby ho budila. Ale nebylo by normální, kdyby nežárlila. Občas mám špatný pocit, že se pořádně nevěnuju ani jí, ani malému, kór, když je takový vymodlený. Ale ono to prostě nejde, když je dcera ve školce, tak to ještě jde, ale po té nemoci byla doma, teď zase měli havárii vody. A je to teď tatínkova holčička, po tom, co jsem byla v nemocnici. Pořád táta tohle, táta tamto, já chci tátu. Mrzí mě to, ale děti kamarádek reagují stejně, i když ty kamarádky neležely v porodnici tak dlouho jako já. Je to pro nás pro všechny nové a musíme se nějak sžít. Ale aspoň už se cítím jakž takž v normálu, hlavně hormonálně:-) Malý roste pěkně, mám teď půjčenou váhu, kvůli tomu kojení. Nejmenší dupačky už mu nejsou a má 3,6 kg, dnes je mu měsíc. Když se narodil, měl 2,87, po porodu spadl na 2,6. No vychrlila jsem to tu v rychlosti a asi trochu zmateně, než se malý zase vzbudí na krmení, ještě se chci stihnout umýt a pak se trochu prospat, jestli se zadaří, večer je většinou vzhůru, zatímco já držím oči otevřené jen s velkým úsilím.

Autor: Jaana   24.9.2016 v 23:47

Ahojte holky, nejdřív pozdraví Irčins, naši novomanzelku.  Myslela jsem, že jste na dovolené už teď, pořád se mi motalo něco kolem 21, nevím proč září..to jste měli pěkně veselo na svatbě, aspoň máte na co vzpomínat.byla jsi krásná nevěsta, jsi tak hubeňoučká. 

Jak jsi se ptala na nemocenskou, tak doktorka mi loni napsala neschopenka na psychické problémy, asi.... vlastně pořádně nevím, říkala jsem jí, ať si napíše co chce, že se do práce necítím. Po třech měsících jsem jí říkala, ať mi napíše klidně nějaký prášky, ať mám něco v papírech. Napsala ale nikdy jsem je nevyvedla.. potřebovala jsem čas na sebe a doufala, že brzo otehotnim znovu a povedlo se.

Terezko, je mi líto, že to potkalo i tebe. Víš, sice už mám doma dvouměsíční princeznu, ale v poslední době strašně bojuju s tím, že jsem o takové hotové miminko loni ve 40 týdnu přišla. Ano, je to hodně veliký lék mít v náručí dalšího drobečka, ale bolí to pořád. Někdy si říkám, jaký by asi byl, hlavně když vidím děti v jeho věku. Když vidím úsměv té naší cácorky, jsu hrdá, že jsem do toho šla znova, že jsem zvládla ten obrovský strach, u nás hlavně z konce těhu.. doktoři udělali max, odrodila jsem o dva týdny dřív, abysme se vyhnuli konci i když vím, že stát se může kdokoli cokoli.                                                         Mučí mě, že zapomínám jak můj chlapeček vypadal, že to zapomenu úplně na ten kratičký pohled na moje krásné miminko.

Zajímalo by mě u tebe,co na to tvůj dr., poslední záznam by měli mít uložený, můj dr. ukládal všechno, hlavně aby i on byl krytý. Když bylo miminko u tobě týden mrtvé..to zní šíleně.., tak co bylo na záznamu. Já měla mimi den, max dva a nevěděli, kudy by mi nacpali co nejdřív antibiotika kvůli infekci,bože, vždyť jestli ti viděl a z nějakého důvodu to snad nechtěl řešit, mohl ohrozit i tebe. Teď bych to viděla, že je v ohrožení on!!!!!¡!!!!!! bolí mě moc číst znovu tyhle smutné příběhy, i slyšet je v TV, všechno se mi vrací..drž se, dovolená je dobrá, ale utečeš jen na chvíli, pak se musíš stejně vrátit a čelit tomu všemu. Nás taky naši poslali na chatu, kde jsem pobyt odtrpěla... drž se, bude zase dobře, a až přijde ten správný čas, dočkáte se miminka taky. Mě to tady moc pomohlo, moc jsem potřebovala vědět, že se znovu rodí miminka holkám, které tohle potkalo. A rodí a budou se rodit. Drželi jsme se tu navzájem až do porodu. Nevzdávejte to. Moje tělo dostalo taky pořádně zabrat, dva porody za dva roky. Bolí mě klouby až hrůza, nohy než rozhýbu...ale tahle bolest se dá vydržet...

Autor: Jaana   24.9.2016 v 23:50

Ten tablet a přepisování...

Autor: elis   25.9.2016 v 09:54

Ahoj holky Jani strasne krasne jsi to napsala.co se tyce dr.ja byla u obvodniho jelikoz gyndar mi to nechtel napsat a taky ani nevim co napsal do papiru,vim ze az rok muzes byt doma .pamatuju si,ze gyndar rikal,kdyz si me pak prevzal,ze kdyz se nevejdu,tak posle nejake papiry aby mi to prodlouzili,musi se asi predlozit duvod po tom roce,ale ja to stihla.Terez ja mam porod mrtve holcicky ve 40.tydnu.Jak pises Jani i ja se bojim,ze zapomenu jeji tvar,bylo to tak kraticky...Drz se Terez.Preji vam obema (Ircins)moc sily,je to tak strasne bolave tohle zazit.Vcera jsem byla v krame a prisla tam stara zenska,aby se presvedcila zda to jsem opravdu ja a pres cely kram oznamila,,jo  to je ta jak prisla o holcicku"no ja se nestacila divit.rekla jsem to mam dobre poznavaci znameni a ihned jsem odesla.pak jeste mluvila,ze to ma taky za sebou a ze ma 4kluky.furt do me hucela.rikam ji at se nezlobi,ze je to pro me dost cerstve.nu co dodat,co jsem o ni slysela,tak je to zrejme bezcharakterni clovek.Vim,ze takove potkam nejednou.vim,ze se s tim musim smírit ikdyz to sakra stale boli.Ale zase si rikam,ze chrani naseho andilka,protoze ten je uplne skvelej akorat mame motoricky vyvoj trochu pozadu,ale verim,ze to dozene,jen potrebuje svuj cas.jinac je uzasnej a strasne krasnej.furt mu rikam ze ho miluju.on se hodne smeje je to takovy smisek.Babouk s tim nevyspanim jsem taky bojovala,taky jsem odstrikavala,taky nemel silu a jeste jsem zahustovala,ale uz z toho nic nedelam.akorat teda to blinkani,to je nekdy fakt mazec.kolikrat mi prijde,ze blinka cdmlou davku,kterou vypil.,ale hlady neplace a krasne prospiva.

Autor: Lucik13   25.9.2016 v 11:11

Ahoj holky,

trochu vas porad sleduji, nechce se mi ale moc psat a zase vzpominat..Mam to od dubna taky moc cerstve, ted jak jsem otehotnela znovu,tak se mi to porad vraci, v noci moc nespim a porad premyslim nad miminkem,ktere jsem mela mit a nad tim,co ted cekam, jestli budeme mit vic stesti, jestli se miminko udrzi..je to hrozne. Neumim si ani predstavit, ze bych mela zase odnosit mimco do finale a pak o nej opet prijit. Je mi moc lito, jake vsechny mame zkusenosti, ale snad se s tim popereme a vsechno dobre dopadne. Mam pocit, ze me to posilnilo a divam se ted na zivot uplne jinak a mrzi me vsechny ty maminky, co deti pomalu ani nechcou, nestaraji se o ne a vubec si nevazi zdravi a stesti,jake maji.

Ja jsem se teda zatim nesetkala osobne s nikym, kdo by reagoval netaktne, bud se lidi zajimaji a nebo delaji jako by nic..ale je jasny, ze vzdalenejsi okoli si pekne podrbe a boli to, ale je mi takovych lidi jen lito, je videt, ze nemaji v zivote nic dulezitejsiho, nez pomlouvat okoli...

Pak mam taky pocit, ze rada lidi to bere tak, ze kdyz jsem znovu tehotna, ze je vlastne vsechno v poradku a mela bych byt stastna a moc si neuvedomuji,ze jsem sice rada, ale mrtve mimco mi to nevrati a ze mam oprovsky strach,co se stane tentokrat..Ze vlastne nemam zatim duvod jasat..

Taky mam strach, ze jestli se nam miminko narodi, ze sice budu stastna, ale teprve pak mi dojde, jake to je a o co jsem skutecne prisla, kdyz mi prvni miminko umrelo. Prislo mi, ze sem tu situaci zvladala dobre prave pro to,ze jeste nevim, jake je to mit opravdu dite..mela sem jen pupik...snad to chapete, jak to myslim.

Tak se zase mejte a moc vam vsem drzim palce a preju hodne sil na dalsi ceste.

Ircins gratuluji ke svatbe! Snad se vam ted to stesti konecne obrati!

Terko, je mi to moc lito! U me asi byla chyba taky castecne u Dr, ale tim, ze ho budu obvinovat si stejne nepomuzu..Doktora sem zmenila a doufam ve stastny konec...

Taky jsem si poridila Angelsounds na poslouchani srdicka, abych byla vic v klidu, ze tam mimco je a abych pak treba neplasila, kdyz jen usne a prestane na delsi dobu kopat..Pokud se mi cokoli nebude zdat, tak vyrazim k Dr.

Tak krasnou nedeli a vyrazte treba do prirody :)

Autor: kotrbelinka   25.9.2016 v 21:12

Ahoj holky, ja nejak nestíhám. .Ircins mame to vlastně dost podobny   a ver ze se taky dockas je to tezky, ake budes chovat svoje miminko a dekuji ti za gratulaci jinak ti to moc slušelo  Terezko I tobe posilam hodne sily  Jaani oba sme v poradku a od pondelka sme spolu na pokoji.Na propusteni domu maji dve podminky mimi musi mit 2kg to mame k dnešnímu dni mame porodni vahu dokonce i trosinku pres 2204g :-) a musi byt ukonceny 36tt a to bude 1.10 vychazi to na sobotu myskim si ze nas pusti v patek pokud bude vse v pořádku. JINAK mlicko mam, ale Stepanek toho moc sam taky nevytahne tak krmime z lahvicky a presne jak tu pisete nakrmit odstrikat a padaj mi oci, ale jsem moc stastna.Holky I kdyz je to tezky neztrácejte silu na dalsi miminka, verim ze se vsechny dockate..

Autor: Jaana   26.9.2016 v 12:59

Kotrbeli, tak to je super, už to máte za chvilku domů, ani se nebudu radši ptát, jak móoc se po tak dlouhé době těšíš. Štěpánek pěkně roste, neboj, všechno dožene. My jdeme na vážení po 5-ti týdnech zítra, tak jsu zvědavá.

Taky je to u nás fičák, dnes malá usnula doma a tak chvilku koukám, co je kde nového, jinak čtu rychle z tabletu při kojení a večer padám, jakmile usne. Mám sice děti větší, ale odpoledne jak přijdou ze školy na mě mluví s úkoly, samozřejmě oba naráz, do toho se kolikrát malá kroutí... Musíme to taky vychytat, už nejde dělat učení kolem večera, to už se hlásí  maminku další...Dcera má 12 a hodně mi pomáhá, vlastně všichni. Je to takové hezké, když jsou všichni kolem ní, i skoro 14 cti letý syn ji chce chovat a pořád ji hladí, ze školy letí první za ní, i ráno.. To si pak člověk uvědomí, jak moc to bolelo i ty děti a jak jsou moc rádi, že ji máme.

 Vstáváme taky co 2-3 hodiny, kolikrát vyletím ze spánku, že musím malou odnést do postýlky po jídle, náruč prázdná a pak vidím, že bliká monitor, že si už dávno chrní v postýlce. Ani nevím, že jsem ji odnesla, únavou spí i poslední mozkové buňky... Ze začátku mi vůbec nechtěla spát v kočáře, trvalo to skoro 7 týdnů, doma spinkala, ale hrůza vyjet ven, to jsme domů kolikrát utíkali. Pak najednou bum a chce být jen v něm. Nechce dudel, nechce z flašky, takže je pořád na mě. Ale jinak si nestěžuju. Každé dítě bylo jiné, trošku jsem si ji rozchovala a vlastně proč by ne, že! Je to moje poslední miminko a navíc vymodlené.

Elis, ty lidi jsou s tím trapní, loni ze mě nespustili oči a teď co jedu s kočárem, tak taky. Jen je v tom ten rozdíl, že loni jsem málem ani nedýchala, když jsem kolem někoho musela projít, oči sklopené, letos se jim pyšně kouknu do očí a klopí oči pro změnu oni...

Měla jsem trošku v sobotu v noci splín, tak se omlouvám, že jsem se rozepsala, dnes už je to dobrý. Nechci aby to vyznělo, že jsem si stěžovala, to ne, jsu pořád moc vděčná všem nahoře a budu, jen mi přišlo smutno, všechno líto..Když malou chovám a koukám jak si spinká a drobečka jsem si nikdy nepochovala. Už se o tom doma nebavíme, všichni si myslí, že když mám co jsem chtěla, tak je všechno v pořádku a že jsem na všechno zapomněla...Neměla jsem to komu říct, mám dobré kamarádky, které mě podporovali, ale tohle by nepochopili. Prostě jsem měla strach, že zapomenu, jsu ráda elis, že se to nehoní v hlavě jen mě. Je to ze mě venku, otočíme stránku a zase můžeme jít kousek dál. Hlavně budeme držet palečky všem tady, ať to dobře dopadne.

Autor: elis   26.9.2016 v 20:53

Jani musim zareagovat na to jak jsi psala,kdyz v noci vylitnes,ze ji das do postele.ja to mam taky nebo ted uz moc ne,ale stavalo se mi to dost casto,kolikrat jsem nastavila ruce, ze ho tam dam a pak jsem zjistila,ze uz spinka.nekdy jsem ho i hledala v posteli,proste mazec,ale ted uz to nemivam,ale taky krmim kazdy 2-3h.jinak ma malicka uzasne sourozence.ikdyz verim,ze musis ohanet...Lucik13(ja se tak jmenuju a 13je me nejoblibenejsi cislo)drzim moc moc palecky at to dotahnete do zdarneho konce.moc na vas vsechny myslim.Kotrbeli za chvili hura domu!!!!

Autor: Ivous   26.9.2016 v 21:59

Ircins, chapu, ze se ti vlastne do dalsiho boje nechce. Jsem na tom stejne. Me se zveda zaludek, jen kdyz jedu tramvaji okolo Podoli, kam ted chodim na AR. Od srpnoveho nezdareneho pokusu jsem promarnila dalsi 2cykly - jednou by odeber vysel na vikend (a to v Podoli neudelaji) a jednou jsem mela drobnou cystu. Jsem unavena z vecnych navstev u doktoru a ze zavislosti na nich. Ja bez vejcovodu prirozene neotehotnim :-( Uz nemam silu ani menit CAR :-( Uz jsem premyslela nad moznostmi jako adopce nebo smireni, ze dalsi dite uz ne. Oboje je strasne tezke a nemam to v hlave jeste srovnane. Navic ted v praci prebiram agendu od tehotne, ktera tento ctvrtek nastoupi na MD. To sbirani penez a gratulace s darkem k miminku mi prijdou jako rouhani. Ale ocividne jsem si prosla umrtim miminka jen ja (u zenskych v praci). A do toho porodily me 3kamaradky 3zdrave miminka...nejak se mi nedari z toho vseho vyhrabat a to se pekelne snazim, nejak to uzavrit a najit tu spravnou cestu...