Autor: Jarka   30.12.2016 v 19:49

Ahoj Miriam.Mě se stalo něco podobného.3nedělě před plánovanym termínem tudíš v 9 měsící jsem přestala cítit pohyby. Jela jsem na gyndu tam mi řekli,že je taky neslyší.Poslali mě do nemocnice bylo pondělí.Objednalí mě na ultrazvuk měli volno až ve čtvrtek a tam mi řekli že je dítě mrtvé.V pátek ráno mi vyvolali porod rodila jsem normálně v 5 odpoledne a šlapali mi na břicho.protože dítě nechtělo ven.Pak mi řekli,že jsem málem dostala otravu.Kdybych rodila hned v ponděli tak jsem si mohla ušetřit spoustu nervů.Pamatuji si,že mi doktor řekl,že další dětátko mužu mít za půl roku.Nejhorší na tom je psychyka strašně špatně se s tím člověk vyrovnává.Nejvíc pomáhá rodina.Je to velmi těžký,ale dá se to.Když se pak narodí další mimčo hodně se uklidníš.Tak se drž a věř bude lip.

Autor: Ivous   31.12.2016 v 00:36

Gratuluji vsem, kterym se podarilo privitat na svet noveho clena rodiny nebo na nej cekaji, ale uz je na ceste :-) Je to pro me tezke, svatky a vzpominky, kdyz 11/1 to bude rok, co se Vitek narodil mrtvy. O tehotenstvi uz ani nevim, zda usilovat. Za cely rok od porodu pouze jeden pokus ivf. Nepodareny. A tady vidim, kolika se vam podarilo do roka mit uz po dalsim porodu. Zavidim vam vsem, co mate moznost otehotnet prirozene, opravdu. Kolotoc okolo ivf je hodne (nejen) psychicky vycerpavajici...:-( Hodne zdravicka, lasky i stesti a to nejen v pristim roce 2017! :-) Rada bych napsala treba v tom dalsim roce pozitivni zpravu, at uz je to treba i to, ze se rozhodnu, ze uz o diteti nebudu uvazovat, ale budu s tim spokojena.

Autor: Jaana   31.12.2016 v 11:19

Sári, to je moc hezká zpráva, určitě to dobře dopadne, u nás v dědině taky holčina přišla o mimčo v těch týdnech jako ty a už se jim znovu zadařilo, tuším někdo říkal něco o dubnu. Někdy to hold nevyjde napoprvé podle našich představ, ale proč se o to nepokusit přiíště?..a vidíš, dálnice jak vyšitá! budeme držet pěsti.

Autor: Jaana   6.1.2017 v 12:57

Ivouš, dej si čas na ujasnění co chceš dál a jdi do toho znovu, ale až nabereš sílu to všechno znovu absolvovat. Do výročí úmrtí Vítka budeš mít stejně myšlenky jen na něj, na to co bylo a mohlo být, jaký by byl....ale nic, nic se nezmění na tom, co se stalo.  Musíš chytit nový dech, mě to co se stalo hrozně hnalo zkoušet to znovu, bála jsem se moc, že se to třeba už nepodaří, ale na druhé straně jsem strašně věřila, že miminko přijde a ono přišlo. Bála jsem se ke konci strašně, vyvolali mě porod 37 + 5, protože se nám to stalo 40+1, ale každou špatnou myšlenku jsem se hned snažila zahnat dobrou. Nenech se rozhodit, že mnohé z nás jsme znovu maminkami, nebo těhotné.  Nám se to stalo dřív něž tobě a že to některá stihla do roka, měly jsme víc možností se znovu pokoušet, nemusely jsme podstupovat to co musíš ty.

Vůbec si nepřipouštěj takové věci, co tě napadají, všechno má svůj čas. Dej si ho i ty, a až budeš cítit, že jsi připravená to zkusit, byť třeba jednou naposledy, tak jdi do toho s takovým těšením, že to miminko nahoře uvidí a přijde. Nezdar si nepřipouštěj.

Vítek bude pořád s tebou, to neznamená, že na něj máš zapomenout, víš co jsem si říkala tajně já? že pokud budu mít pořád bolest v srdci, pokud se budu pořád trápit, tím volám miminko zpátky a ono nemá klid spinkat, proto další nemá kam přijít. (bylo to kdysi v nějakém příběhu, že mrtvé máme nechat odpočívat a ne je pořád volat mezi živé) Ať si ťukne kdo chce na čelo, prostě nějak musíme ošidit mozek , musíme jít a žít  dál a u mě to fungovalo. Vymysli si a věř čemukoli, co ti pomůže se odrazit.

Věřím, že na nás někdo dává pozor, jakože i někdo tahá za naše nitky.  Že všechno má svůj důvod, možná nás přibrzdit, zamyslet se, zlomit a následně udělat silnějšími. Uvidíš, zase bude dobře a i ty sem napíšeš radostnou zprávu.

Autor: Sára Sára   8.1.2017 v 18:15

Tak jsem se radovala jen pár týdnů 

Samovolný potrat....ani mi nestihli vystavit těhotenskou průkazku 

Čím víc, něco chci a toužím....tím více se mi nedaří.....

A můžu už zase jenom 

Nový rok nezačal moc dobře 

Třeba se ještě někdy dočkám úspěšného konce......chjooo, je to prostě nepsravedlivý......

Autor: elis   9.1.2017 v 14:18

Sara,to me mrzi.Jaani opet jsi to tak krasne napsala

Autor: Jaana   10.1.2017 v 16:50

Sári, moc jsem ti přála, aby to vyšlo.. Nemohl by ti nějak pomoct tvůj doktor? tablety, vitamíny..nebo nějaké vyšetření.

Autor: Ivous   11.1.2017 v 00:19

Ach jo, Sara Sara to je mi lito! Ja sama citim, ze takovehle prekazky bych hodne spatne snasela :-( Ja se totiz psychicky slozila v srpnu jen po neuspesnem ivf (a to se embrya po transferu ani neuhnizdila!)...i kdyz se muze clovek 100x presvedcovat, ze je to tak lepsi (a opravdu to tak asi ma byt), boli to a sestinedeli je narocne...ja to zazila 3x (jeste pred porody) a pokazde jsem to snasela jinak. Kdyz to bylo prvni mimodelozni, nasledoval sok, plac v sestinedeli, ale nabirani nadeje, ze hodne zen otehotnelo i s 1vejcovodem! ;-) Pak dalsi prirozene otehotneni a bum, i v druhem vejcovodu mimodelozni...uz to nebyl takovy dok. Z nemocnice jsem odchazela v dobre psychicke i fyzicke kondici. Pak dlouhe cekani, nez bude mozne zkouset ivf (lhuta po operaci je min. pul roku + pak cekani na vysledky pred ivf, tj. celjem dlouhych 9mesicu). Psychika sla dolu kazdym mesicem...vyhledala jsem pomoc psychoanalyticky a nabrala novou energii. Za 3mes pri 2.pokusu ivf jsem otehotnela a sice s komplikacemi porodila starsiho syna. Po 1.pokusu ivf jsem tez samovolne potratila (ale jen biochemicke tehotenstvi)...bylo mi smutno, ale nakonec jsem se rychle otrepala. Nemusela jsem na kyretaz ani nijak jinak pod kudlu, tak jsem byla vdecna... To jsem se nejak rozepsala...omlouvam se. Jen jsem chtela tim rict, ze pokazde to clovek zvlada jinak a opravdu, jak pise Jaana, kdyz se clovek da dohromady, jde to pak snadneji... Ja to jen resim dost dlouho (1. tehotenstvi v r. 2008) a vlastne mi vyhovuje, kdyz ani o tehotenstvi neuvazuji/nezabyvam se...hned mi je psychicky lepe!...jen kdyby mi to miminko tak nechybelo :-( Zitra to bude rok, co Vitek zemrel...je mi smutno a snazim si stale pripominat, ze jsem tu ani nemusela byt (mozna i to ohrozeni na mem zivote mi ubira sil do dalsiho tehotenstvi) a radovat se z toho... Hodne sil vsem! A ted hlavne Sare Sare! A jak mi ted pisou kamaradky, drzet se ;-) Teda nevim ceho, ale zitra v praci to zkusim :-)

Autor: Ivous   11.1.2017 v 00:25

...koukam tedy dnes v praci! No, to je taky znak rocniho vyroci umrti - nespavost uz nekolik dni :-( V praci budu kaput ;-) Dobrou noc!