Autor: mavara   10.10.2013 v 22:50

Milá Reno, co na to říct...? Snad jen, že děkujeme za odvahu o tom všem mluvit a za podporu těm, kteří prožívají těžké chvíle... Moc ti přeji vytouženou holčičku a radost z tvých "chlapů"... Je zvláštní, jak to Pán Bůh naděluje , my máme 5 holek a jen jednoho syna a brácha má zase 5 kluků.  

Autor: mavara   10.10.2013 v 22:53

Marky, zrovna jsem narazila na článek... http://generace21.cz/48173-ticha-hrozba-postabortivniho-syndromu/

Autor: Marky   15.10.2013 v 10:58

[369383]

Ahoj Jancy,

děkuji za reakci a věřím, že budete mít z miminka hodně radosti a že i ty krize, které asi občas budou, zvládnete společně a určitě je zvládnete, šli jste do miminka spolu i s vědomím, že to těžké někdy bude.

Mě by bylo v době porodu 43,5 a vůbec jsem se nebála, věk jsme si nepřipouštěla, bohužel manžel při mě nestál a máš pravdu, že to bylo i jeho sobectví, v hádce to i přiznal, ale nějakou lítost nebo porozumnění s tím, co já prožívám jsem nezaznamenala.

Už jsem si psala do nějaké poradny, kterou jsem tady dostala na vebu od mavary jako tip, manžel mě opravdu nepomůže.

V sobotu to byl měsíc od zákroku a po měsící mlčení jsme si s manželem vše znovu otevřeli v žhavé diskuzi, kde přiznal, že dítě už nechtěl, že nechtěl další krk živit, že už víc nezvládne, chce jet na dovolenou a dodělat naše bydlení a né se jen pachtit za penězma...právo nechtít ho měl, jako já zase právo si ho nechat.Bohužel to vypadá, jsem přišla jak o dítě, tak o muže i o vysněné bydlení.Manžel nechápe, že nejsme stále v pohodě, tvrdí stále dokola,  že už to mezi náma nebude celý život jako dřív, že mě zná, jak vše prožívám, prý ztratil motivaci o cokoliv se snažit, že potřebuje jít dál a né řešit minulost, je prý jenom chlap a potřebuje žít se vším všudy, chce prodat naš nedodělaný dům (psaný na něj) a myslím, že tím si dělá zadní vrátka, že od nás pak odejde  a koupí si vlastní bydlení.Zatím bydlíme v mém bytě, který se měl prodat a dodělat z něj baráček, který budujeme. Najednou prý nechce abych byt prodávala, že když se to mezi nám nesrovná, pak bude složitější dělit barák.Samozřejmě mezi náma žádné intimnosti momentálně neprobíhají, jsem zamlká, ale nic nevyčítám a nejsem zlá, jsme ráda, že zvládám sama sebe, normálně fungovat, chodti do práce a  srovnávám se s tím, že miminko není a už nikdy nebude.Ještě jsem v šestinedělí a nemůžu a nemám na tohle ani pomyšlení, snažila jsem se mu to vysvětlit, že potřebuju více času, ale mele stále svojí a nechápu, že po 2 měsících se chová, jako by náš vztah procházel dlouhodobě krizí a na otázku, zda mě má stále rád, nedovedl odpovědět.Nějak to nechápu, jakoby mě trestal, vydíral nebo utíkal z boje?Já jsem byla překvapená jeho reakcema a nemyslím si, že je nutné to řešit rozchodem radikálně a jednat tak bez rozmyslu, ale on to má asi už promyšlené dobře, o rozvodu vykřivoval už pár dní po zákroku, když jsem byla úplně mimo a svěřila se, jak je mi zle.Ptala jsme se, zda někoho nemá, prý ne.Možná se cítí odstrčený a nechtěný, ale přijde mi to zase sobectví, že nejsou věci jak chce a tak utíká.Vůbec nevím, zda to mám brát vážně, nebo se chovat jako by nic, snažít se dělat, že vše běží dle původního plánu, ale říkal to dost přesvědčivě, je dost paličatý a umíněný a tak se obávám, že to vážně myslí.Takže náš vysněný sen, odejít z paneláku, do baráku se zahradou se mi hroutí a dost by mě to mrzelo, dva roky tam makáme, jezdíme jak kočovníci sem a tam, dcerka se tam vyřádí.Myslela jsme si po interupci, že hůř už být nemůže a může...nebo to tak má být...pro nový začátek?

Drž se v těhotenství a děkuji za vstřícná slova.

Marky.

Autor: Jancy   15.10.2013 v 17:59

Marky drž se, ještě to asi budeš mít těžké, budeš potřebovat hodně sil, ale věřím, že všechno zvládneš. Hlavní je, že se nevzdáváš a snažíš se jít dál. To, že máš byt napsaný na sebe, ber jako výhru v loterii. Aspoň nemusíš řeši, kam se s dcerkou poděješ, kdyby náhodou manžel vyklidil pole. Co ty víš, ještě se může "něco" stát, zázraky se přece jenom dějí. Třeba ti poradí odborníci, jak se porovnat sama se sebou a potom i s dalšími situacemi v životě. Nezůstávej na to sama. Každopádně bude líp. Myslím na tebe.

Autor: mavara   15.10.2013 v 18:18

Ach jo, Marky... A ty ho teď tak potřebuješ... Zkus mu říct, že ho potřebuješ... Kdybys bydlela v Ostravě, vím přesně, za kým bych tě poslala na poradu i pro povzbuzení. Myslím na vás M.

Autor: merunka   16.10.2013 v 20:31

Ahojky maminy a snažilky,

tak se zase po nějaké době ozívám ! V pondělí nám byly už 3 týdny, to je neuvěřitelné, tak dlouho jsem se bála, přežívala  z týdne na týden a teď ho mám už tady a tak rychle mi roste. Stále kojím a přikrmuji, ale už mi to nevadí, hlavně, že je miláček spokojený. Je hodný v noci se budí, jen 2x někdy 3x. Stále se nemůžu zapojit do běžného života, nic nestíhám. Připadá mi, že celý den jen krmím a věnuji se malému. Nejsem schopná si pořádně uklidit, vyžehlit, atd..... Jediný problém, který máme jsou prdíky, ty ho trápí opravdu moc !!!! Zítra jdeme do poradny, tak doufám, že mi na to něco dá.

Holky snažilky, jak jste na tom ? Alko,Simčo ? Co je u vás nového ?

Reno jsi statečná, jak jsi se k tomu postavila je fajn a doufám, že ti to všechno vyjde. Já jsem potratila 3x a nevzdala jsem to, bylo to těžké, ale zvládla jsem to a dnes tady mám krásného chlapečka. A navíc, holky pokud budu v pohodě, tak to ještě  jednou zvopáknu !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Aby měl Martínek někoho na lumpárny.

Mavaro Jancy vám přeju pohodové těhulkování. Někdy vám závidím to bříško. Občas se mi zasteskne !!! Dávejte na sebe pozor. Jancy,co to je na tom obrázku ?

holky dopíšu, až vykoupu miláčka a dám ho spinkat.

Autor: Alka   17.10.2013 v 08:43

merunko- to je krásný bobeček...nádherný... tak ať je lép s prdíkama...vím co to je, kluci měli oba dva...

marky-je mi to moc líto, jenže v tom opravdu nepomůže nikdo, jen čas...a taky asi komunikace, která u vás zamrzla, vůbec se nedivím, musí to být strašně těžké se vyrovnat se vším, co teď prožíváš a do toho manžel , jinak jak holčička to bere? Asi je ještě malá, anebo z vás dvou něco cítí? Já mám citě oba kluky a vždy poznali, že něco není jak má...drž se!!!!!!!!!!!!

Reno-Tobě přeji ať se splní jedno z toho-jestli těhu anebo ta péče o človíčka, který určitě někde čeká na rodiče...moc držím palečky

Jinak holky, já za sebe musím napsat, že je zase vše v pořádku. manžel už nedělá ve světě, každý víkend je teď doma a co víc, měli jsme spolu dlohou debatu-a vyšlo z ní, že určitě to ještě zkusíme, zatajoval mi, že měli v práci nějaký dlouhodobý problém, byl z toho na nervy, strašně se bál, že jim nezaplatí firma-a to za 4 měsíce...do toho já ho bombardovala o další mimi, ktaré si myslel, že by neuživil...no je to teď jiné, něco se opět zlomilo-k lepšímu-konečně- a já jsem snad zamilovaná - ještě po 16 letech tak snad vyjde i to mimčo, pokud ne, tak aspoň vím, že i manžel je znovu při mně, já se bála, že už mě nemá rád

Autor: Simona   17.10.2013 v 08:55

Merunko no konečně jsi dala vědět, co je s tebou..Martínek je krásnej, opravdu.. moc drržím palečky, aby rostl do pohody. A že nestíháš žehlit a uklízet? No a co, Prcek je přednější. Já stále piju čajíky a jím listovku a prosinec se blíží, tak uvidím, co mi řekne na gyndě, jestli tam tedy zvládnu dojít... Taky by se měla pomalu ozvat genetika, ale tam taky asi nic nenajdou. Tak uvidíme..Ale tak nějak jsme s taťkou naplánovali  další pokus na leden-únor, aby případný porod vyšel na začátek podzimu. Tak se holka držte a užívej si mateřství!!

Autor: Jancy   17.10.2013 v 23:46

Merunko krásný chlapeček, stálo to za t, to tvoje trápení. I když to mohlo být i bez trápení, že? Holt nám život chystá zkoušky, když uspějeme, tak se posuneme někam dál.

Který obrázek máš na mysli? Moji profilovku?

Jinak já jsem dneska byla v poradně, UZ se nekonal, až prý za 14 dní, to už budu po 30tt. Budou mi brát krev, jsem Rh negativní, tak kvůli protilátkám. Moc jsem nepřibrala, za poslední 4 týdny jen půl kila, ale takle pomalu přbírám pořád. Na začátku jsem šla s váhou dolů až do července, pak jsem začala pomaličku přibírat. Asi to nechám na Kristýnce, ona to za mě dožene, vždyť musí nabrat ještě aspoň 2 kila .

Jo a konečně se budeme stěhovat, tak kdybych se odmlčela, tak jsem bez netu, chytrý telefon nemám, takže internet v mobilu nevyužívám a asi bude chvilku trvat, než všechno zaběhneme natolik, aby byl i net. Bude toho na začátek hodně.

Děvčata všem přeju jen samé dobré zprávičky a pohodu a mimískové ať se mají k světu.