Autor: Ivet71   30.12.2013 v 23:04

Ahojky!! Vlasti - gratuluji k miminku, přeji oběma zdravi a štěstí!!!! Všechny máte krásná miminka, ...martytanka...merunka... Jancy- držím palečky!!! Všem miminkám, maminkám a čekatelkám přeji pevné zdraví, mnoho štěstí, plno lásky a hodně pohody po celý rok!!! Mějte se!!!!

Autor: Ivet71   30.12.2013 v 23:37

Můžeme chtít. .. málo kdy mit...ale tu naději a touhu. ..tu ať Vám nikdo...nikdy nevezme...protože zázraky se ději každý den .... s láskou ...... s úsměvem ......

Autor: Alka   2.1.2014 v 10:32

Vlasti!!!!!!malý je úžasný...mám teď PMS, tak jsem si pobrečela, páč u mě zase nic..

jinak holky, do roku 2014 všem pevné zdraví a plno těhu bříšek a miminkám moooc zdravíčka a  hooooodně lásky..

Autor: Jancy   2.1.2014 v 11:35

Ahoj holky, hlásím, 2 dny do porodu a pořád 2v1. Dneska se necítím zrovna nejlíp, odpoledne jdu do poradny, tak jsem zvědavá, co se dovím, ale už bych ráda jela. Malá v bříšku zkouší, jestli jí ještě nějaké místečko povolím, šťourá mě do močáku a možky natahuje do žaludku a pod žebra. Doufám, že už se narodí a bude se roztahovat ve své postýlce nebo v naší posteli.

Držte mi pěsti, ať se to rychle rozjede a můžu vám sem brzo dát fotečku té mojí cácorky. Já vám držím pěsti, aby miminka byla zdravá a snažilkám, aby se to konečně povedlo.

Autor: Alka   2.1.2014 v 13:02

[413977]držím 

Autor: Danča71   6.1.2014 v 14:41

Ahojky holky v tom novém roce.

Musím vám napsat. Včera večer se můj chlap vyjádřil, že se na miminko necítí. Nechápu to, když jsem se ho ptala, proč jsme se tedy minulé měsíce snažili, tak mi řekl, že neměl odvahu mi to říct. 

Co mám dělat?  Už jsme to probírali jednou někdy v září, vymlouval se na peníze, že nebudeme moc to zvládnout, když nám mladý půjde na vysokou a holka je na vysoké. To jsme probrali i s dětmi a dobrali jsme se k tomu, že se nemusí bát, že to nebude tak náročné, jak si myslel. Tak řekl, že jo, že miminko ještě zkusíme. Jenže  od té doby se nezadařilo. Minulé úterý skončila MS a od té doby se mi vyhýbal v posteli. Když jsem se ho včera zeptala, jestli se nebudeme vůbec milovat, tak z něj vypadlo, že už nechce miminko, že se na to necítí. (je mu  47, je aktivní sportovec, hraje fotbal, chodí každý den běhat)  a že je to závazek na dalších 20 let.  

Děti máme velké 18 a 23 let, vím, že za chvíli budou oba z baráku pryč a my tu zůstaneme sami. Copak děti jsou jen starosti? Vždyť je to i radost.  

Tolik mě to drželo po těch potratech při životě. Teď mám pocit, že mi zhasla svíčka. Nic mě nebaví, jako kdyby ten můj život přestal mít smysl. 

Nevím, co mám dělat, jak ho přesvědčit.... poraďte mi prosím      Vaše moc smutná Danča

Autor: Andry74   6.1.2014 v 15:14

to mi je moc líto a vím jak se cítíš. Občas to taky slyším od manžela. Jsou chvilky že miminko moc chce a pak mi řekne, že ho vlastně nechce. To jsou chlapi. Bojuj dál, možná prochází jen těžším obdobím. Zkuste si udělat pěkný večer, zajděte si spolu na vínečko, nebo do kina, nebo si udělejte doma romantickou večeři a v klidu si o tom popovídejte. Hlavně ať to neodkládá na později, my už nemáme čas čekat a možná toto chvilkové rozhodnutí bude pak litovat do konce života. Pokud je aktivní sportovec tak se na miminko určitě cítí. Věčšinou chlapi zlyhají proto, že jsou líní co u vás není ten případ naštěstí. Je plný energie a proto ať jde do toho.  .

Autor: Danča   6.1.2014 v 16:08

Moc díky Andry, když to je taková beznaděj, uplně mě bolí srdce. Slzy mě pálí v očích. Budu moc smutná. Nevím jestli bych mu to dokázala někdy odpustit a užívat si tak jak chce on. Prostě jsem na to mimi naprogramovaná a nedokážu sama sebe přesvědčit, že to nechci.

Autor: richesse   6.1.2014 v 20:06

Zdravim, tak nejak jsem se dostala na vasi diskuzi, snad nebude vadit, ze neco napisu... Moje maminka me jeste za hluboke totality mela ve 42 letech. Nejdriv lekari mysleli, ze menopauza. Pak musela ke komisi a na vsemozne testy, kde se ji snazili presvedcit, ze je na materstvi stara. Ale ona se nedala a i kdyz prisla o miminko na peti mesicich, kdyz ji bylo 35, a mela uz dva dospele syny s vlastnimi rodinami, rekla si, ze panbu vi proc ji me prinesl a ze udela vse proto, aby mimi bylo.

Danco, muj budouci otec tenkrat take rekl, ze se neciti. Jenze to uz bylo "zadelano" a u mamky samozrejme nemel sanci uz nejak zmenit jeji rozhodnuti dite v tech letech mit. A pak byl moooc stastny a "kanec" i v praci, ze se mu povedla do tretice konecne dcera  Myslim, ze ta beznadej u tebe musi pramenit z faktu, ze on neciti co citis ty. Nechat se unaset strachem neni nikdy dobre. Na druhou stranu muzsky fungujou celkove jinak a pokud sam nezjisti uvnitr sebe, ze je to dulezite nejen pro tebe ale i pro nej... Dokaze ti dat opravdu dobre duvody, proc bys mela jeho pochyby a nejistotu brat vazne? Ono muze byt i unaveny z faktu, ze se nedari... muze to byt zacilene prave na jeho ego. Chlapi maji radi kdyz jde vse rychle a jednoduse, jenze v zivote to tak moc nebyva a oni se s tim neradi rvou. To zenske jsou vetsinou jako buldok. Mozna by bylo fajn zajit i do poradny - oba - ci jen ty, kdyz on nebude chtit a zkusit se v tom neutopit pomoci druhe strany, co ma nadhled. A pokud zvladnes ne nefer zpusobem, ale pravdive rict, ze nevis jak bude vas zivot dal, pokud on dostane svuj klid a ty nedostanes dite... mel by vedet, ze to muze nenavratne poskodit vas vztah. 

Omlouvam se, jestli jsem zasahla bez toho aniz bych k "vam" jeste patrila...