Autor: richesse   7.1.2014 v 11:10

Danco, ani nevis jak moc bych chtela mit ta spravna slova, ktera by ti mohla aspon trochu ulevit.

JJ, to jsem myslela... ze muzou prijit momenty, kdy to zklamani vyplyne na povrch. Mozna by v takhle tezke situci opravdu bylo fajn, aby ses mohla vypovidat. Ja neziju v CR a tady (NL) je normalni brat nemoci duse stejne jako nemooci tela a nesnazit se s tim prat sama a nebo to zasunout nekam hluboko, odkud to muze vykouknout v nejnecekanejsi a nejnevhodnejsi dobu. Nekdy se v zivote dejou veci, ktere nechapeme a nebo je tezke je pochopit a pohled zvenci muze pomoct. Myslim, ze zapomenout na to snazeni jen tak nejde... 

Autor: Hanís   8.1.2014 v 00:19

Dobrý den Dančo,

reakce Vašeho manžela je naprosto přirozená. Uvědomuje si svůj věk, případné budoucí zdravotní problémy, které se v tomto věku již zcela běžně mohou vyskytnout. Přeci jen, čím je člověk starší, tím stoupá riziko a pravděpodobnost různých onemocnění. Váš manžel má nejspíš psychický blok. Kdyby se něco vážného přihodilo Vám nebo jemu  v době, než by další dítě dospělo, má pocit, že by jste to špatně zvládali, nebo on sám. Cítí velkou zodpovědnost. Jistě si pokládá různé otázky, na které si neumí odpovědět. Myslím, že by jste si měli spolu popovídat . Člověk si začíná více uvědomovat i svou smrtelnost a pak ho přepadají různé myšlenky. Když k tomu přidáte  zimní období, kdy je venku nedostatek světla , tak se všechny chmury a deprese znásobí. Povídejte si spolu o tom, jestli má z něčeho strach, např. ze stáří , smrti, z nemoci  atd. To má přirozeně každý, ale někdo to v sobě dusí a stydí se o tom mluvit. Snažte se vše rozebrat a přesvědčit ho, že jste na všechno 2 , že se nemusí bát.Musíte mu  zklidnit  dušičku, navodit  pocit klidu a bezpečí. Blížící se jaro Vám pomůže . Příchodem sluníčka a prodlužujících se dnů se tak troch všichni vzpamatujem , najdem sílu a odvahu na nové plány. Zkuste ho psychologicky rozebrat a pohladit po duši. Z počátku o miminku nemluvte, zjistěte co ho trápí. Někde v koutku tam určitě něco je. Pak je dobré mu připomenout, že za chvíli vaše děti odejdou z domu a přijde samota, která ho bude také trápit a Vy máte ještě možnost tu samotu oddálit.

Povídejte si při každé příležitosti o vašem vztahu a o vaší další budoucnosti. Snažte se ho přesvědčit, že výlet s dítětem by byl veselejší, než když pojedete jen spolu . Dančo, zkuste ho prostě vyvzpovídat, ať víte, kde je ten blok.Určitě to nebude pohodlností. Chlapi mají často z něčeho strach , ale stydí se ho přiznat. Jen hlavně v klidu, pomalu. 

Ozvěte se, jak jste pochodila...... hodně štěstí

Autor: richesse   8.1.2014 v 14:40

[419079] krasne napsano...

Autor: Danča71   9.1.2014 v 16:14

Děvčata moc vám děkuji oběma za podporu. Zkusím to chvíli nechat u ledu, protože je pro mě hrozně těžké se o tom bavit. Mám stavy jako mají maminky ,co nemůžou mít děti. Je mi hrozně líto, když vidím maminy s kočárky a pupíky. Je to hrozně těžko, nic mě nebaví, všechno mě bolí, jsem strašně unavená. Chlap se snaží být hodný. 

Nechám to  zatím být a občas se ozvu.

Ještě  jednou díky  

Autor: Jancy   10.1.2014 v 00:52

Holky jen nakukuju a hlásím ráno nástup do porodnice na vyvolání. Jsem prý stará na to, abych ještě mohla přenášet. Přitom všechny výsledky jsou v pohodě a malé se ještě nechce. Vyvolávaný porod už jsem měla a abych řekla, nic pro mě, proto jsem se mu chtěla vyhnout. Zdá se, že mě to nemine, jen co se dostanu doktorům do spárů, tak už mě nepustí. Počítám, že tak ve středu vám sem dám fotky, protože to už budeme asi doma.

Mějte se fajn a držte mi pěsti, já vám je taky držím .

Autor: markytanka   10.1.2014 v 21:13

No, tak to ti Jancy držím úplně všechno... taky mám za sebou vyvolávačku a taky žádnej med... tak snad ti to dopadne lépěji!! :) Drž se!!!

Autor: Alka   11.1.2014 v 12:30

Jancy...moc držím palečky, já mám za sebou dva porody na vyvolávačku....taky nic moc...taky se těším na fotky

Autor: Danča   11.1.2014 v 23:50

Jancy, držím palce, ať ti to všechno dobře dopadne.   Těším se na nové fotky

Autor: Irena-pipca   12.1.2014 v 10:29

Ahojky, uz jednou pred delsi dobou jsem sem psala,je mi 44 a cekam 3 mimi 3.6.2014,ted jsem ve 20.tydnu, patrim mezi cervnove,ale rada bych povzbudila, vas co jste okolo 40 a jeste chcete mimi, tohle posledni tehu prislo nahodou po celozivotnim brani antikoncepce a zadne menstruaci, vypadalo to jak priprava na prechod:-) , lekari krouti hlavou,jak zenska bez menzes a v mim veku muze otehotnet:-) ,klukum je 24 a 22 a moje nevesta je nejspis taky tehu:-) :-) ,takze zivot si s nami pekne pohral:-) ,manzel to nejdrive nebral dobre, je mu 42, ale ted uz se zacina moc tesit a hodne ne podporuje i kdyz to bude dalsi kluk:-) :-) ,byla jsem na genetice a nemusim ani na plodovku,mimi je zatim v poradku,jsem hrozne stastna starsi matka a myslim, ze sance je i v tomto veku , nebojte se chlapu, oni to zkousnou, vzdyt je to maly zazrak:-) ,drzim cam vsem palecky i tem co uz mimi cekate:-) :-) ,odvahu vsem:-) :-)