Autor: irea   28.3.2011 v 21:36

[5818]no záhul..jak se to vezme....tehotenstvi naprosto v pohode, jeste 14 dni pred porodem jsem byla v praci..dobrovolne a rada, chodila jsem hodne pesky, vsechny kontroly jsem prochazela s cistym stitem...ted jsem take zdrava, jak tak ctu  a vidim , co se deje, musim si stale gratulovat. Ale ja jsem se vzdy nerada setrila, rada jedu v rychlejsim tempu....a miminko od 2 mesicu dobre spi, papa, prospiva atd..potud vse ok. Pokud mne neco zrazuje a podrazi nohy, tak je to psychika-hormony-psychika..a take znalost toho, ze ted je to parada, male deti male starosti...ale co, dala jsem se na vojnu, budu bojovat-...a navic, nejsem sama

Autor: repy   30.3.2011 v 15:46

Ahoj holky, spousta z nás je nešťastná ze ztráty těhu. Chci se zeptat, kdy jste začaly menstruovat po revizi? Po prvních spontálních potratech jsem začala cca čtvrtý týden, ale teď po zamlklém těhu jsem po revizi 5 týdnů, sice občas podbříšek pobolívá ale nic se neděje. Mám počkat na konec šestinedělí? Díky za odpovědi.

Autor: Lucy   30.3.2011 v 16:41

Ono je to repy asi případ od případu, doktoři vždycky říkají, že první ms by měla dorazit za 4-6 týdnů, takže jsi v normálu, zvlášť, když tě už v podbřišku pobolívá, tak je vidět, že se něco chystá. Já tedy i po obou revizích menstruovala přesně po 28 dnech, což jsem ráda hlavně z toho důvodu, že se tím maliličko zkrátí to čekání na 3 menstruaci, které se zdá nekonečné. Furt malinko bojuju s tím, zda to nezkusíme už po druhé, protože minule jsem čekala doporučené 3 a stejně byl zase stejný scénář. Ale nakonec to asi dodržím, protože mi to doporučili nejen běžní gynekologové, ale i ta čínská lékařka. Potkala jsem jednu kamarádku a ta se mi svěřila, že také chtějí další mimčo a že také už dvakrát potratila.....a to je ještě o několik let mladší než já. Já nevím, jestli toho bylo vždycky tolik anebo je to životním stylem, nezdravým prostředím, samýma chemikáliema v jídle...

Autor: repy   30.3.2011 v 16:53

Ahoj Lucy, přesně tohle říkám taky, dřív ženský, makaly na poli, za války neměly co jíst a přesto rodily přirozeně, dneska otočíš špatně hlavou a je průšvih, o nějakém sexu v prvním trimestru ani nemluvím. Taky jsem menstruovala ten 28 týden, doufám, že to nebude znamenat nic hroznýho, pravdou je, že mi tři dny po poslední revizi bylo blbě, dr mi udělal CRP které bylo vysoké a přeléčil mě entizolem, třeba to může souviset, už bych chtěla aby se všechno srovnalo, mám taky nutkání začít co nejdřív, ale jak jsem Ti psala už dřív, počkám poctivě tři měsíce ani o den déle. A taky trošičku stávkuje tatínek, on to špatně snáší, už je to po třetí a to poslední ho hodně rozhodilo, tak zatím se o tom ani moc nebavíme, ještě to všechno nepřebolelo. Ať se rozhodneš tak nebo tak, drž se. A děkuji za odpověď

Autor: Radka   30.3.2011 v 19:05

Ahojky všem,pročítám Vaše příspěvky,zda najdu podobný případ jako můj.3roky jsem se snažila otěhotnět bez pomoci gynekologa.Po 3.letech jsem navštívila gynekologa a sdělil mi,že nemám ovulaci,tak mi napsal léky a jupí otěhotněla jsem.Stalo se tak minulý rok v říjnu,velká radost,ale bohužel mi v 7týdnu sdělil,že je to špatné,že neslyší srdíčko!

Šlo o zamlklý potrat,mimi bylo mrtvé. Musela jsem do nemocnice a pod narkozu a ven!

Celou noc před zákrokem jsem probrečela. Nyní má nového přítele a snažíme se o mimi,ale stále nic.Přítelovi je 39let a nemá jěště žádné dítě a mě je 41let.Mám 2 syny 20 a 22let a vnuka 4roky,ale stále chci mimčo,jen nevím zda se mi to podaří a za jak dlouho po mém potratu,tak pokud máte některá stejné či podobné zkušenosti,napište mi prosím.Díky a všem 40.letým maminám gratuluji

Autor: Andrea   31.3.2011 v 08:27

Ahoj holky no to je oslovení v našich letech, ale co každý je starý na kolik se cítí a já se na svých skoro 39 vůbec necítím teda, až teď na to psychické vypětí kvůli těhu.,tak si představte, že jsem v úterý nevydržela a zavolala genet dr, aby mi řekla co a kdy asi mě čeká, když ty výsledky ve čt dopadnou špatně a ona mi řekla, že do porodnice by mě vzali určitě stejně, až další týden a, že volala do laborky a tam jí řekli, že ta kultivace jde pomalu a, aby byla udělaná pořádně tak budou výsledky nejspíš, až v po-út a že zatím to vypadá, že by tam ten Down mohl být, ale na jisto to zatím potvrdit nemůžou a dodala, že na ten výsledek budem muset počkat, protože i ten dvoudenní z amnio se může v určitých případech zmílit a, že by mi doporučila si pro jistotu objednat termín na přerušení u Apolináře, abych pak po spatném výsledku nemusela čekat třeba další týden na termín pro přerušení myslela jsem, že mě klepne zas jiskřička naděje a navíc další týden čekání, asi se zblázním do toho mi volala kamarádka jsou s manžou neurologové a prý o tom mluvili a nějak se jim to nezdá prý mají nějakého známého genetika a jak budu mít výsledky v ruce na papíře, byli by rádi než bych podstoupila přerušení, abych ještě šla na konzultaci k němu, aby jsme měli víc názorů a opravdu jistotu,že je to nevyhnutelné fakt mi asi hrábne genet dr sice dodala, že u mě budem počítat s tím, že to dopadne špatně, abych si nedělala zbytečně dopředu plané naděje, tak jsem zvědavá taky bych byla radši, kdyby to bylo štěstí a dopadlo to dobře, ale to se mě asi stát nemůže, takže raděj počítám s tím s čím, už se týden smiřuji, že miminko nebude a já budu muset podstoupit všechen ten stres kolem přerušení ach jo. Včera mi moje gyn dr řekla, že s tím objednáním termínu by souhlasila, že prý ho pak můžu s radostí zrušit, kdyby ten výsledek amnio dopadl nakonec dobře, tak jsem volala k Apolináři řekla sestře co se mi stalo a oč mi jde hned vzápětí jsem dostala první sprchu všechno jde objednat, ale jen osobně a, až budete mít v ruce všechny papíry, další sprcha přišla potom co zjistila, že jsem nepodstoupila amnio u nich protože bych na ní šla, až o týden či skoro dva později  než na své genetice a, že ani nejsem u Apolináře objednaná k porodu řekla co to řeším s nima, ať si to řeším tam kde jsem byla na amnio a kde budu rodit, že oni se starají jen o pacientky, které podstoupí amnio u nich, prostě mě potvrdila můj názor na Apolináře a to, že tam už nikdy sama dobrovolně nepůjdu porod v r 2008 mi tam fakt stačil a ten výživnej hovor včera taky. No takže zas další týden čekám co se stane a jsem z toho, už vážně úplně na dně začínám vrčet na manžu i na malýho a pak brečím, protože mě to mrzí 

Autor: Andrea   1.4.2011 v 12:20

Ahojky, tak jsem si včera myslela, že je snad apríla o den dřív a všichni si ze mě dělaj srandu, přišla mi smska od genet dr dokonce z jejího soukr mobilu, že bude výsledek zas jindy a to místo po-út možná, už v pá odpoledne a, že mi zavolá a zda bych hned v po odpolko mohla přijít k ní do ordinace tak počítám, že dopadl špatně i ten celkový amnio test a ona to takhle popohání, abych to měla co nejdřív za sebou a měla klid nebo nevím jsem z toho, už vážně skoro na prášky teď, už vůbec nevím co mám očekávat předtím jsem prostě počítala a smiřovala se s tím, že do týdne o miminko přijdu a tyhle neustálí přesuny a oddalování mě fakt deptaj no nic holky určo písnu jak budu vědět co se děje mějte pokud možno klidný a hezký den

Autor: Lucy   1.4.2011 v 15:59

Andrejko, to čekání musí být šílený nápor na nervy, to si vůbec nedokážu představit. Při tom, když se jedná o zamlklé těhotenství je to šok a smutek, ale chtěla jsem pak alespoň mít revizi co nejdříve, abych to měla za sebou, mohla si to odsmutnit (samozřejmě i odplakat) a začít se soustředit na další pokusy. Já myslím, že kdybych nepotratila v tom 13 týdnu, tak jsem teď byla v podobném stupni těhotenství jako ty. Teď bych byla 19 tt. Takhle ale když nevíš, co vlastně bude dál a musíš čekat a čekat, to je hrozný. Nerozumím přesně jak píšeš, že "už v pátek odpoledne" (myslelas už tenhle?)..... potom píšeš "oddalování", možná tam mělo být "až v  pátek"? Pokud by to takhle oddalovali, tak třeba nejsou přesvědčení z výsledků o vadě, třeba je to právě nadějný, pokud to posouvají z pondělí-úterý až na pátek. Jinak, kdyby byli jasně přesvědčení, že to dobré není, tak by tě hnali na sál určitě co nejrychleji, ne? Je mi to děsně líto. Za každou maminu, která tohle musí prožívat. Dívám se někdy na televizní kanál Zone Reality a tam chodívá pořad "Save my babies", a tam říkali jedné mamince, která měla dvě dospělé děti, dceru a syna a bylo jí přes 40 (mimo jiné moc krásná ženská), že její miminko je asi vážně poškozené, vycházel jim Downův i Edwardsův syndrom a ještě mělo střeva mimo břišní dutinu, doporučovali přerušení. S manželem se rozhodli, že si holčičku nechají, ačkoliv jim tvrdili, že asi umře ihned po porodu...nakonec se narodila téměr zdravá holčička. Down ani Edward...tam nebyl, střeva vrátili do bříška pár hodin po narození tak, že jednou nikdo nepozná, jaký problém s nimi měla, jediné, co se našlo za vadu byla jedna chybějící kost v předloktí jedné ručičky, takže to budou prý řešit operativně v předškolním věku. Nesmíme házet flintu do žita, vždyť je tolik maminek okolo, v našem věku, kterým se rodí dětičky zdravé. Tak snad to vyjde i nám, kterým se zatím nedaří, ale které to nevzdáváme a zkoušíme i dál. (Ale stejně nemůžu nemyslet na to, že kdybych nepotratila hned to první, že už bych teď byla v 9 měsíci....)

Autor: Andrea   1.4.2011 v 16:12

Ahoj Lucy, tím oddalováním jsem myslel, že prvně měl být výsledek včera pak v pondělí, pak nejspíš, až v úterý. Nakonec je dnes před půl hodinou mi volala genet dr, že nakultivovali 5 buněk a poškozené byli prý všechny, takže si v pondělí odpolko jdu pro papíry a prý mi domluví termín an co nejdřív, takže počítám, že někdy mezi út-čt mě vezmou říkala, že zkusí domluvit ten Apolinář ona a, když budou trvat na tom, že mě nevezmou tak Podolí prý jsou to 2 kliniky, kde jsou nejpolehlivější a mají nejvíc zkušenností. Máš pravdu bolí to určitě každou z nás, která přišla o miminko jen mi to máme některé těžší, třeba já cítím, už přes 14 dní pohyby dnes ráno do mě dloubalo mimi zdatně, takže je živé což mi ve středu potvrdila i moje gyn dr a to je hrozný pocit, ale vím, že postižené miminko sem na ten svět přivézt nechci, takže  mi nezbývá než se s tím smířit. Držím Ti moc palečky a ostatním taky, aby jsme to ustály a měly příště zdravé miminko drž se kočko