Autor: Klarisa   8.2.2013 v 09:10

Ahojky, myslím, že bys to měla spracovat spíše v sobě, odpusť si to, protože každý může udělat chybu a to miminko za to nemůže. Stejně tak je zbytečné, abys kvůli "úletu" rozbíjela rodinu a za každou cenu to příteli sdělovala. Naopak, prostě se to stalo, ale nemusí to nikdo vědět, ty víš, že se to nebude opakovat, protože to byla nehoda a miminko bude šťastné ve fungující rodině. A ty na to prostě zapomeň, jakoby se nic nestalo. Žádná jiná varianta nemůže dopadnout šťastně, pokud tvůj partner není svatý (aby dokázal mávnout rukou a říct že to nevadí, neznám takového chlapa).

Autor: renča.k   8.2.2013 v 09:51

Klariso, na jednu stranu máš pravdu, kolikrát jsem přemýšlela, jak se takovýhle věci řeší, vím, že bych to taky nedokázala dát pryč, proto se takových "nehod" varuju...nemohla bych zase žít ale s myšlenkou, že se třeba jednou nedejbože něco stane dítku a bude muset do nemocnice a tam zjistí, že dítě není otce..třeba když mu bude chtít dát krev, nebo nevím...nějaké rodové nemoce, které ta dívčina neví, které neuvede a pak v budoucnu bude mít třeba problémy zdravotní a opět se na to může takhle přijít...jéj holky, to je blbá situace a já tedy radu nemám, bohužel...jen píšu to, nad čím jsem kolikrát přemýšlela...nezávidím takové rozhodnutí...možná být mrcha trochu, nechat si dítě a pak časem to říct, když budeš vidět, že třeba je podobný tomu druhému, nebo já nevím, až bys měla trochu větší jistotu, že není jeho....takj mu to říct, to už by to nešlo nějak pak odvrátit...držím pěstíky, at to dobře dopadne ;-)

Autor: Dana   8.2.2013 v 13:30

Třeba to nemusí být důsledek Tvého úletu. Já bych byla pro neříkat jako Klarisa. Chlap to spíš nezkousne a zbytečně rozbíjet co funguje je škoda. Ale stejně si to musíš rohodout sama. Tak Ti držím palce, aby vše dobře dopadlo.

Autor: Míša   8.2.2013 v 20:17

Třeba bude miminko manželovo... Nevím, bála bych se, že by mě manžel opustil a co sama mamina se 3 dětma... Teď už je sice pozdě, ale kdyby se mi tohle stalo,tak bych běžěla hned den po pro tu tabletku - ta funguje, když to ujede a vy chcete zamezit případnému těhu - ale to píšu pro ostatní, že taková věc tady je... Nevím asi bych mu to neříkala-pokud to miminko chcete.  A co se týče krve- jak píše paní výše- něco vám povím, já i přítel máme krev O+ a náš malej má AB - a nemyslete si,že jsem přítele podvedla - opravdu je jeho - koukala jsem na primáře jak opařená,když mi řekl co má malej za skupinu... je to vzácnost, ale stává se to.... Miminko za nic nemůže a nikdo se nemusí nic dozvědět. Prostě si vsugerujte ,,Je to manželovo a basta" :-) Držím palce a přeji mnoho štěstí!!!!

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   8.2.2013 v 22:38

Ahoj Luci , no já si myslím, že lež má krátké nohy a nikdy daleko nedojde. Je to pěkně zapeklitá situace a nechtěla bych jí řešit, ačkoli nikdy nevíme nikdo z nás, kdy se něco podobného stane. Vyřešit to budeš muset stejně sama, ale to ty víš. Ono je poměrně lehké teď z patra hodit, co by kdo udělal, KDYBY, ale nikdo nejsme ve tvé situaci a je to fakt těžké. Já bych možná pro začátek zkusila nenápadne nahodit téma nějaké kamarádky, které se přihodilo to, co tobě a uvidíš jak na to zareaguje. Prostě opatrně osondovat jeho pohled na věc, ačkoli asi pokud zjistí, že je součástí příběhu také, tak bude nejspíš zareaguje jinak. No, podle toho bych se trochu zařídila. Ale nevím, zda je možné mu to utajit. Myslím, že lež je horší, ale fakt nevím.  Co, když bude mimi úplně jiné než jsou jeho sourozenci? Máš první děti s ním? Tady je fakt každá rada drahá. Ale držím ti moc pěsti ať se rozhodneš dobře . [274930]

Autor: Matylda   8.2.2013 v 22:50

Já jsemjiž babička a dcera matka. Stalo se mi to již dávno a volila jsem mlčení. Občas to bylo o nervy přesně z těch důvodů co píšou děvčata, podoba dítěte, nemoci. Ustála jsem to, ale znovu zažít bych to nechtěla. Trápí mě to dodnes. Pokud se rozhodnete mlčet pak vezte že to bude těžké a trápit Vás to bude celý život. Ovšem daleko horší je dle mě varianta přiznání, to opravdu žádný chlap neustojí. Tak že ,bud radikální řešení ,nebo celoživotí damokluv meč.

Autor: Zuzka81   8.2.2013 v 23:12

já si Míšo myslím, že to co píšete vy, možné není. Jestli vy i muž máte 0, vaše dítě by nemělo být AB. Divím se, že jste se o to víc nezajímala. Mě by to asi hlodalo. Něco tam je šoatně. Je muž dobře informovám?

Autor: Zuzka81   8.2.2013 v 23:17

Nemyslím to tak, že by vaše dítě mělo jiného otce, ale to co píšete proatě možné není. Pokud vy máte 0, otec vašeho dítěte /aby dítě mělo AB/ muže mít A, B, nebo AB, ale nikdy ne 0. Podle mě je o své krevní skupině špatně informován, nebo to spletl

Autor: Zuzka81   8.2.2013 v 23:29

A Lucí pokud to mezi váma je ok a chceš s ním zůstat, rozhodně bych mu to neříkla. Nepomůžes tím vůbec nikomu. Musí to být asi strašný pocit ted a i když se snažíme, nidko se do toho asi neumí vžít úplně jako ten kdo to zažil. Jako nezávislá bych udělala to, že bych mu to ted vynahrazovala a sama sobě vsugerovala, že je to prostě jeho. Věřím, že můžou mít pak lepší vztah něž biologický otec a dítě a kdyby se to třeba v dospělosti provalilo, můžes pak říct cokoliv a určitě to dopadne lépe než ted