Ahoj. Já jsem měla taky malou nejedlici :o) Zuby jí začaly růst až v 10. měsíci, takže jídlo musela mít hladce mixované. Jakmile ucítila hrudky nebo to bylo hustější, tak jí to nelezlo do krku a dusila se mi tím. Tohle jí vydrželo opravdu hodně dlouho, mixovala jsem a mixovala a ředila, aby mi to papala. Časem jsem taky přešla na zabavení u jídla, abych do ní něco dostala. Např. lžičku do ruky, aby jako jedla sama a mezitím jsem jí sázela do pusy. Bohužel i tohle bavení u jídla vydrželo dlouho a těžko se pak odbourávalo, tak to bych skoro nedoporučovala. Ono se to hlavně v pozdějším věku stupňuje, lžička už nestačí a chce podat něco zábavnějšího. To odnaučování zábavy u jídla mi dalo nakonec víc práce, než učení na příkrmy. Na co jsem nikdy nepřistoupila, hledat náhražky. Zkrátka když nechceš to, co ti dávám k obědu já, tak nic jiného nedostaneš. Takže když nesní váš oběd, nenačínejte hned přesnídávku nebo kupovaný příkrm. Neběhejte kolem ní a nezjišťujte, co jí tedy zachutná a co bude jíst. Děti jsou v tomto vychytralé a zvyknou si na ten kolotoč kolem sebe. Časem vám to začnou odmítat jen ze zvyku. Prostě si řeknou "mami, proběhni se a snaž se, nos nové a nové věci, to mě baví, jak kolem mě běháš, to je zábava". Dejte na rady ostatních mamin, že pár lžiček stačí. Když nechce víc, tak aspoň pozná, že má hlad a že příště si bude muset sníst víc. No a ze zeleniny mohu doporučit batátu. Je to sladká brambora a dětem chutná. Já dělám dceři bramborovou kaši (půl množstí brambor, půl množství batáty) s masem a po tom se zapráší hned.