Autor: moncicak   25.2.2014 v 14:24

Dobry den chtela sem se zeptat jsem 6 mesicu po cisarskem rezu ale mam jeste jednu holcicku je ji 4 roky a tet ti vypada ze cekam dalsiho potomka jak rikaji doktori je to hodne ryzikove

Autor: Jana   10.3.2014 v 20:17

Rizikové brzké otěhotnění je proto, jak mi řekl můj doktor, že dlouho trvá než sroste svalovina po císařském řezu a hrozí při zvětšování a napínání se břicha prasknutí jizvy. Takže buď hlavně hodně opatrná i když s malými dětmi je to asi jen vize...

Autor: Majda   10.4.2014 v 15:56

Ahojík holky mě v hradci před dvěma lety umřela holčička před porodem bylo to šileny a ještě do dnes je mě stoho na zvracení jak se někteří doktoři ke mě chovali misto aby mne vzali okamžitě na cisaře nechali ji ve mě umřít hrozný. předešlí těh sem měla velký problém eklamsii naštěstí dcerka mě žije narodila se na 28tt na cisaře měla sem křeče atd.... uf .Ale před těma dvěmi lety sem měla všechno ok jen se mě rozjel porod na 36tt praskla voda a mala chtěla na svět ale bohužel nějaky doktor mě pichl injekci na zastavení porodu a vše bylo v haji chjo a navíc nemužu mít další je mě do breku co někdy čtu na těch portálech fakt je mě moc líto těch rodiču zejmena maminek co musí přožívat todle drama ja d té doby tvrdím že na světě není spravedlivost všem vám přeju jen štěstí

Autor: Naďa   23.4.2014 v 09:47

[272118]Tak přesně tak se cítím já. V září sem potratila,zamlklé těhu. V listopadu už sem čekala miminko opět.Vše bylo v pořádku,malej rostl jak měl,žádnou vadu nic. Chodila jsem klékařce s tím že mám výtok a bolest v podbřišku,jediná odpověď to k tomu patří. 12.4.2014 jsem ve 24 tt porodila Adámka,žil pouhou hodinku a to jen díky tomu že Chebská porodnice nemá vybavení. Cejtím se na dně,potoky slz nervy žádné. Moc jsme miminko chtěli.

Autor: Jana   27.8.2014 v 04:49

Ahoj krasne statecne zeny, pred tydnem nejaky arogantni lekar z ustecke nemocnice rozhodl o cisarskem rezu v patem mesici tehotenstvi kvuli gestoze a ja ted hledam odpovedi. Jsem zoufala a smutna a nevim si rady. Je mi 40 let a mam strach, ze uz dite nestihnu, ale na druhou stranu se budu snazit a chci vedet, kdy nejdrive to muzu zkusit. V hlave mam tisice otazek a nevim, kde najit klid. Rikaji, ze smutek se musi odzit. Svoje vytouzene miminko jsem milovala a hladila a moje brisko byla moje laska, ikdyz jsem se citila kvuli preeklampsii dost spatne. Nevedela jsem a myslela jsem, ze takove to tehotenstvi muze byt. Nejhorsi jsou pro me noci, kdy nemuzu spat a premyslim. Ptam se, proc zrovna ja a vubec...stovky otazek. Nove hledam utechu v prirode, v zenske sile, v instinktu. Jsem rada, ze existuje web, kam muzu toto napsat.

Autor: Naďa   30.8.2014 v 10:51

Ahoj holky. Čtu si vaše příspěvky a opět se mi derou slzy do očí. Mám už sice děti,ale Adámek byl moje vymodlené miminko. V září 2013 jsem potratila poprvé mimi se přestalo vyvíjet,ale tak nějak sem si říkala že to asi tak mělo být,příroda věděla proč to tak zařídila. Nicméně sem znova otěhotněla,vše bylo v pořádku Adámek byl zdravé velké miminko. Mé lékařce sem říkal o bolesti stydké kosti a tvrdnutí břicha, jediné co mi řekla že to k tomu patří. Doufal sem že má pravdu,odpočívala sem,přesto se Adámek narodil ve 24 tt.Žil jen hodinku,těžko se stím vyrovnávám,bylo by mu už skoro  5 měsíců. Podle lékaře,musím minimálně 8 měsíců vydržet. Sem v péči odborníků a mám skvělou rodinu a muže co mi drží na světě,jinak už bych byla s mím broučkem.Mám strach znova otěhotnět,ale nadruhou stranu potřbuji zmírnit ten žal a bolest.Všichni říkají že musím jít dál,nebrečet,ale oni neví jaké to je.Nenosili Adámka pod srdcem,necítili jeho pohyby. také vzhledem k věku vím že by to bylo poslední miminko,poslední pocit když vydíte broučka co nosíte pod srdcem.

Autor: Jana   1.9.2014 v 19:53

Zdravím všechny bolavé dušičky, které sem píšou. Já jsem si touto bolavou zkušeností prošla před rokem a 2 měsíci. Na bolest po miminku nepomůže nic, jenom časem bude menší a menší...Bylo pro mě lepší popovídat si o své bolesti tady na webu s někým kdo ví jaké to je trápení. Bude mi 35 a Štěpánek byl moje první miminko a přišla jsem o něj naprosto nečekaně v 7měsíci. Jestli můžeš Nadi, zkus změnit gynekologa. Já to taky udělala, když mi po šestinedělí odmítl udělat vyšetření, které by vyloučili jestli se jednalo o náhodu či ne a řekl mi pouze, že se to prostě stalo a hotovo. Nový gynekolog už mi udělal řadu testů a už teď vím, že pokud otěhotním, nebude ke mně tak laxní jako ten předchozí. Klidně  brečte holky, proč ne, co je komu po tom, když bolí duše, lepší než to dusit v sobě... Ať máte brzo slunko v duši

Autor: Julie   22.10.2014 v 14:28

[193841]  je to hrozné nám se stalo to že,mě v  nemocnici nechali dlouho přenášet a miminko mi imřelo v bříšku po zjištění této tragedie mě nechali do rána s mrtvím miminkem v břiše spát a ráno mě trápili přirozeným porode a až po 8hodinách trápení naznali že musím jít pod nuž :( byl to nejhorší zážitek mého života je tomu tři měsíce toužím po dalším dítěti ale ta doba je hrozná :( a navíc je to ještě  čerstvé a moc nás to stále bolí :( 

Autor: Jana   27.10.2014 v 19:16

Ahoj Julie.Taky jsem strašně toužila hned po dalším dítěti, ale daly jsme si s manželem chvilku pauzu  než se začnem zase snažit a musím říci, že to byl dobrý nápad. Teď mám už v duši klid a jestli se nám to podaří, nebude to alespoň pro mě náplast na bolest. I ty negativní vzpomínky se posunou po čase kousek dál do pozadí, nebude to tak živé a bolestivé. A to je to, co ty naši budoucí andílci budou potřebovat, spokojenou maminku...  Přeji Ti hodně moc sil.  Cítím tu bolest s tebou, moc se držte!!!!