Po císaři - necítím se jako opravdová žena

Autor: Amin   2.9.2016 v 14:32

Zdravím, před osmi měsíci se nám narodila krásná zdravá holčička. Na porod jsem se velice těšila, měla jsem porodní plán, chodila na předporodní kurz (i když jsem zdravotník), všichni mi říkali, jaký jsem porodnický typ, že porodním krásně, dělali jsme masáž hráze, šli na prohlídku porodnice apod. Ale ejhle přišel ten osudný den, kdy mi ve dvě ráno praskla voda, odjeli jsme do porodnice a po vyšetření a druhém CTG, kdy manžela mezitím chtěli ještě poslat domů, na mě vletělo hejno sester a lékařů a odvezli mě na sekci. Neměla jsem možno si to ani rozmyslet, zvážit rizika apod. Upřímně nechápu ženy, které dají přednost císaři. Byla jsem připravena o to nejkrásnější, držet své čestvě vyloupnuté dítě, dívat se mu do očí a užívat si ty krásné chvilky společně s manželem. cítím to jako obrovskou křivdu a nespravedlnout, především od chvíle, kdy mi na pokoj přivezli 17 letou Romku, která rodila nádherně přirozeně. Upřímně nechci slyšet věty, že můžu být ráda, že to dopadlo dobře, že je malá v pořádku. Chtěla bych slyšel, jestli má někdo podobné pocity. Přemýšlím i nad psychologem. Velice mne to trápí. Děkuji

Autor: Rita   2.9.2016 v 14:48

Ahoj, castecne te chapu.sice jsem rodila prirozene ale spatne mi napichli epidural a pak jsem nekolik dnu nebyla schopna porade se ani posadit a napit cinajist jak mi bylo zle tudiz byl syn tyden na novorozeneckem a ja na kapackach. Do ted citim to odtrzeni a odlouceni. mnohdy se mi chtelo brecet i sem si zaslzela ze jako mama selhavam Neda se to vratit neda se to zmenit.jiz je to rok a se spoustou radosti a starosti neni cas si ty okamziky promitat denne. Dari se mi si to vynahradit peclivou peci a laskou k synovi :-) pokud i po 8 mesicich se ti nedari se vyrovnat se zklamanim z porodu tak bych se na tvem miste nebala nejake te konzultace s psychologem, ovsem treba si tu nad tim podiskuyjes jinymi maminkami, vypovidas se a bude to lepsi nez psycholog :-)

Drzim palce at se ti povede mysl preladit tak aby ses netrapila a mela jen radost z dcerky :-)

Autor: Karoli   2.9.2016 v 14:53

Ahojky Amin, docela ti rozumím. Já si porod odbyla skoro celý (cca 8 hodin) a ikdyž už byla branka zašlá, tak malý nesestupoval. Pak začal monitor pípat a lékařka zavelela k sekci. Já už byla v tu chvíli ráda, protože už jsem byla totálně vysílená, ale moc mě mrzí, že jsem přišla o ten pocit úlevy a radosti. Také mám pocit selhání, že jsem ten porod nedotáhla zdárně dokonce. První si ho choval tatínek, já ho "viděla" až po 8 hodinách a to mi ho jen sestřičky přiložily k prsu a pak zase odnesly. Pořádně jsem so ho prohlédla snad až po dvou dnech. Dalšího porodu se docela bojím, že to zase nedám..... Tak snad se s tím do té doby nějak srovnám (syn má teprve rok, tak uvidíme, kdy se podaří další)

Autor: blanca   2.9.2016 v 16:03

Ahoj Amin, celkem te chapu, je pochopitelne, ze se citis zrazena a oloupena o prvni chvilky s miminkem, taky jsem rodila cisarem a maleho sice videla hned po probrani z narkozy, a pak az po 12-ti hodinach prvni prilozeni. Ale cisar byl planovany, mela jsem cas se s tim nejak srovnat dopredu. Nicmene tvoje pocity mi nejsou zas tak cizi...svoje prvni deti (dvojcata) jsem sice rodila prirozene, ale ve 37. tydnu, takze mi je na par vterin po porodu ukazali, ale odnesli na nedonosenecke odd. do uplne jine budovy a za ja nimi 6 dni nemohla, popravde jsem se s tim vnitrne nesrovnala nikdy uplne, i kdyz rozumove si to vysvetlit umim, bylo to vsechno pro jejich dobro atd. Ale ty prvni spolecne okamziky proste navzdy chybi, a to uz to bude 19 let. No, zit se s tim da, proste to tak bylo a vratit cas nejde, ale pokud te to opravdu moc trapi, urcite by navsteva psychologa pomohla, drzim pesti ;-)

Autor: zuzka v   2.9.2016 v 16:09

Ahoj, já tedy můžu srovnávat dva císaře. První dcerka - rodila jsem 17 hodin a protože porod nepostupoval, přistoupili k akutnímu císaři. Byla jsem při vědomí a porod do teď beru jako hezký. Hormony pracovaly, tělo bylo připravené a okamžitě mě zalil pocit štěstí. Dva roky na to jsem rodila plánovaným císařem dvojčátka a to tedy bylo jiné kafe... Nastoupila jsem na sál a nic mi nebylo. V všechno mi bylo nepříjemné - klistýr, céfkování, řezání mě dokonce bolelo. A najednou jsem měla další dvě děti - velmi, velmi zvláštní pocit. Mám ráda všechny stejně, ale ty pocity neskonalého štěstí se prostě nedostavily...

Autor: Akálka   2.9.2016 v 16:10

můj první porod začal ve 41+5 byla to středa od rána poslíčci a tak nějak až do večera ve dvě ráno jsme jeli,sestra mě moc nepotěšila prý mám ještě dost času,no nic méně v půl sedmé mě přišel zkontrolovat lékař před koncem služby a nebyl si jistý,jestli mi pomoct či ne,nakonec řekl,že ještě počkáme.Předělili mi tak vodpornou asistentku,že se mi kvůli ní prostě ten porod zastavil,to byla ježibaba.pak mi vypadla hlenová zátka a praskla voda,voda byla jak žabinec,tak jí to říkám,prej mám nějakej výtok,ani se nekoukla a kecala tam s nějakou sestrou,svině na entou.no asi v pět mě teda oholila dala klistýr a že mi píchnou oxitocín,pak něco proti bolesti no a pak jsem šla na sál a porod začal,jenže jsem byla málo otevřená a malý klesal tep,takže výměna kapačky a šup na sekci.Taky mě to mrzelo,no ale co se dalo dělat.Ukluka jsem taky chtěla rodit normálně,bohužel musel ven dřív,měl špatné ozvy a nevěděli proč,ale je zdravej no ato třetí taky půjde císařem.Moc mě mrzí,že jsem nemohla rodit normálně,užít si to.Dneska už bych si ani nenechala píchnout ten oxitocin,jenže tenkrát jsem věděla prdlačku.

Na psychologa se necítím,ale taky mě to mrzí.navíc ta rekonvalescence je hrozná,abych pravdu řekla,tak mě víc štve,že ani jednoho jsem nekojila víc jak 6týdnů.Tak snad ted se zadaří.

Autor: Elderflower   2.9.2016 v 18:05

Myslíš to tak, že ti chybí to úsilí, které jsi tomu nemohla věnovat? Asi si dovedu představit, co myslíš, i když nemám osobní zkušenost s porodem, akorát mi tedy s vysokou pravděpodobností kvůli dvojčatům hrozí. Ale z psychologického hlediska by ti s tímhle mohla pomoct například metoda holotropního dýchání (jelikož je tohle veřejné místo zdržím se popisování jiných alternativ HD).

Hlavní půvab téhle metody spočívá v tom, že se pomocí kombinace dýchání, hlasité hudby a práce s tělem dostaneš do speciálního stavu mysli, kde si odžiješ a prožiješ to, co ti chybí a co potřebuješ. Někteří lidé prožívají právě porod, ať už z pozice plodu či rodičky, jiní si prožívají ukryté nevybouřené emoce, které jim komplikují život a tak.

V Praze můžu doporučit paní doktorku Kmuníčkovou (holotropic.cz), když si pospíšíš, ještě stihneš zářijové, jinak je pak myslím v listopadu. Je to moc milá psychiatrička, taková esence babičkovskosti. Je svérázná, neuznává léčbu prášky, ale spíš léčbu prací na sobě. Nepracuje sama, vždycky má k ruce svůj tým a všem se věnuje. Mimo Prahu ti nikoho nedoporučím, protože nemám s nikým osobní zkušenost, ale myslím, že paní doktorka by mohla.

Autor: Elderflower   2.9.2016 v 18:10

A abych byla úplně fér:

- občas to tam vypadá jako v psychiatrické léčebně, lidé se smějí, brečí, perou se , tančí

- není to nic chemického, jakože si lehneš a jedeš, nejlepší je od toho nic neočekávat a postupovat podle instrukcí

- někdy můžeš mít dost nepříjemný zážitek, ale v podstatě je to to, co potřebuješ; když si potřebuješ znova prožít něco hnusného, prostě si to prožiješ, z dlouhodobého hlediska to ale má příznivý vliv, i když to nedokážeš momentálně posoudit

- když se zeptáš konvenčně uvažujícího odborníka, pravděpodobně tě od toho bude zrazovat, že HD je šamanská a nebezpečná praktika, nicméně to není založené na pravdě a osobní zkušenosti se správně prováděným HD, můžou za to ti, co to provádějí po sklepích sami

Ale víc by ti řekla paní doktorka. Mně osobně tyhle metody pomohly s řadou vlastních démonů a musím je hodnotit kladně, i když jsem si nejednou sáhla na dno.

Autor: Amin   2.9.2016 v 18:30

[933546] Holotropní dýchání znám. Ne z osobní zkušenosti, ale mám pár známých, kteří absolvovali a přímo u p. Kmuníčkové. A já se bohužel do Prahy opravdu nedostanu Frown

Autor: Amin   2.9.2016 v 18:42

Moc děkuji všem za reakce a bude to znít hloupě, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama. Kamarádky, co šly na císaře jej měly buď jako plánovaný, mohly se tedy na to připravit, anebo dlouho rodily, tak to braly jako vysvobození.

Malá je úžasná, užívám si každou chvilku s ní, každý její pokrok, je to můj mazlík. Doufám, že mě můj pocit selhání přejde. Nevím ale, do kdy čekat.

 

1 2
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.