Autor: Zuzilka   23.7.2013 v 20:49

Edito díky za podporu, ráda bych si někdy popovídala naživo, nemáš třeba skype, že by jsme mohli někdy zajít na "virtuální" kafe?   Kolem mě holky mají už děti vělké, že chodí do práce a nebo zase vůbec žádné a to pak zase nemají zájem mluvit o dětech...   a já fakt trpím tím, že jsem celé dny sama a v mámě moc opory nemám, za prvé je nepohyblivá a za druhé dost ráda mi pak vyčítá, že když je mi mizerně, tak chci pomoc od ní, ale jinak na ní kašlu. ( že k ní jezdím dvakrát týdně je jí totiž málo)

Autor: Mat   23.7.2013 v 21:00

Ahoj Zuzilko,

poporodní depresi, diagnostikovanou jsem neměla, asi ani fakticky, i když jsem několik týdnů měla záchvaty pláče, nevěděla jsem, co si s tím uzlíčkem počít. Hodně pomáhalo kojení, spát jsem chtěla, ale to mi zase nešlo. Přítel byl sice dost doma, byl zlatej, ale třebas teďka dost na malou žárlí, je jí 16 měsíců, to začlo někdy kolem 6 měsíce, začal mít pocit, že se jemu věnuju mnohem méně, než jí... Jinak jsem 850 km od rodiny, přátel, co pomáhá jsou holky na foru a pak také kamarádky na mailech, přes skype trošku rodina, ale fakticky jsem tu na to sama... napadá mě, zda nemáš někde v okolí nějaké mateřské centrum? Nebo kdo mě hodně pomohl byla moje teta, zajela jsem za ní třebas na den, ona si s malou hrála a ze mě na chvilku spadla ta "zodpovědnost". Ekzém se mi udělal jedinej - na bradavkách,asi mě malá rozežírá slinama při kojení :-)))

Autor: Zuzilka   23.7.2013 v 22:32

[343367]

Ahoj mat, díky za rady, ale já právě ani moc nic takovéhleho nevyhkedávám, cítím se dost unavená a potom co obstarám syna a domácnost jsem úplně hotová, což přítel těžko snáší, on by totiž chtěl jít na výlet, nebo se milovat a nechápe, že mě je opravdu fyzicky špatně a veškeré síly vynakládám na to, abych měla uvařeno, uklizeno a spokojené miminko a že na jeho výšlap na kole opravdu nemám ani pomyšlení a že bych si nejradši šla lehnout a spát, protože se v noci málo vyspím, ne kvůli synovi, ten spinká krásně, ale kvůli mému úpornému kašli, který mě vysloveně v noci dusí  a já jsem i 5x za noc vzhůru s tím, že kašlu jak tuberák a nemůžu popadnout dech.  Ale obvodní doktorka mi naznačila, že jsem jen hypochondr a odeslala mě k psychiatrovi, který mi zase oznámil, že mám rozvinutou poporodní depresi a že pokud se nezačnu ústavně léčit, tak udělám něco sobě, nebo dítěti. Že mám vyrážku a těžko se mi dýchá ale nikdo v podstatě neřeší. Prý se mám objednat k zubaři.  Fakt asi napíšu tragikomický román o mé poporodní "ne"depresi.  Teď spoléhám na gynekologa, vždycky se zdál být rozumný a prý to může dělat nerovnováha hormonů po porodu, tak snad už to konečně bude ono, potože jinak se už asi objednám k doktoru Hausovi, ten mě sice napřed najde rakovinu, pak mě přizabije léčbou a po biopsii mozku a překontrolování mé ledničky mi vyndá klíště  a bude po problémech     už aby to bylo :)

Autor: Martina74   23.7.2013 v 22:49

Zuzi hlavne ze neztracis humor.. Vzdyt smich je ten nejlepsi lek.. :). Verim, ze to zvladnes, a ze bude lepe. Jen pispiispis.. To nekdy pomaha moc a posli fotku malyho at se pokochame :)

Autor: Edita   24.7.2013 v 07:05

Ahoj Zuzi, bohužel Skype nemám, ale pokuď máš zájem, napiš mi  na email: MICHEL2012@seznam.cz, budu ráda, když se ozveš. Omlouvám se předem, když neodpovím třeba hned, malý rostou zoubky, tak je celkem protivná. Jestli budeš chtít, můžem se pak přes email domluvit a chatovat na FB.  

Autor: Edita   24.7.2013 v 07:09

Jooo, jinak jsem se taky dobře pobavila u tvého posledního příspěvku - nooo, Dr.Haus by se hodil... Jak píše Martina74, dobře, že neztrácíš humor. Bude líp, uvidíš!!!

Autor: Luca*   24.7.2013 v 07:41

Ahoj Zuzi, mě připadá, že máš "jenom" depresi. Je toho na tebe prostě moc (nemáš podporu partnera, ani matky). Já byla měsíc před porodem u lékaře...od 17ti mám atopický ekzém, před 3 lety se mi objevilo astma a mám autoimunitní gastritidu...to byla poslední kapka pro manžela a objednal mě k lékaři. No výsledkem bylo, že doktor nechápal jak vůbec funguji a že tohle všechno je výsledkem letitého psychického nátlaku (matka), stresu a přepracování. Doporučil mi navštěvovat psychologa (jednak si tam pokecáš a jednak ti i pomůže rozebrat, co ti působí problémy a pak si můžeš "přeorganizovat" život) a taky celkově zpomalit. Psala jsi, že šestinedělí bylo ok. Co se stalo potom? To že máš vyrážku a špatně se ti dýchá...to tělo na něco upozorňuje  a ústavní léčba by ti asi nepomohla a to z jednoho důvodu...byla by jsi bez svého dítěte a to by jsi v pohodě určitě nebyla. Odkud jsi?

Autor: Vladimír   2.6.2015 v 13:45

Po-porodní deprese jsou velmi časté, a je to většinou kvůli nadměrné spotřebě živin (minerálů, vitamínů a bílkovin) u matky, které jsou využity na vytvoření další živé bytosti a její porod. Vyčerpání zásob těchto nutričních látek u matky je často tak silné, že trvá až dva roky, než se z něj žena při příjmu běžné stravy dokáže zotavit a přestane být unavená a depresivní. Navíc vzhledem k tomu, že většina žen do těhotenství již vstupuje ve stavu chronického nedostatku minerálů a vitamínů, není divu, že pak v průběhu těhotenství skutečně onemocní. Na vině tedy nejsou hormony, jak se nám snaží namluvit lékaři, ale podvýživa matky nikoliv v kaloriích, ale v tzv. mikro-živinách, kterými jsou právě minerály a vitamíny. Proto po-porodní deprese vyžaduje speciální výživový program, jehož cílem je urychleně doplnit chybějící živiny a tím zkrátit výše uvedené problémové období po porodu na minimum. Otázkou ale zůstává, které živiny tělu konkrétní ženy chybí, abyste nemuseli brát celou periodickou tabulku prvků a všechny známé vitamíny, což se liší podle dosavadního způsobu výživy matky. Používám přístroj, který změří, kolik pro zdraví důležitých minerálů a vitamínů v těle po porodu (ale nejen po něm) máte a kterých konkrétně máte nedostatek. Existuje přímá souvislost mezi nedostatkem minerálů nebo vitamínů v organismu a únavou, depresemi i konkrétními nemocemi. Kdo by měl zájem, může mne kontaktovat na čísle 608 155 338.