Potrat v 10. týdnu těhotenství a hrozný smutek

Založila: aja, 11. 05. 2015, 09:09

Vložit nový příspěvek

aja Vloženo 11.05. 2015, 09:09 Reagovat

Nejsou to ani 2 dny co mi lékař oznámil,ze můj Brouček v bříšku už 5 dnu nezije.hned jen SLA na sál.nadokazu bojovat proti tomu smutku.cítím se tak prázdna.prosím o radu,jak se neuplakat.
papája Vloženo 11.05. 2015, 10:46 Reagovat

ajo-bohužel jen čas a nové miminko v bříšku to srovná. Prošla jsem si tím v 9tt.Mysli na to,že to tak muselo být,příroda to tak zařídila,protože miminko bylo slabé nebylo by zdravé... Drž se !!!
Příspěvků: 302
Oblíbená: 0

Pája.B Vloženo 11.05. 2015, 11:03 Reagovat

A jak jsi byla daleko?I mě to potkalo teď v pátek to bude přesně rok co jsem musela podstoupit revizi kvůli zamlklému těhu.Bylo to hrozné a nebudu ti radit abys nebrečela, potřebuješ to ze sebe dostat jinak to potrvá dýl když to v sobě budeš dusit.Ale věř, že bude líp a čím dřív se s tím vyrovnáš tím dřív se můžete vrhnout na nové snažení a novou naději.Bohužel tohle potkalo a potkává a bude potkávat spousty holek, ale snaž se myslet i na to, že bude líp a máte šanci zkusit to znovu.Ideální je upnout se na něco jiného.Mě to taky chvíli trvalo než jsem se s tím srovnala, ale pak jsem se taky sebrala začala se soustředit na cvičení a sotva jsem začala a byla nadšená z pohybu bum ho přišlo to a už mám téměř polovinu těhu za sebou.Neboj i tebe to přebolí, dostaň to nejhorší ze sebe ale zároveň se snaž myslet na to, že jen co se dáš zdravotně do pořádku můžete to zkusit znova a že se to tentokrát povede, chce to zážitky upnout se k něčemu jinému, pokud máš koníčky věnuj se jim naplno a bude líp
Příspěvků: 317
Oblíbená: 1

Mirabelka Vloženo 11.05. 2015, 12:07 Reagovat

Ahoj ajo, tohle jsem si také prožila, před 4 lety. Dnes mám 2 zdravé kluky (1 rok a 3 roky). Stalo se mi to v dubnu 2011 a rok na to už jsem porodila svého prvního syna. Určitě mi pomohla dovolená a snažit jsme se začali cca 3 měs. po revizi. Držím palce, ať to vyjde a v září třeba najdeš 2 čárky na testu
Příspěvků: 197
Oblíbená: 0

Kacaba91 Vloženo 11.05. 2015, 14:10 Reagovat

AHoj ajo, prošla jsem si tímm také, každý se s tím musí vyrovnat po svém není na to žadná rada. Já mám doma koně takže mě pomohl muj kůň. A pláč ten je přece normální. Já musela dát miminko pryč pro vývojové vady tudíž jsem šla na zakrok ještě s živým tvorečkem ale pro něj by život nebyl ani by nepřežil těhotenství to samé se stalo tobě. Příroda to takhle dělá, uvidíš že budeš mít svoje miminko co nevidět. Já už jsem teď v 16. týdnu těhotenství a jsme zdraví a podařilo se nám otěhotět už 5 měsíců od zákroku :) tak nezoufej
Pavla Vloženo 11.05. 2015, 18:19 Reagovat

Ahoj Ajo. Je nás takových opravdu moc... Mě to potkalo v únoru, v 9tt. Z vlastní zkušenosti - všechny řeči o tom, že to tak mělo být, že je lepší teď než v době, kdy toho drobečka budeš cítit, že to můžete za čas zkusit znovu, atd. - všechno je to pravda, všichni to myslí dobře, ale teď si to musíš protrpět, probrečet, provztekat, proč zrovna Ty! Drž se!!!!!
Příspěvků: 3
Oblíbená: 1

Jaja83 Vloženo 11.05. 2015, 19:24 Reagovat

Ahoj....sla jsem dnes na kontrolu po trech tydnech ....a bylo mi receno ze mimi neporostlo ani o mm....velikostne odpovida stale sedmemu tydnu....ale srdicko bije.....ve ctbrtek mam jit na revizi :-( jsem desaty tyden.....dnesek jsem cely probrecela....
aja Vloženo 11.05. 2015, 19:46 Reagovat

Reakce na [740926]: ahoj nevím jak ti ulevit od trápení,když sama trpim,ale asi je to vazne pro nás maminky i pro ty drobecky lepší.asi maj všichni vázne pravdu,,vždyť by jsme se trápili,kdyby jsme měli nemocná miminka.věd mi,ze vim jak strašné te to bolí.bud silná.držím ti palce.
aja Vloženo 11.05. 2015, 19:54 Reagovat

Reakce na [740912]: holky vám všem tady moc děkuji.podpora od vas mi dnes vazné pomáhá.snad se dnes i vyspim.čeká me kontrola na gynde,bojím se az tam budu sedět mezi tehulkama,nevím,jestli to zvladnu.dekuju
Příspěvků: 389
Oblíbená: 3

Romča30 Vloženo 11.05. 2015, 20:10 Reagovat

Ajo, nezoufej, mě to potkalo taky, brečela jsem, a málem jsem si kvůli tomu pohřbila i vztah....byla jsem dost hnusná na všechny, a hlavně mi to nikdo neulehčil a nikdo mi nepomohl, musíš se poprat sama, upla jsem se k práci, rok jsme si dali pohov od snažení, žila jsem si prací a užívala jsem si všeho, cvičení, kamarádek, pak jsme se začli snažit a vyšlo ti za tři dny, teď jsem v sedmém měsíci, hlavně mi pomohlo to že jsem se s tím mrtvým miminkem rozloučila... v duchu, v sobě, sama...