Autor: Jana   23.10.2014 v 21:34

No, hura, Lenko, Ty jsi mi snad spadla  nebe. Jsem v naprosto stejne situaci, jen s tim rozdilem, ze si myslim, ze dite je milencovo na 90%. Manzelovi jsem to nerekla, ale tehotenstvi si neuzivam, doslova trpim. Mam strach, ze az se to narodi, bude mu to brutalne podobne a vsechno se provali. Ty uz jsi evidentne po porodu, tak Te moc prosim - jake to bylo u Vas. Vim, ze mlcet budu uz do konce zivota a ta tiha na dusi je teda ohromna, ale stalo se....

Autor: Lenka   24.10.2014 v 06:28

Jani tíha je to opravdu ohromná a dlouhotrvající. Já jsem si kvůli jedinému úletu zničila na dlouho radost ze života. Těhotenství byla jedna velká hrůza, přesně jak píšeš. Po porodu jsem malého zkoumala snad ze všech stran a hledala nějakou podobu, místo toho abych ho pochovala a pohladila. Podobnej snad dodnes není vůbec nikomu- občas stále zkoumám. Hrůza- chudinka malej :-( neměl to se mnou vůbec jednoduchý. Teď mu to vynahrazuju, je to moje sluníčko...Pak jsme doma měli( a pořád trochu máme )těžký období, během kterého vylezlo na světlo boží pár hříchů mého partnera a paradoxně mě se v ten moment neskutečně ulevilo. Sice mě zálet pořád mrzí, ale už to tolik neboli... Já jsem na 98% přesvědčená že je to přítelovo, potvrzuje to i krevní skupina malého, ale než jsem k tomu došla, bylo to peklo ;-(

Autor: Petra   24.10.2014 v 07:46

[655152]Děkuju moc taky věřím,že je to přítele. Já mám právě taky hrozný strach ,že ten druhý bude pátrat.Ted už stím stejně nic neudělám nezbývá nic jiného než jen čekat a doufat a užírat se!!

Autor: Petra   24.10.2014 v 07:48

[655181]Ahoj vítej mezi náma je mi líto,že máš stejný problém.Můžu se zeptat jak dlouho jsi těhotná?

Autor: Petra   24.10.2014 v 08:33

[655152]Můžu se na něco zeptat!! Jak jen na to:)třeba,že vím,že ten druhý si odpoledne několikrát pomohl sám je pak možný,že spermie nemají takovou pořádnou funkci jak by měly mít??

Autor: Lenka   24.10.2014 v 13:13

Říká se to, že pokud se snažíš otěhotnět, že by styk měl být tak max 2-3 týdne, aby spermie správně dozrály...ale nespoléhala bych na to!! Jinak mě neděkuj, nemáš za co. A snaž se se neužírat, stejně už nic nezměníš a mimi potřebuje hlavně klidnou mámu. Vím, že je to těžké, ale snaž se!!! Holky držte se!

Autor: Petra   24.10.2014 v 13:23

děkuju,jestě se zeptam na tvůj názor jestli mám napsat svého přítele do rodného listu nebo ne?? Pak by ten druhý si nemohl,tak vyskakovat ne jedině přes soud ne??

Autor: Jana   24.10.2014 v 14:10

[655256] Lenko, diky. Je srasne malo holek, ktere o tom takhle mluvi, zvlaste po porodu. Ve vetsine clanku apod., ktere jsem k danemu tematu nasla se stale resi dokola jen to, ci to je a zda-li potrat ci nikoliv, ale jak je to potom o tom uz nikdo nepise. U me je to mozna trosicku slozitejsi v tom, ze deti s manzelem uz mam (podoba jasna), milenec sice neni typove uuuuuplne odlisny, ale preci jen... Navic manzel ho parkrat v zivote videl. Paradoxni je, ze milenec o diteti vi a je nesmirne rad i kdyz je srozumen s tim, ze bude vzdy v pozadi, manzel naopak dalsi dite moc nechce a stavi se k tomu trosku negativne, coz mi i v tak tezke situaci nepomaha. Jinak naprosty souhlas - za cele 4 mesice, co jsem tehu jsem si brisko nepohladila, na miminko nemyslim, a svym zpusobem jsem stale ve stresu. Na jednu stranu je mi ho lito, protoze mimco je to posledni, kdo za to vsechno nese vinu, jenze... Jak rikam, nebojim se niceho, mlcet dokazu, musim, ale ta pripadna podoba a ustepacne poznamky tchyne, mych rodicu a dalsi me pronasleduji i ve snu. Apropo casto se mi o tom i zda, budim se zpocena a se strachem, abych nemluvila ze spani. Pripadam si jako blazen. Jeste jednou diky, ze o tom mluvis.

Autor: Jana   24.10.2014 v 14:10

[655266] Jsem ve 4 mesíci, takze potrat uz 100% pasé.