Pupečníková krev

Ahoj, já jsem pupečníkovou krev darovala. Bylo to jednoduché, nahlásila jsem to v porodnici, vyplnila nějaké papíry a pak když jsem jela rodit, tak jsem se jen připomenula, aby vše pro odběr připravili. Samotný odběr vůbec nebolí, po porodu dítěte a odstřižení pupečníku na pupečník nasadí odběrovou soupravu (takový vak, jako při odběru normální krve, akorát menší) a během cca 10 minut do něj krev nechají téct. Pak jsem porodila placentu a bylo to. Byla jsem ráda, že jsem mohla třeba někomu pomoct tím, že jsem darovala vzácné nediferencované buňky, které by jinak skončily v odpadu...

To je možné, že zůstanou někde schované, u nás v nemocnici mají tkáňovou banku, ale spíš si myslím, že budou využity pro výzkum. Jinak sakozřejmě i já jsem hledala spoustu informací o tom, jak a kde a proč si nechat tyto buňky pro sebe (resp. pro své dítě), ale pan doktor z tkáňové banky mě ujistil, že výtěžnost buněk je tak malá, že pokud bych je chtěla použít pro léčbu třeba leukémie, muselo by jich být tak 1000x tolik. Takže jsem je radši darovala, nemluvě o tom, že rozhodně nechci přivolávat nějakou rakovinu.

Májo a ozvali se ti, jestli tu tvou krev uložili? Četla jsem nějaké diskuse, kde si maminky stěžovaly, že měly objednaný odběr a neodebrali je kvůli tomu, že byl víkend, že měly streptokoka nebo krátký pupečník.  Myslím, že k uložení finálně vyberou jen vzorky nejvyšší kvality. To by asi muselo být velké štěstí, aby se mezi nimi ocitl i ten můj.  Psali, že mají od svého založení uložených 4000 štěpů, no a ročně se u nás narodí kolem 120 000 dětí.

Taky docela nechápu, že odborníci z banky pupečníkové krve odrazují maminky, aby si nenechávaly uložit pupečníkovou krev pro svoje děti, ale zároveň některé fakultní nemocnice tyto placené odběry nabízejí - zjímalo by mě, čím odůvodňují jejich prospěšnost?

Aha, ale pokud by chtěli tu tvou krev uložit, musela bys ještě po půl roce na kontrolní odběr. Jestli Tě nepozvali, tak krev použili na výzkum, nebo tak jsem to aspoň pochopila.

Zajímala jsem se i o ten odběr pro sebe, a není to 40, ale jen 20 tisíc a 7 stovek ročně za uskladnění. No, což je sice dost, ale na druhou stranu, dívala jsem se na stránky dárců kostní dřeně, a píšou , kolik se momentálně hledá dárců pro nemocné pacienty.  Škoda, že nemůžu darovat kostní dřeň, působí to teď na mě fakt hrozně (asi hormony). Do takové situace bych se nechtěla dostat, tak si říkám, jestli není lepší ty peníze za to dát, a mít klid.

Četla jsem taky článek, který doporučovala Mitti (díky) a dívala jsem se na stránky Banky pupečníkové krve. Oni opravdu slibují, že pokud je u nich uložený ten váš štěp, tak vám ho v případě potřeby vydají, ale záruka tam není žádná - spíš se mi to zdá dost nepravděpodobné a nejisté. Připadá mi docela nezodpovědné odrazovat rodiče od vlastního uskladnění, myslím, že v případě potřeby to opravdu může ušetřit hodně času a nepříjemností. Vlastní krvetvorná tkáň se opravdu používá při léčbě nádorů, nahrazuje krvetvorbu, zničenou chemoterapií. Mám za to, že většina nádorů není genetických.

Holky, já nevím, ta výtěžnost buněk je fakt hrozně malá, nevím, jestli to stojí za to... No jinak já jsem dárce krve a taky jsem zvažovala, že se nechám zařadit do registru dárců kostní dřeně, ale asi až si odbydu to druhé těhotenství Teď jsem se chtěla rozepsat, co se u dárců určuje (jsou to HLA antigeny) a jaký je jejich význam, ale nebojte, nebudu s tím otravovat - to je jen profesionální deformace. Učím imunologii a tohle je jedno z významných témat, která probíráme