Autor: katka   5.2.2015 v 11:39

Ahoj Shely, sice jsem ted doma na mateřské v 39tt a čekám teprve 1.dítě, ale situace je podobná jako u tebe. žila jsem dlouho ve velkém městě po škole se 4 spolubydlícíma na bytě a teď už 3 roky na vesnici, kde stavíme s manželem dům, před vraty hlavní silnice, sousedi okolo starší lidi a široko daleko jen pole a les. Když jsem dojížděla 40km do práce a zpět (cca80km denně), ještě se stavila ve městě cvičit, nebo za kamarádkama a doma vyběhla se psem, tak mi to ani tak nepřišlo, ale ted když jsem tu pořád sama a nemám na koho promluvit, kromě telefonu a psa s kočkou mi to taky občas leze na mozek. Manžel totiž přijíždí domů až kolem 19 hod a pak jde na stavbu a doma ho mám v22h, kdy se nají a lehne a spí... takže jsem permanentně sama. Navíc jsem ted v těhotenství taky pořádně unavená, se psem zvládám jen hodinku denně. Taky se mi pak projevuje únava, která se občas obrátí v lítost nebo vztek...Něškdy si musím jít lehnout i přes den, protože to moc nedávám. Pomáhá mi aspon trochu zavolat mámě, taky pomuchlovat ty moje chlupaté příšery, pouštím hudbu a hlasitě si zpívám a čtu knížky. taky chodím za maminama na chat. když se člověk svěří a prohodí pár slov je hned líp

Pokud by sis chtěla se mnou psát, klidně si najdu čas a můžeme to spolu probrat. Jinak v těhu se drž, at to probíhá klidně.

papa katka

Autor: Patrusa   5.2.2015 v 13:03

Ahoj,

mam 22 mesicu stareho syna a 3 mesice starou holcicku. Bydlim v Praze, takze kamaradky mam, ale skloubit male deti dohromady a jit nekam ven je dost narocne. Kazdy vecer padam na hubu a usinam ve stoje. Nicmene jsem za sve drobecky statsna.

2. tehotenstvi bylo maso, unava z tehu a k tomu ta nase tryskomyska, co se zastavi jen na hodinu denne, kdyz jde spat. Naprosto te chapu, je to sila, ale bude dobre. Po porodu to bylo hned lepsi, clovek se muze normalne hybat a obcas i deti spi ve stejnou dobu :).

Bydleli jsme na vesnici jen 2,5 roku, pak nas okolnosti donutili stehovat se zpatky do mesta a jsem rada. 

Drz se, bude to dobre

Autor: shely   5.2.2015 v 19:00

ahoj holky, děkuji za podporu  hned je líp, když vim, že nejsem jediná... Katko ta únava je hrůza viď....on je ten poslední trimestr takydost náročnej...já měla při naší cácorce nahoře 22kg a sotva jsem ke konci lezla...úplně se děsim, jak to pak budu dávat, když se teď budu mět při tom postarat ještě o malou... při malé to celkem šlo, únava sice byla, ale nebylo mi furt tak blbě...Petruš smekám, že si to zvládla, to musí být fakt síla....Vim, že se to v dnešní společnosti bere dost samozřejmě, když má někdo dvě děti, ale ono i jedno dá někdy dost zabrat, takže fakt smekám!!!!!

Holky nejhorší na tom , že jsem teprve "skoro" v 7 týdnu a až příští týden se dozvím, jestli tomu drobkovi v břiše vůbec bije srdíčko...všechny ty testy před sebou...dost se bojim, aby to dobře dopadlo...my máme totiž malou po umělým (hormony, nevydařený pokus, pak další-čekala jsem dvě, o jedno přišla a ten silnější jedinec, co to v bříšklu nevzdal je právě naše dcera..)...takže zázrak je už jen to, že se nám zadařilo přijít normálně do těhu.-manžel je skoro neplodný.... Jak to máte Vy? Jo a Káťo, mě chlupáči tenkrát při prvním taky dost pomáhaly....teda hlavně kočka : )

Autor: katka   5.2.2015 v 19:29

No já mám nahoře "jen" 11kg, ale stačí to Taky je náš malý děťátko hodně dlouho očekávané... před tímhle jsem měla co rok to potrat.. takže je to 5tý pokus, ale těch 12 dnů už počkám a bude konečně u mě Pak bych taky chtěla ještě jedno, plánuju tak za roa půl až dva.. teda pokud to půjde. U nás partner úplně ukázkový... rychlost i množství vysoko nad normálem... mohl by mít dětí jako smetí.... u mě nic nenašli, prý možná míň hormonů.. u tohohle mrňouska nám pomohla injekce hormonů a pak téměř do 5 měsíce těhotenství injekce na ředění krve..až jsem si připadala jak jehelníček a nevěděla kam to do toho břicha píchnout. tak uvidím, jestli časem to druhé půjde... snad jo... doufám.. je mi už 36, tak si moc iluze nedělám. Jenžekdyž jsme se snažili od 29let a přišlo až ted. tak to tak asi má být.

Jinak se neboj, určitě na kontrole srdíčko uvidí a bude všechno v pořádku

Autor: Patrusa   5.2.2015 v 20:12

hlavne v klidu holky, zvladnout se to da. Posledni trimestr byl peklo a v porodnici jsem zadonila o den navic :D, clovek si tam dost odpocinul :)

Autor: Messi   5.2.2015 v 20:21

[699041] Ježiš, jak já tě chápu, jsem doma s téměř ročním prckem, snažíme se o další a já si řikám, jak to vůbec zvládnu? Při prvním jsem byla ŠÍLENĚ unavená, z práce jsem musela odejít, protože jsem sotva dojela domu, možná jsem to přeháněla, ale lepší bejt doma v klidu než nervit v práci -  a taky se mi narodilo extrémně pohodový dítě! Jinak mě na únavu dost pomohlo to, že když mi dělali krevní testy, tak zjistili, že mám málo železa. Tak jsem ho začala jíst, a to mi obrovsky pomohlo. I někdy teď, když melu z posledního, si ho operativně dám a nevim, jestli už to není jen placebo, :-) ale zabírá. A co se týká tý samoty, mám to přesný jak vy, holky, bydleli jsme na vesnici o 50 lidech (jestli vůbec :-D) a bylo to děsný. Te´d bydlíme ve městě o 15.000 obyvatelích a stejně si tu přijdu tak nějak sama, protože tu nemám žádnou kamarádku... Jsem ráda za každej pokec, i s cizíma lidma... na což jsem nikdy předtim nebyla. Je to těžký.

Autor: shely   5.2.2015 v 21:01

No to je pravda...asi ani nezáleží tolik na tom, jestli jsi ve městě nebo na vesnici...blbý je, když se prostě nedá nikde s nikym pokecat...  Já měla to první rizikovku, takže jsem byla doma celou dobu od umělka po porod a šrumec, co jsem měla do té doby v práci mi zas až tak nechyběl...když jsem pak o to jedno přišla(a naše cácora byla v bříšku-druhé embr.), tak jsem musela ležet a to bylo nekonečný, ikdyž to trvalo cca jen tři týdny

Tak to sis Katko taky prošla celkem peklem....y naděje, to je zlo... Mě je 30 a snažili jsme se cca 4 roky, než jsme se odhodlali na umělko

Autor: milka   5.2.2015 v 21:12

Mile maminky.ja mam momentalne tri deti,9,6 a 3mesice.verte mi druhe dite je pohoda hrozne jdem si to uzila.se tretim jsem opravdu vyrizena.snazim se venovat starsim klukum manzelovi a a k tomu stary dum ve kterem je stale rusno.tyden po porodu jsem zacala doucovat takze trochu pracovat.miminkonam uz tri mesice place jak tur takze jsem uplne ko hlavne s nervama.psychika v sestinedeli je blazinec.nebyt manzela asi bych s malym zaklepala.hrozny psycho....vsechno a vsichni me vylozene sraly.tchyne stale na me hleda chyby proc malej place.co jis nema hlad? Kouoes ho denne zavinujes?pripadala jsem si jako uplnr neschopna.presto ze mam treti dite.casto jsem do polstare plakala zatim co vsichni spokojene chrapaly.vcera malej zase radil necitila jsem uz od chovani ruce a zada a chlap spal...bylo mi hrozne smutno...takze vim co je to za stavy...drzte se a hlavne nebudte sami.jestli ted v tehu je psychika spatna v sestinedeli je to podle me jeste horsi.bacha na to.papa

Autor: Pavla   5.2.2015 v 21:25

Ahoj holky, Sheli úplně vím, o čem mluvíš. Také bydlíme na vesnici, téměř nikoho tady ještě neznám, nemám se tady s kým bavit. Máme 2,5 letá dvojčata a jsem ve 23.tt. Ten začátek těhotenství byl šílený, bylo mi hrozně zle, únava, manžel dlouho v práci a k tomu neustále zlobící a vřeštící dvojčata... Moje první těhotenství byla proti tomu v tomto ohledu úplná pohoda, sice jsem chodila do práce, ale přišla jsem domů a mohla si lehnout. Teď to je nekončící služba.

Ale pokud tě to uklidní, až ti bude lépe, vše se trochu zklidní. Pořád to rozhodně není pohoda, kluci mi dávají zabrat hrozně moc, ale alespoň mi už není blbě, tak se to dá všechno zvládnout. Přeji ti, ať je miminko hlavně v pořádku a vše dopadne dobře.