reklama

Snažení po potratu - léto 2014

Založila: Meruňka0, 19. 06. 2014, 20:50

Vložit nový příspěvek

  • Kačka75 Příspěvků: 896
    Oblíbená: 1

    Kačka75 Vloženo 03.01. 2018, 14:27 Reagovat Kotva

    Ahoj holky, Merunko mooc gratuluji k malé Terezce a přeji hodně zdravíčka. Holky obdivuju vás , že chcete jít do třetího, já se už teď hrozím, abych to zvládla s tou naší rošťandou. Chce se pořád mazlit a vyžaduje pozornost. Jinak s malým je vše v pořádku a za 2 měsíce se už budeme radovat. Je to už náročné a těším se až porodím. Hezký Nový rok, ať se všem daří a splní se mu všechna přáníčka.

  • Meruňka Vloženo 17.02. 2018, 13:36 Reagovat Kotva

    Ahoj! Jak se vám vede? Hlavně Katko, ty bys měla každou chvilku porodit, ne?

    My statečně bojujeme ;-) je to jednodušší než s prvním ;-) ale náročné je skloubit režim miminka a 2leteho.

  • Příspěvků: 301
    Oblíbená: 2

    katka28 Vloženo 17.02. 2018, 13:48 Reagovat Kotva

    Ahoj holky narazila jsem dnas náhodou na vaši diskuzi... a zjistila, že máte podobné starosti jako já a ráda bych se k vám přidala... U nás ve skupince se ted moc už nepíše a mě trochu chybí kontakt. bydlím na vesnici, kde nikoho neznám a všude musím autem, které má často manžel...

    Jmenuju se Katka, je mi 39let, prošla jsem si 4 potraty mezi 7 a 12 TT, pak se mi s dopomocí injekcí podařilo otěhotnět a mám syna kterému budoupříští týden 3roky (nar. 2015) a ted malou dceru 7 měsíců. Nejsem nejmladší a ani těhu nebylo nikdy bez komplikací, ale v posledním měsíci hodně přemýšlím ještě o třetím miminku...

    Když to ale řeknu před rodinou, tak si myslí že jsem se zbláznila.... Najdu tu někoho s kým se dá mluvit? O starostech mamy dvou dětí a vůbec?

     

  • Hanka1 Vloženo 19.03. 2018, 00:49 Reagovat Kotva

    Ahoj holky, musím vás dočíst, co je nového. Náš Ondra má už 9 měsíců, hrozně to letí.

    Moc myslím na Dášu... ???

    Katko, vítám Tě :)  Já jsem se za manželem v srpnu odstěhovala taky mimo město a nikoho tu neznám :)

  • Luca Vloženo 19.03. 2018, 08:30 Reagovat Kotva

    Reakce na [1062557]: Katko ostatní mají kolikrát pocit, že musí druhým kecat do života. U nás se taky všichni chytali za hlavu, že jdeme do třetího a když se nám po dvou holkách narodil kluk, tak zase obrátili a že už chápou proč jsme do toho šli (nechápou, byli bychom rádi i za holku). Takže pokud se na třetí cítíš, tak proč ne. Ve vyšším věku je to náročnější, ale zvládnout se to dá.

  • DášaVil Příspěvků: 414
    Oblíbená: 0

    DášaVil Vloženo 19.03. 2018, 09:57 Reagovat Kotva

    Ahoj holky :* u nás se bohužel nic nezměnilo po 2 neúspěšných zavedení mám pauzičku a uvidím co dál .Byla jsem na odstraneni prednadorového útvaru na čípku (abych tohl nemněla málo :( ) když se nám nepovede miminko do dvou let,tak si ho adoptujeme....zatím nikdo na nic nepřišel příčné nám nedaří ,když jsme oba zdraví a já už na to prdim .... Hani psali fotečku malého :* a Kačko ,když se cítiš na třetí a víš ,že to zvládneš nenechej si kecat do toho od druhých :* ono všichni jsou moudrý ,když se starají do cizích věci ..,.
  • Jitka Vloženo 19.03. 2018, 10:02 Reagovat Kotva

    Reakce na [1062557]:. Já za sebou sice nemám potrat, ale zase mám dětí víc než je asi zdrávo.Smile. Loni v červnu se mi narodila zatím poslední ( sedmá ) a to mi bylo už 42. A přemýšlíme ještě o jednom. Tedy pokud se zadaří. Takže za mě pokud se na třetí cítíš, jdi do toho. A na okolí se neohlížej. Je to tvůj život, oni ho za tebe žít nebudou...Wink

  • Příspěvků: 301
    Oblíbená: 2

    katka28 Vloženo 19.03. 2018, 14:15 Reagovat Kotva

    Ahoj holky děkuju za podporu, tak nějak docházím k názoru, že ještě jedno miminko chci, snad nebudu moc stará... malé je 8 měsíců, takchci tak půl roku počkat a pak začít zkoušet..Jen už mi pak bude přes 40.. třeba přes vánoce nebo na zimní dovolenéLaughingLaughing... Děti by byly po dvou letech po sobě...

    Jak se jinak máte? já ted řeším s malým (starším školku, kam chodí rád, ale nechce tam nic jíst ani pít...) nechávám ho tam zatím jen 3x týdně na dopoledne (3,5hodiny)...Hrozně mu to pomohlo v samostatnosti v oblíkání... dřív mi dělal scény,že se nechce oblíkat a ted se krásně po týdnu ve školce oblíká sám a jen chce pochvaluLaughingLaughingLaughing což ráda dělám i občas nějaká odměna ve formě bonbónu nebo malé hračkySmile

    Jen to jídlo, když se ho zeptám proč nejí, tak odpoví ,že nemá papací denWink

    tak uvidíme jak to bude pokračovat, prostě se ho snažím přesvědčit, aby to aspon ochutnal...

     

    Dašo tpbě budu držet pěstičky, třeba, když se na to vykašlete a zaměříte se na adopci tak to půjde... Mojí známé se to tak povedlo... chtěli dítě 7 let, pak začali vyřizovat adopci, že si nějaké dětátko osvojí a zjistili že čekají svoje... Dnes má 3 své a 4 adoptované děti a jsou moc šťastníWink

    Hani děkuji za přivítání a doufám že se tu budeme potkávat, ikdyž ještě budu chvíli se snažením čekat..

  • Marie Vloženo 20.03. 2018, 11:12 Reagovat Kotva

    Reakce na [1062557]: ahoj Katko28, tak to jsi teda dobra. Ja jsem 3 měsíce po prvním zamlklem těhotenství které bylo z IVF a ježí se mi chlupy při představě že bych měla jít znovu. Manžel chce, ale mě se do toho vůbec nechce. Před tím jsem neskutečně moc toužila po mrnousovi, ale po tom co se stalo, touha a chtíč zmizel....myslíte holky ze se to časem spraví? V tuhle chvíli si život bez dětí dokážu představit, jen mě ta situace mrzí kvůli manzelovi, ješte jsme o tom jak to mám nahlas nemluvila....

  • Příspěvků: 301
    Oblíbená: 2

    katka28 Vloženo 20.03. 2018, 13:17 Reagovat Kotva

    ahoj Marie, tři měsíce pro mě by byly brzo... k dalšímu pokusu mi trvalo vždycky skoro rok... Musela jsem se s tím srovnat, zpočátku to bolelo, pak byla taková apatie, kdy mi bylo všechno jedno a pak jsem si taky dokázala představit život bez dětí... A to bylo to nejlepší... Uvědomila jsem si, že i bez dětí dokážu žít ŠŤASTNĚ.. pak jsem prostě sice dělala co je potřeba aby miminko bylo, ale už jsem si říkala, že když bude budu vděčná a když to nevyjde tak budu taky žít spokojeně... stres spadnul a časem to prostě šlo... Možná právě kvůli tomu nadhledu a víře, že vše je tak jak má a co se děje má svůj důvod...O potratech jsem dokázala mluvit s někým dalším i s maželem až jsem si to zpracovala sama..

     

    To taky mám prostě doted, raduju se z každého dne co je a jsem vděčná za vše co bylo, protože to ze mě udělalo to co jsem...

    Takže pokud se na něco necítíš, tak to nedělaj a s manželem si promluv až na to budeš připravená... Pak proberte pro a proti a uvidíte že to zvládnete... držím palce...

    Těžká období lidi bud pevně spojí nebo dají prostě od sebe... já přeju všem to první, aby zjistili, že vedle sebe mají člověka do nepohodyLaughing

Vložit nový příspěvek




Připojit další soubor

reklama
reklama
reklama

vybíráme z blogů na Maminkám.cz

Přejít na blogy

Nejnovější příspěvky do diskuze

Další nové příspěvky

Do diskuzního fóra

Těhotenská kalkulačka.



Zapamatovat vložené údaje

Výpočet plodných dnů.


Tisknout

TOPlist