Autor: Monika   7.2.2017 v 23:48

Ahoj, chci se podělit o svůj příběh. Po vysazení antikoncepce jsem na 1. pokus otěhotněla. Ani jsme to nečekali, že to bude takhle rychle. Byla jsem šťastná, ale zároveň nervní, protože to přišlo ve špatnou dobu, kdy jsem procházela rozvodem s bývalým manželem a jelikož bych porodila do 300 dnů od rozvodu, tak by následovalo putování po soudech o určení otcovství a to jsem nechtěla. Pak bylo řešením rychlá svatba s novým přítelem, ale z toho jsem taky byla špatná. Bylo to na mě vše nějak moc rychlé. 12.12. mně čekal v 9.tt 1. uzv, ale 10.12. od rána bolest břicha, zvracení, omdlévání. Bolest břicha se stupňovala a vystřelovala do ramenou, že jsem byla chvílemi až v křeči. Zavolali jsme záchranku, po vysvětlení toho, co mi je a samozřejmě toho, že jsem ve 2. měsíci těhotenství mně odvezli na infekční! Prý jsem určitě něco snědla. Potom jsem byla převezena na chirurgii, kde už jsem myslela, že to je můj konec, tělo v křeči, šílené bolesti. Následoval ultrazvuk břicha, kde už jsem se začala bát, protože mudr. řekla, že vidí volnou tekutinu. Teprve po tom jsem se dostala konečně, po 2,5 h. okružní jízdy po nemocnici, na gynekologii. Hodná sestřička mi dala naději, že to jsou zaražené plyny, ale pak přišel doktor a naděje byla pryč. Vnitřní ultrazvuk potvrdil, že sice těhotná jsem, ale špatně. Pak nastala smršť a za hodinu už jsem jela celý vyšokovaná na sál. Mimoděložní těhotenství v pravém vejcovodu, vejcovod odebrám, 1,5 litr krve v břiše. Dle slov doktorů bych do rána vykrvácela. Teď jsem 2 měsíce po zákroku a jsem zvědavá co bude. V nemocnici mi řekli počkat 2-3 měsíce, můj lékař 2 měsíce a nová lékařka, která nastoupila místo mého lékaře, řekla 3-4 měsíce. Ale já bych už to nechala osudu teď, po těch 2 měsící. Přečetla jsem tuto celou diskuzi a věřím, že příroda je mocná a že tělo si samo řekne, kdy je připraveno. Už jsem se obrátila i na kartářku a ta mi řekla, že těhotenství už visí ve vzduchu, tak jsem zvědavá Člověk už se uchyluje ke všemu. Jinak jsem ráda, že spousta příběhů z této diskuze dopadla se šťastným koncem, i když jste si vytrpěly své. Doufám, že i já se dočkám. Tak se všechny držte, myslete pozitivně a věřme, že i na nás se štěstí usměje.

Autor: Eva   14.3.2017 v 16:46

Ahoj také se chci podělit o ošklivou zkušenost která mě dostala hodně na dno.S přitelem jsme se snažili o miminko rok a dva měsíce a pak to konečně přislo dvě čárky na těhotenském testu.Konečně.Oba jsme byli tak nadšení a štastní nikomu jsme to neřekli až na mého tátu,V 7 tt.na kontrole na UZ mi bylo řečeno že je to mimoděložní těhotenství a že musím okamžitě do nemocnice,že je to už moc velký.Ještě ten den jsem přišla o levý vejcovod a o vytoužené miminko.V tu chvili se mi zhroutil celý svět nejenom že jsem přišla před necelým rokem o svoji mamku ale ted i o miminko.Je mi 28 let a bojím se že se to stane znovu,ale já to nevzdám.Také jsem četla celou diskuzi a všem co se to povedlo moc gratuluji a vy co stále čekáte jako já nebojte se ono na  nás snad také dojde a už to bude vše v pořádku.

Autor: Iwett   19.12.2020 v 21:34

Ahoj, jdu se podělit i já o svou skusenost a napětí. V roce 2016 jsem otěhotněla po 2 měsíčním snažení, což mi přišlo neuvěřitelné. Vše proběhlo jak mělo, narodil se mi syn... Po cca 2 letech po tom jsem opět otěhotněla, celá šťastná že to krásné vyšlo a doktor mi řekl že je to mimodelozni a musím na operaci. V nemocnici mě jen vyčistili, a čekali na druhý den co hormon Hcg, ten klesal a poslali mě domů. Cca rok na to jsem opět otěhotněla v domnění že opravdu už je to ono, a začala jsem spinit, tak jsem si řekla že na kontrolu půjdu až po, a tam mi řekl že opět se jedná o mimo.... a že mi asi vezmou pravou půlku vejcovodu že je to podruhé co se to uhnizdilo tam a že je něco špatně. Nakonec mi nic nevzali, samovolně jsem potratila a Hcg kleslo. Teď je to necelý rok od toho kdy mi zase vyšel test a popravdě mám smíšené pocity. V pondělí teprve budu volat ale ta nejistota, strach je opravdu obrovská. Dělala jsem si 2 testy, každý jiný oba vyšli hned. Bolesti žádné nemám, spíš mravenceni v břiše a takový jiný pocit (nedá se to popsat) napíšu jak jsem dopadla... Stalo se to taky někomu (něco podobného)? Děkuji mooc za odpovědi

Autor: Irča   20.12.2020 v 01:24

Iwett nedivím se, že máš obavy, ale snad určitím vodítkem bývá síla toho testu, že snad bývá u mimoděložního slabší. Nicméně napotřetí by to už mohlo a mělo klapnout. Moc držím pěsti a dej vědět, jak jsi dopadla.

Autor: Iwett   20.12.2020 v 02:54

[1143646] Dám vědět, jen podle testu to poznat nejde,jedině ultrazvuk. Tak uvidím v pondělí ☹️ ale to čekání je nekonečné.... Jediné co je jinak, že zatím nemám bolesti jak u mimodeloznich (může to být tím, že jsem na to přišla brzo)

Autor: Iwett   28.12.2020 v 19:21

[1143646] ahoj, dopadlo to jak nejhůř mohlo. Ve středu sem šla k doktorovi, že mám týden zpoždění a že mi vyšli 2 těhotenske testy... Na ultrazvuku nebylo ještě nic vidět, tak mě poslal na krev. Výsledky potvrdili hladinu Hcg v těle a oznámil mi, že je moc nízké ještě, ale těhotná jsem, bohužel že se neví jak, tak ať přijdu v pondělí znovu na kontrolu, že už to musí jít 100% vidět... V neděli večer, jsem dostala bolest v pravém podbřišku jako na začátku roku, když to začínalo. Věděla jsem, že vše je v p... Že to je opět mimo, ale snažila sem se uchlacholit, že se to může na začátku stát, že to nemusí být hned zase to. Ráno než jsem došla k doktorovi zase ta bolest, trošičku větší než večer, už jsem věděla že konec... A měla sem pravdu, zase mimodelozni a zase práva strana. Levý nefunguje správně a pravý bohužel taky ne. Doporučení, odstranění pravého vejcovodu, protože už je to 3 X za sebou. Za půl roku se můžeme pokusit, jestli se nepodaří otěhotnět na tel levý.... Upřímně už na to nemam,to už bych asi vůbec nedělá být v nejistotě jestli to jde, nebo ne.... Takže jsem začala být šťastná za svého prvního syna, který je zdravý a musím vás se smířit s tím, že už nebudu mít další děti.... Psychycky jsem na dně, a říkám si, že můžu děkovat bohu alespoň za jedno zdravé dítě a že to tak asi má být. Bolet to nepřestane nikdy....