Autor: Verýs   2.12.2011 v 15:44

Ahoj Jani, tak to tě obdivuju, že si do toho šla..já si to nedokážu představit, že bych byla sama s dítětem, i když mám kolem sebe rodinu...pro miminko je důležitá nejen jeho matka, ale i jeho otec..já jsem třeba vyrůstala pouze s mamčou a hodně se to na mě podepsalo...do dneška jsem měla problémy v partnerském životě...no, každopádně držím palce a třeba časem najdeš pro mimíska vhodného nového tatínka

2.12.2011 v 17:43

Ahojik Jani drzim ti palecky at se rozhodnes jak chces ale reknu ti svuj nazor.Ja bych nikdy nebyla s nerozvedenym chlapem aj kdybych cekala jeho dite tady totiz plati pravidlo ze kdyz ma chlap milenku vzdy se vrati k zene a nerozvede se.Ja si v sedmnacti nasla pritele osmnacti snim otehotnila vzali jsme se a v devatenacti mela dcerku myslela jsem si ze vse klape ale bohuzel od prvniho dne jsem nebyla jeho jedina a po narozeni syna me zacal tyrat znasilnovat atd.Kdybych neodesla nevim jak by to dopadlo a s detmi jsem zustala sama spamatovala se a zustala jsem snimi 6let sama.Ma rodina mi pomahala dost detem nic nechybelo aůe za cas jsem poznala ze jim chybi ten chlap a tak jsem si pak nasla skveleho chlapa a snim ted cekam me treti miminko a ver ze deti bere jako svy.Takze pokud vam to neklape bud sama mas mamku a casem si najdes toho praveho a budes stastna ale vse zalezi na tobe.Hodne stesti.

Autor: Jana31   2.12.2011 v 18:31

[59244]

...vidíš a já zas vyrůstala s obouma rodičema a myslím že proto mám ty problémy ve vztazích taky :-)) človek si nevybere.. denně byly hádky a mě to strašně užíralo..běžně jsem do 3 do rána nespala a brečela, v 7 vstávat do školy, bylo to 8 let  hrůzy, neskutečná únavy, usínala jsem ve vyučování, stres co bude zase doma, jestli nenajdu mámu nebo tátu v kaluži krve apod...modlila se každý den v posteli  aby se rozvedli :-)   Rozvedli se až když mi bylo 20 a máma mi řekla že vztah držela kvůli mě!! tak jsem jí pěkně poděkovala a nyní stačí že na mě přítel zvedne hlas , dostanu třesavku, vybaví se mi ta úzkost... je to asi sobecký vůči dítěti ale já nemůžu žít s chlapem nastálo protože se toho bojím.

Autor: Verýs   2.12.2011 v 19:15

Já jsem vyrůstala do svých 8-mi let s otcem alkoholikem, takže vím jaké to je....mám v sobě jen černé vzpomínky na něho...mamku fyzicky týral pěknou dobu, ale naštěstí od něj odešla...díky bohu...vzpomínám jsi, jak jsem se bála jít i na záchod, když se hádali....

je jen na tobě, jakého si vybereš partnera...být sama rozhodně nic neřeší, ale nechci ti tady promlouvat do duše nebo něco takového-je to tvůj život a jistě sama dobře víš, co děláš...pro psychiku dítěte je to ale důležité a to mi nikdo nevyvrátí, musíš mít po svém bohu ovšem toho pravého, se kterým se budeš rozumět, cítit se s ním bezpečně.....

i když to ve mě zanechalo spoustu paseky, že jsem musela navštívit i psyhologa, vždycky jsem si říkala, že je to i takové ponaučení pro mě, že bych nikda nebyla s chlapem, který by mě uhodil..našla jsem ho, vzali jsme se a jsem moc šťastná:) 

Autor: lucie   3.12.2011 v 00:39

ahoj holky, nevím, zda se můžu zapojit do diskuze, nevím ještě,jestli maminka budu či ne, ale každopádně... je tady některá, která je svobodná matka, jako oprovdu svobodná... bez udání otce v rodném listě.?

já přítele, mám/nemám, miluji/nevěřím mu...

Dnes jsem si dělala test, vyšel negativní... pohádali jsme se, rozešla jsem se... ale i tak, kdyby mimčo bylo, snad bych to nějak zvládla úplně bez něj....

Autor: Radka37   3.12.2011 v 00:55

[59457] Ahoj, svým způsobem budu svobodná matka já. Sice již sama nejsem, ale to jsem v době, kdy jsem jsem zjistila, že jsem těhotná a že na dítě zůstanu sama, nevěděla. Biologický otec se k mému těhotenství (těhotenství bylo překvapující, chlap se spoléhal na mé zdravotní problémy a ono se to po sedmi letech povedlo) postavil velmi rázně - buď půjdeš na potrat nebo na všechno zůstaneš sama, se mnou v ničem nepočítej, nic Ti nepodepíšu. Vzhledem k mým zdravotním problémům jsem těhotenství považovala za zázrak a na potrat ani nepomyslela. Zvládlo to hodně ženských přede mnou, zvládnu to také. A za celkem krátkou dobu se objevil chlap, který vůbec neřeší, že není biologickým otcem mimina, na malého se strašně těší a plánuje budoucnost. V rodném listě nebude uveden žádný otec a pokud to s mým nynějším přítelem vyjde, časem si ho adoptuje.

Autor: lucie   3.12.2011 v 11:21

[59459]

Tak to jsem moc ráda, že máte nakonec jiného tatínka :)  Jen to opravdu nechápu... jak může tohle chlap říct po takové době a ještě, když důvod je mimčo.... nepochopím. Každopádně, je dobře, jak ti to dopadlo. A v kolikátém jsi? :)

A ano, já si taky myslím, že pokud se chce, šlo by to.. jen by to bylo asi těžký.

Autor: Týnuška   3.12.2011 v 13:48

Já si myslím že určitě to sama žena zvládne, i chlap kdyby zůstal s dítětem sám, tak by to zvládl, ale... Vždy po nějaký době Ti začne ten protějšek chybět. Ať jde o to, že by jsi měla čas trošku sama i na sebe a nebo, že vidíš někoho jak naplňuje Tvé dítě a i Tebe láskou. Každý správný rodič svému dítěti chce dát vše na světě a to je tak i tak lepší ve dvou.

Já třeba by jsem nechtěla mít dítě jen tak s někým. Čekám miminko s úžasným chlapem, který se na něj hrozně moc těší, každý ultrazvuk je semnou a kouká se jak ten náš drobeček roste. I když jsem se bála toho, že to nebude takový, páč už má 3 děti z toho 2 žijou s námi, ale i když je zvyklý radši schovávat své pocity, páč jeho motta ze života je: Šťastný chlap=zranitelný chlap jde na něm hrozně vidět, že je šťastný, že bude mít svou vytouženou rodinu. A já jsem ráda, že na to nejsem sama a má se kdo semnou těšit.

Autor: Jana31   3.12.2011 v 14:00

Ahoj holky, jsem ráda že se mi ozvaly i ostatní holky co na tom  jsou podobně... Je mi 31 , měla jsem 3 vážné vztahy ale 2 dítě nechtěli vůbec a jeden nakonec chtěl ale v tom momentě jsem již nebyla zamilovaná a již jsem chtěla ze vztahu odejít.. myslela jsem že muj současný přítel je ideál a konečně to bude tak jak má být, představa děcka se mu líbila...ale když ted odkrývám jeho charakter jaký je....ufff z pohodáře se vyklubal protiva a pedant bych tak řekla :-)  jedný co jeste funguje je sex :-)

a upřímně  - když jsem nepotkala toho praveho 12 let, kde je sance že ho potkám nyní během roku, dvou... a do 35 na prvni dítě čekat nechci.