Autor: Bluumy   24.2.2015 v 08:17

ahoj Esissis, mám kamarádku u který bylo to samé, první půl rok se k malý taky nehlásil, nechoval ji nic, myslela si, že malou nemá rád, ale pak mezi půl a třičtvrtě rokem se to zlomilo, jak se malá začínala zajímat o svět a už jen neležela a nekoukala, tak si sní začal hrát a když se ho ptala co se děje, tak že neví jak se má chovat k miminku, jak na něj mluvit atd, ale teďka je uplně suprovej táta a nenechá  malou v klidu. Tak snad to bude i tvůj případ, hlavně ho nenuť, on si najde určitě cestu sám 

Autor: Stáňa   24.2.2015 v 08:31

ahoj, taky mám známé, dokonce mají pět holek  a tam si tatínek dcery nepochoval prý do nějakých třech let, do roka ani na klín. Říkal, že jsou na něj moc křehký a má strach 

Taky bych se toho nebála, prostě dokud je to "panenka", tek mu přijde divný si s ní hrát ... ale až ho chytí za ruku a řekne "táto, ťap ťap" (jako ta naše), rozplyne se 

Dopřej mu čas 

Autor: ZuzkaR   24.2.2015 v 09:59

Ahoj,já řešila něco podobného.Mám doma šestiletého kluka a desetiměsíční holčinu.Když se nám narodil kluk,tak tatínek byl zlatej.Prcka choval,nechával ho spát u sebe na břiše,na procházky s náma chodil.Teda co se týče přebalení,tak to dal až po dvou letech a to musel být prcek počůranej,když byl posrankanej a já nebyla doma,tak raději sednul do auta a odvezl ho k babičce,aby se tomu vyhnul.No a když se nám narodila malá,tak jsem od něj cítila odstup,né že by ji nepochoval,ale snažil se ji vždycky rychle zbavit.Je pravda,že Radimek byl kliďas,a s Nellinou od narození šijou všichni čerti,pořád se hrozně vrtěla.No a když bylo malé půl roku,tak jsem tatínka prostě zaúkolovala.Šla jsem na nehty a malou jsem mu pěkně nechala na tři hoďky na krku.Piš si,že se mu malá během té doby řádně poprděla a nevyhl se ani krmení.Oba to ve zdraví přežili a od té doby se to fakt zlepšilo.Ještě chvilku počkej a pak to zkus taky,oni se s tím chlapi vždycky nějak poperou a na víc jim určitě nebude chybět pocit,že jim stále někdo kouká přez rameno.

Autor: JitkaB   25.2.2015 v 10:55

ahoj, též jsem řešila to samé, pro manžela to bylo jen mimi, které nedává žádnou zpětnou vazbu, ale ted když jsou jí 2 roky, tak je to úplně jiné, chlapi se často zapojují a vnímají děti jakmile se z nich stávají partáci, zacnou chodit a komunikovat....jediné, co mohu poradit je vydržet!

Autor: Al   26.2.2015 v 07:44

My máme to samý... dceři je 10 měsíců, přabaloval jen když jsem mu to nakázala, s kočárem sám nikdy nešel, jen když ho donutím jít s námi. Když mu jí šoupnu, že chci něco dělat a ona začne plakat, tak vydrží asi půl minuty a řekne - to nefunguje, na. Občas si s ní pohraje - ale rozhodně to nepřehání. Spíš ji repektuje, že se tam někde šmrdlá a tak jí odstrkuje, aby neškodila. Chápu, že jsi z toho zklamaná, ale s věkem se to zlepšuje (na začátku to bylo fakt nezajímavý mimino, co mu překáží v sexu s manželkou). Já si taky občas připadám, že to dítě nemáme MY ale jen JÁ. Ale rád ji má a ony si ty holčičky tatínka časem ochočí, že se budeme divitKamarádka má roční dceru a ta má tatínka radši - furt táta,táta a za mámou jen když něco potřebuje, nebo je nemocná.

Autor: Nika   26.2.2015 v 14:53

Ahoj. Manžel byl za dceru rád a moc rád s námi trávil svůj čas. Ale bylo vidět, že nějak neví, jak na ni, a tak si udržuje radši odstup. Vše sledoval jen očima. Zeptala jsem se ho, jestli ji nechce chovat - řekl, že radši ne - že neví přesně jak a nechce jí ublížit. Tak jsem navrhla, že to zkusíme společně, že ho plně chápu a že se to jistě naučí - pomohla jsem mu malou dávat na ruce, nebo když poloseděl, tak na hrudníček položit. Byli jsme domluveni, že jakmile by cítil, že ji chce opět položit, tak mi řekne a já mu pomůžu. Byl tak rád za takový přístup, postupně si ji bral na dýl a dýl a pak už mi ji nechtěl vracet vůbec :o) Pré ať si jdu odpočinout :o) Ale přebalování taky nechával na mně. A mně to popravdě ani nevadilo. Brala jsem to jako svou práci. Když jsem byla jednou u zubařky, to bylo malé už víc jak půl roku, tak ji musel přebalit - zvládl to a dělal, že to přece nic nebylo a že co jsem čekala.. že to je jasné, že to zvládne. Až jsem malou rozbalovala, tak jsem zjistila, že plína je předkem nazadek ;o)))

Autor: Leny   3.3.2015 v 15:47

Jak tak čtu tak musím uznat, ze mám skvělého manžela.Máme doma petimesicniho chlapečka.Když ma manžel volno, tak si ho vždy vezme rano (hned jak pecka nakrmim) a jde si s nim hrát do vedlejšího pokoje a já mám chvilkiu na odpočinek.Tatínek, prebaluje sam od sebe.Jedine co nedělá, tak nekoupe.Z toho ma strach.Když jsme přijeli z porodnice, tak se bal maleho pochovat, nebo jen podržet, aby mu něco neudělal.Když jsem mu ale ukázala jak ho zvedat, prebalovat...tak me za chvilku "vyháněl" ven s kamarádkou na kafco, ze to doma zvládne.Posilal mi fotky na telefon, jak to zvladaj.Podle me se většina chlapů boji, ze by to nezvládli a nebo ze by prckovi mohli ublížit.Hodné je chvalte a povzbuzuje jak jim to jde a oni se vice zapojí!