Těhotenství v 21 letech

Autor: kiki   13.4.2014 v 19:24

ahoj,předem se omlouvám vím že tohle není nejmilejší téma, ale potřebuji radu a nevím co mám dělat.Je mi 21 let a jsem v 6+6tt s přítelem jsem 10. měsíců a je o 15 let starší. Miminko jsem si vždycky přála a proto jsem se tomu ted ani nebránila a přítel díky svémuvěku a tomu že děti ještě nemá je nadšený. Ale ted poslední 2 dny mám hroznou depku jestli to je správné a jestli ( a ted to nemyslím hnusně) ale jestli mi něco neutěče?! Všichni doma tvrdili že jsem hloupá a že jsem měla v červnu odjet někam do zahraničí a ted se tu zasekám s dítětem i když máma už si za ty 3týdny co to ví asi zvykla a chová se hrozně mile.Potřebuju poradit, pochybuju správně, nebo to jsou hormony a myšlenky že to nezvládneme finančně a že nevím jestli přítele dostatečně miluju na to abych s ním žila celý život a podobně můžou být těma splašenýma hormonama?Děkuji moc a opravdu se omlouvám maminkám, které mají těhu vymodené... 

Autor: MMartina   13.4.2014 v 19:36

Ahoj Kiki, jsem o 5 let starší než ty a otěhotněla jsem "náhodou", a měla jsem stejné myšlenky jako ty... nebo aspoň dost podobné Smile bála jsem se, že už nebudu moci cestovat a kdykoliv vyrazit na party a cestu, kterou jsem si v práci začala budovat taky přeruším, do toho ještě dělám dálkově VŠ, takže prostě všechno špatně... ale přítel byl nadšený a já jsem se nějak s tou myšlenkou a celou situací (nechci napsat smířila) spíš jsem to vzala jako něco, co mě potkalo a já se tomu přestala bránit. Za pár týdnů už mě čeká porod a na maličkou se moc těším, i když mě i teď přepadnou myšlenky, že už to nebude jako dřív, ale věřím tomu, že to bude fajn, ne-li lepší Smile

Myslím si, že hormony s tímhle váháním nemají nic společného, prostě je to realita, člověku začne úplně nový život a těžko říct, jak se v tomhle okamžiku rozhodnout.... já si myslím, že jsem se nakonec rozhodla správně, ale jsem i věkem někde jinde...

Každopádně přeju hodně štěstí, ať už se rozhodneš jakkoliv Wink

Autor: baby   13.4.2014 v 19:50

No Kiki, nezávidím ti tuhle situaci, jelikož jsi skutečně ještě moc mladá, všechno máš ještě před sebou a přítel o mnoho let starší a ještě jste spolu krátce....Navíc pochyby. Rozhodně jsem proti potratům, ale jestli si vážně nejsi jistá, a navíc ještě nevybouřená, rozhodla bych se, dokud je ještě čas. Je tu ovšem i riziko, že v budoucnu by to pak nemuselo jít.... No zkus si o tom popovídat s mamkou, nebo sestrou, sestřenici, nejlepší kámoškou, oni tě mají rádi a jistě budou stát při tobě, ať se rozhodneš jakkoliv. Držím pěsti.

Autor: imlucky   13.4.2014 v 19:58

Ahoj Kiki i MMartino, mně je lehce přes třicet a sama, když jsem otěhotněla, jsem měla úplně stejné pocity jako vy dvě. A osobně si myslím, že i kdyby mi bylo 40 a čekala jsem první dítě, že budu mít úplně stejné pocity jako vy dvě, jako já a jako všechny ostatní! Není to o hormonech, ale je to ozodpovědnosti - za to malinké robátko, kterého se už " nezbavíte" (pozor, nemyslím to zle!) a za kterého vždy ponesete zodpovědnost. Což znamená, že musíte sakra přehodnotit i svůj život a začít žít trochu jinak. Tyto pocity jsou jen o tom, že se bojíte/me - bojíme se zda budeme správné mámy, jaké jsme vždy chtěly být, zda miminku dokážeme zajistit bezproblémové vyrůstání v plné a pohodové rodině, zda mu budeme moci dopřát vše, co bude potřebovat, zda nám též nebude chybět naše "ponocování, hodování, užívání si svobodného života" a já nevím, co všechno. Je to sakra velký krok do neznáma a proto se bojíme - nic není jisté - žádné materiální statky, žádné partnerství, žádná pomoc ze strany rodiny atd. Tyto pocity jsou vážně naprosto normální! A má je každá nastávající maminka - věřím, že i ta, která už má nějaké dítko - ta se bojí, zda je zvládnout všechny vychovat spravedlivě, dobře a i s penězi a tím i příslušným materiálním zabezpečením, stejně tak i emociálním.

Kiki, neboj se těchto pocitů - patří k tomu těhotenství. Užívej si podpory od rodiny (maminky) a hlavně od přítele. Nejste spolu sice dlouho, ale na délce vztahu nezáleží, záleží na intenzitě. Věř, že pokud by měl Tvůj partner o Tobě a vaší společné budoucnosti pochybnosti, nebyl by tak nadšený z miminka, jak píšešWink Jo a mimochodem - já mám o partnerovi občas stále ještě pochybnosti a to jsme spolu přes 4 nebo 5 letWink Ale jen takové maličkosti, co se dají zkousnoutSmile Jen je toho občas hodně naráz. Mimochodem máme téměř roční holčičku a poslední dobou neustále na ni hledíme celé dny, jaké dělá úžasné pokroky! Je to něco neskutečného a vážně mě vůbec nevadí, že jsem "opustila svůj minulý život" plný pařeb, cestování, sportu a užívání si života. A ještě k partnerovi.Že nevíš, zda  ho miluješ na celý život je též normální! Kolik párů tvrdí, že se milují nade vše a za pár let se tak škaredě rozejdou, že spolu nemůžou ani komunikovat! Pokud jste si našli k sobě cestu - vzpomeň si proč a bude Ti lípWink

Přeji příjemné těhotenství a pohodu domaCool

Autor: Jasněna   13.4.2014 v 20:03

[514057] ahoj Kiki, já tě úplně chápu, v tvém věku jsem si myslela, že je na dítě brzy, takže jsem měla první až ve 31, druhé ve 34 a ted čekám za 3 týdny třetí v 37 letech a moc měmrzí, že jsem děti neměla mnohem dřív, měla bych víc energie nejen teď, když jsem těhotná a když děti jsou malé, ale i za 10 nebo 20 let a pak až budu babička (snad budu) no prostě mám teď pocit, že mít děti dřív je lepší. Ale v 21 jsem si to nemyslela a těžko tě o tom nějak přesvědčovat a byt v 21 v tvé situaci, asi bych tenkrát váhala stejně. Píšu jen svůj názor z dnešní perspektivy. Zásadní asi i je, jestli na děťátko nebudeš sama, jestli ti pomůže přítel, babičky apod. No a pro mě byla vždy velice zásadní věc i ta, že bych asi nebyla schopná se plodu jen tak zbavit - zvaž to dobře, je to velké trauma a velký smutek. A pokud má tvé okolí takovou radost a ty sama jsi to chtéla, tak se jen tak nevzdávej. Myslím, ze hormony v teto chvíli hrajiu velkou roli, aspon ja jsem vždy v počátku hormonální úplně "vedle" : precitlivělá a taky vystreslá, aby bylo vše OK a navíc mi bývá fakt blbě, takže se nedivím, že pochybnosti máš. Asi jsem moc nepomohla, ale přeji, ať svého rozhodnutí nelituješ, ať už je jakékoliv.

Autor: Janie   13.4.2014 v 20:26

Přeji krásný večer Kiki,

"náhodně" jsem si přečetla, že potřebuješ radu.

Je to z mého ŽIVOTA A TO S ODSTUPEM ČASU.

Čekala jsem miminko v necelých sedmnácti letech. Dnes je slečně téměř 20 let a Já jsem vděčná, že ji mám.  

Myslím si, že strach je úplně normální. Také jsem jej měla. 

Když jsem ji porodila, tak otevřela očíčka a dívala se na mě. V té chvíli jsem věděla, že jsem udělala správně.

Ano, lidičky okolo mě byli přesvědčeni, že jsem si pokazila Život a že mi uteklo mládí a plno jiných Životních věcí ohledně tohodle věku, ale to byli jejich priority a NE moje. I když jsem byla mladá, tak jsem v podstatě měla své priority určené. Dnes to vidím jasně.

Záleží, co chceš jen a jen Ty ♥                    

Držím palečky, ať se rozhoduješ správně a jen SAMA za sebe.

Hezký večer přeji a hodně štěstí Wink ♥

 

Autor: Pavlína   13.4.2014 v 21:16

Ahoj mám 19 syna, dceru 14 a 3 měsíčního prcka s přítelem a je mi 38. Musím říct, že se to lépe zvládá v mladším věku a ber to jako dar. Mám spoustu kamarádek, co čekali až se vybouří, najdou toho pravého a tikají biologické hodiny a ten pravý nepřichází.....nedávno jsem vystudovala dálkově vysokou a syn ted´maturuje a já jsem na něj pyšná...rozhodně ti nic neuteče, vše se dá, jen už nebudeš sama...a to nepočítám chlapy, protože ty můžou v životě odejít a přijdou třeba jiní partneři....jestli je tvůj partner rád, určitě bych si miminko nechala.Můj partner má se mnou první a je mu 40 a je moc šťasný...

Přeju hodně štěstí

Autor: Wali   13.4.2014 v 21:22

Ahoj mám dotaz který sem sice asi nepatří ale jen potřebuji znát názor. Mám 4 dny zpoždění, těhu testy jsem si dělala po 14 dnech pohl.styku, který byl 14.3.(13.3.-- jsem dostala menstruaci), ale testy vysli negativní. Další test jsem si dělal 12.4. a stále negativní. Je možné že těhu nejsem nebo myslíte ještě počkat pár dní a pak si udělat test znovu ? Děkuji

Autor: renča.k   13.4.2014 v 21:58

wali, pokud jsi dostala menses 13.3., tak den na to jste měli pohlavní styk? takže proběhl i přes právě probíhající tvojí menstruaci? chápu to dobře? pokud ano, nemusíš se bát, s největší pravděpodobností, těhotná být nemůžeš. žena otěhotní během ovulace, která nastává po několika dnech od skončení tvé menstruace. Obvykle to bývá někdy kolem 12 dne cyklu, cyklus se počítá od prvního dne menses, to znamená, že ty jsi byla druhý den cyklu a to je dovoluji si říct nemožné otěhotnět ;-)

4 dny zpoždění může být z jiných důvodu, nemáš třeba chřipku, nejsi nastydlá? nějaké léky třeba, nebereš? pokud jsi opravdu jindy pohl. styk neměla, než v ten den jak píšeš, tak buď v klidu, teda pokud o miminko zrovna neusiluješ ;) ve většině případů se u žen objeví pozitivní test už v den vynechání ms, takže 4 dny už je dost na to, aby se ti tam proužek ukázal, samozřejmě to není vždy, jsou vyjímky a není jich málo. uvidíš, bud počkej, nebo si zavolej k doktorovi a objednej se a uvidíš, co poví ;-)

 

Autor: wali   13.4.2014 v 22:36

[514194].. Nene nemocná nejsem, jen si než jdu spát stříknu do nosu Muconasal Plus ale to je jen pres noc, jinak ne.. 

1 2 ... 4
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Vši

Zdraví a nemoc

Poslední příspěvek: 10.11.2025 v 01:26

Dovolená

Starší děti

Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37

HCG 14 dní po ovulaci

Otěhotnění

Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.