Autor: Nikol   7.12.2016 v 21:28

[958613] to je krasne napsane? puberta v 60ti,to se asi zvládne,neboť,jak se říká,člověk se ve stáří vrací do dětských let?takže by jsme si asi s dospivajicim skoro rozumeli?.Verusko,přeju hodně štěstí a spravne rozhodnuti.My to skoro ve stejném veku nevzdame.

Autor: Nikita   7.12.2016 v 22:08

Věruško strašně těžké rozhodování. Já mám teď čerstvě třetí děťátko, ve 42 letech. Dala jsem si hranici do 40 a pak že už to nebudeme zkoušet. Dlouho se nedařilo, do toho dva potraty...ale ta touha byla strašně silná, takže jsem hranici posouvala a posouvala. Vím, že je mezi námi rozdíl 6 let, což je určitě ve věci těhotenství a porodu dost (neuraž se!), ale taky jsem hodně řešila co bude za 10 za 15 let, kolik mi bude až půjde malá do tanečních, až se bude osamostatňovat, až bude mít děti... Bála jsem se, aby byla vůbec v pořádku, jak zvládnu těhotenství atd. A chci Ti jen říct, že tohle všechno je pryč, jsem šťastná, že jsem do toho šla a strašně moc si vážím toho, že jsem měla ještě šanci porodit zdravou krásnou holčičku a moc se těším na každej den s ní, na to jak poroste. Držím Ti pěsti!!! 

Autor: Věra   7.12.2016 v 22:51

[958715] Nikol -> .....My to skoro ve stejném veku nevzdame....znamená to, že jste stejně "mladí" ?? také jdete do CAR? ( u mě darovaná vajíčka a u tebe ). Nikčo , to zní báječně! Gratuluji vám oběma!! Nechcela bys něco napsat o svých pocitech ( mimochodem nepochybuji, že ve stáří se více přiblížíme svým dětem -styl "ohrané desky" u synů mám dosud v živé paměti ...však to těm ratolestem pěkně vrátíme  ) 

Autor: Věra   7.12.2016 v 23:10

[958722] Niki, děkuji TI za krásný komentář - a o tom to je viď?!

Přeji moc ať se maličké daří a skvěle prospívá, užívej si toho štěstíčka. 42 let - jsi stále mladice  ( 6 let mezi námi bude  na porodním sále asi určitě znát , ale díky našemu psovi ( neunavitelný ) snad trochu snížím skore ) . Také bych uvítala holčičku.....ale co, na klučíčí "hlášky" už jsem zvyklá, budu připravená i na kluka  ( např. hláška - jak jsi si mohla vzít takého ošklivého "tátu" .....nebo " nechtěla bys něco začít dělat s tím kombikem(zadkem ) nebo-> viz komentář jedné z vás- "jak tak chytré dítě může mít tak hloupé rodiče" )

v 60 -ti nad tím mávnem rukou  a  navzdory si užijeme společný čas a každičký den !

Niki přeji Ti moc a moc ať se VÁM vede š´tastně a zdravě!  

Autor: Věra   7.12.2016 v 23:18

[958709] mamko123- i role babičky je zcela naplňující, bezpochybně, ( já se jich asi jen tak nedožiji, škoda, ),  ale rozhodně děkuji moc za příspěvek!!!

Je opravdu fajn, že si jste si vy všichni tady našli čas a napsali své pocity.   

Autor: Irča   8.12.2016 v 01:58

Já ještě chtěla napsat pár věcí, je fakt, že sice se moje babička narodila prababičce, když jí bylo 43 let, ale nikdy jsem neslyšela, že by toho litovala či měla pocit, že jí měla babička moc pozdě, proč taky, vždycky byla ráda, že na světě přece jen je.

Často slýchám, jak na stará kolena člověk bude hůř zvládat ty své potomky. Já měla starší rodiče, bylo jim 34 a 37, když jsem se narodila, moje kámoška měla mladý rodiče a moje rodiče zvládali mou pubertu s větším přehledem a taky byli mnohem tolerantnější, takže  mladí rodiče mé kámošky byli i mnohem víc úzkostlivější. Takže asi se nedá říct, mladším rodičům to jde líp než starším.

Když jsem se rozhodla mít ve 39 letech dítě, posluchala jsem, že mi to možná už nepůjde, že jsem na to stará, čekala jsem 3 měsíce. Když jsem otěhotněla, takže to bude těžký, mnohem mladší kolegyně šly na rizikové hned, já chodila do práce do sedmého měsíce, mám fyzicky namáhavou práci, dýl to už nešlo. Pak jsem poslouchala jaký to bude záhul v šestinedělí, byl, ale vím, že o 15 let dřív, bych to zvládala nejspíš mnohem hůř. Teď mě tak nedeptá, co zvládnu doma udělat nebo nezvládnu, jestli se vyspím nebo nevyspím, když jsem utahaná, tak si lehnu odpoledne i s mou desetiměsíční dcerou. Vůbec mi nevadí, že mi utíká někde nějaká zábava, nejvíc mě teď baví moje dítě a nikdy bych nevěřila, že budu s ní a s manželem tak šťastná, že jí mám. Pak někdy napíšu, jaká byla puberta.

Autor: Věra   8.12.2016 v 08:34

[958740] Irčo, ano, je to tak, získat nadhled, povznést se na to co by kdyby, nemalovat čerty na zeď-> a udělat vše proto, aby byl člověk fyzicky a duševně zdráv...... neřešit blbosti a užívat každý den .

Moc děkuji za milý příspěvek , ať se VÁM daří stále jako doposud-.( než budete v pubertě, uteče hodně vody.....třeba bude v poho ) 

Autor: Jarka   8.12.2016 v 08:57

Znám kamarádku mé kamarádky -co šla v 50letech na kontrolu po šestinedělí.U nich to tedy nebylo plánovaně.Jeli na dovolenou s mužem po letech sami,bez dětí a paní tvrdili,že je již v přechodu...po cyklech a stalo se. Tjištěno až na konci 4měsíce těhotenství,neb měsíčky už dlouho nemívala,tak jednou za pár měsíců.Potkali jsme ji na tůře s mou kamarádkou a vypadala super už s malou cácorkou hopsající kolem a na ten věk přes 50bych ji jistě natipla.

Autor: tonka   8.12.2016 v 11:27

milá Věro, můj názor se vám asi líbit nebude... já s ostatními nesouhlasím a podporavat vás nebudu. Podle mě je to jak píšete krize středního věku... sice žijete aktivně, vypadáte třeba mladší, ale tělo s prominutím neoblbnete..... jinak už by ste byla těhotná a nemusela řešit umělé oplodnění. Oni vám ho sice provedou - protože jak už tu bylo zmíněno - pěkně zaplatíte, ale nemyslím si, že se "to" povede..... a kdyby přeci jen ano - napadlo vás vůbec, že v tomhle věku hrozí x různých rizik..... navíc co kdyby se dítě nenarodilo zdravé??