Autor: Lída   8.9.2012 v 23:45

Milá mamino bude to moc těžký, to bez pochyby, ale rozhodli jste se to zvládnout a to je dobře. Dáte šanci svému vnoučeti a těšíte se na něj a to je krásný. Spousta rodičů zanevře na dceru a rovněž na vnouče, odmítnou pomoci, vy stojíte za dcerou a díky tomu se s tím dcera vyrovná dobře.  Bude velmi mladou maminkou a vy budete její hlavní rádkyní a podporou. Obávám se že sociálce se nevyhnete, budete muset žádat o poručnictví u dítěte, dle zákona musí být zákonný zástupce plnoletá osoba a o této osobě může rozhodnout jedině soud a v rámci tohoto řízení soud přizve jako opatrovníka odbor péče o dítě. Pokud je nekontaktujete vy tak oni vás budou ohledně toho kontaktovat sami, ale vůbec z toho nemějte strach, nejste ojedinělý případ a přístup sociálních pracovnic bude jistě přívětivý, budou vám nabízet pomoc, tak ji neváhejte využít. Důležité je že dceři i vnoučeti vytvoříte zázemí. Pokud vás soudí vaše okolí věřte že vás soudí především lidé kteří sami mají nějaké problémy a proto jsou škodolibí, ale určitě se najdou lidé kteří ocení co pro dceru děláte a jak se k věci stavíte. Vytrvejte, přeji vám štěstí, zdraví pro dceru i vnouče a pevné nervy.

Autor: Eva   9.9.2012 v 08:09

Milá Mílino maminko, je mi strašně smutno, když čtu, jak se k vám chovají školy a úřady. Instituce, která má vzdělávat a vychovávat, vás obě vlastně takhle stigmatizuje... Nemůžu si pomoct, ale jaký pak můžou dát studentům vzor? Buďte možná rády, že má Míla odklad, za těchto podmínek by tam třeba byla jako těhotná nešťastná: představte si, že by sama, ve svém věku, měla přesvědčovat všechny ostatní (pravděpodobně včetně učitelů, kteří by měli být jako dospělí rozumní a hlavně neutrální) o svém vlastním rozhodnutí a přesvědčení! Když tam přijde za rok, bude mít klid. Bude prostě "normální" holka. Samozřejmě že se to asi rozkřikne, že je maminkou, ale ať se pak pokusí z toho udělat přednost - že je prostě už někde daleko před ostatníma holkama. Že už je žena a maminka a má víc zkušeností. Vím, že se to snadno říká, ale mně (sice už dávno dospělé) mateřství strašně pomohlo se sebevědomím apod. Vlastně jsem dospěla až prvním dítětem skoro ve třiceti. Dostalo se mi totiž takového druhu výchovy, že jsem se do té doby pořád cítila přede všema jako malá holka.

A ještě chci říct jedno, už jsem tu na to téma psala (nevím, jestli přímo v této diskuzi): Vím, že většina lidí vám bude říkat, jak moc je vzdělání důležité a že by měla Míla vyvinout maximální úsilí na jeho dosažení. Určitě ať se snaží, je to lepší. Ale pokud se to nepovede, nezoufejte. Já mám dvě vysoké školy a v dnešním světě, kde se vzdělání na trhu práce příliš necení, bych se bez nich dost dobře obešla. Dnes záleží spíš na šikovnosti, píli apod. než na vzdělání. (Stačí se mrknout na inzeráty práce - obvykle nepožadují příliš odbornosti.) Možná se to časem zase změní, co já vím. Dnes to ale vidím takto. A po svém onkologickém onemocnění, kterým jsem onemocněla v 29 letech, vidím, že vzdělání je v životě téměr to poslední. Jediné, co mě při nemoci drželo nad vodou, byl můj (v době diagnózy půlroční) syn. Mnohokrát jsem děkovala osudu, že jsem stihla mít aspoň toto jedno dítě. Moje máti mi vždycky říkala, že mám času dost a ať si "užívám" a že "dnes mají holky děti později". Ano, dnes se rodí obecně později, ale je to správně? Není. Může přijít nemoc, a nemusí to být rakovina, a žena už děti nikdy nemusí mít. Často jako příklad uvádím syndrom vyhoření vaječníků. Dívka bere antikoncepci, vaječníky jí vyhoří v 21 (= od té chvíle nemožnost mít vlastní děti), ona bere antikoncepci pořád dál, nic nevědouc, vysadí ji třeba v 35 - a pak už i umělé oplodnění má menší naději. Osud byl ke mně přívětivý a dopřál mi ještě jedno těhotenství a moc si přeju, aby se nemoc nevrátila a abych porodila a s partnerem vychovala zdravé dítě. Ale už teď jsem rozhodnutá, že kdyby kterékoli z mých dětí přišlo jako mladistvé - třeba v 15 - s tím, že bude rodičem, podpořím ho a svým způsobem budu asi děkovat osudu. Vím, že by mě to asi vyvedlo z míry, ale budu se snažit udělat maximum a zachovat se stejně hezky jako Vy. Nejdůležitější v životě je život sám. Zní to jako klišé, ale život mi prostě zamíchal kartami, potvrdil podvědomě pociťovaný žebříček hodnot - a proto jsou dneska určité moje názory tak pevné a vyhraněné.

Moc vám oběma přeju, ať nepříjemných a povrchních lidí potkáváte co nejmíň a hlavně ať si Míla těhotenství a miminko užije, jak nejvíc bude moct.

9.9.2012 v 18:52

Mamino, fandím moc... myslím, že postoj holek tady na webu je příznivější hlavně tím, že všechny jsme těhotné, na jedné lodi, takže cítíme jinak než bohužel vaše okolí... nic si z jejich názoru nedělejte, oni nejsou ve vaší kůži, takže prostě nechápou, nemůžou. Z odkladu školy si taky nic nedělejte, holky už to psaly, škola se dá dodělat, ale miminko nepočká. Fandím moc a určitě jedna nebo druhá napište, jak pokračujete

Obdivuju a fandím vám, jak jste se k tomu postavila výborně, Míla potřebuje podporu hlavně od vás a má ji.

9.9.2012 v 21:15

Ještě chci dodat, že mě trochu zaráží, že Mili nemůže chodit do školy do porodu... kdysi před lety otěhotněla sestra mého tehdejšího přítele, bylo jí 16. Chodila teda už na střední školu (nevím, jestli Mili chodí na základní nebo střední). A chodila i s bříškem do školy... No ale jiný kraj, možná i jiná doba...

Autor: Simka   9.9.2012 v 22:59

Ahoj, strašně moc vám držím pěsti ať vše dopadne co nejlépe a můžete se těšit z miminka. Já sama jsem máma dvou holčiček a vím, že pokud by se některá dostala jednou do obdobné situace, tak že je budu maximálně podporovat. Pamatuju dobu, kdy mi bylo 15 náct a moje mamka s tatkou měli starosti, aby nebyli dědečkem a babičkou moc brzy. mám ještě 2 sestry o rok mladší a o rok starší a když nám táhlo na 30 let, tak zas měli rodiče starost, aby se zase vnoučat dožili. No a ode mě maj 2 vnučky a od mladší sestry 2 vnuky. Nejstarší ségra zatím děti nemá. Děti jsou dar a podle toho by jsme to měli brát. Přeju vám hodně štěstí a je supr, že má Míla oporu ve své mamince.

Autor: mamina   29.9.2012 v 21:32

Dobrý večer, ženy co nám fandíte jen píšu ,že jsme na vás nezapoměly.Míla je poslední dobou lenivá tak píšu já, zatim je vpořádku a doufám ,že i bude jestli dobře počítám tak ve středu bude mít 12 týden plus 1 den doufám ,že to píšu správně mi to počítali jinak, je jí poránu dost zle bříško roste,řeči ustaly zřejmě to lidi už unavilo ve čtvrtek jedeme do Plzně na genetiku doufáme, že to bude v pořádku jinak pro Martinku dcera šla na učiliště a řekli jí,že by nemohla dělat praksi tak ji nemohou vzít i kdyby přešla na střední této školy pokaždé se odvolávají na praksi prostě pude od září do prvního ročníku ať už si vybere cokoliv.Doma šrotí aspoň anglinu občas matiku a jelikož měla na základce druhý jazyk ruštinu a na střední chtěj němčinu tak sme sehnali němčinářku a bude chodit na lekce aby uměla aspoň pípnout už se těší ,že bude aspoň něco dělat taky sem jí dohnala k holiči ,že neznamená když je doma aby chodila jak lálinka tak má z dlouhých vlasů skoro kluka a moc jí to sluší doufám,že příště a po testech napíše už sama tak vás všechny zdravím já a doufám,že jste všechny v pořádku i vaše stávající i budoucí dětičky!!!!!!!!!!!!!!!!

30.9.2012 v 11:29

Ahoj, jsem ráda, že je všechno v pořádku :-))) Nebojte, škola neuteče, Míla určitě všechno dožene později 

Autor: Moni   10.11.2012 v 10:42

dobrý den,

je mi trapné o tom mluvit ale musím se zeptat.

Má kamarádka  měla pohlavní styk před 15-tými narozeninami.S přítelem chodila už 3 měsíce a měli přerušovanou soulož.Několik dní po té se začala cítit jinak.Má závratě,je unavená a je jí často na zvracení.Za týden přibrala 2,5kg.

Nejsme si jisté ale  je možné že by byla gravidní???

Brzy si udělá těhotenský test.Ale  kdyby byl pozitivní,víme moc dobře že to má říct rodině  a jít na gyndu ale ona se bojí o přítele.Je mu 19.Má strah aby ho nezavřeli.

Poraďte prosím co v této svízelné situaci dělat.

10.11.2012 v 14:21

Je možné, že je těhotná. Ať si udělá test. Pokud bude pozitivní, podle termínu posledních měsíčků si spočítá, jak dlouho je těhotná a kdy přibližně došlo k otěhotnění.

Pokud to vyjde po 15. narozeninách, tak je to v pořádku. No a pokud před 15. narozeninama, je to průšvih podle zákona... v tom případě by asi bylo lepší, kdyby otce zapřela.