Autor: Ivča, 33, P4 - Modřany, 1. těhu   18.1.2013 v 08:49

Ahoj a pěkný den všem současným i potencionálním maminkám a tatínkům! Už dva měsíce si vás s přítelem moc rádi čteme a stejně rádi bysme se k vám přidali… :)

Pro představení pro ty, co si zde také rádi čtou, přidám pár řádků o nás :) je mi 33let a po 15ti letech relativně intenzivního chovu psů jsem se rozhodla již se dále nevyhýbat svému ženskému údělu a s pomocí přítele se vrhnout i na svou vlastní reprodukci a pokusit se přivést na svět našeho prvního potomka. Po třech měsících tvrdé dřiny jsme se dočkali jak dvou proužků na těhotenském testu, tak i klasických těhotenských nevolností a bohužel z mé strany i odporu k jakékoliv další „dřině“ intenzivnější než 1x za 7-10dní (doposud nezměněno) :-/

Děkuji za informace o screeninku, které si zde vyměňujete, na základě nich jsem se rozhodla, že jej jako „prvorodička-stařena“, také absolvuji a tak si dovolím také popsat svoji zkušenost.  Bydlíme v Praze a na gynekologii chodím kousek od Smíchova. Sestřičky na recepci jsou moc příjemné, jediné, co mi přišlo trochu nefér byla poznámka jedné z nich, že je fajn, že máme mladého (33letého) tatínka, když já jsem starší (33letá) rodička. Potažmo když on je ještě o dva měsíce starší než já! :-D Mnohem horší zkušenost mám s panem doktorem ze screeninkového UZ. Už při vstupu do ordinace mě zaujal jeho otrávený pohled jak na mě, tak do mé zdravotní karty. A to, chudák, ještě netušil, co ho čeká. Jeho náladu totiž ještě podstatně zhoršilo to, že nemohl prcka pořádně změřit, mlčel, střídal vnější a vnitřní ultrazvuk jak kníže názory na amnestii a po celou dobu (cca 20min) se tvářil jak když sleduje plod telete vykazující minimálně 7 základních genetických vad. Když se mu to konečně podařilo, vydal se do čekárny pro mého čekajícího přítele a slovy „tak se teda pojďte podívat“, jej vyzval k návštěvě ordinace. Následovala přednáška „tenhle ultrazvuk se dělá proto, abychom odhalili výrazné vývojové vady, tady je srdce“ načež následoval 15ti sekundový záběr detailu srdce zdánlivě vykazujícího nulovou činnost. „Je to vidět špatně, protože je to ještě malý“. Pak následoval detailní průřez mozkem miminka a když se objevil konečně záběr celého děťátka, tak než stihlo na tatínka pořádně zamávat, tak „to je všechno, nashle“. Celá ukázka partnerovi trvala cca 45s, z jednání doktora byl úplně vedle a tak místo nadšení z prvního setkání s naším plodem lásky odcházel zklamaný, že vlastně neviděl nic víc, než doma na obrázku a že miminko vlastně taky může být hodně nemocné. Poté, co přítel opustil ordinaci jsem se osmělila doktora zeptat, jak to s tím naším děťátkem tedy vypadá. „No, co vidím je dobré, ale musíte počkat na výsledky z krve“. Tak teď čekáme na výsledky z krve a začátkem příštího týdne se chystám vyrazit do Podolí a domluvit si tam okamžitou změnu svého gynekologa.

Až cestou domů nás napadlo, že jsme se v tom šoku ani nezeptali na pohlaví děťátka. Možná je to tak lepší, bůhví co bysme se ještě dozvěděli :-D Každopádně, mému příteli, jako nadšenému LEGOhujerovi, bych přála více chlapečka, aby mu pomáhal stavět bagry, vrtulníky a auta, co každou chvíli tahá domů z práce (LEGO Kladno). Paní tchýně by raději holčičku a nám zbytku je to jedno, tak se necháme překvapit, kdo z nich vyhraje. Samozřejmě na prvním místě je zdraví děťátka. Ještě k tomu, o čem jste zde psaly dříve… Screenink nás stál 760Kč (VZP, obrázek žádný), těhotenský balíček stojí 1500Kč a věřím, že být lepší doktoři (můj ošetřující 2x změřil miminko špatně a to menší o 14dní! Tak jsem měla dost zkažené Vánoce že prcek neprosperuje) tak by to bylo bezva, protože na prohlídky vč. ultrazvuku jsem zvána každých 14dní a prý to tak bude až do konce těhotenství, když budu chtít. Na požádání maličký obrázek zdarma.

Co se tělesných změn týká, mé tělo nevalného vzrůstu 160cm, zoceleno každodenním obrážením Modřanské rokle a okolím se smečkou malých dostihových chrtů, nevykazuje zatím žádné výraznější změny, jen jsem si musela přešít knoflíky kabátu, kalhoty jsou zatím OK (14.týden). Menší zrada nastala o Vánocích, kdy jsem přišla na to, že s těhotenskou nevolností se dá bojovat příjmem většího množství potravy. Nejzrádnější je noční čůrací potřeba, neboť cesta na toaletu vede okolo lednice, ve které se, od doby, co s námi bydlí přítel, vždycky něco najde. Tak už jsme ze startovních 49kg na 51. Ale na těhotenské bříško už se těšíme moc :) Věci pro miminko ještě nemáme ani nesháníme, spoléhám na „rodinné dodavatele“ :)

A NYNÍ, PROSÍM, HLAVNÍ VĚC PROČ PÍŠU… Nebudu se tajit tím, že bych raději, kdyby děti přicházely na svět když ne 6ti, tak alespoň 3leté. Z miminek mám doslova fobii, jednou v životě jsem si chovala něčí miminko a doteď na to vzpomínám :-D proto hledám nějakou veselou těhotnou fajn kamarádku z Prahy 4, se kterou bysme se vzájemně podpořily, že všechno zvládneme a mohly se vzájemně navštěvovat a vyrážet na vycházky, psomilka s pejsky nějakého přirozeně  přátelského plemene je velice vítána :) přidávám svůj meilík toomie-trishel@email.cz :)

A poslední prosbička, Joy, jestli bych se mohla také přihlásit k vám do fejsbůkového kroužku, budu se hlásit pod nickem „Iveta Kendíková“

Moc děkujeme za pro nás velice cenné zkušenosti, které si zde vyměňujete a všem maminkám přejeme klid v duši a hlavně zdravá veselá miminka!

Iveta, Tom a TP 18. 7. 2013 :)