Autor: Lili   11.2.2013 v 17:04

[275838] Ahoj Míšo, tak to budeme skoro sousedky ;-) já jsem taky z Prahy, ale naši se loni v létě prodali byt a odstěhovali na "chalupu", která je cca 4km od Sázavy ;-) Ale tam budu až někdy v 2.půlce dubna, jinak totiž žiju s manželem v Egyptě ;-) Kde chceš rodit? v Benešově?

Autor: Věrka   11.2.2013 v 19:12

Tak mám pocit, že jsem dneska začala cítít pohyby (jsem 19+0)! Celý den sedím s rukama na břiše a číhám A v noci se mi zdálo, že rodím, do teď to vidím-kdyby to byla taková pohodička, bylo by to fajn

Autor: Iva   11.2.2013 v 19:46

[275794]Ahoj Pupo, prvni jsem mela asi pred tydnem, ale slabounke, dneska po ran jsem citila jiz vetsi bublinky, ake zatim to neni kazdy den. Mrnouskove maji okolo sebe stale dost mista a svaliky jsou slabounke.. neboj dockas se. S dvojcatama jsem je citila az okolo 20 tydne.

Hezky vecer a ay mimisek pekne roste.

Autor: Haasar   11.2.2013 v 21:00

Katka, PetaM - trvdnutí bříška - mohla bych napsat román. V minulém těhu jsem kvůli tomu ležela 6.,7. a 8. týden a hned jak jsem pak vstala, tak jsem porodila o měsíc dřív.  Začalo to přesně tak - hlavně ráno v leže  boule na břiše - děloha se těsně obemknula kolem mimina. Ale nemusí vás to děsit. U mě byl problém, že se mi tím zkracoval čípek. Většině žen se to ale neděje. Bříško občas ztvrdne, ale čípek jim drží. V tomhle těhu si nepřipouštím problém, ale kdyby přišel, už bych věděla, že se neděje nic hroznýho, že se to dá vyležet. To minulé těhu jsem se proklepala strachy a dobu v nemocnici jsem prakticky probrečela a taky syn je hromádka nervů - dodnes (7 let) na mě hrozně závislej, nesamostatnej...Jsem přesvědčená, že to je z toho prenatálního stresu. Teď chodím do práce a budu dokud budu moct. Kdyby to přišlo, tak zalehnu a bude. Jen už bych odmítka hospitalizaci, nebylo to k ničemu dobrý a ležet se dá i doma. Moc držím palce, aby to u vás bylo dobrý a kdyby ne, tak jak jsem říkala, dá se to vyležet.

Pohyby - i v prvním i v tomto těhu dost brzy - od počátku 16. týdne. Dneska jsem 18 + 0 a od víkendu už by byly citelné, kdybych měla ruku ve správný okamžik na správném místě - už to bylo silné. Tak vy, které ještě necítíte, ať se brzy dočkáte.

Autor: Haasar   11.2.2013 v 21:01

OPRAVA - samozřejmě jsem ležela 6. - 8. měsíc. Skutečně vkuse. Vstávala jsem jen na záchod.

Autor: iva   11.2.2013 v 21:29

[275963]Ahoj Haasar a ostatni, taky mi okolo 6 mesice zaclo tvrdnout brisko; ale doktor mi predepsal magnesium a po zbytek tehu jsem se prolevala Magnesii. tak jako tak jsem byla na rizikovem a tak jsem nepracovala Asi to nebylo na hospitalizaci a po praskach se to i dost zlepsilo, ale uplne nevymizelo. Rodila jsem v 35, ale to zase kvli preklampsii.

hezky vecer a opatrujte se i miminka

Autor: Haasar   11.2.2013 v 21:33

Já jsem v nemocnici a pak i doma baštila asi 16 tablet magnézka denně, ale vůbec to nepomáhalo. Vlastně mi nepomáhaly ani infuze nějakýho šílenýho dryjáku. Bříško si tvrdlo dál, jen já byla jak zfetovaná. V tomhle těhu beru od začátku Schindelleho minerály a potom na tom pracuji vnitřně - meditace, odblokování - jsem dneska trošku jinde než před 7 lety. Jsem zvědavá, jestli to pomocí těchto metod zvládnu. Ale znovu říkám, že pokud ne, tak prostě zalehnu a miminko si vyležím - stojí to za to.

Autor: Věrka   11.2.2013 v 21:34

[275962] Já jsem se spletla o týden, jsem dnes taky 18+0, ale těhotenství je ve skutečnosti asi o pět dní mladší. Ale to je jedno

Já taky hodně věřím na to, že dítě (člověka) ovlivňuje i to, co se děje v těhotenství. Kdybys chtěla nějak  řešit synovu dušičku, moc doporučuju kineziologi (nevím, jestli o tom něco víš, kdyžtak to ráda přiblížím). Mně to hrozně pomohlo s několika problémy. Když jsme řešili můj iracionální strach z budoucnosti, kinezioložka zjistila, že blok nastal v devátém měsíci mého prenatálního věku. (Bála jsem se ven) A máma mi opravdu potvrdila, že měla velké stresy ze situace doma a já byla přenášená. Problém jsme vyřešili a jsem v pohodě

Autor: Haasar   11.2.2013 v 21:46

Věrko, děkuju za typ, o kineziologii taky uvažuju. On syn ještě prošel jedním traumatem - byl přítomen tomu, když mi zemřel před rokem a půl tatínek. Zemřel náhle doma a on se na to koukal.  Z nejhoršího jsem ho dostala pomocí homeopatie a bachových esencí. Teď to máme podle mojí lečitelky nechat chvilku "vyhnít". Má teď občas stavy, že má hroznej strach, co s ním bude až umřu já a manžel - nedokážeme mu vysvětlit, že to bude za hodně dlouho a on tou dobou už nebude sám, bude mít svoji rodinu a bude na to líp připraven. Ten strach, že tu bude sám, pro něj musí bejt hroznej. Tím, že se setkal se smrtí, mu spousta věcí došla dřív než je normální a on má teď mnohem dospělejší starosti.