Autor: Ivana   5.1.2013 v 19:49

[256806]

Dlouho jsem nic nenapsala ale musim pred Zorkou smeknout klobouk.

Ja vim ze ti asi nic jinyho nezbyva ale obdivuju te ze to zvladas.

Ja bych na to nemela.

Autor: Lenik   5.1.2013 v 19:56

[256815]: to my už jsme věděli měsic a pul že umira, denně sem za nim dojižděla do nemocnice, a někdy si řikam že kdyby to bylo najednou bylo by to lepši ale nevim, zase jsme měli možnost se rozloučit ikdyž on už nevnimal a byl v komatu, a vše zavinil alkohol nebyt jeho je mezi nama, a vubec nelitu že jsem mu stihla řict že bude dědečkem (mysleli jsme že začne bojovat a možna se dostane domu ale misto toho za dva tydny zemřel), a to jsme do toho museli davat pozor na jeho 83 letou mamku a vubec jsme nevědeli jestli tu zprávu zvladne a ustoji ale zatim se drži dobře 

Autor: zorka   5.1.2013 v 20:15

Ivana... spousta mamin rekne ja bych na to nemela ,taky jsem to rikala, ale kdyz te to potka clovek se stim popere, musi...  Bud se to stane u porodu ,spatne ockovani nebo osklivej pad... Stat se muze cokoliv.

Autor: afrodites   5.1.2013 v 20:52

Zorko tak to je mi moc lito. Presne tohle mi vypravela jedna pani uklizecka v nemocnici. Stalo se jejimu synovi to same :-( je to fakt smutne. A chapu, ono si clovek rika, ze by na to nemel, ale pak to proste prijme a jede dal. Chapu, jak ti musi byt smutno, kdyz na hristi ty rodice odvolavaji svoje deti od maleho. Co smutna spis nastvana!!! Ja male pokazde vysvetluji, ze je ten clovek proste nemocny, ze nekdo treba nema nozicky, nevidi atp. A proste ji to vysvetluji jako soucast zivota, ne ze jsou ti lide prasivi atp. Pak se lidi divi, jak se chovalji k ostatnim :-( kdyz je to uci uz jako male deti :-((( cetla jsem predtim pribeh jedne pani, ktere se narodila dcerka s dawnovym syndromem - zjistila to az po porodu. Pry znami co je potkavala delali, ze ji nevidi, nechteli se ani podivat do kocarku . Atp. Ona pry malou oblekla, sla ven a kdyz nekoho potkala a on chtel utect tak na nej zavolala a jela za nim se slovy " jeee ty jsi jeste nevidel nasi malou, to je nase bla, bla, neni krasna?" A rikala, ze se bude prat o to, aby mohla vest zivot jako kazdy ostatni...musi to byt opravdu boj s vetrnymi mlyny, cely zivot proti nekomu, musi to byt psychicky narocne...ale jak jsi rikala, nekdy se to proste stane, clovek nema na vyber a to dite miluje. Je jeho a bude ho proste cely zivot milovat a branit...

Autor: Nanysek   5.1.2013 v 21:13

Afrodites: Ahoj, já jsem tě nechtěla nijak svým příspěvkem naštvat, jen jsem napsala, co jsem o těch testech slyšela. Jestli jsem to napsala nějak blbě, tak se moc omlouvám. Je pravda, že když se něco jen píše, může to kolikrát vyznít úplně jinak, než kdyby to člověk řekl. Takže se ještě jednou moc omlouvám!!! Já abych řekla pravdu, tak vůbec nevím, co bych dělala, kdybych se dozvěděla, že mé dítě bude handicapované. Kdysi, když jsem byla mladá, chodila jsem do školy a ještě jsem děti neměla v plánu, jsem si říkala, že bych si nechala každé dítě. Jenže teď, když už jedno zdravé dítě doma mám, tak nevím... Opravdu nevím. A doufám, že nebudu nikdy v situaci, kdy se o tomhle budu muset rozhodovat.

Autor: zorka   5.1.2013 v 21:47

Posilam par fotecek toho naseho prdoli....  

Prvni fotka porodnice mel roste rtu. Nastesti jen ret ne patro. Vznika nedostatkem kyseliny listove a ze spatneho ovzdusi...

Druha fotka mesic po porodu sili ho hned desaty den a udelali to pekne.

Treti fotka tri roky prvni snahy o chozeni ,byli jsme stanovat. :)

Ctvrta fotka  po operaci nozek dva mesice sadru bylo to krute.. Prvni tri tydny mel velke bolesti ale pak uz se sadrou obchazel nabytek :)

Pata fotka nove kolo super vec. :)

a 2 další

Autor: Nanysek   5.1.2013 v 22:00

Zorka - musím říct, moc krásný klučina!!!

Autor: Sýkorky   5.1.2013 v 22:41

Zorko, ten je boží, krásnej chlapeček a veselej, to je dobře. Ale také Tě obdivuju a přeji, aby teď bylo vše v pořádku a nic se nepokazilo.

Autor: zorka   5.1.2013 v 22:43

Dekuji...