Autor: Monika4   19.2.2013 v 16:52

Mončo tak mě  manžel řekl že se vezmeme už po čtvrnácti dnech co jsme spolu chodili a nic nebylo:-D tenkrát jsem si říkala no jo kecy bylo mi 18 ale on to dodržel :-) Pro něj jsem byla první a on věděl že TU první si vezme a dodržel to tak snad se to taky trochu počítákdyž já jsem byla ta zlobivějšíNo a jsme spolu 13 let z toho 11 skoro svoji a všechno funguje jak má

Autor: MonikaČ   19.2.2013 v 16:54

Moni, tak to je moc pěkný. To jsme na tom skoro stejně, mě manžel požádal o ruku po měsíci :-)

Autor: verca   19.2.2013 v 16:56

me skoro po desiti letech a to jsem ho vlastne donutila :-(

Autor: Monika4   19.2.2013 v 16:57

Mončo jsou to prostě romantici

Autor: Peťka1   19.2.2013 v 16:58

Ahoj holky, 

tak další den jarního tábora za mnou, ufff.. Večer ještě funkční trénink a opět padnu za vlast. Ale baví mě to. Teď jsem dorazila domů a jím sladký a sladký a sladký... Jak jsem tu četla, tak dnes máme všechny nějaký naslazený den.... Viď Moni?

Moni, ohledně tepu miminka jsem teď odbornice na slovo vzatá... V nemocnici jsem byla 2krát denně na monitoru. Tep kolem 140 je úplně o.k. v tomto období... Že se hůř hledá? Mimča tam ještě pořád mají dost místa, takže to občas může být problém... Mě ho doktorka naposled hledala tak, že jsem skončila v nemocnici... Prostě ho taky nemohla najít... Takže buď v klidu

Autor: Monika4   19.2.2013 v 17:04

Péťo doufám,že se trochu šetříš při tom táboře? jinak díky za info ohledně srdíčka.Připadám si jak prvorodička takové otázky no místa tam má ještě hafo to je mi jasné chvilku šimrá na kyčli pak zase na žaludku prostě je to cestovatel po dutině břišníNo toho sladkého jsem dnes teda měla haaafo:-D ale on si Sebča prostě už poroučí

Autor: Stáňa   19.2.2013 v 17:53

ahojky, takže všechny, které jste chtělmy koupit deky z Penny, mám je pro Vás a zítra posílám  Růžových tam bylo asi ještě 6, ale nezbyla tam už žádná modrá, já vzala poslední - pro jistotu i pro našeho případného Viktora   ... to by mě zajímalo, co tam zase Zuzka vyčetla v poznámkách, ale ona je tajemnice tajemná ... no, teď jsem připravená na obě varianty  

MonikoČ, moc Vám to na svatbě sluší! 

A když už jsem u toho, tak já mám doma velmi zkušeného chlapa, i když vždy ho bavilo spíš ženy lovit, sex byl jen bonus, o který až tolik nešlo ... já chtěla z jejich kapely bubeníka, který ale na můj vkus moc brzy podlehl  Takže jsem, ještě dřív, než něco začalo, přesídlila na kytaristu - mého Petra  Protože tvrdil, že holky nepotřeboval a potřebovat nebude, že je s nima jen pro zábavu a manipulaci ... noooo ... mě v té době zbývalo asi 6 měsíců života, takže jsem si řekla, že už mi o nic nejde a že alespoň tomu frajírkovi dám zabrat!!  Chvíli to bylo krušný, ale dostala jsem ho na svoje obrazy, na to, že jsem s ním držela krok ve vyprávění vtipů a jako jemu mi nikdy nedošly, na neskonalou trpělivost a na to, že jsem ho naprosto neomezovala a nevyžadovala stoprocentní pozornost.

Vždy jsem chtěla, aby v mém životě byl jeden muž ... pro Petra jsem se rozhodla po 14ti měsících, kdy jsem si řekla, že je to fakt chlap, který mi za to stojí. Přesto, že byl skutečně velkej sukničkář, za celý ten rok mi to jedinkrát nevyčetl, byl moc ohleduplnej a řešil se mnou všechny moje průsery týkající se toho ... nooo ... ono totiž ... proč jsem měla jen 6 měsíců života, že? ... chodila jsem s klukem, který mi po 14ti dnech, co jsme spolu "chodili", omlátil hlavu o topení, když jsem s ním nechtěla spát. Skončila jsem v nemocnici s vymyšleným pádem. Následovaly další věci, kdy mě málem skopal ze skály, kde jsme stanovali a tak ... je to na dlouho, ale prostě vždy potom brečel a říkal, že tím, že s ním nechci spát a on mě tolik chce, vybuchne a nemá jinou možnost ... takže jsem se začala nenávidět za to, že s ním nemůžu spát a fakt to nešlo 

Když přišel Petr, stačilo, abychom byli sami v místnosti a já už jsem dostávala hysterický záchvaty z toho, že mě vzal za ruku, aby mi třeba něco podal ... noo, prošel si toho se mnou opravdu hodně ... takže snad je i pochopitelné, že mi po těch 14ti měsících za to stál 

Miminko jsme si pořídili trochu omylem, když jsem vysadila léky kvůli plánované operaci, která měla početí umožnit tak nejdřív za dva roky  Když jsem potom naklusala k doktorce na domluvu termínu, tak rovnou s tím, že ta léčba už asi nebude úplně třeba 

Moc mě mrzí, že jsme nestihli svatbu, ale jsme spolu třináct a půl roku a je to ten nejúžasnější chlap na světě, takže si ho vezmu kdykoli potom a moc ráda  ... mimochodem ... 6x jsem mu totiž řekla "ne", takže mi asi před třemi lety řekl, že když budu chtít, mám si říct, že už se ztrapňovat nebude  ... nojono, když pořád nebyl čas  ale to jsem tvrdila i o miminku  Bůh prostě občas zasáhne a navede nás na cestu ... 

.................. omlouvám se, že jsem se tak rozjela a nahustila to do Vás  .................................

Autor: Stáňa   19.2.2013 v 17:57

jo, zapomněla jsem pointu - když jsem s původním přítelem mluvila naposledy, řekl mi, že jede bojovat do Kosova, a že až se vrátí, bude takový svině, jako jsem já, normálně střílet tak, jak je to tam normální. Pak mi položil telefon a bylo - já tehdy nevěděla, jestli odjel na 6, 12 nebo 18 měsíců, takže jsem počítala s nejhorším a snažila se žít jakobych měla jen 6.

Fakt se omlouvám za asi nejdelší příspěvek na fóru vůbec 

Autor: MonikaČ   19.2.2013 v 18:06

Teda Stáni ty sis vážně užila. Hlavní je, že to všechno dobře dopadlo a že se teď se svým milujícím Petrem můžete těšit na miminko. Někdy člověk projde opravdu hnusnými věcmi, ale o to víc si pak váží těch krásných.

A děkuji za pochvalu fotek