Autor: Zuzka   4.8.2015 v 13:51

Marky, to sis teda musela užít, chudák malej. To u nás také řádilo, ale holek se to naštěstí vyhlo. Nám bohatě stačí jen obyčejné afty, natož aby to měly ještě někde jinde. S tím dudlíkem, ono snad ani žádné vysvětlování nebylo.  Hledala ho v postýlce, to jo, ale dělala jsem blbou, že nevím, co hledá, když ale ukazovala gesto, kterým "říká dudel", tak jsem prostě řekla, že není a basta. Ono i to kojení prošlo s takovým klidem, až jsem si říkala, že možná příjde něco později, ale nic. Musíš být hlavně tvrdá a vydržet.  Ale do toho letadla to je dobrý nápad. No, abych pravdu řekla, ženy, tak když jsem byla na rozsypání s Eliškou, tak jsme ten rok také nikde nebyli, pač manžel měl 14 dní před dovolenou vážný úraz - rozdrcený a operovaný kotník, tak jsem ji rovnou rušila. My ale objíždíme krásy naší republiky, tak to nebyla tak velká katastrofa. 

Eliška dovolenou zvládla docela dobře. Je pravda, že po společné dovolené bych potřebovala ještě jednu dovolenou sama pro sebe, pač běhat za oběma ďáblicema, rozjetýma a rozpustilýma, nebo v horším případě poslouchat protivné kňourání a fňukání.... Ale nakonec byly spokojené a bylo to velké rozptýlení. Eliška se převážně nosila v krosně. Do skalních měst bychom se s kočárkem nedostali a když jsme byli na těch hradech a tak, tak to spíš byl kočár někde zaparkovaný a chodila pěšky nebo v náručí. Ale je to hrozný lenoch. Oproti Terce je to strašná knedla lenošná.   Terka už v jejic letech chodívala k našim, což je asi 3 km pěšky. Samože s kočárem, ale šla. Elišák má ujít pár metrů a už se natahuje, že chce vzít. 

Jinak už spíme ve velké posteli. Řekla si o to sama. Do malé jsem ji zaboha nemohla dostat, tak jsem ji dala hned vedle do velké, přidala zábranu a byl klid. Obě moje holky si o velkou postel řekly samy. Terka ale dřív, ta už v roce a půl, ta měla úplnou hysterii z malé postýlky. Takže to tak vidím, že holky budou co nevidět spát spolu. Jééé ty budou dělat bugr, už to vidím. Už tak chodívají spát dost pozdě. Nechci vědět, kdy usnou, až budou v jednom pokoji. 

Terčiny narozky jsme slavili tento víkend. Dort jsem nechala péct od známé, na nějaký ten načančaný si teda netroufnu. Já dělávala když byly holky malé, ty nepečené piškotové. Teď už chci, aby to trochu vypadalo.  Buchty, zákusky, to upeču, ale dortu po mě nechtějte.  Už dostala větší kolo někdy v červnu, takže dárečky byly jen takové symbolické, ale i tak toho zase dostala požehnaně.

Tak přikládám pár fotek. 

a 1 další

Autor: Markytka   4.8.2015 v 21:09

Ahojky,

píšu z pc, tak to bude mít trošku hezčí formát než z mobilu

Zrovna jsem na netu objednala zábranu na velkou postel, ať malý nespadne a taky to už zkusíme. Jen mě štve, že když má vytažené šprušle u svojí malé postýlky, tak mi vylézá ven a chodí za námi do ložnice. Teď jak byl nemocný, tak se rozpadly poslední zbytky režimu a spal s námi i v posteli. No asi nemusím vykládat, že dostat ho zpátky do starých kolejí je dost náročné . Zuzi a jak potom udržíš obě holky v posteli? Aby fakt zůstaly až do rána?

Ten dudlík musím vyřešit, je to už dost trapné vidět takového velkého kluka dudlat. Ale do dovči to ještě vydržím.

Je super, že jste si dovču všichni užili . Krosničku máme taky a je mi Ríši vždycky hrozně líto, když tam usne a je zalomený. Přitom máme docela kvalitní - Deuter a stejně tam ta hlavička není dořešená . My ho teda moc chodit nenecháváme, začal chodit na konci března, takže pořád v terénu není jistý a kolena má dobitá . Ale Ríša by chodit chtěl. Jako takhle když jdeme na procházku, tak ho z kočáru vypustím, to on už vždycky prosím, že chce sám. Ale po horách neee... Ani v té krosničce nechce dlouho sedět a chce chodit, ale to bychom se nikam nedostali.

Dort máte krásný . Holky jsou super. Eliška už od pohledu vypadá, že bude pěkné číslo

Já jsem dnes byla na tom skríninku, tak jsem se naštvala, protože mi posunuli termín porodu o 5 dní dřív. Mimčo je větší než podle poslední MS. Přitom já si ten měsíc měřila teplotu, takže přesně vím, kdy jsme měla ovulaci... No bylo mi vysvětleno, že je to individuální a že některé děti jsou větší než jiné, takže je dost dobře možné, že i tohle mimčo nebude žádný drobek (viz Ríša, který měl váhový odhad 4,0 kg a 2 týdny do termínu porodu a skutečně měl 3, 87 kg když se narodil 11 dní před termínem). Uvidíme, jak to dopadne

Autor: Zuzka   9.8.2015 v 15:53

Marky, Terka už je velká, ta spí až do rána, aníž bych za ní chodila a ráno prostě příjde dolů a Eliška? Tak ta se občas v noci probudí, ale to ji max pohladím, přikryju nebo se chce vyčůrat a spí dál. Po té páté už ten spánek nemá tak tvrdý, takže když se vzbudí v této době, zkusím ji přimáčknout ještě u mě v ložnici a snažím se ji tam udržet co nejdéle. Většinou se mi to daří, takže dřív jak v šest odmítám vstávat. Když už po šesté nechce ani ležet, prostě vstáváme.  

Teď ale máme jiný problém. V pátek Eliška dostala vysoké horečky, začaly se jí dělat afty v puseně a dnes je totálně odepsaná. S horečkama, pusu má jeden velký aft, dásna, zuby, všechno pod jedním velkým hnisem.  Naštěstí to ale není ta nemoc, Marky, co měl Ríša. Nejspíš z toho horka, asi ještě nemá dostatečně vyvinutou termoregulaci, pač celý týden jsme nevytáhli paty z domu, max na zahradu, takže od někoho jiného to mít nemůžeme. Jenže mi vůbec nechce jíst. Max se napije, ale to pak 10 minut probrečí, jak ji to bolí. Zatím jsme pořád jen na paralenu, to ji dávám, i když nemá teplotu, musí mít hrozný bolesti a to ji očividně zabírá. Po sirupu se trochu uklidní. Hned jsem si na Tebe, Marky, vzpomněla.  Uvidíme, jak to bude zítra, nejspíš nás doktorka nemine. 

S dudlíkem si nedělej hlavu, pokud ho má jen na spaní, nevadí. Zuby si s ním nezničí a do dvou let na to má nárok. To si aspoň vždycky říkám já. jsou mnohem starší, co ho ještě mají a dokonce přes něj i mluví. To bych ty maminy pleštila, když je vidím, že mu ten dudel nechají v puse.

Naše holky mají také dobitá kolena a to chodí už dost dlouho. Tím myslím i tu starší. Když se má u doktorky vysléct, bojím se, aby na mě nezavolali sociálku. 

Nehleď na to, kdy dítě bude nebo kolik by mělo mít. Hlavně aby bylo zdravé a Ty taky. 

Autor: Dana-K   11.8.2015 v 13:52

Zuzko a nesetkala se Eliška s někým, kdo měl opar? Takhle vypadají děti při první infekci oparem. Trvá to týden až 10 dní a je to prý strašně bolestivé, doporučují se léky na bolest a dávat dítěti k jídlu jen to, co mu nevadí (spousta dětí se vrátí hlavně k mléku). A chladnější jídlo a tekutiny, aby se pusinka zklidnila (třeba ocení zmrzlinu v léčebné dávce  ).

Už řešíte jak sebrat dudlíky? Já jsem si právě v poslední době všimla spousty dětí, které ho měly, a nepřišlo mi to tak strašné. Např. na koupališti jich bývá ... Zrovna tohle já naštěstí řešit nebudu, Verunka je strašně upovídaná, dudlík měla jako mimi jen asi 2 měsíce, pak ho nechtěla, no a pak, když ho našla a chtěla si ho znovu dávat do pusy, tak zjistila, že se s tím špatně mluví, tak ho zase zahodila .

(V dobrém) vám závidím, že už odplenkováváte. To u nás asi ještě nehrozí, ani nehlásí, že má plnou plínu  A teď, v těch horkách, když chodí většinu času s holým zadkem, tak na ní vidím, že je celá překvapená, že z ní něco teče nebo padá. A to prý látkové plíny urychlují odplenkování, pche.

Markytko nenech se naštvat něčím jako je posunutí termínu, však víš, jak to může být (plus mínus autobus). 

Ještě mě tak napadá - není prima, že jsme na rodičovské a můžeme v těhle vedrech vyhledávat bazény a stín? V práci by to asi nešlo  Tak si to pořádně užívejme!

Autor: Zuzka   11.8.2015 v 15:41

Dani, ne nesetkala, celý ten týden jsme s nikým nepřišli do styku, byli jsme pořád doma. A navíc už opar měla. Po čtyřech dnech, co vůbec nejedla, jsem do ní teprve dnes dostala ráno půl jogurtu a teď hrnek mléka. Musí to bolet, pač má často až hysterické záchvaty, kdy nepomůže vůbec nic. O pití ani nemluvím. To je také nulové. půl hrnku za celý den v takovém horku a ještě kolik toho přes den vybrečí. Takže samože jsme na Nurofenu, panadolu, paralenu a koupila jsem jí i tu orální pastu Solcoseryl a musím říct, že sice natření je boj, ale mám takový pocit, že to zabírá. Potom se většinou zklidní. Tak horečky nám ustoupily nebo aspoň nejsou tak vysoké a sirupy a čípky ji dostatečně sráží. Co se týče zmrzliny, tak jsem byla klidná, že aspoň něco by ji mohlo udělat dobře, ale klidná jsem být přestala když jsem zjístila, že ani tu zmrzku nechce. 

Ještě že ty moje holky měly takový hezký základ. Kdyby Eliška nebyla takový koblížek, nejspíš už jsme zase na kapačkách. Takže tatínek dostal za úkol koupit 3,5 % mlíko, ať to má aspoň trochu větší grády, pač na ty umělý výživy nikdy nebyla, tak si myslím, že to ani nemá smysl kupovat. Tak snad se z toho co nejdříve dostanem.

A Marky, dnes jsem to také vzdala a Eliška skončila u mě v ložnici. Tatínek už někdy v noci utekl dolů si číst (to je u nás normální, aby mě nerušil) a tak bylo místo. Takže už teď se bojím, jak se to zase vrátí do starých kolejí. Po obědě se spí v obýváku na rozloženém gauči a kouká na pohádky, Eliška teda vytuhne, ale Terka nee, ale aspoň je v klidu. Takže tak.

Jo a to jsem asi zapomněla říct, už jsme asi tři týdny bez plín. Začalo to už na dovolené, ale to bylo takové napůl, pač když jsme někde byli, tak jsem neměla odvahu ji tu plínu nedát. Ale hned jak jsme přijeli domů, tak plíny nejsou. Když jsme na zahradě, tak si chodí sama čupnout někde stranou a když má kakání, tak jde automaticky na nočník. Je pravda, že to občas ještě nerozezná, ale to vůbec neřeším. Jen máme problém si sundávat kalhotky. Je zvyklá si chodit sama a když má gaťky, tak si občas sedne i s něma na nočník a pak mi jen hlásí, že se vyčůrala a strašně se diví, proč to má teda v kalhotkách, když byla na nočníku.   Ten její výraz je vždycky tak legrační.  V noci máme také sucho a když má čůrání, tak se vzbudí a prostě se vyčůráme a spíme dál. Jen takové to město, návštěvy a tak, tak to ještě nevím. Je pravda, že jsme teď byli pořád doma nebo max u bábí a dědy když jsou ta vedra, tak tam to šlo bez plín, ale tak než někam půjdeme, tak to asi ještě chvíli potrvá díky těm aftům.

Jinak Danuš, mě teda ta horka nepříjdou moc příjemná. Já je přímo nesnáším a už jen číhám, kdy se aspon trochu ochladí.  Ale díky těm častějším vedrům už uvažujeme o bazéně. Já ho nikdy nechtěla, ale bude to asi nutnost ho mít. 

A s těma látkovýma plenama. To jsou opravdu fámy. Terka byla dokonce v roce a půl bez plín i na noc a byli jsme na Pamperskách. A u Elišky též jen o trochu později. Ono to záleží hlavně na samotném dítěti a tak trochu na mamince. Dostatečné vysvětlování, stále se ptát, posazovat, chválit, mluvit o tom. Ostatní si o mě pořád myslí, že jí do toho nutím, prý nucené vyprazdňování, ale dělala jsem to u jednoho dítěte, naučilo se to a docela brzy, tak to zkouším i na druhém a opět to vychází, tak si myslím, že na té mé teorii něco bude.  Poznat samotnou psychologii dítěte a pak už se naladit a zkoušet chytnout signál. Dítko pochopí, co se po něm chce a pak už to jde samo. Je to o trprělivosti a vytrvalosti.

Autor: Dana-K   11.8.2015 v 21:54

Zuzko, tak to je strašné, takováhle ošklivá nemoc, chudinka malá. Přeji brzké uzdravení a nezbývá tedy než vydržet. 

No, že to odplenkování nejde líp s látkovkama mě překvapilo, naštěstí to nebyl důvod, proč jsem je zvolila  Včera a dnes už 2x hlásila že bude "čuat" a že bude "bobeče", ale nepovedlo se to ani do nočníku, ani do záchodu, a to jsme čekali tak 10 min určitě. No, a pak to přišlo. Nevadí, do nástupu do školy to snad vychytáme .

Mně se ty vedra také vůbec nelíbí, nesnáším je vůbec dobře, ale můžu si dát nohy do bazénku, můžu sedět doma, kdybych byla v práci, tak asi ani jedno neklapne . Snažím se na všem hledat něco pozitivního.

Moc myslím na Evku, jak ti její malí zvládají horka, jak ona zvládá nezkolabovat při té honičce, kterou asi má ... Jak to zvládá Markytka v začátku těhotenství, kdy je člověku špatně už jen z toho těhotenství ... 

Tak se všechny i s dětmi chlaďte, hydratujte (a všechno okolo, co jistě všechny víte ) a mějte se co nejlépe.

Autor: Evka_   15.8.2015 v 11:17

Ahoj, holky, nějak nestíhám:) Táta vzal Víťu na nákup a maloši právě usnuli, tak mám chvilku. Večer jsem marná, to padám rovnou do postele, jak to tady trochu stichne.

Dani - gratuluju!! :) Tak to se tady hezky rozrůstáme :)

Markytko - to jste si teda užili :( a Zuzi, vám to teda teď taky nezávidím... chudina malá, co už zkusila a pořád ji něco trápí. Afty by zazdily i dospěláka.. a to mi přijde, že ty děti jsou nakonec v tom stonání trpělivější než kolikrát my... Tak ať vás to hlavně brzy pustí..

Vedra jsou hnusná, u nás máme okna na jihovýchod /jenom/, tak máme celý den zabedněno a větráme jen večer a vnoci... takže nic moc. Už jsem si zvykla, že jsem pořád mokrá. Vítek, ten se ještě při usínání zabalí do své oblíbené deky... je teď samá vyrážka z horka, i kvůli tomu..

Ještě pořád nechodím nijak extra, takže s dětma sama nemůžu ven - odrovnalo by mě už jen to, než bych snesla dvojčata po schodech dolů do kočárku. Rehabilitace mám psané až na září, dřív to prostě nejde. Tak zkouším podle Mojžíšové pomalu cvičit večer aspoň doma. Hodně pomáhají švagrové a prababička - vozí mimina venku a "venčí" i Vítka. Tatínek už je v tom všem skoro profík, jen ty plínky u malochů nemusí - bojí se, aby je nepolámal... Občas je to u nás šílené - několika hodinový řev střídavě tří dětí a já si říkám, že mít ještě jedny ruce by bylo fajn.. Ale pomáhá lehátko pro novorozence, kam můžu aspoň jednoho malocha odložit. ... Tak nějak teda zatím zvládáme...

Zuzi - abych nezapomněla - krásné fotky!! :)

Autor: Zuzka   17.8.2015 v 14:04

Evi, ty bojovnice!!! Už jsem se bála, že ses z toho zhroutila!!  Hlavně taky z těch veder. Já měla co dělat s většíma dětma, natož ty s těma maluchama. Ale naštěstí ty se ještě moc nehýbou, tak se snad ani tak moc neuhřejí ne? I když zase nemají tu dostatečnou termoregulaci. Těžko říct. Hlavně, že to tak nějak zvládáte. Aspoň v mezích situace. Ale už by mělo být dobře. Tropy už by prý přijít neměly. 

A to Tvé hojení asi taky není žádný zázrak v těch vedrech co? Chudáku. To by chtělo děti na chvíli někam odložit, aby si na ně mohla nastoupit v plné polní!  Kdyby to tak šlo co? Tak aspoň máš hodné příbuzenstvo a je dobře, že dostatečně zapojuješ i tatínka. Aspoň si bude vážit toho, co má doma.  Ale ten řev Ti nezávidím. Musí to být síla, když spustí všeci naráz. No my říkali našim holkám, když byly malý miminka, že to jsou škrkátka. To totiž nebyl pláč, ale takové škrkání, to teprve teď je to pravé řvaní a vztekání z plných plic. 

Eliška už je v pohodě, ale musím říct, že toto byla jedna z nemocí, kterou bych též nepřála ani svému úhlavnímu nepříteli. Máme pouze rány z boje, takže už jen zarudlé dásně, zuby si ale pořád nechce ještě čistit, pouze strčím kartáček do pusy a zase ven a stačilo, a stroupky kolem puseny. Taky si zase zvykla, že jsem u ní, dokud neusne, tak to bude zase něco ji naučit, aby usínala sama. Pořád jsem holky nedala k sobě a ještě že tak. Teď by se Terka stejně moc nevyspala tak pořád zvažuju, jestli je k sobě vůbec dávat.  Elišce musíme koupit novou postel, pač matrace, kterou jsem jí pořídila, se mi do nynější postele nevleze. Ale rýsuje se jedna od známých, tak uvidíme, jestli nám bude pasovat. Jediná výhoda by byla, že by se možná Eliška tak nebála a usínaly by holky samy. Terce večer pouštím pohádky, o to je Eliška také ošizená. Myslíte, že by mě to za to stálo? Holky stejně ukládám zaráz. Uložím Terku, pustím pohádku, jsem dvě minutky s Eliškou u ní a pak jdu uspat Elišku do vedlejšího pokoje. Takto bych je měla pohromadě, ale už vidím, jak by začali dělat bugr sotva bych zavřela dveře. A nebo by Eliška stále vyžadovala moji přítomnost..... Jsem z toho jelen. Stále pro a proti.

Za chvíli nám začne zase školka, konečně. Nejradši bych se zbavila i Elišky když je už bez plín, ale to by mě asi neprošlo.  Jak u ní tak si myslím, že i u mě. Je to tvrdohlavý malý ďábel, ale asi je ještě ve věku, kdy by mě chyběla. U Terky už to tak neberu, vím, že se už i něčemu přiučí a hlavně, že se jí tam líbí. Eliška by to měla ještě za trest.

Markýtka se nejspíš už chystá na dovolenou ne? Nebo není už náhodou tam?  

Autor: Markytka   18.8.2015 v 22:38

Ahojte holky,

nechtěla jsem psát z mobilu, tak píšu až teď. Nějak se nám toho víc sešlo. Minulý pátek jsme byli na pohřbu strýce, v sobotu na svatbě...k tomu ta horka a nekonečná únava. A Ríša je neúnavný, v noci se budí a má žízeň...dnes v noci ale plakal jen jednou, napil se a spal. Snad už to tedy bude lepší. Ještě tuhle sobotu nás čeká další svatba a v pondělí už hurá na dovču . Joa ve čtvrtek vlastně ještě na gyndu na kontrolu, uff. Pořád něco Doufám, že mi doktor řekne, že v břiše je holčička. I když je to asi ještě brzy - 15 tt. Uvidíme.

Ríša už taky přes den chodí bez plíny, ale je to boj. Včera třeba super, ani jedna nehoda. Ale dnes hned z rána 3x .  On chápe, co dělá, co se po něm chce. Ale když je něčí zaujatý, nechce přerušit aktivitu. Např. dnes ráno u jídla se počůral v jídelní židli. Kapalo to pod židli do velké louže a já říkám Ríšovi: Tys čůral? a on na to Ne! Tak mu opakuji: Tys čůral! a on se usmívá a říká Ne! No chápete to?

Mluvení je čím dál lepší, už umí odříkat celou sloku Prší, prší . Hodně ho baví říkanky. Skládá slova za sebe: "mamika - podívat - auto - jiné - vysoko" (když chce sundat auto z police). Je šikula .

Ale vztekání děs běs.  Vždycky jak ho to chytne, představím si Evku, jestli se jí doma děje něco podobného a ještě k tomu se musí starat o dvojčata. Máš můj velký obdiv Evi! A je super, že tatínek se taky snaží pomáhat. Máš bolesti i při běžném pohybu doma? Musí to být hrozné - tři děti na krku a ještě rozřezané břicho

Zuzi - jsem ráda, že už máte nemoc za sebou. Dovedu si představit, jaké to je. Ríša od té poslední virózy večer taky nechodí spát sám. Přes den jo, ale večer ne. Zato mu ale nedáváme dudlíka. To jen na spaní přes den. No je to věda s těma dětma . Ríšouna bych do školky nedala, to by mně samotné bylo líto. Je to takový mazel Příští rok ale půjde . Z velké postele se zábranou mi pořád vylézá, i v noci....tak to jsem zavrhla. Nechce se mi pořád chodit tam a zpátky Snad do toho dospěje časem a já s ním nebudu muset moc bojovat.

Dana - s těma látkovkama tě obdivuji. Manžel je chtěl, já jsem to zavrhla hned v počátku. Ekologie je sice důležitý faktor, ale když si můžu život ulehčit, ulehčím si ho . Vy už víte pohlaví druhého miminka?