Autor: Zuzka   22.8.2015 v 12:31

Evi, by si mohla napsat román "Tři drobci den po dni". To se tak hezky čte, jak to zvládáš a v závěru jsi plná optimismu.  Já vím, že ve skutečnosti to tak není a v tom největším zápřahu stejně nemůžeš napsat, takže píšeš jen když máš chvilku toho klidu a ticha a tu pořádnou zoufalou páru upouštíš jinde.  Z toho nejhoršího jsi momentálně venku. Ty horší věci ještě příjdou...puberta, holky, škola,.... to bude ten oříšek.  To budeme teprv vzpomínat, jaké to bylo, když jen leželi a řvali, že je něco bolí nebo že nemají dudlík. Když se teď podívám na Elišáka, tak už teď se bojím a to ještě nemá 2 roky.  S tou si ještě užijeme.  Terka je rozumná a rozvážná už od mala. Elina se už teď dokáže tak urazit a zabejčit, že ji to už drží snad pátý den. Dostala ode mě na holý zadek jen s kalhotkama za to, že se neskutečně začala vztekat, mimochodem už nevím, co se jí nelíbilo, a od té doby mi nechce dát pusu a všem ukazuje, jak pusu dá, ale mě NE! Nechá se ode mě pochovat ale v případě, že nikdo jiný není k dispozici. Háže neskutečně šibalské pohledy, že se člověk až bojí, co zase provede.

Evi, pro Vítka to musí být hrozný pocit když doteď byl jen on a najednou jsou tři. A tím dudanem asi kompenzuje to, že se mu nemůžeš natolik věnovat, což je pochopitelné. Četla jsem o tom, že některé děti s příchodem sourozenců mají velké problémy. Začnou se třeba také chovat jako mimina, vrací se právě k věcem, co už dávno nepoužívali. Dudlík, když jsou větší tak plíny, protože se začnou počůrávat, flašky atd... Ale Vítek je statečný a očividně to zatím hezký zvládá a pořád nemá pocit, že je až na druhém místě. Některé maminy to tak nezvládají. Terka mívala občas takové stavy, že žárlila a chtěla pochovat zrovna když se chovala Eliška, ale to až byla Eliša větší, tak kolem roku. Prostě dávat té lásky stejně. Když se pochová jedno dítko, musí i druhé. Já už teď musím kupovat všechno 2x. Ráda bych, aby měla každá aspoň trochu něco jiného, třeba jinou barvu, ale NE. Jak má jedna jen malilinko jiné, než ta druhá, už je zle. A teď si tak vzpomínám, když Eliška byla miminko, nechovala se tak často jak Terka. Tu jsem měla jako malou pořád na rukách. Elišku jsem tolik nenosila a popravdě jsem se věnovala více Terce právě aby neměla pocit, že je odstrčená. To každá maminka musí vycítit, co je pro ty jejich děti to nejlepší. 

Večery ale jsou záhul snad pro všechny miminka. Ty to máš rovnou stereo  terku jsem často nechávala vyřvat, ale Elinu ani moc ne. Už mi to nějak vadí a dělám všechno proto, aby bylo ticho.  Ale budu to muset zase nějak přetrpět. To večerní uspávání mě zmáhá, v devět většinou až začínám třeba žehlit a do postele se dostanu před půlnocí...ono se ale blbě stěžuje když vím, že Evča má větší záhul.  Já jsem oproti ní opravdu na "dovolené" 

Autor: Evka_   22.8.2015 v 17:36

Zuzi, já jsem si celou dobu říkala, jak ty to máš těžké, když už doma jednu cácorku máš a do toho přibyla Eliška... Tak moc dobře víš, jak je těžké to vybalancovat, aby "nikdo zbytečně netrpěl"... Když si vzpomenu, tak Vítka jsem nosívala jako malého víc (bylo na něj víc času, že..:) no a teď ho v určitých případech taky musím upřednostnit před řvoucíma uzlíkama, jinak by se ani nevykoupal, nenavečeřel... Oba v tu chvíli víme, že mimina pláčou, tak si řekneme, že je bolí bříško, nebo že budou muset taky za chvilku jíst a jdeme spolu s Vítkem udělat to, co je třeba. Bere to rozumně. Občas mě chytá za ruku, že mám někam jít, zrovna ve chvíli, kdy kojím, ale většinou si to dá vysvětlit. Je fakt, že by to všechno mohl snášet mnohem hůř, tak mám radost, že je takový a fakt se ho snažím tulit jak to jde.  Takže v součtu - i on je víc nošený než dvojčata..:D,  A taky dělám všechno pro to, aby bylo ticho...

A náročné to máme všechny, každé dítko je jiné..:)

Autor: Zuzka   17.9.2015 v 15:04

Tak koukám, že maminy mají asi dost práce se svými raubíři, že tu nic za takovou dobu nepřibilo.  Ženy, mám dotaz. Když se po týdnu vysadí antikoncepce, dostaví se takové nepatrné špinění nebo něco takového, dá se to považovat za menstruaci? 

Jinak nám začala školka a holky jsou opět na hromádce. Eliška má vysoké horečky, Terka už je trochu lepší, mají strašný tuberák, takový jsem ani u jedné ještě neslyšela a sedlo jim to na hlasivky. Na to si teda nemůžu moc stěžovat, to je docela výhoda Na mě teda také něco prskly, ale já se z toho docela rychle oklepala.

Holky a co jinak vy? Marky, co dovča? Evi, co Tvá vojna doma? Už panuje mír?  Pošlete zase nějaké fotečky, jsem zvědavá na ty vaše rošťáky. 

Autor: Markytka   18.9.2015 v 21:50

Ahojte holky

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nenapsala. Ale 10 dní na dovolené = 10 dní dohánění doma. Pořád se nemůžu vyhrabat z praní a žehlení, o restech v účetnictví ani nemluvě . Do toho ten malý vztekající se drak, co lehá na zem a řve + druhé mimčo v břiše. Mimochodem další chlapec. Takže ani nám páreček nevyjde. Když mi to doktor řekl, napadlo mě, že si pořídíme ještě třetí dítě. No ale po posledním týdnu s tím naším vzteklounem nevímnevím. Uvidíme podle situace.

Manžel mi říká, že ho nemám bít, když se vzteká, že za to nemůže, protože si tím prostě musí projít. Tak jasně že nedostane pokaždé (to by dostával tak 10x za den), ale občas mu jedna na zadek přistane. Beztak mi přijde, že to na té situaci ani nicmoc nezmění. Samozřejmě, že Ríša nedostane, co chce, ale někdy mi přijde, že je lepší ho nechat vyřvat a až se uklidní, bude s ním zase normální domluva. Nevím, jak tohle období zvládnu prožít ještě s druhým dítkem. Natož s přpadným třetím.

Evi - máš můj obdiv. Vždycky když už nevím, co s tím synkem mám dělat, vzpomenu si, že jsem třeba taky mohla mít doma děti 3, takže si nemám na co stěžovat . A jak se vám bydlí v novém? Co tatínek, pomáhá ti?

Zuzi - jeeeejku, to je na nic, že jsou holky zase nemocné . A zkoušelas jim dávat nějaké vitamíny pro podporu imunity? Ríša měl rýmu přes víkend - tekla mu z nosu voda a kýchal, ale během 3 dnů byl zase fit. Úplně jsem koukala.

Ríša už má první stoličku - pětku. To jsme si zase užili. Od té doby se naučil, že s ním někdo v pokoji je, než usne. Úplně mě to naštvalo, protože pak se nad ránem vzbudí a řve, že chce maminku. Tak teď chodívám spát do pokojíčku na Ríšovu velkou postel (na které má spát po narození mimča) a on si spí ve své postýlce. Jediné, na co jsem nesvolila je, že chtěl spát přímo se mnou v posteli. To bych se ale nevyspala vůbec, takže jsem to zatrhla. Musím ho zase naučit usínat samotného, abych ho potom mohla v klidu nechat spát ve velké posteli (z té mi pořád utíká).

Nevím, jestli to je tím dalším těhotenstvím, ale přijde mi, že péče o Ríšu je nějaká náročnější než dřív .

Ríša je taky strašně upovídaný. Když zrovna něco nekomentuje, tak si zpívá. Umí celou písničku Prší, prší... Šla Nanynka... Zkrátka pusa se mu za celý den nezavře Takže si dovedu představit, jaké suprové ticho má teď Zuzka doma

Ale na dovči bylo super. Brali jsme s sebou manželovy rodiče, ti nám s Ríšou pomáhali. Ríša byl nadšený z moře, nechtěl z vody ven. Jediné, co mu opravdu vadilo, byl písek. První 4 dny řval pokaždé, když měl na pláži být v kontaktu s pískem. Natahoval ruce a křičel "špinavý"!!! Pak si ubrečené oči protřel rukama od písku a zase kravál. Vzal si ovoce ke svačině, na které se mu opět dostal písek, a zase byl řev. Tohle byl docela problém a trvalo mu zhruba polovinu dovolené, než si zvykl. V letadle byl překvapivě v pohodě, no tak aspoň něco .

A jak se máte vy? Nerozhodla ses ještě pro třetí dítě, Zuzi? Co dvojčata od Evky? Ještě jsou kojená? Neutíká ti Vítek, když vezmeš všechny děti ven?

Autor: Zuzka   20.9.2015 v 08:32

Marky, přesně tak, rozhodli jsme se pro třetí!!!!!!!  Bylo to ale nečekané rozhodnutí. Měla jsem zdravotní problémy. Asi 14 dní mě hrozně bolelo břicho, špinila jsem, hrozné křeče, do toho bolest v tříslech až ke kolenům. Už jsem to nevydržela a šla na gyndu, jestli nemám nějaký zánět. Nikdy jsem žádné záněty něbo něco takového neměla, tak jsem nevěděla, jak to vypadá. Ale na gyndě všechny testy v pořádku, hnala mě na laparoskopii, ale já jsem nechtěla. Šla jsem k dalšímu doktorovi a víte, co to bylo? Tímto způsobem se dájí projevit i totálně zablokovaná záda! Nevěřila jsem, ale bylo to tak. Teď chodím na masáže a mám pokoj. Problémy se zády mám, ale kdo v dnešní době ne, že jo. Ale až tak?....No a to byl ten signál. Vždycky jsem chtěla tři děti, ale nějak jsem to neřešila, říkala jsem si, časem. Ale co když se něco stane a já už pak ty děti nebudu moct mít? Co kdyby ty mé problémy signalizovaly něco vážnějšího? Mamka už mi líčila, že tak se projevuje mimogěložní těhotenství, že ho měla a málem i umřela. Tak jsem se o tom začala bavit s manželem a on se tomu nebrání. 

Tak jsem vysadila po týdnu prášky a dostavilo se to špinění. Ale teď už z toho jsou regulerní menzky. Tak jsem se ještě chtěla zeptat, mám si případnou ovulaci počítat z tohoto krvácení nebo zo toho, co jsem měla zhruba před 14-ti dny? 

A Marky, teď prozraď, jaký máš recept na ty kluky??? Evči se radši nebudu ptát, aby z toho nebyla dvojčata!!  Ne Evi, vtip, ráda si přečtu i Tvůj názor.  Holky poraďte, já bych fakt chtěla kluka.  Už jsem toho četla tolik, o ovulaci, plodné, neplodné dny i různé komentáře. Já vím, že na to není úplný recept, ale už jsem si aspoň chtěla trochu pohlídat tu ovulaci, při holkách jsem vůbec nic neřešila. Vím, že to je zhruba v polovině cyklu, ale teď nevím, od kdy to mám počítat.

Autor: Markytka   1.10.2015 v 20:56

Ahoj Zuzi,

tak to je skvělé rozhodnutí! Mně nejvíc pomohly stránky fertilityfriend.com, ale jsou komplet v angličtině. Měření bazální teploty jsem používala i jako antikoncepční metodu. Rozhodla jsem se totiž, že hormony už brát nikdy nechci. První cyklus po vysazení prášků bych nechala proběhnout bez pokusu o mimčo, abys mohla dostat "regulérní menses". První den menstruace je prvním dnem cyklu. Plodné dny i ovulace ale mohou být různé u každé ženy, záleží jak dlouhý máš cyklus atd. Nikde není řečeno, že všechny jsme plodné 10-14 den cyklu. Plodnost poznáš taky podle "plodného hlenu", resp. vlhčího prostředí, větší chuti na sex apod. No a kluci se teoreticky vyrábí co nejblíž ovulaci, nejlépe přesně v den ovulace.

Zádrhel je v tom, že spermie mohou přežít uvnitř tebe až 5 dní a ty, co mají schopnost takhle dlouho přežít, jsou holčičí spermie. Takže se všude doporučuje při "výrobě" chlapce vynechat styk na začátku plodných dní  a počkat si na den před ovulací nebo přímo den ovulace.

Ríšu jsme počali přesně v den ovulace. Na druhém dítku jsme "pracovali" každý den plodných dnů a skončili jsme 2 dny před ovulací. Přesto čekáme kluka. Jednak jsem dlouhodobým měřením bazální teploty zjistila, že ovulaci mám 14-16. den cyklu, není to vždy stejný den. Ale důležitou roli hraje i to, jaké spermie převládají u partnera. Vidíš, že u nás ani 2 dny před ovulací nezajistily holčičku, ale to už je asi individuální. Podle mého gynekologa tohle funguje, ale jen do určité míry - můžeš si tím zvýšit pravděpodobnost početí dítěte určitého pohlaví, ale 100% není nic

Tak budu držet palce

Autor: Zuzka   2.10.2015 v 13:27

Dík Marky, tak já už to všechno právě prostudovala, ale vydržet bez pokusu o mimi?  No, on v tom byl trochu háček. Máme jisté hranice. Manžel nechce mít děti od sebe víc jak tři roky, porod v červenci také padá, pač tam už máme Terku a jaká je teda možnost? zkusit to hned a uvidíme. takže asi tak a necháme se překvapit. Měření teploty v mém případě ani nemá cenu, pač moje obě těhu byly max po měsíci, jinak hned po vysazení HA. A co víc, jak to se doporučuje spíše u dlouhodobějšího procesu. Já vím, že pohlaví si konec konců určuje příroda sama. To, že se to povede 7 ženám z 10 nezaručuje, že to tak opravdu funguje. 

No tak co, nebudeme mít fotbalové mužstvo, ale družstvo mažoretek.  

Takže to bude u vás klučina?? To je ale nespravedlivý, že?!  Co jsem četla diskuze, tak je to až nepochopitelné, že třeba hned po menstruaci žena otěhotní a má dokonce chlapečka. Vím, že může mít žena klidně dvě ovulace během cyklu, ale zní to až mysticky!  Ta příroda je stejně zvláštní a záhadná. Holky, budete určitě první, komu to řeknu, zda se nám to povedlo nebo ne.  Teda až po manželovi, to je jasný. 

A Marky, zkoušela jsi třeba ten lunární čínský kalendář nebo tu výměnu krve po sedmi letech? Zajímavé čtení k pobavení, ale rozhodně tomu nevěřím. Proto jsem se přiklonila k té pravděpodobnější verzi a tou byla ta ovulace a vše kolem. Manžel tomu teda říká Evoluce, takový maskovací název, bere to ze srandy a to jsem ráda... Nebo sudé a liché dny? No prostě jsem se teď během pár dní krásně pobavila, co všechno ti lidi nevymyslí. 

A jinak všechno v pohodě? My teď kupodivu dobrý. Zítra se mi žení brácha, tak se holky moc těší. Mají stejné šatičky, tak potom kdyžtak dám foto, jestli se mi nějaké pěkné podaří udělat.  Jinak my ostatní se moc netěšíme... bere si takovou fůrii...ale co už, je to jeho život a je už dospělý. Jaký si to udělá, takové to bude mít.  Už aby to bylo za námi. 

A co Evik? Eviku, jste v pořádku? Nemusíš psát romány, stačí věta, že je všechno v pohodě. 

Autor: Markytka   2.10.2015 v 21:41

To jsem pravé svým příspěvkem chtěla říct - ze ono se to takhle říká, ale nikdo ti nic nezaruci. A to už jsem se i modlila za to,aby to byla holcicka... Ale asi to tak ma byt, co nadělám. Výměnu krve jsem počítala taky jen pro zajímavost a podle toho bych měla mít 2 holky, takže nefunguje. Podle čínského lunárního kalendáře ma byt Ríša kluk - to je OK, ale druhé mimi holka - nefunguje. Tak pak dej vědět, jestli to i tentokrat vyšlo na první dobrou :-) Já si říkám, ze když jsou dvě děti stejného pohlaví, mají k sobě asi blíž, než chlapec a holcicka... Tak třeba se nám někdy v budoucnu přihodí třetí dítě a bude to holka, uvidíme :-)

Autor: Evka_   3.10.2015 v 00:01

Ahoj, holky, hlásím, že žiju :)

Jsme přestěhovaní, ale ještě ne komplet vybalení a něco zůstalo ještě ve sklepě, tak to asi postupně. Taky nejsmě dozařízení, ale to už je fuk, to prostě bude za pochodu.

Recept na kluka nemám, já ani nepamatuju, jak jsme počali ty naše dvojčata :D, já byla pořád nějaká marodná a spavá v tom listopadu... :D

Zuzi, tak ať se z těch nemocí brzy vyhrabete, i když se dá asi počítat s tím, že jak se bude víc a víc kazit počasí, tak nějaké ty rýmy a tak budou častějí, že?... A gratuluju k rozhodnutí jít do třetího dítka - kéž se teda zadaří ten chlapeček :)

Markytko, je a bude to náročnější, tělo prostě jede na jiný program a ta únava bude znát. Vítek taky dostává na zadek, není zbytí. On pak "přepne" na jiný program a najednou slyší a poslouchá (často, ne vždy). Někdy si to ale nechá hezky vysvětlit a je najednou jak dospělák. Teď si i víc hrává sám, při usínání stačí, když ho jdu pohladit po vláskách a dám mu pusu, usíná už sám /sice v naší postěli, ale .../. Přes den chodí spávat do svého pokojíčku na velkou postel. Vlastně celou tu změnu bere strašně dobře, když to tak vidím. Jinak - zatím si neumím představit, že bych byla venku delší dobu s Vítkem i dvojčatama zároveň, Vítek si chodí svoje trasy, má svou hlavu, většinou to tu skončilo tak, že jsem tlačila kočár a v náručí při tom nesla vzpouzejícího se Vítka, který se rozhodl, že si ještě bude hrát, případně - ještě nevrátí tu půjčenou motorku, nepůjde stejným směrem.. atd. Takže ven chodím sama buď jen s ním nebo jen s dvojčaty. Když musím být se všema třema, tak to jsem opocená až na patách, zvlášť, když jsou na hřišti další děti, po kterých se chce Vítek opičit. Když hlídám jeho, nehlídám kočár a naopak... Ale beru to jako přechodné období - za půl roku může být situace jiná. Takže, když jsme doma sami, tak se snažím domlouvat na "vyvenčení" někoho dalšího z rodiny nebo kamarády...

Jinak mimina už se na mě vědomě tlemí, je to krása.. :)