Autor: Aniccka   2.2.2014 v 09:49

Lil-já ti ty cviky neposílala?

Autor: Lilies   2.2.2014 v 10:01

Aničko ne žádné cviky nemám. :-/ Holky my jsme se s přítelem tak nějak bavili o druhém dítku, máme na jednu stranu strach kvůli zdraví ale na druhou stranu by jsme ještě toho Mathiase chtěli. My by jsme tedy chtěli aby od sebe byli max 2 roky, ségra to má s klukama taky tak a je spokojená. Myslím si že si pak víc rozumí a mají společné kamarády apod. než když tam je větší odstup, a Robinek ten jí s Vendou pomáhal furt sice trošku žárlil jak začal Venda chodit ale to rychle ustoupilo a je to nerozlučná dvojka co dostane jeden hned musí dostat i druhý atd. jsou na sebe pozorní, nejsou vůči sobě lakomí a krásně si vyhrajou. Ale nakonec na věku nezáleží hlavně aby se měli rádi :-)

Autor: Kozlerka   2.2.2014 v 10:07

Aničko, takovou dálku bych tě jet nenechala, spíš se přikláním k verzi se potkat někde na půli cesty :-)

Já jsem taky nechtěla mít děti hned po sobě. S bráchou jsme o 5 let, ale tím, že už jsem starší, tak Anička s Emičkou budou přesně o 4 roky a myslím, že je to akorát. Já jsem to brala i tak, že si prostě to dětské období chci s Aničkou užít. Nějak si nedokážu představit, že bych už měla teď rok a půl staré děcko, nebo dvouleté. Bych si neužila ani jedno.

Autor: Kozlerka   2.2.2014 v 10:13

Lili, v tom, že si víc pak rozumí, to je asi pravda, pokud budou stejného pohlaví děti. Manža má o rok starší sestru a stejný kamarády nikdy neměli, a stejně si nerozumněli. Ono je to stejně prostě o povahách, a asi to dopředu vědět nikdy nebudeme :-) Ale pokud to tak chcete, zdravíčko to dovolí, tak proč ne :-) vždycky je lepší, když jsou děti dvě a není jedináček. Já se o brášku starala, učila se s ním, a pak jsme taky měli období, kdy jsme jeden druhému nemohli přijít na jméno, ale i když mi leze teď někdy na nervy a dostane se do průšvihu, stejně mu pomůžu, je to brácha.

Autor: Aniccka   2.2.2014 v 10:25

Lil - jukni do zpráv, něco jsem ti poslala ....

kozler - já jsem cestovatelka. Sbíráme s přítelem turistické vizitky do deníku. Plánujeme se jet podívat do Hrusic. Takže i kdybych měla jet na dědinu

My chceme takový odstup hlavně kvůli financím. Máme hypotéku a na té mateřské to bude celkem záhul pro domáctnost, i když nám babičky budou pomáhat. Tak chci jít potom pracovat a pak si zase v klidku otěhotnět

Autor: Miškamíša   2.2.2014 v 10:27

[442952]Lilies, uvidíš, jak na tom budeš po prvním porodu, jestli se ti nerozjedou častější ataky. tohle je tak nevyzpytatelná choroba, chjo. kolem mě jí má fakt docela hodně lidí. třeba mojí spolužačce jí diagnostikovali v 16 letech a teď už plánují 3 dítko a pořád se drží. tak držím pěsti, ať je i u vás dobře

Autor: Kozlerka   2.2.2014 v 10:34

[442979] To je moc fajn, že cestujete, my jsme na to nikdy neměli vůbec čas :-( a sama jezdit jsem nechtěla. teď s Aničkou občas na nějaký výlet jedeme a až budou dvě, tak samozřejmě taky, nechci, aby holky byly domácí peciválové, ale aby taky něco viděly :-)

Autor: Bibiska   2.2.2014 v 10:36

Já mám první dvě od sebe 3 a 3/4 a další bude po 3a 1/4   Ale znám třeba jednu maminku a ta má 4 děti zhruba po 1,5 a je spokojená. Když jsem jí potkala v gymnastice a ona že jsou děti na kole a na odrážedle a jedno v kočáře a jde s nima sama přes město, tak jsem teda zíralaPředstava, že vypustím tři děti od 5 do 2 na kole a běžím za nima s kočárem

Ale třeba manželova mamka měla děti po necelém roce. a co vím, bývalo jí v těhotenství hodně špatně a když má člověk 3měsíční mimi a celé dny zvrací, tak to není asi ideální. Taky to mezi ní a manželem není úplně ideální. Možná mu podvědomě zazlívá, že brečel, když jí zrovna bylo špatně

Autor: Miškamíša   2.2.2014 v 10:38

Ahojky. za mě je celkem fajn mezi prvníma dvěma dětma odstup těch 3 let. první se už o sebe jakž takž postará, aspoň oblíknout a najíst se umí a je trochu času na oba-když teda někomu neječí mimino 20 hodin denně. nedokážu si představit míň-to, jak psala Kozli si člověk neužije ani jedno a je akorát tak uštvanej. Viděla jsem u sousedky...holky jsou rok a půl od sebe a stejně se teď většinou rvou jak koně. a švagrová to zas řešila tak, že staršího odkládala u babičky, takže toho skoro nevychovává-když se mu cokoliv stane, letí za babičkou, místo za mámou. a větší rozdíl..tam budu čerpat zkušenosti teď. bude to 4,5 roku...těším se, že budou děti pomáhat,ale zas si budou na čas muset odepřít některé věci, co s mimčem nejdou-jako, že jsme jezdili na vodu a tak. a co teprve já..jsem se po roce konečně zaběhla v práci a zvykla jsem si, že ty dva už tu můžu nechat chvíli samotné a obejít třeba barák se psem, můžu spát o víkendu klidně do devíti, bo si děti snídani udělají. ale na mimčo jsme chtěli a  moooc se těším na mazlíčka