Autor: Petulka80   23.10.2014 v 09:37

Mirdas...já tohle prožila před 7 měsíci...chce to jen mít sílu...a zadaří se...věř tomu, já jsem příklad

Autor: renátus   23.10.2014 v 10:04

A nejen Peťulka, ale i já. Je mi to Mirko moc líto. Doktor mi tenkrát po revizi říkal, že po první menstruaci ( šestinedělí) to máme zkusit znovu. že v našem věku neexistuje čekání. Držim ti palečky, ať jsi silná a ať najdeš sílu to znovu zkusit

Autor: kalamajka   23.10.2014 v 10:11

Holky omlouvám se, že se pouštím do takové debaty, ale vy co jste o ti přišli a šly na revizi to je normalni tak nechat ženskou s mrtvým plodem uvnitr? Zda se mne to teda na psychiku úplně hnus morbidni, pardon, ale pochopim, že to není akutní, ale nekolik dní? To mi hlava nebere

Autor: Petulka80   23.10.2014 v 10:15

ne, u mě to zjistili v 8 týdnu a okamžitě při kontrole jsem do 2 hodin ležela na sále...a ještě 4 měsíce chodila ob týden na odběry krve zda mi klesá hcg

Autor: renátus   23.10.2014 v 10:55

Já když jsem potrácela poprvé, tak jsem začla špinit o víkendu, z chaty mne muž vezl do nemocnice, tam mi řekli, že miminko již nežije a že mám přijít v pondělí ráno revizi........myslela jsem, že se zbláznim........ během pár hodin to ve mne křuplo, jako když praskne plodová voda a nastal krvavej horor, kterej bych nikomu nepřála zažít, než jsem znovu dojela do nemocnice, tak jsem byla od krve úplně celá, teklo to ze mne proudem a odcházeli celé kusy.......nedošla jsem dál než v přízemí na wc......tam celá krvavá zahodila oblečení a bojovala jsem, zda pustím mého muže, aby šel pro pomoc(zůstala bych tam sama a nahá) nebo ho budu mít u sebe. Během chvilky dovezl vozík a prostěradlo a do 20minut já byla na sále. Při druhém potratu si mne tam nechali rovnou. A doktor říkal, že je plno žen, které chtějí, aby se ten plod odloučil přirozeně sám a revizi odmítnou. Za mne mohu říct, NIKDY

23.10.2014 v 11:16

Ahoj Mirďas, je mi nesmírně líto, co teď prožíváš. Vím, že to není útěcha, ale i já si prožila před rokem to samé. Potrat se spustil samovolně a bylo to velmi zdrcující. Jestli byla na světě ženská, která nevěřila, že se jí povede znovu otěhotnět, tak jsem to byla já. Nemám vyhráno, nicméně jsem dneska 9+5 a jsem nejšťastnější ženská pod sluncem... I když je to nesmírně kruté, věř, že je lepší tato varianta, než aby se narodilo nemocné miminko a zemřelo třeba po pár týdnech. I když to teď tak nevidíš, bude líp!!!!!

23.10.2014 v 11:18

Petulko, Tobě moc gratuluji, já dnes byla na gynekologii a říkala jsem doktorovi, že mám strach z NT screeningu, že je mi 37, ale trošku mě uklidnil, že mimino má ukázkové tvary, že je takové buclaté a to že bývá dobré znamení. Vím, že se na to nedá spoléhat, ale rozhodně tím splnil svoji úlohu v tom, že mě uklidnil:-) Já jdu za 14 dní na NT scr. Dneska tam mimčo tančilo na ultrazvuku, že mě to málem rozbrečelo štěstím. Takže závidím, že to máš u za sebou:-)

Autor: Mirďas   23.10.2014 v 11:18

Ještě jednou se vlozim do diskuze...omlouvám se a slibuju,že naposled...já bych byla taky radši kdyby mi to vzali hned...já už jsem jednou potratila,začala jsem krvácet tak mě nechali okamžitě v nemocnici,a když zjistili,že jde o potrat,šla jsem hned na revizi,bylo to rychlý a moc mě to mrzelo,ale prostě jsem se s tím srovnala...teď....vím,že mám v sobě mrtvé miminko a ještě do pondělka tam bude...je to mnohem horsi,vůbec se s tím nemůžu srovnat...je to vyloženě týrání...je to možná hnusný,ale strašně bych si prala,abych začala krvácet...pak by mě museli vzít hned

23.10.2014 v 11:25

To chápu, to musí být na psychiku pohroma. Manžel/přítel/rodina Ti budou určitě oporou, drž se!!!