Autor: luc   26.4.2014 v 21:22

Ahoj Ivet :-). To já teď snědla smažák :-D a ležím u telky. Přítel na pívku. Ale tak do dvanácti do jedné bude doma. A jinak mě bolí v kříži. Ale z toho že jsem zase celý den makala. Asi už bych mela zpomalit. Už to asi nejde teďkon tolik pracovat. :-) když mě to nějak nejde . Nebaví mě porad ležet. :-D to je nuda. I já přeji všem krásný večer :-)

Autor: ivet   27.4.2014 v 08:46

juuu Luc smažáček bych taky zkousla, ha :-), no a určo už nemakej, nevím teda co děláš, jestli jsi v práci anebo takové ty domácí práce, co jsou třeba, ale ono se to nepos.... takže hezky odpočívej...Já teď luxovala a taky už to není žádná hitparáda....tak jsem musela odpočinout ke compu :-) jinak manžel už mi říká, že jsem závislá, jak tady u toho pořád sedím...jenže než to všechno přelouskám, vždyť to znáte!!!tak pa holky a pěknou neděli!!!

Autor: LuckaT   27.4.2014 v 10:52

ahoj holky, chtěla jsem se vás zeptat, jaké máte vztahy se svými partnery teď v těhu? vím, že je to těžké..ale nemám se komu svěřit...někdy si příjdu hodně na dně a bojím se ať to miminko neodnese a není nějak nemocné kvůli toho, že se trápím  vrátila jsem se k příteli, rozešli jsme se minulý rok v srpnu a dali se dokupy v prosinci....pak jsem si chvíli myslela, že se změnil, chtěla jsem mu dát šanci...myslela jsem, že se mu to v hlavě urovná a zamyslí se nad sebou, když nebudeme spolu...chvíli to bylo fajn, ale už to opět najíždí do starých kolejí...neustále mně ponižuje, jak nic nedělám (přitom má doma na co si pomyslí, denně vařím, do práce mu chystám svačiny, v práci nemusí do kantýny chodit na obědy, když jsem teď doma, ob den peču, protože má rád sladké, starám se o nákupy i jeho rodičům,  uklizeno máme taky, každé ráno vytřu, ustelu, zkrátka ať to doma máme jak v klícce, však to znáte..)...chci jen po něm trochu intimního života, ale vždy se strhne hádka, otočí se ke mně zády, začne cholericky řvát, že maká a že neví kam skočit, že já bych to chtěla nejlíp pořád...atd..ale mně se nelíbí, že si naordinoval sex jen jeden den v týdnu a tím to haslo, říkala jsem mu, že vůbec nerespektuje moje chutě a potřeby, že jsem taky jenom člověk  tohle by nebylo až tak zásadní...včera sekal trávu a došel domů zmoklý jak myš (pršelo), tak jsem mu jen mezi dveřma řekla, proč seče v dešti, že to pak odleží...začal po mně zase řvát, že do něj furt "jebu" že jsem nemožná, kdybych mu raději uvařila čaj, když vidím jak dře (měl ho na stole s medem i večeři k tomu)...  řekla jsem mu, jestli míní na nás být takový cholerický, ať se jde raději uklidnit někam jinam, ať furt neřve...na to mi odpověděl, že ON JE TADY DOMA.....pak se uklidnil, snažím se to přecházet a nedělat uraženou, protože mi několikrát řekl, že jsem vztahovačná a bůhví co...tak to hážu za hlavu...pak byl docela fajn večer, povídali jsme si, dívali se na básníky v telce, zeptala jsem se ho jestli se po týdnu nechce jít pomazlinkat...na to mi odpověděl, že je unavený, že ne..že on nechce..tak jsem se ho zeptala, jestli nechce jít se mnou alespoň ležet, že zase ráno bude vstávat v pět, tak ať je odpočinutý, když je unavený (taky jsem byla), na to mi řekl, že se chce dívat na televizi, že relaxuje.... (jak kdyby pro něj milování bylo utrpením nebo co  ) ...šli jsme tedy ležet až o půl dvanácté, nato jsem se k němu přitulilila, hned mně upozornil, ať se neopovažuju něco dělat...řekla jsem mu, jestli nechce, že bychom společně vyhledali pomoc odborníka, že mi nepříjde normální jeho přístup k intimnostem, že třeba děláme chyby oba...a jestli mu někdy někdo ublížil, tak ať mi to řekne, že to pochopím...nakonec to otočil proti mně, že psychologa potřebuju jen já, že "jeho slavné opakované: pořád do něj jen jebu"  a završil to tím, že vlastně ani neví, proč si se mnou pořizoval dítě... v tu chvíli jsem se zvedla, bez řečí šla s peřinou do obýváku a tam jsem to přečkala do půl páté...máme tam totiž starý gauč na kterém se úplně "suprově spí", tak jsem po noci rozlomená jak paragraf a mluvím s ním jen to nejnutnější..jinak nemám chuť ani zájem.. je mi z toho na nic... je to jeho první dítě, které v životě čeká...nechápu to...jako by nebyl rád..je mi z toho na nic...nemůžu to nikomu říct, jen své mámě, ta mi naštěstí říkala, že kdy budu potřebovat, tak ať se seberu a jdu zpátky domů...kamarádkám se svěřit nemůžu, ty by se mi vysmály se slovy "že jsem věděla jaký je"....ale já furt doufala a doufám, že ho třeba teď alespoň porod změní, když tam bude a uvidí, že to není až taková pohůdka, jak si představuje...někdy fakt nevím co mám dělat, chci se usmívat, nemyslet na to ať máme pozitivní dítko hlavně bez zdravotních problémů... alespoň jsem se vypovídala, kdyby to správci sítě vadilo, ta má napsaná hloupost, ať to smaže, ale ulevilo se mi,alespoň trošku 

Autor: Luci   27.4.2014 v 11:11

Lucko T., tvůj přítel ti vůbec není podporou, ani potěšením, já bych s ním teda nebyla, dejte si pauzu, aby viděl a rozhodl se, čím pro něj jsi ty i mimi. Nemá cenu setrvávat v nešťastném vztahu a doufat, že se někdo změní. Pro mě by to bylo utrpením, nevydržela bych to. Život máš jen jeden.

Autor: Ebbi   27.4.2014 v 11:13

Lucci, spravce prispevek urcite nesmaze,protoze na nem neni nic spatnyho. Naopak - pro tohle tyhle diskuze jsou a je dobre, ze Ti vypsani aspon castecne pomohlo. Mam kamaradku, ktera prozivala presne to co Ty...a co myslis, jak to skoncilo? Porad verila v zazrak zmeny partnera, ktera se vsak samozrejme nekonala. Ted zpetne se na to diva asi tak, ze kvuli nemu z tehotenstvi nic nemela a z prvniho roku jejich miminka taky ne. Rika, ze toho moc lituje a uz by to nikdy nevzala zpatky. Mozna jsou nejaky vyjimky, ale jejich urcite minimum. Pokud je Tvuj pritel cholerik, tak jim proste zustane, i kdyby se snazil sebevic. Charakter proste nejde predelat, muze se krotit, ale stejne zase prijde ta chvile, kdy ho vnitrni moc nakonec premuze a zase vyleti. S timhle se proste musi druha polovicka naucit zit nebo z toho utect. Jina moznost neni. A to ted ma doma jeste relativne pohodu a klid, ale az se narodi miminko, vsechno se zmeni. Najednou pro Tebe nebude hlavni, aby mel pan denne naklizeno, navareno a jeste si ho vitala s usmevem a otevrenou naruci ve dverich. Nejsi robot, ale ziva bytost!!! Vim, ze to asi nechces slyset, ale prichodem ditete se to vzdycky spis zhorsi a nakonec vygraduje, nez aby se to zlepsilo. Bud na to pripravena a necekej zazrak, at Te to pak nepolozi. Promin, jestli Te podporuju v depresi, ale ja proste neumim a ani nechci lhat.

Autor: Barča77   27.4.2014 v 11:26

Ahoj Luci, z vlastní životní zkušenosti Ti poradim. Odejdi od něj hned. Žila jsem 13 let v manželství,a stále jsem doufala že se změní, taky mě furt buzeroval když jsem byla na mateřský že nic nedělám, a nejvíc ho zajímala hospoda a kamarádi. Těch 13 let s nim jsem byla nešťastná,došla mi pak trpělivost a odešla jsem z dvouma dětma k mámě. Bylo to hodně těžký, ale po tolika letech jsem konečně byla šťastná, spadnul totiž ze mě jeden obrovský balvan. To víš že chtěl aby jsme se vrátily,sliboval hory doly, najednou se choval i jinak, mile. Ale když viděl že semnou nic nehne tak mě začal urážet a otravoval mě hnusnejma smskama. Vše skončilo po roce mého odchodu, kdy jsme měli rozvod. Můžu ti říct že to ,že jsem od něj odešla bylo to nejlepší rozodnutí v mém životě a ničeho nelituju. Teď žiju svůj vysněný život s novym partnerem který je ten nejbáječnější a v říjnu se nám narodí mimčo. Těhu si moc užívám v úplný pohodě,což nemůžu říct u dvou předešlých v předešlém vztahu, nejen že na obě těhu jsem byla uplně sama,ale dost často jsem brečela a nervovala se kdy a v jakym stavu přijde z hospody. A ani ty děti ho nezměnili, spíš to pak bylo horší, protože mě i 3x fyzicky napadl. Luci nečekej že se změní k lepšímu, podle toho co si napsala to spíš bude horší. Jestli ti mamka nabídla že k ní můžeš jít tak toho využij. Uvědom si že na tom to světě žiješ jen jednou, a přece ho nechceš prožít s takovym chlapem co si tě neváží,a jestli si ty vážíš sama sebe tak se na něj vyprdni a odejdi dokud je čas. Nepodřizuj se nějakýmu chlapovi, jsi tady sama za sebe. U mamky ti bude o hodně líp, a užiješ si v klidu těhu. Omlouvám se že jsem se tak rozepsala,ale kdybych něco podobného neprožila tak ani nenapíšu. Budu ti držet palečky aby si se dobře rozhodla a mohla být šťastná a spokojená :-)

Autor: LuckaT   27.4.2014 v 11:36

Ebbi, je to tak, máš pravdu...ale člověk je pořád vnitřně naivní...jsem s ním čtyři roky a nechápu se, jak jsem tak hloupá...ale viděla jsem ho jako boha, když jsem ho potkala..před ním jsem měla sedmiroční vztah, který krachl kvůli jeho lásce k automatům a chlastu, později i holkám...a tenhle mi přišel úžasný(i jeho kamarádi ho tak vidí, když je mezi partou lidí sobě rovných, tak je samý úsměv, samá sranda, ale doma za zavřenými dveřmi je to jiné)...člověk si musí asi vším projít, ať zjistí, jak to vlastně chce a až, jak se někdy říká"pád na hubu" jej z toho dostane a trošku se ty naivní oči otevřou.. nejvíc mně przí, jeho pronesená věta o miminku, jakoby toho teď litoval...přitom mu bude 39 let, tak jsem věřila v to, že bude ten nejšťastnější a nejpyšnější chlap pod sluncem...ale od první chvíle to bral, jako bych mu řekla, že "v obchodě měli čerstvý chleba"....právě mám teď před státnicema, tak jsem z toho na bobka...snažím se učit  i když se tomu moc nedaří a raději na netu brouzdám a hledám nějaké blbinky pro prcka a různé věci za dobrou cenu...ale budu muset zatnout zuby a jít do toho po hlavě..na pondělní návštěvu u doktora se moc těším, že tam mrňouse uvidím zase v akci, alespoň ten je mojí inspirací ve chvílích, kdy je mi ouvej 

Autor: LuckaT   27.4.2014 v 11:42

[526537] já moc děkuji za každý názor..někdy nevěřím, že je takový sičák a příjde mně, jako by byl úplně jiná, snad si dovolím napsat i smyslu zbavená osoba...dnes se samozřejmě sebral a od rána není doma...jinak neděle bývá vždy, ale dělává si ve své garáži (já tomu říkám s klučičíma hračkama)...ale dnes je bůhví kde..ani jsem mu nevolala, ani nevolám..ještě se ho budu doprošovat, ať dojde domů...to ne...budu to muset řešit, nechci ať potom v těhle podmínkách vyrůstá i dítě...to by do budoucna nemělo ke mně asi taky úctu, kdyby vidělo, co si dovoluje otec a co by si vůbec k chuděrovi dovoloval k němu...to si nechci ani představit 

Autor: veveruska   27.4.2014 v 11:46

Ahojky Luci,přesně jak píše Barča něco podobného jsem si prožila i já.....dokud nebyli děti dobrý dalo se to vydržet,ale jak přišli samozřejmě nebyl čas mít doma tip top uklizeno a denně jsem poslouchala ,že sedím doma na p... a nic nedělám až to dospělo k tomu,že když měl mladší 8 měsíců a já ho ještě kojila donutilo mě to si najít práci na celé víkendy od rána do večera ani nevíš jak jsem trpěla,že nemůžu být s malým a kojit ho...co jsem doma uvařila,to jim nedal cpal je hamburgerama,doma jak po výbuchu,takže já přišla z práce domů ve 21 hodin a ještě ten binec uklízela až jsem kolikrát bezradně seděla a brečela,neměla jsem už sílu až to dospělo k tomu,že jsme se pohýádali a on mě před malým,když mu byl rok a půl praštil pěstí do žeber až mi 4 žebra narazil a ještě na mě vylil hrnek teplé kávy a věř mi,že jsem ležela a třepala se strachy,nebylo to totiž poprvé co mě fyzicky napadl....sebrala jsem odvahu a i když s brekem šla vyřizovat péči o děti a rozvod....dneska zpětně můžu říct,že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě,protože se mi pak ulevilo a on si dokonce chtěl vzít život nebo mi tím aspon vyhrožoval.....sice to nebylo jednoduché,ale dalo se to vydržet a dnes jsem vdaná za skvělého chlapa se kterým čekáme mimi a je to ten nejlepší člověk jakého jsem poznala.....ty dítě ještě nemáš na světě....odejdi od něj,on lepší nebude a to mi věř,chlapi hodně slibují,ale po čase je to zase to stejné....než se dítě narodí třeba potkáš někoho nebo po porodu kdo ti bude oporou a bude to dítě milovat jako svoje a budeš štastná...opravdu chlapi se nemění a pokud už jste byli od sebe a nezměnil se a navíc čekáte dítě jiný nebude ani potom naopak bude ještě horší,protože s malým miminkem prostě nebudeš stíhat vše na co on je zvyklý.