Autor: Janina   13.3.2014 v 17:52

Ahoj holky, zdravím Vás všechny,  

tak na tyto stránky jukám asi od víkendu, tedy od té doby, kdy jsem zjistila, že čekáme miminko. Předem se omlouvám, za věty, které zde napíši a chápu, pokud mě odsoudíte. JSEM ZMATENÁ. 

Minulý týden jsem začala mít tušení, že se něco děje s mým tělem, naklusala jsem pro těh. test a v pátek ráno se mé tušení potvrdilo. Objevili se dvě //. Než jsem odjela do práce, tak jsem skočila do postele za přítelem, zda večer nezajdeme na večeři a on souhlasil. (Jelikož jsme měli o víkendu jít do hospy a tam se měla konat velká rozlučka s jedním kamarádem a v té hospě je dost nakouřeno, tak jsem si řekla, že nikam nepůjdu.) A večer, když jsme seděli už na večeři, tak se mě přítel zeptal, co mu chci říct... A já začala: No, víš, já s Tebou zítra na tu rozlučku jít nemůžu :( ...  protože někoho mám.... někoho mám pod srdíčkem.... čekáme miminko.    A holky hádejte, přítel to tušil, ale i tak to pro něj bylo překvapení, opřel si ruku o stůl, bradu si opřel do dlaně, usmál se a řekl: Jééé, já budu tatínek. A ve mě nějak vybouchly emoce a začala jsem pobrekávat. Hned jsme nad vším začali dumat a přemýšlet atd.   Je to naše první miminko. Minulé léto jsem na sobě začala pociťovat, že mi ve 34letech asi něco už utíká, začala jsem vnímat více děti, vztahy rodičů a dětí a já to vlastně neprožívala a trošku mi to bylo líto. Tak jsem se rozhodli, že se o mimi pokusíme. Tak se letos povedlo, ale já jsem z toho stále nějaká zmatená. Nemám vůbec tu obrovskou radost jako jiné maminky :( Mám hrozný strach, bojím se celého těhotenství. Všechny, jak tu jste, tak si krásně píšete, jak je vše krásné a super a já  :( ta velká vlna štěstí se vůbec nedostavuje. 

V pondělí jsem ještě ulehla do postele s teplotou a nastuzením. Tak jsem byla ještě více plačtivá. Místo, abych se chovala jako dospělá, tak si připadám jako malé uplakané dítě. Je plno žen, které mají problémy s otěhotněním, znám své dvě kamarádky, které než otěhotněly, tak jim to trvalo přes 1 rok a déle. Pak byly šťastné jako blechy. Právě jedné z nich jsem o tom v sobotu řekla, měla obrovskou radost, tak jsem jí říkala, jak to právě prožívám já, tak říkala, ať se nebojím, že to přijde, že ten kámen strachu ze mne spadne, až to také řeknu rodičům.  A asi má pravdu, máme rodinnou firmu, rodiče, už by mohli být v důchodu a stále pracují, asi na úkor mě /má domněnka/ a já jim vlastně teď řeknu, že čekáme miminko. Budou chodit do práce a já budu doma s miminkem. Hrozně se to bojím říct, taťka má teď narozeniny, takže by to byl skvělý dárek. Ale mám strach. Mám výčítky, že vlastně ve svém věku by mohli odjet na chalupu, tam žít a dělat na zahradě a vlastně místo důchodového odpočinku, budou chodit za mě do práce. :(

Jinak tomu malému stvoření v bříšku říkáme: Borůvka :) K lékaři jdu přiští týden ve čtvrtek, tak jsem na vše zvědavá, co mě čeká v ordinaci a co se dozvím nového.

Jinak Vám všem přeji krásný večer. :)

Autor: mcy   13.3.2014 v 17:54

sranda, co ?  

Autor: veveruska   13.3.2014 v 17:58

ahojky Janino,tak předem gratuluji k těhotenství a určitě nejsi jediná,která se bojí toho všeho....ve mě se také mísí pocity na jednu stranu jsem hrozně šťastná,že jsem těhotná a na druhou stranu mám obrovský strach jak to vše zvládneme.....to je normální...určitě s tím jak poroste bříško a vše bude v pořádku ty negativa odpadnou a ty si budeš užívat těhu a těšit se na mimi 

13.3.2014 v 18:12

[482965]

Mcy, hledala jsem to na netu a všude se píše, že se v pohodě může, že je to fakt hloupost, já vypadám strašně, nevím co s tím

13.3.2014 v 18:14

[482970]

Leni, já jsem černovlasá, když mám odrosty, vylejzá mi ta moje hnědá, světlá, není to tak moc, ale mě spíš vadí to, že na těch černých je vidět i sem tam šedivý vlasfakt, na brunetkách je to víc vidět no

13.3.2014 v 18:16

[482995]

Veverusko, já se moc bojím, ale vypadám fakt hrozně, mě normálně vylejzají šediny, to bych byla jak šedivá bába...četla jsem, že to je hloupost, že těhotné se barví, ale zase nevím, je to teprve začátek, miminko se teprve vyvíjí, kdybych mu měla nějak ublížit, neodpustila bych si to

13.3.2014 v 18:21

[483000]

Ähoj Janino, vítám tě a neboj, ono všechno přijde. Já jsem taky ještě nebyla u dr., též jdu příští čtvrtek a doteď nic nevím, taky mám smíšené pocity, ale je to asi právě tou nejistotu, až mi dr. potvrdí, že je vše v pořádku a řekne mi, že vidí i srdíčko, určitě to všechno přijde. taky se všeho bojím, taky čekám první miminko, je nás tu víc a věř, že se bojí všechny, ale snažíme se tu podpořit a myslet jen pozitivně

13.3.2014 v 18:21

[483001]

Mcy, to je fakt super

13.3.2014 v 18:22

Myslím moc na Sari-Mari!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!