Autor: Zuzka33   9.1.2015 v 13:44

[685539] Jai, já vím, že to není vůbec směšný...ale v tom kontextu v kterým jsi to napsala, jsi mě vážně pobavila (asi hormony)...nehledě na to, že takový uklidňování má ve zvyku i moje matka...nedávno mi řekla, že budu mít velký mimi, že se na to mám připravit...to jsem opravdu jako prvorodička potřebovala slyšet :D nehledě na to, že to nemá žádný opodstatněný základ :D a tak podobně občas zavalí :) už jsme se taky pohádaly :) 

Autor: Tery   9.1.2015 v 13:48

Petra: ať si lidé myslí co chtějí, stejně se vždycky najde někdo, kdo bude mít blbé poznámky. Kéž by takových malých zázraků bylo víc  Mě teď momentálně štve, že někteří jedinci z rodiny (tchýně) to strašně prožívají, víc než mi dva dohromady. Připadá mi, jako bych nosila spíš její vnouče než vlastně své dítě. A rozhodně si nemyslím, že by to byly hormony. Prostě lidi, co mají patent na rozum mě fakt točí. Obden píše jak se má miminko... ještě než jsme to měli potvrzené od doktora, už měla doma oblečení, a další věci, aby až u nich bude spát, nestrádalo, chtěla mi volat k doktorovi... Jako dobrý no.... ale přeci je to mé dítě nebo myslíte, že to vidím.. jak to říct, sobecky? Je toho víc. Mám ji ráda, ale prostě si ráda řeším věci po svém a né že mi někdo bude řídit život a říkat co mám a nemám, kde mám být, jak to mám dělat. A tohle už začíná být fakt moc.

Autor: Verca   9.1.2015 v 13:54

Me se moje mama stale pta jak mi je, pritel uz se diva na nemocnice. :) ja mam naštěstí ve vsech podporu :) hlavne od milujiciho pritele. Ale to mame kazda ne? :)

Autor: Petrušák0403   9.1.2015 v 14:00

Já mám doma TOTÁLNÍHO flegmatika (z rodiny, ve který se nekomunikuje a už vůůůbec se nedává najevo co si kdo myslí, natož co kdo cítí).... Takže já se evidentní podpory od otce mého dítěte fakt nedočkám  I kdyby měl nakrásně starost, radost, nejistotu - nedovím se to...... no.... Takže to, co mi na něm normálně tak vyhovuje - klid a vyrovnanost - mě najednou deptá  ale snažím se to spíš přehlížet.... A za svou mámu děkuju!! Kromě ní a mého táty to zatím nikdo neví (nehodlám to nikomu říkat do konce prvního trimestru)... Je diskrétní (mamka) a dostatečně "nevtíravá".... za což jsme ráda. Jsem ráda, že ji mám.... A to bychom měly asi být všechny - rády, že máme své mámy, no ne? 

Autor: Tery   9.1.2015 v 14:17

Já mám vedle sebe taky flegmatika a docela mi to vyhovuje  U nás doma se o těhle věcech nikdy nějak nemluvilo. Samozřejmě všichni mají radost, ale berou tu situaci takovou jaká je. Těší se, občas se ozvou, jestli vše ok. A to je vše. Díkybohu. Ale z druhé strany... jeden den jak se mám miminko, druhý den, jestli už to můžou všem říct (nějak nechápu proč, rádi bychom si to řekli těm lidem sami), třetí den jestli už máme jména, čtvrtý den jak se má miminko, páty den jestli má zavolat k doktorovi, šestý den co kde sehnala pro prcka, sedmý den na kdy si má naplánovat dovolenou, osmý den jestli už máme výsledky, devátý den jak se má miminko... Už se to ve mě opravdu začíná vařit.   

Autor: Petrušák0403   9.1.2015 v 14:27

No - tohle by mě taky štvalo.....  Tak to moje máma je úplně zlatá.... A tajemství udrží a asi jí to ani nijak zvlášť nebolí. Tuhle za ní prej přišla ségra (rodila v březnu) a říká jí "A není ségra (jako já) náhodou těhotná?"...NECHÁPU jak na to přišla - viděly jsme se v době, kdy jsme byla tak ve čtvrtým týdnu.... A mamka ji dokázala s chladnou hlavou odpovědět, že ne  Jsem za to ráda... No - kdyby mi v mé hysterii a hrůze nad tím co se stane a nestane někdo volal a ptal se na jména a nakupoval oblečky - tak bych musela rovnou asi fakt k psychiatrovi....... protože na tyhle věci jsme si ještě netroufla ani pomyslet!! Natož je s někým řešit..... Zcela se řídím (ochromená riziky) heslem, že "neříkej hop...... dokud nejsi na porodním sále".... 

Autor: Kat   9.1.2015 v 14:40

[685575]

Bože, Tery, jak já tě chápu... Má budoucí tchýně je taky šílená, naposledy mi s klidem řekla, že můj doktor je Jack rozparovač, je ji před skoro 30 lety nějak blbě ošetřil nebo co, a že jestli jsem s ním spokojená (a moc), tak podstupuji riziko. Pak jsme řešili rodinnou anamnézu a ona (rozštěp patra i rtu) mi říká, že když čekala oba syny, tak ji na prehistorické genetice řekli, že rozštěpy jsou dědičné spíše přes koleno - tím mě opravdu uklidnila... Přítel to už pak nevydržel a řekl jí, že je blbá a že jestli bude i nadále tak pozitivní, tak za ní jezdit nebudeme...

Autor: Petra   9.1.2015 v 14:41

[685553] Jai opravdu? :-) Tak a už je mi krásně :-) A Tery taky jsem měla takovou tchyni. A taky mi lezla na nervy. Ale vyříkaly jsme si to a pak ještě pár věcí,jak postupně děti rostly. A teď už je to bývalá tchýně,už 7 let a bere i cvrčka,co není "její vlastní" vnouče,jako vlastní a ráda by ho i hlídala. Radím vyříkat si vše v klidu u vínka. Pokud ji máš ráda,tak je to lepši než čekat,až ti přetečou nervy ;-) My také přetekly a pak nám to bylo líto objema. Musely jsme se naucit spolu mluvit a teď je to skvělá hlídací ex babi ;-)

Autor: Nikol_1   9.1.2015 v 15:08

Je, to jste mi pripomneli. Kdyz jsem cekala první mimi, strašně mě štvaly ty bezvadný rady od každýho a věčný dotazy jak se mám a jak se má mimi.. to bylo nekonečno řečí. U druhýho už asi ani ne, ted taky ne. Za to každej mluví o synáčkovi. Dneska jsem říkala tchýni, co si kupuju za kočárek a ona jestli se tam ten 4 kilovej kluk chudák vejde! No potěš :-D . Taky už ví, co to bude a dokonce, kolik bude vážit

Jinak já jsem taky ze 4 dětí, jsme 4 ségry. Napřed mi přišlo divný čekat 3 dítě, ale co, ségra taky čeká třetí, tak co bych taky nemohla, holt se to sešlo. Navíc je to taky malej zázrak, přes tělísko :-)