Autor: kesi   9.10.2012 v 17:20

Martinko a jak se cítíš? Je to lepší? Moc jsem na tebe myslela, aby se to zlepšilo. Já jsem třikrát špinila, tak jsem z toho byla taky vyplašená. Pak mi doktorka objevila něco jako hematom, který tlačí na dělohu, beru magnesium a už je to dobrý. Snad to nezakřiknu.

9.10.2012 v 17:27

[215268] Keci cítím se líp, ale většinou stejně radši odpočívám. Dvakrát jsem byla venku na procházce (když nepočítám, když bylo něco potřeba zařídit, když jsme jeli autem), no a zjišťuju, jaký je to rozdíl předtím a potom. Bojím se jít na MHD, abych to vůbec sama zvládla, budu muset trénovat :-) Za ty 3 týdny břicho vyskočilo neuvěřitelně a já se učím s ním vůbec chodit!!! To by mě vůbec nenapadlo  Nehledě samozřejmě k tomu vstávání z postele a tak  Proto si říkám, jaké to bude s ještě větším bříškem... vůbec nemám představu, kolik ještě může vyrůst. Udělám co nejdřív zase aktuální fotku...

Kesi taky se opatruj, víš já jsem si taky myslela, jak bylo někde napsáno, že po 12.tt je všechno ok - jenže ono před 24.tt pokud by mimčo šlo ven, tak to nezachrání... 24.tt je přelom ale samozřejmě i pak je lepší, když ukončíš aspoň 37.tt, to se bere za donošené mimčo. Fuj ale nechci strašit!!! Všechno bude v pohodě

Autor: kesi   9.10.2012 v 17:55

Jo já vím, všude píší, že po 12. týdnu se výrazně snižuje riziko potratu. Asi na tom něco bude, určitě jsou na to statistiky atd. Dokonce jsem si při své naivitě myslela, že zamlklý potrat hrozí jen na začátku těhotenství a pak jsem se od jedné doktorky dočetla, že hrozí celé těhotenství. Přiznám se, že je to pro mě celkem vše náročné. Hrozné nevolnosti, špatný spánek, atd. Teď čekám na výsledky prvotrimestrálního screeningu. Když to vidím kolem sebe, tak je mi jasné, že dokud se dítě nenarodí, je to sázka do loterie. Na druhou stranu těch špatných věcí je velmi málo a přece jen je velká pravděpodobnost, že to vše bude dobré.

9.10.2012 v 18:02

Zrovna dneska jsem četla, že do 12.tt se vyvinou všechny části mimča a pak už jen roste... proto je těch prvních 12 týdnů tak rizikových. Ale jak píšeš, dokud není mimčo na světě...

Pro mě je to náročné psychicky, ale věřím, že to zvládnem

Autor: kesi   9.10.2012 v 18:16

Martinko, taky je to pro mě náročné hlavně psychicky. Myslela jsem si, jak si to budu užívat a ono ne.

9.10.2012 v 18:21

No, ono v souvislosti s rokem 2012... který je hodně přelomový, co se týká osobního rozvoje (dělala jsem na něj výklad a vyšlo mi to i bez ohledu na to, co se o r. 2012 obecně říká) - tak těhotenství, hlavně první (aspoň pro mě) je změna obrovská, dopředu nikdy nevíš, co máš čekat - já teda nevěděla a nevím pořád, takže to beru jako naprostou osobní transformaci. A to není jednoduchý... prostě se nám svět tak, jak ho známe zboří a stavíme ho znovu od začátku... mám na to v kartách krásnou kartu ÚDER BLESKU

9.10.2012 v 18:22

Radši větší obrázek:

Autor: Eva (TP +-16. 2., tým MIMINKO)   9.10.2012 v 18:59

[215296] Holky, ted jste me pobavily tim "dokud neni mimco na svete"... Marti, pamatujes, jak jsem tu kdysi psala to o tech mych "meznicich" v prvnim tehotenstvi? Tak me presly mj. tim, ze po narozeni miminka si clovek teprve uvedomi, ze narozenim miminka ty obavy nekonci, spis teprve poradne zacinaji... Pamatuju si, jak jsem v prubehu lecby se satkem na hlave shledla jakysi porad o detech s leukemii nebo zhoubnymi solidnimi nadory. Ty deti - miminka, skolkacci i skolaci - mely hole hlavicky a viru v ocich. Malem jsem se z toho tenkrat slozila. Protoze jsem si uvedomila, jake bylo stesti, ze jsem nemocna ja, a ne nedejboze muj tehdy cca 3/4rocni chlapecek. Samozrejme ze obavy o deti mam porad, ale snazim se tim min stresovat, resp. min na to myslet. Carpe diem - vsak vis :-) Takze kesi i Martinko, vsechno urcite poslape tim spravnym smerem! Hlavne preju, at se citite dobre - a urcite se bude dobre darit i miminkum :-)

Autor: kesi   9.10.2012 v 19:05

Evo je mi to jasné, že narozením vše začíná. Nejsem úplná naivka a může se kdykoli stát cokoli. Kamarádka nemohla do 40 otěhotnět, pak se stal zázrak. Otěhotněla, donosila, porodila a v pěti letech mělo dítě doma při hraní nehodu, kterou nepřežilo. Jistota není nikdy žádná.  Bohužel. Ale takový je život.