Autor: Janči   19.1.2019 v 23:35

Terpin to mě mrzí, že si nemáš komu ulevit. Je to taková terapie a utřídění si myšlenek. Já svoje trápení hodně svěřuji kamarádce, co jí hlídáme díťátko. Ona je ale hrozný bohém... a nenechá si nic líbit, což s mojí povahou moc nepasuje Ale pomůže to. Třeba až budeš chodit do práce, tak si najdeš kolegyni, se kterou si sednete - to bych ti moc přála. Nebo nějaká mamka z okolí? U nás taky všechno zařizuju já, až mi to někdy leze na nervy... hlídání dětí je tak na 2h v týdnu, kdy je tu má tatínek sám. Jinak jsou pořád se mnou.

Autor: Irča   20.1.2019 v 00:24

Janči a jak se teda rozhodneš, půjde do té školy? Já znám asi dvě děti s odkladem kvůli hyperaktivitě a rozhodně jim to neuškodilo. Obě měly hodně dobré známky. Oproti tomu mé mámě to rozmluvili, když to samé chtěla pro mého bráchu, že je moc velký a kdyby šel ještě o rok později, vypadalo by to hodně divně. Takže prolezl školu s odřenýma ušima a až na účňáku se najednou začal učit dobře. Ta špatně zahájená první třída se s ním prostě táhla osm let.

Therpin já sice kamarádky mám, ale žádnou nevídám tak často, abych s ní něco probírala, vše probírám s manželem a mým tátou.

S tou školkou je to prostě tak, jak říkáš, mně blokují místo už září a ještě jsme chodit nezačaly, nakonec se může stát, že třeba nastoupíme až na jaře a dítě, jehož matka třeba práci má a potřebovala by tam jít, tak má kvůli nám smůlu. Nicméně já to ředitelce narovinu říkala, že tu školku nutně nepotřebujeme, že bychom nastoupili nejdřív v lednu, ale oni k tomu vůbec nepřihlíží, ale myslím, že u nás přednostně berou děti, které mají ve školce sourozence. Tak u nás by ses dostala.

S hlídáním to teda u nás je dost podobné, nechávám hlíidat malou často mým tátou a nebo v sobotu často hlídá manžel, ale obvykle to oba odbydou tím, že jí nechají třeba několik hodin koukat na pohádky, což je katastrofa. Vždy je z toho ubrečená, protivná, je zcela evidentní, že jí to nesvědčí. Toho dědu, mého tátu, ještě chápu, je mu 80. let, tak je to pro něj nejsnažší, ale mužského mi to vadí.

S prací to dopadlo tak, že mi nabídli uklízečku, tak jsem to odmítla, protože po tom, co jsem tam měla šéfovat mi nabídnou tohle... Už mě to ani nedeptá, třeba najdu práci, která mě bude míň ničit a víc bavit.

Autor: Terpin   20.1.2019 v 13:08

U nas ve skolce se na sourozence nehraje. Proste serazeny podle veku, max se prihlizi pokud jsou primo v obci, nebo ve spadove obci, ci jinde. Samo predskolaky a s odlozenou vzit musi. Ale to, ze zenska jde delat, tak to ne.

Hodne mi pomuze, kdyz to nekomu povim, ale holt to neni tak casto.

Jo pohadky, nebo youtube, takhle se u nas taky hlidaji deti

Autor: Irča   20.1.2019 v 15:39

Jo vlastně pak je ještě kritérium věk a spádová oblast. Naše Klárka je poslední dítě nad čarou, asi se dostala hlavně, že jsme ve spádové oblasti. Kvůli věku by se právě spíš nedostala a právě jedna známá má ještě o měsíc mladší dítě a ty se dostali proto, že už tam má starší dítě.

Autor: Assi   21.1.2019 v 01:17

Ahoj holky,

tak zase víc jak po roce, mam takovej pocit Školky to je věc, já to s dvojčatama tady měla taky velmi vtipný, nakonec jsem se v jedné školce u zápisu doslova rozbulela a místa jsme dostali, protože tady se ředitelky vždycky po zápisech sejdou a krizové případy- což brečící samoživitelka s dvojčaty zřejmě byla :O)))- si mezi sebou rozeberou. .... takže od září jsem jim platila školku.... no ve školce je nakonec teď od ledna jen Rozárka.... Matěj dostal předběžnou charakteristiku - atypický autista a tradá jsem v loji .... tedy soukromá dětská skupina ho vezme, ale bude to skoro desítka měsíčně, jenže v práci se mě velice vehementně snaží vyšachovat, takže ještě teď nevím, jestli mám kam nastoupit.... a přitom musím na plný úvazek - jinak nás neuživím, ale Matěj děti kolem sebe zvládne na max 6 hodin.....v září už mám slíbené místo v místní speciální školce, kam ho teď dát nemůžu, protože už tak mají nadstav....a tak pořád žongluju s hodinama jak to postavit, aby to vyšlo a ejhle ono to pořád nevychází Hele holky taky bojujete s pocitem, že vaše práce s narozením dětí klesla pro společnost na hodnotu nula? Asi si to moc beru, ale do háje zelenýho, kde chtějí sehnat loajálnějšího zaměstnance než v matce, která tu práci vážně potřebuje? Zatím to vypadá, že fakt skončím na pracákucož je dost absurdní, když mně celý život všichni říkali, že jsem workoholik

Janči občas je to na zbláznění, držím palce ať se to nějak ustálí.. takhle mi to přijde jak když najednou zjistili, že budou potřebovat místo pro nějakýho prcka a tak Marťase potřebují dostat do školy.... Hele a on sám by chtěl do školy? Učitelka je určitě dobrý nápad, no dej vědět každopádně sice nepíšu, ale občas čtu v mailu :0))))) Vysvětlit ADHD někomu, kdo s tím nežije, se snad ani nedá... není to vidět a lidi kolem si to obvykle shrnou jako nevychovanost a hotovo....já s tím bojuju u Matyho taky.. respektive s okolím, které má potíže ho přijmout takového jaký je .... Kamarádka má syna s ADHD a ten když má "svůj den" tak je to fakt na svatozář pro všechny kolem, ale se vším se dá pracovat a pak vidět ty pokroky je super! Jak jsem tu tak pročítala některé příspěvky, tak to máme hodně podobné :0))) Maty by taky nejradši pořád byl venku, doma prozkoumá co může tak, že už to nikdo jinej zkoumat nemůže a pořád běhá a běhá a běhá ..... Rozárka je zase opak, nejradši by ven snad ani nechodila a hraje si s plyšáky a autíčky a vláčkodráhou, teď jí popadlo počítání a až na to, že občas vynechá trojku, tak jsem s šokem zjistitla, že napočítá správně do dvaceti, učí bráchu barvy - to jí taky popadlo někdy na podzim, že se začala ptát... takže teď už s přehledem dává vínovou, tyrkysovou a podobné odstíny - jen meruňka a losos nám dělají potíže :0))) tak daleko holt ještě nejsme :0))) ovšem i přes intenzivní sestrotrénink - pro Matěje jsou všechny barvy žlutá, modrá a zelená :0))))))

Eliško jsou úžasní :0)) což samozřejmě víš.. hele jak probíhalo focení? Já když to zkoušela s dvojčatama před rokem, tak pár fotek vyšlo úchvatně, ale jejich řev byl slyšet přes troje zavřený dveře až se na nás přišla podívat do ateliéru prodavačka z obchodu, přes který jsme šli, že jsme slyšet až na ulici :0))) no trochu ostuda no :0)))) S chlapama je to někdy hodně těžký... otec dvojčat je vidí tak třikrát max čtyřikrát za rok - prý má svůj život a začal se velmi intenzivně věnovat pití bohužel a stále ho to nepřechází, ale na druhou stranu - výživné platí bez chybičky a posílá i víc než musí, za což jsem víc jak ráda .... zkrátka jsou věci, který zkrátka nepochopim :0))))) Někdo běhá za ženskýma, aby věděl, jaký poklad má doma

Holky tak se opatrujte, už ani radši nebudu slibovat, že se ozvu dřív :0)))) jak to slíbim, tak se mi to nikdy nepovede

Autor: Janči   25.1.2019 v 21:16

Irčo jestli půjde do školy... jako já jsem pro, aby šel. On zarputile tvrdí, že ani náhodou. Učitelka už zkoušela všechno možné, já taky. Nejlepší teď asi bude, aby si to v hlavě přebral sám. Zápisy do škol probíhají někdy v dubnu, to je ještě dost času. Chodí každé pondělí na sportovky, kde je s dětmi 1. - 3. třída a neřekla bych, že by měl problém Mně tvrdí, že mu budou děti ubližovat (hodně provokuje) a že se bojí učitelky. Když volal s tetou, tak jí říkal, že jsem řekla, že do školy nepůjde a že jsem si to teď rozmyslela Nevím, no. Ilča (jeho učitelka v MŠ) říká, že neví, co by tam s ním příští rok dělaly, protože nebudou mít co zlepšovat. Když ho úkol zaujme, zvládne ho velice rychle a tak nějak i pečlivě. Ale když ho to nebaví, tak to odflinkne... Minulou neděli neměl hotový úkol, byli jsme pryč a vrátili jsme se pozdě večer a on se ptal manžela, co je za den. Po odpovědi, že je neděle se celý napnul, že nemá úkol a že bude muset ráno vstát dřív, aby si ho udělal. Ráno jsme ho zvládli před snídaní (jak sám chtěl) a z 8 vybarvených obrázků ho nebavil až ten poslední. Takže pro mě pokrok - vzpomněl si na úkol a pak ho i udělal a bez keců. Jasně, spousta dětí maluje lépe než on, vybarvuje lépe než on... ale co se týče sportu, tak na něj nikdo nemá

Assiiiiii To už je to rok, co jsi psala naposledy? Ty brďo, ta doba teda utekla A to není týdne, kdy bych si na tebe a tvoje ratolesti nevzpomněla V jaké branži jsi pracovala? Taky mám dojem, že žena po MD/RD, která nastupuje zpátky do práce má jeden obrovský problém: DĚTI! Zaměstnavatelé nechtějí umožňovat zkrácené úvazky, natož práci z domova (což, jak sama vím, není tak jednoduché, protože volají klienti a mně se tu přeřvávají děťátka ), aby se máma mohla věnovat dětem, když jsou třeba nemocné, nebo mají prázdniny. Sestřenka to řeší brigádama, protože jí manžel s dětma vůbec nepomůže. Jenže to taky není řešení

Naše děti si jsou fakt hodně podobné, až se musím smát. Eliška je povaleč, velký spáč a takový gaučový flákač. Hrozně ráda si hraje s plyšáky a s panenkami. Často ani nevím, že je se mnou doma, protože si vždycky najde nějakou zábavu a já mám opravdu klid. To jsem s Marťou nezažila a kolikrát jí musím litovat, že kvůli němu musíme dost často měnit prostředí. Jak je doma, tak jsou průšvihy. Třeba včera den D. U našich nacpal zbytek tuhého mýdla do odtoku u umyvadla; táta se mohl zvencnout, protože se ničím jiným nemyje a tenhle ždibec byl poslední. Než jsem mu namazala chleba k večeři, stihl skřípnout konec prskavky do nůžek (jeho speciálních pro leváky), přičemž na nich udělal efektivní zub, a omotal zbytek toho drátu okolo. Pak testoval, jestli se polystyren potopí, takže ho celý rozlámal... a rozpatlal po umyvadle Když jsem ho viděla utírat si zadek, pochopila jsem, kam všechen ten toaleťák mizí... Běhat nepotřeboval, byla jsem s ním 2x 1h na ledě - jednou bez bruslí, pak s bruslemi. Dneska jsme dali okružní jízdu po zamrzlém rybníce a bylo to úžasný (kdyby jel na bruslích, bylo by to bývalo mnohem lepší ).

Kupodivu my jsme také byli na focení a bylo to super. Já byla nervní, aby děti něco nezničly, protože tam měla paní fotografka mraky atrap Ale fotky jsou nádherný. Elča je fotogenická až až a Marťas to taky přežil.

Autor: Irča   5.2.2019 v 00:27

Assi tak koukám, že to máš taky veselý. Takže pokud ti nevezmou Mattyho do školky, tak vlastně nemůžeš nastoupit zpátky do práce? V tom případě můžeš žádat neplacené volno, protože tohle můžeš prokázat a oni ti ho musí poskytnout, stejně tak tě nemůžou vyšachovat, kdybys chtěla zpět, tak tě prostě vzít musí, pokud tomu nebrání provozní důvody, což mi říkal kamarád právník, že se to těžko prokazuje a soud v tomto případě je na straně samoživitleky matky. Co by se vlastně dělo, kdyby šel Matty do normální školky? Nějak si nedovedu představit, jak by se mohla jeho diaknóza projevovat. Upřimně, přijde mi to jako diagnóza za každou cenu. Nikdy jsem o ničem podobném neslyšela.

Janči máme to doma stejně, když budu na Klárku s něčím tlačit, tak se i sekne a nic s ní nehne, takže jí řeknu plusy a pak už to nechám být a ona dost často změní názor, nejlepší je říkat pravý opak, než co po ní chci a to je úspěch zaručen, ale Martínek už asi takové manipulace dokáže prokouknout.

Klárka si taky nedokáže hrát sama, jen nějakou lumpárnu zvládne sama, ale jinak nás pořád nutí si s ní hrát a když se nám nechce, tak se na mě furt věší. Po mě není, já se od mala dokázala zabavit sama. S těma kouskama, co vyvádí Martin, mně připomnělo, jak jsem vařila a nevšímala si Klárky a ona ve svém pití máchala papírový ubrousek a čistila tím klávesnici u notebooku, tak sice nezkoumá věci, ale gruntuje nežádoucím způsobem, že co je mokrý, je čistý.

Jinak k té práci to pak ještě mělo dohru tu, že mi v podstatě nabídli odstupné, abych netrvala na ranní směně, která by jim udělala celkem zle u ostatním spolupracovnic, tak jsem vzala peníze a šla. Ono mě to tam bavilo, ale vím, že teď už bych nedělala to stejné a dost tam trpí ruce, tak snad najdu něco jiného.

Autor: Janči   13.2.2019 v 00:37

Irčo už jen to, že je Matěj od Assi "asi" autista, tak je problém začlenit ho do "normální" školky. Většinou mají tyhle děti asistenta, který jim pomáhá vše zvládat. Hlavně se musí s takovou diagnózou pracovat a dětských psychologů je v ČR bohužel málo (na vyšetření se čeká přes 0,5 roku). Třeba bude "jen" ADHD a s tím se člověk časem naučí pracovat Prostě si na to zvykneš a dítě vedeš tak, aby se s tím naučilo fungovat.

Hele představila jsem si tu situaci, jak Klárka uklízí a prskala jsem smíchy Vím, že člověk v tu chvíli zuří, ale když se na to pak podíváš očima dítěte, tak je to někdy fakt skvělý, jak se snaží za každou cenu pomáhat

U nás nic moc nového... Eli je konečně bez plen i na noc. Byla suchá přes měsíc, ale plenu sundat nechtěla. Teď jí má 3. den dole. Dneska protestovala, ale to bylo kvůli tomu, že byla přetažená. Moje chyba, ladila jsem Marťasovi masku na zítřejší karneval, tak šla později spát. To, že spala přes den, na to vliv vůbec nemělo. Neskutečně se jí rozjela vyrážka, takže jsem nasadila kapky a uvidím. Včera sprchoval tatínek a namazal měsíčkovou mastí místo konopné a ona je tak rozdrbaná, jako od léta ne

Neustále nestíhám, mám hodně práce (začátek roku) + aby toho nebylo málo, jsem předsedkyní výboru našeho SVJ... a ukousli jsme si velké sousto tím, že budeme zateplovat a renovovat barák, takže pořád řeším ještě další věci. Samozřejmě, že už toho je až až... letos nás čeká výměna oken a tak už jsem nervní, jestli vůbec pojedeme k moři, protože budeme muset sáhnout do rezervy

Práce se mi také kvapem blíží... únor v půlce, září v dohlednu... Takže Irčo držím palce, ať brzy najdeš něco lepšího, za více peněz a s vhodnou pracovní dobou

Autor: Janči   13.2.2019 v 00:40