Únorčátka 2013
Autor: Eva (Jaroušek 15. 2. 2013, 53 cm, 4000 g) 26.2.2013 v 15:00
Juuu, Martinko, vy krasne rostete!! Anicka je sikovne devcatko :-) Mimochodem, jak jsi psala o tech detech sousedky - ja mam znamou, ktera ma ctyri deti, a sice to s sebou nese samozrejme hodne prekazek v zivote a ruznych problemu, ktere s tim souvisi a oni je musi resit, ale je to krasa. Kdyz jsme se seznamily a ona mi rikala, ze ma ctyri, uprimne jsem ji zavidela (ja mela tenkrat jen prvniho a teprve jsem uvazovala o vysazeni leku).
26.2.2013 v 15:07
Evi jak to krásně píšeš, asi budu dávat Aničku odříhávat na rameno :-) Já to jinak docela flákám, dávám ji na bok...
Autor: wiwera 26.2.2013 v 16:27
Jééé holky, takových příspěvků, mám radost a zároveň si tu bulím...Evi, krásně si to napsala! Víš, je to prostě zvláštní pocit, já nevím, zda se s Mikeškem chci mazlit - ale ne, že bych ho neměla ráda, ale já jsem prostě radši, když spinká a já se nemusím trápit, proč pláče...I když, on opravdu skoro vůbec nebrečí, jen ráno, když tlačí, při přebalování, když nemá trpělivost a chce už baštit, jinak jsem ještě nezažila (tuk tuk tuk) nějaký záchvat pláče, dokonce najíždíme na určitý režim, kdy od koupele do rána spinká tvrdě po 3,4h, ráno si na 2 hodky pokouká, pobrečí, zatlačí, usne, nabaští, jdeme ven, zvenku mu vyhládne, tak ho kojím na 3x a teď zase spinká s tatkou v postýlce (tatka má pracovní týden, tak drží ty svoje 3h spánku před prací), až se vzbudí tak v 5,nakrmím ho a bude koukat a knourat a to až do koupele...tot náš den, na co já si vlastně stěžuji co? A jak myslím psala Danka, brekne si, ale s odstupem se to zase nezdálo tak hrozné A ted, vím, jak je hodný a přeji si, aby mu to vydrželo, ale bojím se, že se to v horší obrátí...proč? protože jsem prdlouš a neumím si vážit toho co mám a myslím si, že mi to štěstí přece nepřeje...ale blbost...Mikešák je hodné miminko - i když nyní teda má vztekací období, než si správně cucne z prsa
já se mu musím smát
je to tak komické
No a právě to je ono...na mazlení moc času prostě nezbývá, protože jen co otevře oči, tak nastává shon, rychle přebalit a zacpat pusu prsem
usne a tak se to opakuje...ale je fakt, že když má koukací, tak si ho dám na ramínko, je jak uzlíček malinkatý, dá pod sebe ty ruce a přitulí se, někdy zvedne hlavičku a kouká na mě vzhůry....v tu chvíli jsem celá naměkko...asi to chce čas, netlačit na pilu, nepřemýšlet nad tím, tak kdy už a prostě plynout...přesně jak Evi píšeš, nebojovat proti tomu, ale prostě smířeně plout a zžít se...Ano, naprostá pravda....
Já jsem tak strašně ráda, že Vás tu mám! Opravdu, já nemám s kým se takhle poradit či popovídat o těhlech starostech....Bohužel Je to pro mě očista, utřídím si věci v hlavě, já tohle prostě potřebuji! Na vše tu byl táta, ale v těhlech situacích a mém stavu už se s ním prostě nemůžu bavit o tom, že mám pochyby o svém mateřství, když jsem se tímhle i jemu tímto postavila....
Věřím, že mě ta láska potká, jen musím přestat zkoumat a odpočítávat hodiny a dny atd...Věřím Marti, že pro tebe to strašně rychle uteklo, co vlastně má říkat třeba Markét, 6nedělí za sebou...no mazec, nedávno jsme řešily, jak nás bolí kyčle a zda tohle píchnutí v břiše není předzvěst porodu ale jo, je to jízda ten život....
Asi to všechno vyplývá od nás z domu...Víte, jaký vztah mám k tátovi, ale když mi mamka vypráví, když jsme byly malé, jak se vzteky vždy v noci stěhoval do obýváku aby se vyspal, nikdy si s námi nehrál,nevodil nás do školky, max. když mamka měla rakovinu a byla v nemocnici, tak se o nás asi musel taky občas postarat, i když máma říkala, že mě ségra jako 7letá vodila do školky...no už ani nevím jak to bylo, nebo že usnul a nechal nám puštěnou vodu ve vaně....a prostě můj táta celkově nebyl rodinný typ, přesto k němu mám vztah jaký mám a nedám na něj dopustit...nevím čím si mě tak získal...asi proto, že jsme stejní...No a já nemůžu uvěřit, že by můj chlapíček byl jiný a nedala jsem mu ani šanci, aby mi to vyvrátil....přitom on se tak s ním rád mazlí, zlobí ho, těší se na léto, výlety, dobrodružství co s ním zažije - ale zatím je to prostě miminko a potřebuje více mámu no a já mám nyní pocit, že se těším, až chlapíček si ho vezme a já budu mít chvilku pro sebe - přitom nyní mám 2,3,4 h intervaly pro sebe...no jo...
jej, nějak nahoře knourá, a já se bojím, aby nevzbudil chlapíčka, pecka tak snad to byl jen říhaneček...dneska spinkal dole v kolébce dopolko, tak jsem se vrhla na byt, vyluxovala jsem ho a vytřela, prádlo, nádobí atd...no a malému vůbec nevadilo, že mu luxuju pod kolébkou, dělám bordel - prostě to s ním vůbec nehlo
tak řekněte mi holky, zůstane mu to a existují hodná miminka?
Už vám musím taky lézt na nervy ne? pořád tu otravuju se svými splíny a myšlenkami... jsem taky ukňouraná jako harantík
ale to přejde, věřím tomu....s každým vaším příspěvkem je mi lépe!
Evi, já jsem říkala, ti chlapi prostě ví, kdy zabrat, aby si nás naklonili nazpět na svoji stranu....jen co uvidí na našich očích spokojenost (je mi jasné, že za tu výpomoc dokážeš poděkovat, ne-li pochválit ), tak zase polehoučku budu lenivější a lenivější a budou couvat pomalu nazpět na ten gauč
co myslíš dneska? jsme na prochajdě a chlapíček, že s námi nejde, že ještě nejedl
já ani nesnídala, takže...no ale šla jsem sama...no a místo aby doma třeba uvařil, když má klid a jsem na 2h pryč tak leží u pc...no na zabití...tak jsem měla toasty, parádní strava....jinak holky, mám už jen 1kg navrch - ale ta konzistence těla, bléééé
Tak jdu žehlit, než se vzbudí....
26.2.2013 v 17:07
Wiw, klidně piš, ono to pomáhá... tak jsme teda šli na tu "procházku"... řekla bych že jsme tam byli tak max. 5 minut ani to ne, Aničce se v kočárku moc nelíbilo, takže jsme vyšli ven, začla brečet, vyndala jsem ji a pochovala, udělali dalších 20 metrů, pořád brečela, tak jsme se otočili že půjdeme zpátky, usnula. A jsme doma a spí mi přicucnutá u prsa :-))) Tak nevím, manžel že ji budeme nosit v šátku, ale pořád ho ještě neumíme pořádně vázat a taky nemám tu bundu navrch.
V autosedačce taky nic moc, ale je to přece jenom lepší a taky tomu se nejde vyhnout...
Tak přikládám obrázky - v autosedačce v čekárně u doktorky a v kočárku...
Vidíš, já taky vodila bráchu do školky, je o 2,5 r. mladší ale už tenkrát mě přepral a pamatuju si, jak mě musela učitelka ze školky zachraňovat, protože mě měl na "válečkách" Ale školka byla hned za barákem a škola hned za tím, takže se nemuselo přes žádnou silnici nic. Ségra je mladší o 12, takže tam to bylo jasný, že jsem se starala víc.
Wiw kdyby to nebyla máma a nevařila, tak jíme taky asi jenom těstoviny Chlapi jsou prostě chlapi, nejsou na domácí práce dělaný, ale zase jsou dobrý na jiný věci viď
Autor: wiwera 26.2.2013 v 17:09
Vyžehleno, chlapíček šel do práce a malej stále spinká, panečku, už přes dvě hodinky, to zase bude hladový
Holky, myslíte že vadí, že spinká s námi v posteli? Protože v noci když kojím, tak u toho ležím a usnu dřív, než Mikeš...někdy mě vzbudí chlapíček, bojí se, a tak ho přesunu do postýlky, ale to vyjde tak jednou za noc no Je ještě maličký na to, aby pak vzdoroval postýlce ne?
Jo díky Danko za příspěvěk o hovně, nebo to psala Zbyšenka? už se mi to plete, jak je toho víc
A Kamčo, moc dobře si tvůj příběh vybavuji, o tvé sestře atd. Jen se chci zeptat, co jakoby nestíháš? Co se na tebe valí? Nebo se nyní po tobě požaduje? Nejde se na to vyprdnout? Nebo ti jen máma chybí a potřebuješ spíše psych. podporu? Můžu říct, že děti vyžadují opravdu vypracovaný timemanagement že? Zatím mě to baví a očekávám, že to skončí, ale to ještě netuším, že to je na vždy a dřív nebo později se vykašlu na to, jak jsem pyšná, že zvládám domácnost a zase se pos...ru, že to dělám jen já uplně to vidím, uběhne pár týdnů a budu si tady stěžovat, jak jsem na vše sama...
achjo....
Autor: wiwera 26.2.2013 v 17:11
[282017] ta je krásná Marti
26.2.2013 v 17:21
[282020] Díky
Právě koukám, že má všechno v modrým... fusak je ještě po manželovi, autosedačka od kamarádky po jejím chlapečkovi, čepička asi taky... Ale pod tím má růžový dupačky!
Wiw, právě naopak, vůbec nevadí že spí s váma v posteli! Anička spí se mnou na gauči, teda rozloženým, protože právě mám ještě strach, že se do naší postele nevejde i s náma... resp. aby měla dost místa abych se o ni nebála, že ji přikryju peřinou. Zezačátku jsme tu spali všichni 3, ale jen pod dekou, ale měla jsem z toho kašel, teď tu spíme s Aničkou jen já a ona (a peřinu mám) a manžel v ložnici a máma v dětským když tu je. Ale musíme se časem přestěhovat do ložnice.
Wiw, tak se na tu domácnost vykašli... - hele před porodem sem občas zajela máma, ke konci už jsem nebyla ničeho moc schopná, takže uklidila a tak... teď sem jezdí hlavně vařit, ale taky vypere, uklidí, dojde na nákup... a až tu budem sami, tak to moc přehánět nebudu, ostatně jsem to nepřeháněla s úklidem nikdy Prostě miminko je přednější. Ještě že máme myčku nádobí, peru ráda, mám ráda zvuk pračky a prala bych klidně každý den :-))) Ono je to částečně dané i tím, že jsem roky bydlela na koleji, po podnájmech a na ubytovně (říkám tomu, že jsem byla bezdomovec) - fakt docela dlouho a bez pračky!!! Takže mít pro sebe pračku považuju za luxus a pořád ještě mě to baví :-)))
Hm, time-management... ten teda nemám žádný, řídím se podle Aničky - chce papat, přebalit, spinká. Akorát se chci nejlíp dopoledne umýt, najíst, v noci vyspat a přes den (nebo přes noc) dostat na internet... to je tak veškerý time-management čeho jsem v tuhle chvíli schopná Většinou ani nevím jaký je datum, co je za den ani kolik je hodin... A už je zase tma!!!
Já to vidím tak, že je potřeba naučit se dělat víc věcí najednou. Např. teď mám vodorovně na sobě Aničku, je přicuclá k prsu a spí, před ní notebook a zvládám oboje :-))) A až konečně zvládnu ten šátek, tak půjde třeba i ta domácnost s ní v šátku :)))
Autor: wiwera 26.2.2013 v 17:26
My jdeme Marti zítra k doktorovi, jsem zvědavá, kolik nakynul Přikládám taky fotku
když se zlobíme
26.2.2013 v 17:29
[282026] Jé to je ale dobrej ksichtík
Autor: Eva (Jaroušek 15. 2. 2013, 53 cm, 4000 g) 26.2.2013 v 17:56
Wiwus, ten je krasny, super fotka! A ma krasne to pyzamko :-) Mimochodem, Zbysencin prispevek k diskuzi o hovne me taky pobavil, uplne jsem tady vyprskla nad tou formulaci smichy :-))) A souhlasim s tim, jak pises, Wiwus, o tech chlapech - hlavne s tou casti, jak pote, co u nas uvidi spokojenost, zacnou zase couvat pomalu zpet na gauc :-D To je uplne presny :-) No a jeste posledni vec - nevidim jediny duvod, proc bys nemela prave ty mit spokojene a hodne miminko :-) Nas starsi synek byl prave takovy - a Jarousek je zatim taky super. Budime se co 3-4 hodiny, pak se poradne napapa, prebalim ho, pohoda. Jen nekdy treba poplakava - mozna prdiky, tak provedeme nejake ukony k odstraneni place a je to. V noci se koji tak 2-3x, z toho 1-2x ho i prebalim. Kolem 4.-5. rano mivame zvlastni ritual - nechce pak uz do sve postylky. No tak si ho dam taky k sobe do postele, obvykle k prsu, a takhle usnem :-) Dnes to byla uplna sranda, nad ranem jeste prisel starsi, ze se mu zdalo o hadovi, tak jsem zvedla perinu jeste na druhe strane... :-) No a kdyz drahy rano vstaval, tak povida - "matka pluku!" :-D Z jedne strany starsi, z druhe mladsi, mezi nima ja s trickem vyhrnutym nad prsa a v nohach kocky! :-) Osobne si myslim, ze ke spokojenosti maleho hodne prispivaji latkove plinecky a prochazky po venku. Od te stredy, co jsem se odvazila poprve, jsem byla s detma venku kazdy den krom vcerejska (mlha, ze jsem nevidela na vlastni balkon). Dnes jsme byli dokonce dopoledne (2 hod) i odpoledne (1 hod). Malej krasne spinka (a ja v noci taky :-D).
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36
První IVF
Poslední příspěvek: 3.9.2024 v 11:53