Autor: Eva   3.12.2012 v 12:25

[242200] Tak ono samozrejme zavisi na: 1) soudu; 2) datu, kdy k soudu o svereni ditete do pece doslo (pred zavedenim te doporucujici tabulky, nebo po nem?); 3) v neposledni rade - prestoze dnes se ta tabulka vice bere u soudu v potaz - ta tabulka je proste opravdu jen doporucujici; soud se ji absolutne ridit nemusi.

Autor: desideria   3.12.2012 v 12:27

[242203] Evo, to jo, ale taky může soud přihlédnout k obvyklému výdělku otce, tj. jedná-li se o profese, ve kterých se předpokládá další příjem bokem, například u číšníků, může soud stanovit výživné individuálně. To samé, kdyby otec dokládal příjem oficiálně nižší, než je v profesi běžné, např. ředitel firmy 12.000 hrubého. U nás matka dítěte argumentovala i mým příjem, že úroveň rodiny stoupla! přitom já neměla žádnou výživovou povinnost vůči dítěti, ale už jsme byli rodina. Ono záleží taky soudkyně od soudkyně.... 

Autor: Eva   3.12.2012 v 12:34

Desi, presne. Ja to psala jen jako priklad pro Joy, ktera tapala v tom, zda by platil otec ditete porad stejnou castku, i kdyby se mu postupne rodily dalsi deti. Chtela jsem tim demonstrovat, ze ceteris paribus (zejm. stale stejny cisty prijem osoby platici vyzivne) ta castka neni souctem pro vsechny deti. Soucasne ale by se s kazdym dalsim narozenym ditetem ta castka na jedno dite malinko snizovala (pokud by nektera ze stran zazadala o upravu). (Tzn. pri puvodni castce "x" na jedno dite by pri dvou detech nebyl soucet na obe deti "2x", ale o neco nizsi.)

Autor: Joy   3.12.2012 v 12:34

Nemyslím si, že by mu soud vyměřil víc. Už se to řešilo v tabulkovém výměru a tym to vychází i o tisícovku míň... 

Je mi jasný, že je to člověk od člověka. Ale není to tak, že by záměrně dělal, že peníze nemá. Pracuje jako servisní technik, hlavně teď je na začátku, za nějakou dobu to bude jiné. Ale nikdy to nebude tak, že by plat mohl mít mnohem vyšší. Víc z nás dvou vydělám já...

Autor: Joy   3.12.2012 v 12:36

[242213] Děkuju za příklad, tak nějak jsem to pochopila...

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   3.12.2012 v 13:22

Holky, tak si říkám, že je velká škoda pro nás matky, že prostě ty naše milované děti nedáme těm našim povedeným chlapům a prostě jim tu almužnu nedáváme my. To by se vidělo, za jak dlouho by si našli novou ženu a jak by si vyhazovali z kopýtka. Opravdu jediné možné řešení rozumného rozdělení financí a času mezi děti je střídavá péče. Myslím, že pokud se opravdu otec dětí chová, tak že se mu děti nemohou svěřit do střídavé péče nebo je na svou partnerku hrubý jsou alimenty jen jako výsměch za péči, kterou musí žena podstoupit sama. Matka samoživelka je znevýhodněna i pracovně, z důvodu pracovní doby, kterou musí přizpůsobit fungování školky a družiny. Mluvím samo o matkách, které vydělávají jako většina žen v ČR tedy ne manažerky a nebo např. poslankyně. Kolik je mužů, kteří mají své děti v plné péči po rozvodu? Nevím, zda to je vždy rozmar matek vychovávat a financovat své děti samy. Je to hrozně složité a upřímně nechtěla bych to řešit ani nevím, zda bych stála o vztah s mužem, který závazek má není dostatečně situovaný, aby zvládal řešit své další závazky. Na problémy ve vztahu jsou vždy dva není to nikdy jinak, jen každý vidí tu svou vinu menší než je. Držím pěsti, aby zvítězil zdravý rozum, ačkoli se matka odstěhovala a přítel dítě nevídá neznamená to, že to dítě nic nestojí a že není jeho. Matka má právo se odstěhovat stejně, jak to dělají muži, když si najdou ženu jinde. Fakt nezávidím řešení této situace, ale měl by to řešit hlavně partner. Ty Joy, jak píšeš řešíš své dítě, což chápu, protože je to tvé první dítě a zatím netušíš, jak to ze vztahem zamává a co dítě stojí, ale opravdu nikdy nevíš, kdy budeš stát na místě nyní expřítelkyně a líbit se ti tento způsob, myslím, nebude . D

[242209]

Autor: Joy   3.12.2012 v 13:35

[242242]  Samozřejmě, že to řeší i on, já jsem si říkala, že když už tu řešíte všechno možné.. A zrovna tvoje problémy jsem taky četla... Ano, je to mé první dítě a vůbec netuším co to udělá se mnou, s ním, s námi. Ale teď jsme spolu a teď by mě to zajímalo. On se k tomu nestaví zády, chce jí pomáhat, platit, starat se a všechno se to zvládne. Navíc jak jsem jinde psala, vydělávám sama řekneme dostačující částu na to, abych to případně finančně zvládala z větší míry sama. To, že odejde může přijít kdykoli, ale teď se na mě nezlob, ale nemyslím si to. Za měsíc to může být klidně uplně jiné. Já jsem teď šťastná a s miminka se oba těšíme...

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   3.12.2012 v 13:52

Joe, já ti nechci kazit tvé štěstí, u prvního mimíska je ta euforie hrozně velká, pamatuji si dobře tu svoji , ale jsem chtěla, aby ses na to podívala ze strany té matky, která už dítě má a už se nějakou dobu stará, nic víc. Člověk opravdu neví, co bude řešit zítra natož za několik měsíců až se mimi narodí. Přeji všechno dobré a hlavně čisté svědomí.

[242260]

Autor: Eva   3.12.2012 v 18:22

Holky, nechci odbočovat od tématu a soudit kteroukoli ze stran, ale Romi - jak jsem četla v jiné diskuzi - sama jsi teď řešila určitý osobní problém; a pokud vím, holky ti mj. radily, abys byla případně větší "sobec" a víc v tom toho chlapa nechala vymáchat a prostě si jít víc za tím svým. Proto se nedivím Joy - možná to dělá lépe než my ostatní dohromady. Možná je právě dobře, že se bije za případné výhody (pokud lze vůbec o bůhvíjakých výhodách hovořit) pro své dítě už nyní. Proč by se jich měla vzdávat? Proč má řešit situaci za dřívější partnerku svého přítele, resp. proč by měla fungovat jako ta morálně ctnostnější? Bývalá partnerka by si podle mého měla své zájmy ohlídat sama. Na mě např. původní dotaz Joy působil pouze jako hledání informací, zjišťování, jaké mají možnosti. Pokud by možnost placení menší částky existovala, proč by se jí měli vzdát jen z morálních důvodů? Ruku na srdce, kolik z nás by upřednostnilo cizí dítě před vlastním, zvlášť když Joy píše mj., cit.: "vydělávám sama řekneme dostačující částu na to, abych to případně finančně zvládala z větší míry sama" (tento výrok chápu tak, že není sociální případ, ale na bůhvíjaké vyskakování to také není)? Jinými slovy - pokud bych měla hodně naspořeno, velmi slušně vydělávala, byla solidně zajištěná, určitě bych si mohla dovolit ten luxus a dokonce přesvědčovat svého partnera, aby (bude-li on sám chtít) své bývalé partnerce dával více peněz. Pokud ale má někdo tak akorát nebo spíše méně, považuji tu "solidaritu" za vyšší princip mravní - a potom klobouk dolů. (Je fakt, že já jsem většinou spíš takový ten dobrácký blbec, mám tendenci neustále brát ohledy na druhé - a většinou z toho nemám nakonec ani ten "dobrý pocit", protože se pak cítím akorát podvedená, okradená, znevýhodněná a sama před sebou klobouk rozhodně nesmekám - z tohoto důvodu právě spíše smekám před těmi, kteří si dokážou v rámci možností vydobýt to, co je právoplatně možné a čestné.)