Autor: Joy   4.12.2012 v 10:16

[242550] A jaký bych podle tebe měla mít postoj? Jí dám vše a sama nic nemít? Proč to podle tebe řěším brzo? Ano, času je dost, ale letí to a najednou bude jaro a pak budu mít víc jiných starostí. navíc soudy jsou na dlouho... Nepotřebuju se smiřovat s rolí druhé, vím to od začátku, šla jsem do toho s tím a já byla ta, co se mu snažila styk s dítětem umožnit a co nejvíc mu pomoci. Nevykašlal se na ni a to mohl, protože ona ho jako otce nechtěla. Proč si vydobívám privilegia na úkor jiných? Já snad nemám právo mít dítě??

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   4.12.2012 v 13:28

Ahoj Joy, napsala jsem, co mám na srdci a jak to cítím nic víc, víc už se k tomu vyjadřovat opravdu nebudu, na tebou napsané otázky si musíš odpovědět ty sama podle svého svědomí.  Můžeš si znovu přečíst, co jsem napsala a třeba pochopíš, co jsem tím myslela. Zatím vidíš stále jen sebe a vůbec netušíš o čem to je mít dítě, zatím ani nevíš kolik tě bude stát a jak to finančně zvládnete a už koukáš, kde by se mohlo šetřit a první, co tě vidíš je výživné na prvorozené dítě tvého partnera, já tomu asi neumím rozumět, promiň. Opravdu věříš tomu, že tisícovka, kterou by platil partner na své dítě méně tě učiní šťastnou? Vždyť jsi psala, že na tom nejste tak špatně. Možná  tě to švalo i předtím a teď, když jsi těhu máš teprve tu "zbraň", kterou jsi potřebovala. To víš nejlépe ty sama, jak to vlasně máš a co tě vede řešit výživné tvého partnera na jeho první dítě.  Vůbec nemusíš můj názor brát v potaz, je to jen názor nic jiného. Takže si z této diskuze vyber to, co chceš ty a co ti vyhovuje.  Já to taky tak udělala, udělala jsem to, co je pro mě nejlepší. Přeji hodně štěstí, v této diskuzi už o mě neuslyšíš .

[242695]

4.12.2012 v 13:42

Tak se holky nehádejte...

Joy, určitě se dopředu připrav, ale mám za to, že náš právní systém neuznává mimčo v bříšku ještě jako člověka (bohužel), takže tyhle úpravy budou možné až po narození dítěte.

Autor: denisa   4.12.2012 v 16:31

[242193]ahoj, pokud budete mít spolu dítě, to procento z výdělku je samozřejmě menší,.

Autor: petra   4.12.2012 v 16:48

ahoj Joy. pročítala jsem diskuzi kolik je dítěti tvého přítele? jinak tady jde taky o to že když už platí má taky nějaké nároky vídat dítě brát si ho třeba jednou za 14 dní na víkend a něco v podobě že ona si napíše že vysloveně je zákaz aby se dítě stýkalo s tebou nebo s jinou osobou s tím si může leda tak zatopit v kamnech jestli že přítel platí a ona bere má i on svá práva. když ty budeš čekat dítě tak i pro to soud bere v potaz že nevyživuje tvůj přítel už jen dítě z předchozího manželství ale i tebe jako neprovdanou matku a dítě které čekáš. jinak nemysli si i matky co zustali s dítětem bez přítele umějí bejt pěkný mrchy zneužívat situace a dost zavařit navenek děsný chudinky ale uvnitř pěkný vydřidušky. A nemysli si že by soud nadržoval jen jim)))

Autor: Mat   4.12.2012 v 17:52

Joy ještě k tomu advokátovi - pokud byste to chtěli řešit soudně, vyplatí se to řešit s nějakým v místě bydliště toho dítěte, resp. v obvodu toho soudu. Kdyby vás zastupoval a měl jezdit 200km na jednání, tak se nedoplatíte....

Autor: renča.k   4.12.2012 v 22:00

musím se taky zapojit...už mi to nedá...jsem v situaci, kdy mám z předchozího vztahu dceru, sedmiletou, beru na ní 1800kč...můj nynejší přítel, má z předchozího vztahu 4 letého syna, platí na něj 3000kč...peníze berou oba stejný, takže tabulkově by měli být oboje alimenty stejný, ale nejsou, je to jen proto, že můj nynější přítel to myslel dobře a tyto peníze navrhl sám...do toho platí pojištění a spoření...máme spolu ted půlročního syna...první syn, ondrášek, je u nás 20 dní v měsíci, protože jeho matka je k hovnu, doslova...u ní chodí špinavý, nenajezený, ona k tomu všemu nezapolatila školku, do které se ondra dostal jen díky známostem, takže petr včera šel a zaplatil 1400kč školkovné, které dlužila...ona? kouří jak fabrika, kupuje nesmysle, ted má přítele, OSVČ, který ovšem přiznává minimum, aby neměl vysoké daně, takže sou vlastně za chudáky a my, který máme mnohem mín peněz měsíčně, tak ještě doplácíme....mě to sere neskutečně,protože ano, sem sobec, mám své děti a ještě se musím starat o jeho dítě...ondrášek je moc hodnej, ale prostě není můj a mě to štve...platíme jí peníze, kluk je u nás a já počítám každou korunu...ona si v klidu sedí a hulí a pije kafe...a myslíte, že to někoho zajímá???? vůbec ne... chceme ted střídavou péči, dala sem mýmu nůž na krk, aby s tím něco dělal, nemůžu jen tak sedět a dělat ze sebe před ní idiota...kupujeme na něj oblečení, ted sem kupovala boty...a prostě čeho je moc, toho je příliš...s mým sme se akorát hádali kvůli tomu, protože on jako každý chlap, je srab, takže to nehodlal řešit, ale já fakt nebudu jen sedět a koukat se na to, jak jí živíme a kluka vychováváme my...spíš já teda...můj je věčně v práci a já tu mám tři děti...je to hrozný holky...kolikrát bych se rozjela a rozbila jí hubu...joy, já ti teda neporadím...já ted jen čekám, jak dopadne ta střídavá péče, protože ona s tím určitě nebude souhlasit, přišla by o dotaci na cigarety...ale udělám všechno co půjde pro to, aby to dopadlo, už jen proto, že kluk pořádně neumí mluvit, neřekne jednu větu, neumí vlastně nic...já se snažím ho něco naučit, aby z něj nebyl blb, protože to je šílený...když to vidím, přijede od ní a neumí říct nic...a myslíte, že to řeší? vůbec ne...ani doktorka na to nic neříká...údajně...a já jen šílím...sou to hrozný tyhle situace..nemáme to lehký...

týhle mrše bych například sebrala fakt všechny peníze, protože ona za ondru neutratí ani korunu...takže ono je to fakt případ od případu, jenže s tím nikdo nic neudělá...když půjdu na sociálku, tak s tím taky nic neudělají...akorát pak člověk bude za blbce...dyt ona je matka, která se snaží...je to chudák, ale snaží se být dobrou matkou...tak proč jí nedat šanci, že ... nakopat do zadku by tyhle nádhery potřebovali...ach jo...

jediné co ti můžu říct je to, že tohle opravud můžete řešit až po narození dítka, hodně štěstí a hlavně radosti s mimískem...

Autor: desideria   4.12.2012 v 22:12

[243101] Renčo, vůbec nezávidím, a opravdu chceš to "cizí" dítě doma? U nás to byly ještě drogy a alkohol u matky, i tak sociálka pořád tvrdila, že matka je matka, a ona pod hrozbou že o dítě příjde určitě pít přestane, dá se na léčení, no samozřejmě ani náhodou, 2 měsíce v lihu v kuse. My to výživný platili a dítě u nás bylo pořád. Pak se prokázal alkohol a ohrožení výchovy dítěte, a návrh sociálky byl, že dítě dávají do dětského domova, ne k otci. Soudy trvaly dlouho, pak jsme dítě dostali, ale začal boj z druhé strany, matka vyhrožovala sebevraždou, pořád jsme jenom řešili jeho ex, její chování, pije, nepije, citový vydírání dítěte .. Nikde náš život, nic. Neustále doma dítě, který začalo jít do chování své matky, bohužel, a naprosto rozmazlovaný širokým okolím, protože chuďátko nemá tu maminku a je s macechou. Po týhle zkušenosti bych se péči o ne-vlastní dítě, zvlášť z takhle problémového zázemí, bránila. Vždyť ty tam to dítě mít nemusíš, nebo Ti ho manžel přivede, a starej se? Já se pak už neměla sílu starat, musel se začít starat otec, a to byl začátek konce, protože to nezvládal, a tak našel viníka: mě. 

jeden kamarád tvrdí: vše, co neukládá zákon mě jako povinnost, je jen moje ochota, a ta je nevymahatelná .. 

Čert vem pak ty prachy, ale jde o celý rodinný život. Otázka je, jestli stejnou pozornost, jakou ty dáváš jeho dítěti, manžel dává tomu tvému .. 

Autor: renča.k   5.12.2012 v 08:54

desi je to na dlouho a co vím je, že to asi stejně nevyřeším....je to moc těžký...jak píšeš, můj ho přiveze a starej se,...on běhá okolo baráku, má hodně práce, takže já se starám, nevadí mi to až tak...ondra je fakt hodnej kluk, mě jen štve, že jí platíme dle mě dost peněz, na to, že za něj neutratí ani korunu...já mám školačku a počítám každou korunu a beru půlku toho, co ona...a můžu říct, že mi to stačí...sice počítám opravdu každou kačku, ale zvládám to...a to platím ještě pojištění a spoření...prostě si odpouštím kupovat drahé makeupy, nekouřím a máme vlastní zvířenu,takže nekupuju žádné maso, všechno mám, slípky, prasátka, králíky, ovce, i koně...ale to nemám na jídlo,to má dcera :)

k otázce, zda dává to samé co dávám já jeho synovi, mé dceři...nedává...naopak, dost spolu nevychází...on je lev, ukázkový, takže to s ním není lehký...stála jsem před tím, zda odejít s dětma, nebo zůstat...okolnosti mě nutí k tomu, zůstat...zatím...ted posledních pár dní, kdy se situace u nás dost vyostřovala, se to zklidnilo, nevím, jak dlouho to bude trvat, kéž by došel k tomu, že na mých slovech něco je, ale tím, že je to lev, to od něj nečekám...je to těžká situace no...ale člověk to musí brát tak, jak to je ... a říkám si, že odejít můžu kdykoliv...myslím ale, že vše chce svůj čas a že je zřejmě potřeba ve vztahu projít i nějakýma špatnýma věcma, aby člověk zjistil, zda to k tomu je, nebo není...

to, že si nerozumí s dcerou mě moc trápí a pořád nad tím přemýšlím, jenže ona je taky chyba u dcery, protože si většinu problémů dělá sama...když jí pošlu uklidit pokoj, tak se nafoukne, co vám budu povídat...petr tím, že je ráznější, jí rázně řekne, at kouká mazat....což jí štve, že si někdo dovolí, se na ní osočit...nikdy by na ní nevztáhl ruku, to bych ani nedovolila, jen je prostě přísnej, což dnešní děti prostě odmítají...když to tak vemu, je úplně stejnej jako můj táta...taky jsem ho za to nesnášela, protože sem prsotě musela poslouchat...dneska s odstupem času mu za to děkuju, že nademnou stál a nenechal mě dělat to, co jsem chtěla...možná bych taky dneska byla někde pod mostem se stříkačkou...takže to beru zase tak, že mě dobře vychoval a i když dneska vidím, že dcera prostestuje, když musí petra poslechnout, tak vím, že mu za to jednou bude děkovat...její pravý otec, když je u něj, tak jí nechá lítat celý den po vsi a po kamarádkách, příjde bůh ví kdy domů a pak píšou úkoly, který jí ještě kolikrát nadiktuje, aby to bylo rychlejší...což jí určitě vyhovuje, ale je to zase šílený...pro mě ... musím říct, že romanka je rozumná, takže ví, že se musí snažit, ve škole je šikovná, ale musí se učit, neodpustím jí to...ale taky dneska vidí, že to má smysl, opravila si matematiku na jedničku a zjištuje, že to opravdu má smysl...takže si říkám, že to ještě vydržím a budu se snažit to vše pochopit a doufám, že to bude jednou všechno fajn a nebude mi vyčítáno, že jsem udělala chybu, že jsem tady zůstala...ono je to těžký...kdo víme, co je pro nás nejlepší? kdo víme, že to, co ted uděláme, bude nejlepší a nebudeme toho litovat?