Autor: Alzbeta   4.4.2019 v 09:07

Ahoj vsem maminkam,

ktere si prochazite tim samym co ja.Prvni tehotenstvi.Byla jsem na UVZ ve 12tt, bohuzel srdicko ditete netluce, jeho vyvoj zastaven v 8tt.Byl to sok, protoze na poslednim vysetreni bylo vse v poradku i srdicko tlouklo.Bylo to krute a smutne.Zacaly vycitky, co vsechno jsem zanedbala. Do toho chladny vecny pristup gynekologu.Mela jsem pocit, ze jsem zklamala manzela, i kdyz se choval laskyplne.Pridala jsem si sama, opustena, a pak jsem si otevrela tyto stranky.Priznam se, nemam rada chaty, az na tuto vyjimku.Chtela bych Vam vsem podekovat, ze jste otevrene, ze sdilite sve zkusenosti a intimni bolestive prozitky.Diky Vam vsem vim, ze v tom nejsem sama a ze se to stava velmi casto.Diky moc predevsim TVURCUM techto stranek.Udelali jste skvelou vec.Jestou jednou diky vsem!

Autor: Moxha   4.4.2019 v 09:31

[1118635] Velmi mě to mrzí.Vím jak se cítíte.I já si tímto prošla a hned třikrát za sebou.Budte silná a věřte,že se to jednou podaří.

Autor: Shark   10.8.2021 v 14:02

Tak sem vložím také mou zkušenost. Třeba tím někomu pomohu. ZT jsem nyní prožila již podruhé. Poprvé mě má lékařka v 8TT těhotenství (při kontrole zjistila, že mám jen GV bez embria).... v tu dobu jsem již špinila a hned druhý den se rozjelo krvácení kdy vše odešlo samo a v pořádku. Půl roku po tomto zážitku jsem otěhotněla podruhé. V 8TT jsem si stoupla a vyřinulo se ze mě tolik krve, že to bylo jako když vylijete velkou 250ml sklenici... pak ještě v koupelně hodně krve i s kusy. Myslela jsem, že je to jasná konečná, ale za dva dny mě lékařka potvrdila plod i se srdíčkem. Dostala jsem Utrogestat a za čtrnáct dní šla na kontrolu kde bohužel mě bylo řečeno, že plod odumřel pár dní po tom osmém týdnu. Odmítla jsem kyretáž protože si myslím, že je to velký zásah do těla a může napáchat více škody než užitku. A čekala. Ve 12 TT jsem šla na kontrolu a stále se nic nedělo, lékařka už mě bez kompromisu hnala na kyretáž. Naštěstí mě objednala až za týden a druhý den po této kontrole jsem začala krvácet i s velkými kusy opět jsem pod sebou ráno měla kaluž krve a to i přes vložku.... po týdnu jsem šla na kontrolu a už mi tam našli jen malý kousek 10mm čehosi. Dostala jsem injekci Mathylergometrinu s tím, že by si s tímto už tělo mělo poradit samo. Takže za mě se od odumření plodu může začít něco dít opravdu až po pěti či šesti týdnech. Ano někdo řekne, že je to náročné pro psychiku matky, ale myslím, že i když je těžké v sobě nosit mrtvý plod, tak zase je lepší se s ním takto doma v klidu rozloučit a sama ho vyloučit, než do sebe nechat zasáhnout a odtrhnout ho od sebe takto nehezky. Samozřejmostí je se nechat kontrolovat, kontrolovat si teploty a případné "zapáchání" výtoku.... Prostě hlídat případné příznaky toho, že je ve vás zánět. A jelikož jsem nebyla na kyretáži můžeme to s přítelem zkusit hned znovu... Držte se ženy, dámy, děvčata.... je to těžké, ale když budeme věřit v zázraky tak ony se stanou <3

Autor: Hana   28.10.2021 v 22:52

Bohužel se také přidávám k maminkám, které prožily zamlklé těhotentsví a kyretáž. Mám doma 2 zdravé děti, vše bez komplikací. Chtěli jsme třetí, manžela jsem přemluvila. Potratila jsem sama v 6 týdnu( krátce po očkování na Covid- netušila jsem, že jsem těhotná a test byl také negativní). Krvácela jsem 20 dní, než jsem se dostala k lékaři- na objednání a zjištění, co mi je, tak už bylo skoro po všem. Byl to šok, jeden den se dozvíte, že jste těhotná a druhý den, že jde o potrat. Pak jsme to tedy zkusili znovu a hurá- za 4 měsíce těhotná. Tentokrát bez komplikací, vše probíhalo jak mělo. V 9.týdnu ultrazvuk krásný a ve 13týdnu- zamlklé těhotenství a následně kyretáž. Teď budu doufat, že nebudou žádné komplikace. Ale co teď? Je mi 36 a nevím, zda do toho zase jít(manžel už nechce) a nebo se vzdát a být opět vděčná za dvě krásné děti? Napadlo mě i to zkusit přes nějakou reprodukční poradnu, aby zjistila, kde je chyba a zda by to popřípadě šlo- tímto se asi běžný gynekolog nezabývá. Máte někdo takové zkušenosti? Bojím se, že to dopadne opět stejně, ale kde je problém?

Autor: Míla   29.10.2021 v 08:37

Ahoj Hanko, chci dát trošku optimismu, otěhotněla jsem ve 40, vůbec jsme s tím nepočítali, ale strašně se těšili, bohužel 7 týden zamlkle těhotenství, kyretáž, za pět měsíců opět těhotná, ale samovolný potrat 9 týden, jela jsem k dr. a podle ultrazvuku do byla dvojčata, řekla mi jen jestli na to máte psychicky zkuste po menstruaci znovu, ještě ten den jsme si zaplatili dovolenou a já týden před odletem zjistila těhotenství, odletala jsem k moři v 7 tt, bylo to buď a nebo a dnes mi tu litá skoro tříletý raubíř . Držím palečky ať se miminko zadaří.

Autor: Míla   29.10.2021 v 09:20

A s doktorkou jsme se bavily, že nemá cenu navštěvovat nějakou kliniku, že evidentně není problém otěhotnět a kolem 40 let je prý života schopný každý 4 vajíčko a že je prostě musíme trefit.

Autor: Hana   29.10.2021 v 11:24

Děkuji za povzbuzení. Musím si to prostě srovnat, už jsem to brala jako definitivní věc a přichystala se na další miminko. Možná za pár měsíců už to vzdám, zatím stále toužím. Nevím, zda mi gynekolog nějak pomůže a najdeme společnou řeč, zatím jsem z jeho práce zklamaná-vzdy jen řekne bohužel a hotovo. Měla jsem dříve jiného a ten lidský přístup mi chybí, uvidíme, co mi řekne dál. Třeba budu mít po kyretáži problém a bude to vyřešeno samo. Chce to čas.......

Autor: Janča   29.10.2021 v 15:11

[1149815] Hani,pokud máš stále sílu na případné nezdary,asi bych zapracovala na smíření se s tím,že už další miminko nebude,ale s tím,že si prostě budete užívat nechráněného sexu a třeba to prostě zrovna vyjde.

Znám případ,kdy jedna paní otěhotněla tímto způsobem po 15i letym "snažení" ve 39i letech. Prošla si mimo jiné dvěma renomovanými klinikama na reprodukční  medicinu v zahraničí,kde ji jeden uznávaný lékař po léčbě řekl,že miminko mít jednouu bude,protože nenalézá žádnou definitivní překážku.Upozorňuji,že tenkrát u nás repro medicína ještě zdaleka nebyla tam,kde je dnes-tomu miminku,respektive té slečně je dnes už 22 let.Maminka si opravdu prošla tenkrát peklem,opakující se hormonální léčba a s ní snad všechny neduhy se na jejím zdraví opravdu podepisovaly.Nakonec to ve 35i letech tímto způsobem zazdila a o čtyři roky déle zjistila v 10.tt prosperující těhotenství.

Takže zázraky se občas opravdu dějí a nejen ve filmech

Autor: Hana   29.10.2021 v 16:13

Nám se už takto stal i první zázrak-po roce a půl snažení jsem par dni před návštěvou centra zjistila těhotenství. Tenkrát mě to stalo hodně úsilí, času a peněz-cvicila jsem Mojžíšovou, chodila na alternativní medicínu, a k fyzioterapeutce. Další těhotenství přišlo na Štědrý den. Takže už mám asi vybráno. Toto tehu mělo termín na moje narozeniny, tak jsem to brala jako osud. Uvidíme, co bude dál. Teď to chce čas, manžela stejně teď nepresvedcim. Děkuji za povzbuzení, je mi lépe