Bazální teplota v těhotenství

Autor: Alice83   4.5.2014 v 12:09

[531875] ty jsi proste jedno velke zlato...psychicky uz je mi lip,vzdycky to chce par dnu,kdyz ta mrcha prijde.Ale taky jsem se rozhodla,ze budu maminky navstevovat min,at na to tolik nemyslim.Parkrat za tyden staci,prectu si,co je s vami noveho,sdelim,jak je to se mnou a budeme se podporovat a tesit se z //. At uz prijdu tento mesic nebo jiny,hlavni je,ze prijdou a pak to zdarne dotahneme az do konce,zadna zamlkla tehotenstvi uz

Autor: Alice83   4.5.2014 v 12:21

holky, posílám vám jeden příběh, který nás všechny určitě změní, i názor na snažení a tak, aspoň mě ovlivnil...omlouvám se za délku, ale o to je to zajímavějšíWink

Příběh jedné obyčejné snažilky♥ VYBRALI JSMEMoje milé ženy, nejprve bych Vám chtěla za všechno strašně moc poděkovat a rozhodla jsem se napsat svůj příběh do článku, protože bych tak ráda pomohla všem snažilkám k tomu, aby se z nich staly co nejdříve těhulky a maminky. Sama vím, jaké utrpení a trápení je to, když žena nemůže otěhotnět..kdo si to zažil nebo zažívá, asi ví, o čem mluvím.. jenomže já tady prostě teď rozjedu takovou lavinu, že otěhotníte všechny;-)))♥V červnu 2011 jsem řekla Ano tomu nejúžasnějšímu chlapovi (nebudu psát na světě, protože pro každou z nás je na světě nejlepší právě ten náááš;-) a jelikož všechny holky v rodině otěhotněly hned, tak jsem si říkala, že tomu dám čas a do ledna budu brát prášky, ať si s manželem užijeme jeden druhého:-) prostě takové to sobecké gesto, kterého lituji do teď:-) Jenomže pořád jen samá práce, žádná kloudná společná dovolená, měla jsem takovou tu představu, hezky jsem si to naplánovala, jak to všechno určitě bude.. No a ono nebylo, někdy si říkám bože holka jak si ve svých tenkrát 27 letech mohla bejt tak naivní;-) ale tak každý máme své sny že jo?V lednu 2012 jsem vysadila antikoncepci s tím, že teda na to snažení nebudu myslet, jenomže v únoru v půlce cyklu jsem chodila 4 dny v předklonu, bolestí jsem nevěděla kudy kam, a tak jsem si řekla "hmmm je třeba začít bádat na netu, protože tam všechno vědí":-D taková ta osudová chyba, ne nadarmo mi maminka říkala hlavně nechoď na internet hledat, co Ti je a není, protože je to dost stresující.. Ale touha byla větší než já, takže jsem najednou zjistila, co je to ovulace, jak to celé probíhá a jaké jsou vlastně šance na otěhotnění v ten daný měsíc.. no udělalo se mi z toho zle a moje první otázka v hlavě byla "bože jak někdo může říct že otěhotněl náhodou, vždyť to snad ani nejde";-)Snažení jsem i přes to hodila za hlavu, v červnu nás čekala vysněná dovolená tak si jí přece nebudu kazit a kašlu na to! Jenomže v dubnu jsem skončila u doktora s první 6 cm cystou, která bolela jak prase, díky ní mi málem zakázali někam letět, protože to, že mi někde támhle na jihu rupne cysta a oni mi vezmou dalších 10 orgánů z těla se doktorovi fakt nelíbilo:-) Naštěstí se vše zpravilo a my se na dovče začali aktivně snažit.. Pamatuju si, že v červenci když došla podovolenková rudá mrška, tak jsem jí fakt ořvala.. seděla jsem na míse jak tragéd, z obalu rvala tu podělanou vložku Always a říkala si proč zrovna já.. No byla to komedie když si to zpětně vezmu a drželo mě to až do prosince:-))) Manžel dle oteklých očí přesně věděl, že moje slavná perioda je tu.. No a s těmi slavnými cystami to takhle bylo snad ještě rok, skoro každý měsíc se tam ty mrchy dělaly a já už nevěděla kudy kam, kromě beznaděje to hlavně dost slušně bolelo, ale co, my ženský toho zvládneme.. asi nejvíc mě bavily hlášky okolí "Ježiši, ty řešíš bolest z cysty, víš jak bolí porod":-D díky za povzbuzení..V červenci 2012 jsem se však rozhodla vzít vše do svých rukou a vyzkoušela své první ovulační testy. Začala posedlost, já se snad nikdy netěšila na čůrání jako tenkrát.. Klepala jsem se každý den kdy přijde ona hodina a já budu moci jít počůrat papírek..no a nedej bože když tam byly lajny, i kdyby byl konec světa, bude sex a přes to vlak nejede, prostě ne, i kdybych manžela měla uspat a znásilnit..musíme sexovat, ovulace netrvá věčně - no prostě magor :-D .. trapas byl pak ten, když jsem tři dny po sobě měla čárku stále silnější a když jsem i ten třetí den manželovi tvrdila že je pozitivní tak už si klepal na hlavu a řekl mi jestli už si jako dělám z něj legraci?:-D Pamatuju si když jsem dřív viděla film, jak herečka dává po sexu nohy nahoru a dělá svíčky.. hrozně jsem se tomu smála, že já taková nebudu, omyl..i já začala dělat psí kusy..Nejhorší taky bylo to, že naše domácí lékárna se rozrůstala tak brutálním způsobem, že místo paralenu tam bylo tisíce preparátů na otěhotnění..no zkrátka vlezla jsem na koníka a čtu, mě pomohlo tohle, mě tohle, mě tamto.... no jooo ale já musela mít samozřejmě všechno protože mě to určitě taky pomůže a když navíc budu jíst i tohle, tak to bude tutovka..:-DČas letěl jako blázen, rok 2013 se přehoupnul a holky, které se snažily stejnou dobu jako já už začaly mít miminka a být maminkami, nemůžu říct, že jsem jim záviděla, ale uvnitř jsem se spíš prala s tím, ach jooo kdy už vyjde řada na mě konečně! Pamatuju si, že když jsem v březnu 2012 napsala že se začínáme snažit a některé holčině to vyšlo po roce, tak jsem jí tak litovala a říkala jsem si, tak to nepřežiju jestli i nám to bude takhle dlouho trvat:-) To jsem netušila, že otěhotním až za dva roky;-))))Jelikož jsem se za ten rok 2012 změnila gynekologa, protože léčba typu nevzít ani krev a na opakující se cysty říct "no někdy to bude dobrý, to někdy přestane", tak to mně opravdu tak nějak přestalo uspokojovat abych se přiznala. Další gynekolog to vzal zase z gruntu a dal mi užívat tolik hormonů, že jsem byla opravdu jeden velkej chodící hormon.. bylo mi zle, slabo, no zkrátka žádnej med a proto jsem se rozhodla, že se bez doporučení objednám na kliniku Arleta. Z počátečního přístupu jsem byla nadšená, udělali nám testy, vše vypadalo tak nadějně, podstoupila jsem hysteroskopii, už vím proč se to jmenuje hysteroskopie, ta histerie před ní byla dobrá no:-D ale pořád jsem si říkala děláš to pro miminko.. Pak přišlo naše 1. IUI v Arletě, dávala jsem si takové naděje, jenomže mi udělali inseminaci na základě pozitivního ovulačního testu, žádnýUltrazvuk, prostě nic.. začala jsem být zklamaná, ten přístup se mi nelíbil a co návštěva to minimálně 1000 Kč ale po čase jsem zjistila za nic..poslední kapkou bylo, když jsem vyfasovala 4 injekce za 1800 Kč, řekla jsem to svému gynekologovi, tomu se protočili panenky a řekl, že mi radši nebude říkat pravou hodnotu kterou bych za ně měla dát.. No a po injekcích do kterých jsem nakonec dala 3600 Kč tak mi pan doktor z Arlety řekl "hm nezabrali tak neuděláme další inseminaci", takže 3600 Kč v háji a já zoufalá.. tam jsem tedy skončila a nadobro!To začalo léto 2013 a já se rozhodla dát si pauzu od lékařů, od všeho toho lítání, vyšetřování..prostě jsem si potřebovala dát oddychový čas a trošku se dát psychicky dokupy.. v červenci jsem vyzkoušela jen tak doma clostil a našla jsem po 5 dnech zpoždění ducha, jenomže se na testu neudržel a já zažila další zklamání.. už jsem toho měla po krk.. a tak jsem se v září objednala do Sanusu v Pardubicích, kam jsme v říjnu jeli na první návštěvu.. Paní doktorka Novotná, pro mě neskutečný profík mě hned zaujala, líbilo se mi jednání i léčba kterou naplánovala, byl to opravdu fofr.. Zkrátka zkusit dvě inseminace, provést základní testy, když nic, leden laparka,pak imuno a genetika a frčíííme;-) Byla jsem nadšená a nedám na Sanus v Pardubicích dopustit! Bohužel do Vánoc se zázrak nestal, tak se přehoupnul nový rok a hle leden 2014 byl tady.Jako hrdinka jsem se v prosinci objednala na laparoskopii, jenomže jak se blížil termín 21.1. tak moje hrdinství začínalo upadat, moje první operace, můj první pobyt v nemocnici, bože zvládnu to? Objednala jsem se přímo ke svému gynekologovi, to mě hrozně uklidnilo.. V den nástupu jsem si přišla jak jantar, nevěděla jsem kam jít, co dělat, nejvtipnější bylo jak jsem strachy za vše úslužně děkovala.. poděkovala jsem uklizečce za to že mi setřela pokoj.. asi jsem si jí tím oblíbila protože začala pokoj stírat po pátý a u toho se mi svěřovala:-D asi aby nestála s koštětem, tak to vypadalo jako že něco dělá, ale holky z tý podlahy jsem mohla jíst:-D Jen škoda, že už mi najíst nedali:-D Asi největší trapas blondýny byl při klystýru, který jsem nikdy nezažila a nervy z něho mi teda způsobili zatmění v hlavě..přijdu do sesterny, lehnu si na bok a můj blonďatý dotaz "mám si sundat kalhotky?":-D do teď nechápu co jsem čekala, že mi je vyhrne nebo že mi udělá díru do spoďárů a strčí tam hadičku? Sestra na mě koukala jak z jara a nepříjemně odvětila "no tak asi jak jinak vám to tam strčím?" Moje střeva naplnila fakt po hrdlo a já jí položila další vstřícný dotaz "Sestřičko doběhnu to na pokoj?":-D Příjemná sestra: "Nejen že na pokoj to doběhnout musíte, ale tu vodu v sobě musíte držet aspoň deset minut" - ta je dobrá, pomyslela jsem si, jak jsem běžela na pokoj, ze zadku mi tekla voda a já cítila že se pos***u asi každou vteřinou:-D Připomínám, že jsem nezapomněla hrozně moc poděkovat :-D Jen co jsem doběhla na pokoj, svěřače přestali fungovat a bylo vymalováno, ale už dost:-D Abych to zkrátila, operace proběhla v pohodě, něco málo mi tam našli z endometriozy, po operaci ta noc teda byla hnusná, hlavně ten dren v ráně, to byla bolest.. vedle mě ženská, který vzaly dělohu, vaječník, vejcovod a kusy střeva a měla stejný bolesti jak já.. když ráno přišel doktor, docela jsem měla strach že mi řekne, že i mě vzali všechno a že se s miminkem můžu rozloučit..ale dobrýýý, byla jsem celá!Mrška červená přišla v čas a my se s manželem v únoru vrhli na snažení, jenomže do toho jsme měli strašné starosti, byla jsem v psychicky hodně v háji.. ale hodně. Klepala jsem se a věděla jsem, že s těmahle nervama se můžu s miminkem rozloučit, už jsem nevěděla kudy kam..bylo mi hrozně! Můj život začal ztrácet smysl, přestala jsem jíst vitamíny, na všechno jsem kašlala, byla jsem negativní, zralá tak maximálně na špagát a strom v lese, fakt to nikomu nepřeju.. Sex jsme měli tak jako fakt sem tam protože v těch srágorách nebyla chuť ani nálada.. do toho všeho jsme byli objednaní na imunologii do HK do fakultky, bylo mi z nervů fakt blbě ale jeli jsme..První týden v březnu jsem najednou cítila divný tlaky v podbřišku, ne jako na mršku ale fakt divný, střílelo to tak všemožně, tak si říkám že už jsem asi i nemocná a že teda umírám, že je všemu konec.. do toho přišly výsledky z imunologie, že je ve mě problém, že nemůžeme přirozeně otěhotnět, protože moje vajíčka mají tvrdou asi skořápku či co:-D a že se tam spermie nemůže dostat. Navíc problém se štítnou žlázou a všechno na nic a ihned to mám řešit s obvoďákem.. No ten dopis mě dostal do kolen, jenomže mrcha nikde a tak jsem si ze srandy urobila test a hle, já našla //! Bylo to pro mě neskutečný překvapení, nevěřila jsem tomu a tak jsem testovala i další dny a čárka sílila krásně, začínala jsem zase žít, protože jsem si uvědomila, že lidský život je vlastně to nejdůležitější..i když jsem nepochopila proč zrovna do největších problémů nám ten nahoře poslal miminko a do teĎ to nechápu, věřím, že jednou ten smysl všeho najdu a řeknu si "Ano takhle to přesně mělo prostě být a měli jsme s manželem čekat těch celých 24 měsíců, než jsme se dočkali toho vytouženého štěstíčka, o které jsme tak bojovali" I teď mám slzy, protože vidím a vím, že zázraky se dějí!!! Proto vy holky, které bojujete, nevzdávejte to!!! NIKDY!!!No a abych dokončila svůj příběh, ihned po nalezení // jsem běžela k lékaři pro Utrogestan a vzal mi krev 11DPO, druhý den jsem si volala, počet jednotek HCG31 a mám léky nasadit, 14.3. na UTZ a uvidíme co a jak dál, jestli tam miminko vůbec je. Nepřipouštěla jsem si nic špatného, příznaky skoro žádné ale já věřila a doufala! Kontrola dopadla tak, že jsem byla 5+4tt a měla jsem krásný váček, v něm žloutkový váček a embryjko 2mm, tak doktor řekl, že to vypadá nadějně, ale ať jsem nohama na zemi, což jsem a budu protože se strašně bojím dalšího zklamání. No a včera 8.4. jsem byla na kontrole v 9tt jestli máme srdíčko a dlouho mě nic nerozzářilo jako to, když jsem viděla toho maličkého sněhuláčka jak tam sebou mrská a slyšela jeho srdíčko.. Ten pocit se nedá popsat, všem ho přeju zažít, skutečně všem!!!Takže po všech těch utrápených 24 měsících, kdy jsem dělala psí kusy, jedla nemožné a všemožné vitamíny, mohla jsem se pro miminko přetrhnout, byla jsem v klidu, jsem nakonec otěhotněla bez vitamínů, bez stojek a svíček, bez přehnaného sexu, ovulačních testů, v tom největším stresu! Takže holky moje, tady vidíte, že co se týče početí miminka, je možné skutečně všechno!Všem Vám ještě jednou děkuji za neskutečnou oporu, jsem za vás hrozně ráda a neskutečně jste mi pomohly ve chvílích, kdy mi zrovna nebylo nejlíp, kdy jsem byla na pokraji všech svých sil a měla chuť to vzdát.. Děkuju za to, že se mnou sledujete můj příběh a chci abyste věděli, že i já jsem tady pro Vás! Protože nejsem ta, která otěhotní a snažilky nazdar, já si vážím všech stejně v jakékoli situaci a jsem tu pro vás! Mám vás ráda...♥

Autor: Brozanka   4.5.2014 v 12:59

Alice,zdravím a dík za tak krásný,pravdivý příběh.Wink

Autor: Adrianka   4.5.2014 v 13:28

Ahoj holky. Uz dva dny procitam tuhle diskuzi a zdravim. Alice a Market, moc na vas myslim. Taky se snazime o mimi. Uz mame 13ti mesicniho chlapecka a ted chceme druhyho prcka. Zacli jsme teda tenhle mesic a ms ma prijit za tyden. Ale nevypada to. Bt merim jen par dni, az kdyz me pohltilo silenstvi kolem otehoneni a rikala jsem si jaky zazrak to vlastne je. Dnes ale bt dost klesla. Kazodpadne vim, ze to jde a pujde i to druhy. A vam holky. Piste jak jste na tom. Taky dam vedet.

Autor: Alice83   4.5.2014 v 13:36

[531991] to je právě to, já jsem měla zamlklé první těhu v prosinci, proto ani nevím, jestli to vůbec kdy půjde do zdárného konce. Samozřejmě, že věřím, že ano, ale pořád je tu ALE

Autor: miska   4.5.2014 v 19:09

Ahoj holky,moc prosim o radu,v unoru jsem byla na revizi pro zamlkle tehu ted budu zacinat osmej tyden po rev. Minulej tyden jsem myslela ze zacinaji mesicky ale mela jsem to dva dny ale s toho jeden den krvacela a ted nic,nejake milovani v sesti nedeli probehlo Laughing nejak sem nemela problemy takze sem se tomu nejak nebranilaInnocentted tri dny mam bazalni teplotu okolo 37,5 a i vise,vim ze predtim jsem to mela taky,nazacatku tehu,podbrisel me malinko ted poboliva  a i mam docela husty bily vytok ale prsa zatim nic...tak bych se chtela zeptat co myslite????na test si myslim ze je jeste brzo...kujííííLaughing

Autor: Brozanka   4.5.2014 v 19:18

[532105]Ahoj,záleží na tom,jak je to dlouho,co jsi se milovala.....pokud je to víc jak 14.dní,tak být tebou,zkusila bych ttWinkJak dlouho si měříš bt?Myslím,jestli ji máš s čím porovnávat.....dle mého,naděje existujeLaughing

Autor: Alice83   4.5.2014 v 19:41

jednorázově měřit BT je na nic, to nic nic nevypoví, jak píše Brozanka, napiš nám, jak dlouho jsi po ovulaci?

Autor: miska   4.5.2014 v 19:49

Holky s tim milovanim asi bude problem se milujem furt :-D a ovu prave nevim kdyz jsem skoncila sestideleni po revizi prave a teplotu nemerim ale zacala jsem az jsem zacala mit ten vytok to me prave zamerilo na tu teplotu,ale stoupe

Autor: Brozanka   4.5.2014 v 20:06

[532140]....tady je každá rada drahá. Měř si dál bt a pokud bude delší dobu vyšší,tak můžeš vyzkoušet tt. Ev.vyčkej na další kontrolu u gynekologa,zřejmě si víc sledovaná kvůli revizi. Co ty na to Alice,jak to vidíš ty?

1 ... 31 32 33 ... 38
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Dovolená

Starší děti

Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37

HCG 14 dní po ovulaci

Otěhotnění

Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36

První IVF

Otěhotnění

Poslední příspěvek: 3.9.2024 v 11:53

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.