"Depka" a mateřská

Autor: Moni85   17.10.2015 v 15:52

Ahoj, asi uz tu podobne tema bude, ale prece jen... Jsem vic jak 2 roky doma, nejdrih jen tehu, ted na materske se synem. Jsem za nej moc rada a vsechno, ale stejne nejsem uplne stastna... Jednoduse receno me to doma nebavi. Chybi mi prace, lidi, a vsechno kolem. Ubiji me ten kazdodenni stereotyp. Mate nejake rady, jak se teochu hodit do pohody? Posledni dobou i vic trpim strevnimi potizemi (mela jsem je vicemen odjakziva, ale ne tolik), tak si rikam, jestli to s tim taky nesouvisi...? Proste doma nejsem stastna a silene se nudim. Bohuzel na nejake extra konicky nemame moc penize, ale ja se hlavne uz motam v takovem tom zacarovanem kruhu, kdy bych chtela neco delat, ale zaroven se mi nic nechce... :-/

Autor: Lilek   17.10.2015 v 16:54

Moni, tak si najdi práci-? Je toho spousta, co se dá dělat z domu. Jinak když nemám práci, tak si nadomlouvám srazy s kamarádkama- s bezdětnýma i s maminkama. Nebo si jako koníček zvol nějaké domácí práce jako šití, háčkování, atd. A vyráběj něco, co můžeš třeba nabízet a prodávat.

Autor: zuzka v   17.10.2015 v 18:28

Ahoj Moni, zažívám úplně to samé. S tím rozdílem, že já jsem doma už 4 roky (s tříletou dcerou a teď ročními dvojčaty). Než se narodili prckové, tak to ještě šlo - jak píše Lilek, podnikala jsem spoustu aktivit s kamarádkami, které mají stejně staré děti a bylo to moc fajn. Teď bohužel s Tvarůžky jsem míň mobilní a prostě mi chybí další pár rukou. Kamkoli jdeme, tak vždycky rychle spěcháme domů, protože prostě uhlídat 3 rarachy, kteří neposlechnou, je moc. Chybí mi elán, dokopat se k nějaké aktivitě, která by obohacovala jen mě. Prostě denní stereotyp - oblékání, vaření, uklízení, žehlení, praní - PŘEŽÍVÁNÍ. Jsem ráda, když večer zapadnu do postele a děsím se, kdy se začnou dvojčata budit. Teda tak, jak jsem to napsala, to vypadá opravdu hrůzostrašně Sealed Budu ráda, když někdo napíše nějaký zajímavý tip, který by mě dokopal k nějaké aktivitě Laughing

Autor: viki   17.10.2015 v 21:44

Zuzi, tak tvůj stav musí bejt něco šílenýho, upřímně, nikam se pomalu nehneš s těma třema :-( no tak to by mi hráblo! já nemlžu říct, že se nudím, pořád je co dělat a jsem dost unavená, protože máme živý dítě..ale chápu ten hroznej stereotyp, taky mi to někdy leze krkem, vstát, převlíknout, snídaně, úklid, vařit..prostě pořád člověk něco musí a nemá chvilku pro sebe, ani v tý blbý vaně mu nedají pokoj :-D Hodně pomáhá sport, brusle třeba, plavat..ale když není počasí a hlídání, tak se stejně nevyhrabeš ... chce to se domluvit s manželem, aby pohlídal , když má volno..jdi ven, s kámoškou, dej si s ní někde kafe, v klidu... jdi do přírody... a jestli hlídání máš, najdi si brigádku, ale ne domu..pěkně z domu právě, budeš mezi lidma a hodíš se jinam!!Kiss

Autor: Luca*   17.10.2015 v 23:40

Jo holky já sice pracuji při dvou dětech ( 2 a 3/4 roku a druhé je 11 měsíců), ale šťastná nejsem . jsem uhoněná jak prase, přes den děti, domáctnost, večer práce. Zuzko napsala jsi to přesně ...přežívání. Holky jsou malé a nejde s nimi pořádně ani nikam jít...prostě tam nevydrží....když si chci dát někde kafe, tak si ho beru do kelímku, nikdy ho nestihnu vypít v kavárně, i kdybych si opařila pusu. Jediné co je takové moje světélko jsou nedělní odpoledne, kdy jsme se s manželem dohodli, že budu mít svojí dvouhodinku a prostě odcházím z domova na kafíčko a čtu si knížku. Navíc nemáme absolutně hlídání. No tady bych potřebovala nějaký tip, jak si ulevit. Připadám si absiölutně nespolečenská, jak z toho člověk vypadne,  tak se mi kolikrát ani nechce mezi lidi.

Autor: Al   18.10.2015 v 09:02

Já máme teda jedno dítě 1,5 roku a do toho chodím dva dny na přednášky do školy, pak jedno odpoledne brigáda a dítě mi zatím hlídají v soukromé školce. A je fakt, že jsem dost unavená, stejně nemám čas se pořádně soustředit ani ne pitomej úkol, protože malá se hned přižene a je po klidu. Nejspokojenější jsem, když odpoledne spí...nebo v noci. A jinak je hodná, to zase jo. A s těma trávícíma potížema - tak to si myslím, že je spojený, páč mě už třetí měsíc nárazově bolí třeba tři dny břicho a je mi divně a dr. tam nic nenašli, takže to je nejspíš od nervů. Ono taky, kdy se s malý dítětem může v klidu 20 min naobědvat, že?Wink

Mě pomáhá chodit na procházky, pak ještě po večer pořádáme sleziny s deskovkami s kamarády...Smile

Autor: kesi   18.10.2015 v 09:22

taky mám dvě malé děti 2,5 roku a rok, taky pracuji a to z domova, dvakrát týdně máme s dětmi aktivity s jinými dětmi a rodičemi a tak jednou až dvakrát týdně se snažím s dětmi vyrazit na statek s końmi tady poblíž, buď povozit tu starší nebo jen tak na výlet. Pro sebe se snažím dělat to, že denně doma cvičím, jednou za šest týdnů si zajdu ke kadeřnici.  Taky jsem vyřízená, ale co mi tak z toho vychází, je přečkat období tak do pěti let té mladší a pak si myslím, že to bude zase jiné. Vidím to právě na jiných rodičích, co už mají starší děti. Takže nezbývá než vydržet.

Autor: Ema   19.10.2015 v 07:19

Ahoj Moni, taky někdy mám chmury z toho věčnýho kolotoče, sterotypu. U mě zabírá, když si doma všechno udělám, to kvůli dobrýmu pocitu a vyrazím většinou i s dětma někam ven, někam, kde jsem nikdy nebyla nebo dlouho nebyla. Myslím tím někam na prochajdu, nebo na návštěvu, nebo někoho pozvu. Pěkně si pobesedovat nebo se vyvenčit.  Něco udělat prostě jinak, než jak je to zavedený. Jinak si myslím, že to že jsme s dětma doma, je nejhezčí období a taky spousta času. Až budou děti ve škole, tak už si jich tolik neužijeme a toho času na práci v domácnosti a zábavu bude daleko míň. Takže já si uživám. Hlavně se k tomu musíš dokopat nebo to časem bude ještě horší. Držím palce a měj se.

Autor: Oki   19.10.2015 v 14:08

Jsem doma teprve půl roku a hrabe mi taky.... na vesnici, všichni daleko, hlídání žádné. Pomáhá mi ale jednou týdně se zmobilizovat a sejít se s někým, dát výlet, jet na nějakou akci.... sice je to s kočárem náročné + kojení, přebalování,... ale všechno jde, hlavně si udržet trochu standard. Nedaří se mi to sice úplně, doma jsem vyflusaná, stereotyp s miminem, které občas prostě brečí, domácnost mám na krku kromě vaření vlastně celou....  ale člověk by asi neměl jen přetrpět, spíš to zkusit zlomit. Já jsem vždycky na sebe hrozně pyšná, když se mi třeba povede sbalit sebe, dítě a psa a dorazit někam včas na smluvený sraz)))) (jak málo mnohdy stačí))

Autor: Markitka   20.10.2015 v 08:48

Moni tak můžeš zkusit dálkově studovat VŠ Smile Já mám doma tříletou a 7týdenní holčičku a nenudím se ani chvilku... zase začaly přednášky, seminárky, poviinná četba.... spíše bych potřebovala, aby den měl alespon 30 hodin... pak ještě zkoušky...  jsem v druháku... při jednom dítěti se to celkem dá, teda pokud má člověk možnost hlídání... a vlastně i člověk vypadne mezi lidi a nezakrnuje mu mozekLaughing

nebo třeba chodit na nějaké cvičení, většinou v každém městě je nějaká taková možnost...

Jinak s kamarádkama máme takový zvyk, že každou středu koem 17h. vyrazíme na pokec někam ,,ven"... všechny to potřebujeme - ta jedna má pětiměsíčního klučinu, ta druhá má dvouletá dvojčátka a pětiletého kluka... já teda ted jdu ve středu po dlouhé době poprvé, ale už ted se hrozně moc těšímSmile

1 2
I I

Nový příspěvek

img

Povolené jsou soubory jpg, png.

Nově založená témata v diskuzi

Zobrazit celou diskuzi

Aktuality na webu

Zobrazit všechny aktuality

Těhotenská kalkulačka

V naší těhotenské kalkulačce si můžete spočítat týden těhotenství, trimestr, předpokládaný termín porodu, počet dní do termínu porodu a odhad váhy a délky miminka.